Odbory se s vládou na sumě na mzdy státních zaměstnanců nedohodly

Další platy by se od roku 2005 měly rozpustit do běžných měsíčních příjmů. Při první schůzce se zástupci kabinetu, která se uskutečnila před dvěma týdny, odbory žádaly pro příští rok peníze na 13 mezd a jejich valorizaci nejméně na pokrytí inflace.

"Jednání jsou složitá. Je potřeba mít ještě další podklady, aby bylo možné zaujmout definitivní stanovisko," uvedla Vondrová. Podle ní by propočty měly být k dispozici příští týden. Obě strany se pak sejdou nejspíš ve středu.

Vondrová zdůraznila, že je nutné řešení nalézt rychle. Vláda musí totiž projednat normu, která upraví zrušení 13. a 14. platů, a předložit ji včas sněmovně. Rozpuštění dalších platů navíc doprovodí ještě změna několika dalších zákonů.

Od ledna by měl začít platit také zákon o služebním poměru, který upraví platy v bezpečnostních složkách, tedy například policistům a hasičům. Náklady na zavedení normy by měly činit 6,5 miliardy korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka již dříve policejním odborům potvrdil, že částku má.

Odbory ostatních státních zaměstnanců se obávají, že zavedení služebního zákona a úprava platů bezpečnostních složek by mohla zmrazit mzdy zbytku pracovníků ve veřejném sektoru. S tím však předáci hasičských a policejních odborů nesouhlasí, odsunutí normy odmítají. "Není žádný rozpor mezi policisty a námi. Tady jde celkově o finanční prostředky, které jsou a mohou být k dispozici," řekla Vondrová.

Další plat pracovníků ve veřejném sektoru odpovídá polovině měsíční mzdy. Vláda rozhodla o tom, že státní zaměstnanci dostanou jako 13. plat ne půlku, ale jen desetinu příjmu. Úředníci, učitelé, zdravotníci a lidé dalších profesí na to reagovali 21. dubna hodinovou stávkou. Podle předáků se do ní zapojilo nebo ji jinak podpořilo přes 300.000 lidí. O 14. platu budou odboráři s kabinetem jednat nejspíš v červnu.