Obec Kolinec má zájem o plyn, distributora ale nezajímá
Obec Kolinec na
Sušicku usiluje už několik let o zavedení zemního plynu. Zájem
místních lidí o plyn je značný a podle průzkumů radnice se trvale
pohybuje mezi 70 až 80 procenty. Monopolnímu distributorovi plynu
Západočeské plynárenské se však investice nevyplatí, neboť v
Kolinci ani v okolních osadách není žádný velký odběratel a ves
je navíc zhruba deset kilometrů od obou tepen plynovodu. ČTK to
řekl místostarosta obce Pavel Princ.
Sušicku usiluje už několik let o zavedení zemního plynu. Zájem
místních lidí o plyn je značný a podle průzkumů radnice se trvale
pohybuje mezi 70 až 80 procenty. Monopolnímu distributorovi plynu
Západočeské plynárenské se však investice nevyplatí, neboť v
Kolinci ani v okolních osadách není žádný velký odběratel a ves
je navíc zhruba deset kilometrů od obou tepen plynovodu. ČTK to
řekl místostarosta obce Pavel Princ.
Podle něj by lidé uvítali, kdyby měla celá obec moderní topné
médium, připouští ale, že cena plynu je pro místní lidi
rozhodující. "Zdražení by se samozřejmě obávali, a tak by spíš
chtěli zemní plyn jako záložní topné médium a kotle na pevná
paliva by si většinou ponechali," dodal.
V obci má nejvíce obyvatel kotle na zplyňování dřeva. "Hodně
lidí má vlastní les a máme také obecní hektary, kde si lidé mohou
nařezat dřevo za symbolický poplatek," uvedl Princ.
Jako další možnou variantu vesnice vidí zásobníky na propan-
butan, které by ale mohlo využít pouze 680 lidí přímo z Kolince a
nikoli obyvatelé okolích osad. Podle Prince je však tento plyn
zatím dražší a v některých obcích, které ho využívají, to působí
problémy. "Zvažujeme také lokální kotle na biomasu, například
slámu, neboť je tu hodně obilnin, jejichž pěstování už se
nevyplácí," dodal.
"Zavedení zemního plynu by pro nás bylo hodně finančně
náročné a nevím, zda by se nám ho sem vůbec podařilo přivést,"
řekl Mojmír Kabát, starosta příhraniční šumavské obce Prášily s
více než stovkou stálých obyvatel, kterou ale v zimě a v létě
navštěvují tisíce turistů. Podle něj mají místní obyvatelé nízké
příjmy, neboť pracují většinou jako sezónní lesní dělníci.
Občané Prášil mají většinou lokální topení a elektrokotle,
větší penziony mají propan-butanové zásobníky. "Dřevo u nás není
problém," dodal starosta. O topení uhlím nemají lidé moc velký
zájem. V obci se nyní kvůli jednoduché manipulaci rozšiřuje
topení dřevěnými briketami.
Prášily také zvažují propan-butanové zásobníky, které jsou v
nedalekém Srní. "Před léty tu byl projekt výstavby malé vodní
elektrárny, zatím jsme se ale k němu nevrátili," dodal Kabát.
Podle generálního ředitele Západočeské plynárenské Josefa
Kastla už jsou v západních Čechách plynofikovány všechna města a
obce, kde je prodej plynu rentabilní. Jde o zhruba 250 z celkem
650 obcí. Výhradní dodavatel zemního plynu v západních Čechách
investoval loni i v předloňském roce více než 400 milionů korun,
z velké části právě na další rozvoj plynofikace.
V příštích letech objem těchto investic výrazně poklesne. ZČP
spoléhá na to, že po vstupu do EU budou moci obce získávat vyšší
dotace na plynofikaci, neboť v zemích EU je podíl zemního plynu
na všech druzích energií čtvrtinový. V ČR je to podle Kastla 21,
ale v západočeském regionu pouhých 14 procent.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz