Od roku 1993 zaplatil stát politickým stranám téměř 2,7 miliardy

Přestože politické strany v České
republice mají i jiné možnosti pro financování své činnosti,
nejspolehlivějším a nejštědřejším mecenášem je stát. Od roku 1993
až do loňského roku stát přispěl na činnost stran a hnutí částkou
zhruba 2,7 miliardy korun, přičemž jen v loňském roce strany
odčerpaly ze státního rozpočtu asi 523 miliónů. V roce 2000 byla
přitom tato částka výrazně nižší (necelých 176 miliónů). Rozdíl
je dán vznikem krajských zastupitelstev a také rozhodnutím
zákonodárců, kteří loni svým stranám odhlasovali více peněz od
státu.
Nejvíce státních peněz putovalo do pokladen dvou
nejúspěšnějších stran posledních let - ODS a ČSSD. Od voleb v
roce 1996 sociální demokracie dostala asi 673 miliónů korun. V
případě ODS byl za stejné období tento příspěvek ještě o 24
miliónů vyšší. Komunisté si přilepšili o 277 miliónů a lidovci o
260 miliónů korun.
Obdržené milióny některým stranám dovolují, aby příliš
nešetřily. Například v roce 2000 utratila ČSSD 163 miliónů korun
a ODS 119 miliónů. Lidovci měli v témže roce výdaje 71,7 miliónu,
komunisté 123,9 a Unie svobody 40,9 miliónu korun.
Základním předpokladem pro získání příspěvku ze státní
pokladny je úspěch v senátních, krajských a především sněmovních
volbách. Nová podoba volebního zákona, podle níž se bude v červnu
volit do Poslanecké sněmovny, se promítne i do hospodaření
politických stran, které se mohou těšit na zvýšený přísun peněz.
Podle nového zákona dostane každý politický subjekt, který
celkově získá alespoň 1,5 procenta hlasů, 100 korun za každý
hlas. Při volbách v roce 1998 byl příspěvek o deset korun nižší a
strany musely získat alespoň tři procenta hlasů. Strany tehdy
díky tomuto příspěvku dostaly zhruba půl miliardy korun
(například ČSSD více než 173 miliónů a ODS téměř 150 miliónů).
Vedle jednorázové částky za voličské hlasy existují i další
dva pravidelné roční příspěvky od státu - stálý příspěvek na
provoz strany a příspěvek za mandáty poslanců, senátorů a
krajských zastupitelů.
Podle poslední verze zákona o politických stranách z loňského
roku je roční příspěvek šest miliónů korun pro stranu, která
získala ve volbách do sněmovny tři procenta hlasů. Za každou
další desetinu procenta hlasů obdrží 200.000 korun - maximálně
však deset miliónů korun. V předchozí verzi zákona byla tato
částka poloviční. Roční příspěvek na mandát poslance nebo
senátora je 900.000 korun a na mandát krajského zastupitele
250.000. Dříve dostávaly strany za své zákonodárce půl miliónu
korun.
O způsobu financování stran se vedla diskuse především po
sérii sponzorských afér, které v závěru roku 1997 způsobily pád
vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA. Podle některých názorů by se
podezření z nečistého financování odstranilo tím, že by strany
byly placeny pouze ze státního rozpočtu. Jiní naopak volají po
tom, aby se stranám umožnilo ve větší míře podnikat.
Vedle státních příspěvků získávají strany a hnutí peníze na
činnost od svých členů, od sponzorů a ze zákonem povolených
výdělečných aktivit.
Stabilní podpoře sponzorů se těší především ODS, jejíž roční
sponzorské příspěvky se pravidelně pohybují nad 20 milióny korun.
Naopak KSČM se při svém hospodaření kromě státu téměř výhradně
spoléhá na příspěvky od své široké členské základny. Finanční
situace vládní ČSSD, jejíž dluhy činily ještě v roce 1999 více
než 100 miliónů korun, se zase radikálně zlepšila poté, co jí
Ústavní soud přiznal právo na vlastnictví Lidového domu v Praze.
Také hospodaření KDU-ČSL a Unie svobody-DEU je v současné
době stabilizované a strany nemají problémy s nesplácenými dluhy.
Naopak jejich bývalý čtyřkoaliční partner ODA za sebou vláčí
téměř sedmdesátimiliónový dluh, který se nakonec stal jednou z
příčin rozpadu čtyřkoalice.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz