21. 5. 2002
ID: 16973upozornění pro uživatele
Odborníci hodnotí volební sliby parlamentních stran rozdílně
Zástupci institucí působících v
neekonomických oblastech jsou nejednotní v hodnocení volebních
slibů parlamentních stran, které se těchto sfér týkají. Podle
vyjádření pro ČTK neměli žádné námitky pouze ke slibům, v nichž
se shodují i strany, které podle průzkumů v souboji o poslanecká
křesla uspějí: boj proti korupci a byrokracii, vstup do EU a
profesionalizace armády.
Zástupci institucí působících v
neekonomických oblastech jsou nejednotní v hodnocení volebních
slibů parlamentních stran, které se těchto sfér týkají. Podle
vyjádření pro ČTK neměli žádné námitky pouze ke slibům, v nichž
se shodují i strany, které podle průzkumů v souboji o poslanecká
křesla uspějí: boj proti korupci a byrokracii, vstup do EU a
profesionalizace armády.
Politolog Zdeněk Zbořil z Filozofické fakulty Univerzity
Karlovy soudí, že více než sliby se politické strany zavazují
předvolebními slogany. "Jednoduchá hesla utkví lidem v paměti víc
než suchopárné věty z programu," řekl dnes ČTK. Návrhy a závazky
politických stran podle něj u mnohých nevzbuzují před volbami
důvěru, u jiných často vedou k povolební deziluzi. Letošní sliby
neparlamentních stran hodnotí jako velmi obecné, zavedené strany
podle něj slibují přiměřeně. "Lidé si už zvykli, když něco
nesplní," uvedl Zbořil.
Má za to, že v letošní předvolební kampani se strany poměrně
nebezpečně zapletly do otázek zahraniční politiky. Po volbách
budou mít podle něj velké problémy vysvětlit, jak budou hájit
národní zájmy ve vztahu k poválečné legislativě a vstupu země do
EU. "Národní zájmy je obecný a dost široký pojem. Kdekdo jim pak
může předhazovat, zda je hájí nebo nehájí," dodal.
Podmiňování vstupu Česka do EU zárukami neměnného poválečného
uspořádání, o což usiluje ODS, je podle politoložky Markéty
Pitrové pouze politickou deklarací. "Unie ani neřekla, že do
(minulosti) bude zpětně zasahovat," řekla. Ke komunistickému
odmítání vstupu do EU za nerovných podmínek uvedla, že přechodná
období žádá po unii také Česko. "Všechny ty věci, které se dnes
označují za nerovné podmínky, to jsou všechno přechodná období.
Nikdo neříká, že Česká republika nebude moci jednou všechno,"
dodala.
Rozdílnost názorů se projevila i u lidí působících v oblasti
kriminality a justice. Zatímco státní zástupce Jiří Bednář a
náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl by přivítali
zřízení finanční prokuratury, kterou prosazuje ČSSD, advokát
Tomáš Sokol, to označil "za líbivé gesto, které by nás navíc
stálo obrovské peníze".
Antl nevidí příliš reálně návrh Koalice, podle něhož by
zvlášť nebezpeční zločinci nesměli být nikdy propuštěni. Antl je
spíše pro zvýšení trestních sazeb pro zločince, kteří podruhé
spáchají závažný úmyslný trestný čin. "Bylo by třeba zpřísnit i
výjimečný trest, třeba na 30 let. I u mladistvých by měl být
výjimečný trest delší než deset let," naznačil. Skepticky se Antl
dívá na možnost urychleného snížení trestní odpovědnosti z 15 na
14 let, které slibuje Koalice. "Bude-li to 14 let, pak se budeme
dohadovat, že to mělo být 13 let," míní.
Bednář by naopak trestní odpovědnost snížil až na 12 let,
soudcům by dal v konkrétních případech možnost v rozsudku
vyloučit podmínečné propuštění z vězení a azylanty, kteří poruší
český zákon, by okamžitě vyhostil bez možnosti návratu. Zamlouvá
se mu i zavedení lhůt, do kterých musí soudce rozhodnout, dokonce
by je rozšířil i na státní zástupce.
Sokol se na volební sliby, včetně návrhů Koalice, dívá spíše
skepticky. "Právo je vědou a oni se do něj pouštějí politickými
hesly, to je nesmysl," uvedl. Slib ODS zpřísnit azylovou politiku
je podle něj bez důkladného průzkumu na úrovni Sládkových
republikánů. Prezident soudcovské unie Libor Vávra ani
místopředseda Městského soudu v Praze Bohuslav Horký nechtěli
volební sliby komentovat. Podle nich není vhodné, aby se k nim
vyjadřovali představitelé justice jako apolitického orgánu.
Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje podle
svého místopředsedy Jaroslava Zavadila rozvoj a ochranu
sociálního státu, důstojné životní a pracovní podmínky
zaměstnanců a všech skupin občanů. Snižování výdajů na sociální
dávky, které jsou v Česku pod standardem EU, nepovažují odbory za
recept na růst ekonomiky. Prodloužení věku odchodu do důchodu
podle nich neřeší současné problémy důchodového systému. Rezervy
vidí odboráři v rozšíření počtu plátců, snižování
nezaměstnanosti, zajištění rovných podmínek jednotlivých plátců a
rozšíření forem penzijního připojištění, včetně zaměstnaneckého.
Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek považuje za
prázdné proklamace, když ODS a Koalice chtějí posílit odpovědnost
občanů za své zdraví, protože plnění nelze kontrolovat.
Pochybnosti má i o reálnosti návrhu ODS, aby se zmenšil rozsah
služeb placených z pojištění. Naopak reálný je podle něj návrh
Koalice spojit zdravotní a nemocenské pojištění. Léčba razantní a
drahá je v konečném důsledku pro společnost výhodnější, protože
člověk jde dříve pracovat, podotkl.
V pořádku je podle něj návrh ČSSD na zachování mezigenerační
solidarity v hrazení péče ze zdravotního pojištění. Za nesmysl
ale označil úvahy o lécích bez doplatku. Nechce-li ČSSD přímé
úhrady za péči, znemožňuje pacientům připlatit si na nadstandard,
řekl Kubek. Nepřijatelný je podle něj záměr KSČM na zdravotní
péči zcela bezplatnou. "Když budou mít všichni nárok na všechno,
nikdo nedostane nic, jenom ti, kteří dají úplatky," dodal.
ODS nedávno popudila návrhem na zrušení povinného členství v
profesních lékařských komorách i představitele České lékařské
komory, stomatology i lékárníky.
Školským odborům jsou blízké volební programy ČSSD a zejména
KSČM. Souhlasí s jejich názorem, že by za školství měl být
zodpovědný stát a nikoli orgány samosprávy. "Koalice se školské
problematice věnovala zeširoka, ale myslím si, že je to spíše
otázka volební kampaně. Kdyby tato strana měla převzít moc,
dopadlo by to se školstvím jako nyní," řekl šéf školských odborů
Jaroslav Rössler.
Profesor Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy
Jakub Trojan vidí jako cestu "rozumnou syntézu" toho, co
předkládají ODS i ČSSD. "Přistihuji se i při jiných hodnoceních
programů našich politických stran, že řešení různých problémů
nalézám jen ve vyvážené kombinaci různých důrazů. Tak tomu je i v
případě kultury. Decentralizace - ano. Příspěvek celé společnosti
na tak vzácný veřejný statek, jímž je kultura, - ano," řekl ČTK.
Ekologové se tradičně neshodují v názorech na ochranu
životního prostředí s ODS. Její ekologický program obsahuje podle
ekologických sdružení vágní slogany a nenabízí žádný konkrétní
návrh. Bližší jsou jim programy ostatních parlamentních stran,
které preferují myšlenku trvale udržitelného rozvoje.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
neekonomických oblastech jsou nejednotní v hodnocení volebních
slibů parlamentních stran, které se těchto sfér týkají. Podle
vyjádření pro ČTK neměli žádné námitky pouze ke slibům, v nichž
se shodují i strany, které podle průzkumů v souboji o poslanecká
křesla uspějí: boj proti korupci a byrokracii, vstup do EU a
profesionalizace armády.
Politolog Zdeněk Zbořil z Filozofické fakulty Univerzity
Karlovy soudí, že více než sliby se politické strany zavazují
předvolebními slogany. "Jednoduchá hesla utkví lidem v paměti víc
než suchopárné věty z programu," řekl dnes ČTK. Návrhy a závazky
politických stran podle něj u mnohých nevzbuzují před volbami
důvěru, u jiných často vedou k povolební deziluzi. Letošní sliby
neparlamentních stran hodnotí jako velmi obecné, zavedené strany
podle něj slibují přiměřeně. "Lidé si už zvykli, když něco
nesplní," uvedl Zbořil.
Má za to, že v letošní předvolební kampani se strany poměrně
nebezpečně zapletly do otázek zahraniční politiky. Po volbách
budou mít podle něj velké problémy vysvětlit, jak budou hájit
národní zájmy ve vztahu k poválečné legislativě a vstupu země do
EU. "Národní zájmy je obecný a dost široký pojem. Kdekdo jim pak
může předhazovat, zda je hájí nebo nehájí," dodal.
Podmiňování vstupu Česka do EU zárukami neměnného poválečného
uspořádání, o což usiluje ODS, je podle politoložky Markéty
Pitrové pouze politickou deklarací. "Unie ani neřekla, že do
(minulosti) bude zpětně zasahovat," řekla. Ke komunistickému
odmítání vstupu do EU za nerovných podmínek uvedla, že přechodná
období žádá po unii také Česko. "Všechny ty věci, které se dnes
označují za nerovné podmínky, to jsou všechno přechodná období.
Nikdo neříká, že Česká republika nebude moci jednou všechno,"
dodala.
Rozdílnost názorů se projevila i u lidí působících v oblasti
kriminality a justice. Zatímco státní zástupce Jiří Bednář a
náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl by přivítali
zřízení finanční prokuratury, kterou prosazuje ČSSD, advokát
Tomáš Sokol, to označil "za líbivé gesto, které by nás navíc
stálo obrovské peníze".
Antl nevidí příliš reálně návrh Koalice, podle něhož by
zvlášť nebezpeční zločinci nesměli být nikdy propuštěni. Antl je
spíše pro zvýšení trestních sazeb pro zločince, kteří podruhé
spáchají závažný úmyslný trestný čin. "Bylo by třeba zpřísnit i
výjimečný trest, třeba na 30 let. I u mladistvých by měl být
výjimečný trest delší než deset let," naznačil. Skepticky se Antl
dívá na možnost urychleného snížení trestní odpovědnosti z 15 na
14 let, které slibuje Koalice. "Bude-li to 14 let, pak se budeme
dohadovat, že to mělo být 13 let," míní.
Bednář by naopak trestní odpovědnost snížil až na 12 let,
soudcům by dal v konkrétních případech možnost v rozsudku
vyloučit podmínečné propuštění z vězení a azylanty, kteří poruší
český zákon, by okamžitě vyhostil bez možnosti návratu. Zamlouvá
se mu i zavedení lhůt, do kterých musí soudce rozhodnout, dokonce
by je rozšířil i na státní zástupce.
Sokol se na volební sliby, včetně návrhů Koalice, dívá spíše
skepticky. "Právo je vědou a oni se do něj pouštějí politickými
hesly, to je nesmysl," uvedl. Slib ODS zpřísnit azylovou politiku
je podle něj bez důkladného průzkumu na úrovni Sládkových
republikánů. Prezident soudcovské unie Libor Vávra ani
místopředseda Městského soudu v Praze Bohuslav Horký nechtěli
volební sliby komentovat. Podle nich není vhodné, aby se k nim
vyjadřovali představitelé justice jako apolitického orgánu.
Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje podle
svého místopředsedy Jaroslava Zavadila rozvoj a ochranu
sociálního státu, důstojné životní a pracovní podmínky
zaměstnanců a všech skupin občanů. Snižování výdajů na sociální
dávky, které jsou v Česku pod standardem EU, nepovažují odbory za
recept na růst ekonomiky. Prodloužení věku odchodu do důchodu
podle nich neřeší současné problémy důchodového systému. Rezervy
vidí odboráři v rozšíření počtu plátců, snižování
nezaměstnanosti, zajištění rovných podmínek jednotlivých plátců a
rozšíření forem penzijního připojištění, včetně zaměstnaneckého.
Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek považuje za
prázdné proklamace, když ODS a Koalice chtějí posílit odpovědnost
občanů za své zdraví, protože plnění nelze kontrolovat.
Pochybnosti má i o reálnosti návrhu ODS, aby se zmenšil rozsah
služeb placených z pojištění. Naopak reálný je podle něj návrh
Koalice spojit zdravotní a nemocenské pojištění. Léčba razantní a
drahá je v konečném důsledku pro společnost výhodnější, protože
člověk jde dříve pracovat, podotkl.
V pořádku je podle něj návrh ČSSD na zachování mezigenerační
solidarity v hrazení péče ze zdravotního pojištění. Za nesmysl
ale označil úvahy o lécích bez doplatku. Nechce-li ČSSD přímé
úhrady za péči, znemožňuje pacientům připlatit si na nadstandard,
řekl Kubek. Nepřijatelný je podle něj záměr KSČM na zdravotní
péči zcela bezplatnou. "Když budou mít všichni nárok na všechno,
nikdo nedostane nic, jenom ti, kteří dají úplatky," dodal.
ODS nedávno popudila návrhem na zrušení povinného členství v
profesních lékařských komorách i představitele České lékařské
komory, stomatology i lékárníky.
Školským odborům jsou blízké volební programy ČSSD a zejména
KSČM. Souhlasí s jejich názorem, že by za školství měl být
zodpovědný stát a nikoli orgány samosprávy. "Koalice se školské
problematice věnovala zeširoka, ale myslím si, že je to spíše
otázka volební kampaně. Kdyby tato strana měla převzít moc,
dopadlo by to se školstvím jako nyní," řekl šéf školských odborů
Jaroslav Rössler.
Profesor Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy
Jakub Trojan vidí jako cestu "rozumnou syntézu" toho, co
předkládají ODS i ČSSD. "Přistihuji se i při jiných hodnoceních
programů našich politických stran, že řešení různých problémů
nalézám jen ve vyvážené kombinaci různých důrazů. Tak tomu je i v
případě kultury. Decentralizace - ano. Příspěvek celé společnosti
na tak vzácný veřejný statek, jímž je kultura, - ano," řekl ČTK.
Ekologové se tradičně neshodují v názorech na ochranu
životního prostředí s ODS. Její ekologický program obsahuje podle
ekologických sdružení vágní slogany a nenabízí žádný konkrétní
návrh. Bližší jsou jim programy ostatních parlamentních stran,
které preferují myšlenku trvale udržitelného rozvoje.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
