epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 5. 2019
    ID: 109417upozornění pro uživatele

    Odštěpit chci pouze dům a basta aneb lze odštěpit pouze majetek a nikoliv dluhy?

    Co když si rozdělovaná společnost přeje v rámci rozdělení vyčlenit část jmění, která je tvořená pouze majetkem (např. pouze akciemi, nemovitostmi, zásobami apod.) a nikoliv dluhy, je možné jí vyhovět? Otázka tedy přesně zní, zda je nezbytné odštěpit vždy část majetku i s dluhy, nebo lze odštěpit i jen určitý majetek, případně též jenom dluhy bez jakéhokoliv majetku (a tedy v podstatě zápornou hodnotu). Odpověď na tuto otázku není na první pohled tak jednoznačná, je totiž nutné brát v potaz, že odštěpovaná část jmění je fakticky specifikována ve dvou rovinách. Jednak právní, kdy v souladu s ustanovením § 250 odst. 1 písm. i) zákona o přeměnách musí projekt rozdělení obsahovat určení, jaký majetek a jaké dluhy jsou ze společnosti odštěpovány. A jednak v rovině účetní, kdy v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti, na níž majetek přechází, musí být aktiva i pasiva vždy v rovnováze. A nakonec, ale možná vlastně i úplně nejdříve, je zapotřebí zvážit případné daňové aspekty takového odštěpení.

     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

     

    Co na to právníci

    Reklama
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    29.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    K odštěpení pouze majetku

    Otázkou odštěpení pouze majetku bez dluhů se již dříve zabýval i Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. 7 Cmo 296/2009 ze dne 29. 12. 2010. Jeho závěry ohledně odštěpení pouze majetku jsou poplatné i k dnešnímu dni. Vrchní soud se v uvedeném rozhodnutí zaobíral odvoláním proti usnesení Městského soudu v Praze, který zamítl návrh na zápis přeměny ve formě odštěpení sloučením. Rejstříkový soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že projekt neobsahuje všechny náležitosti požadované zákonem, neboť v něm kromě jiného chybí určení, jaký majetek a jaké dluhy na nástupnickou společnost přecházejí. Projekt přitom uváděl, že vyčleněnou částí jmění je 74 kusů kmenových listinných akcií na majitele a zároveň výslovně stanovil, že „rozdělením nepřecházejí na nástupnickou společnost žádné závazky.“

    Vrchní soud však argumentaci rejstříkového soudu odmítl a relativně obsáhle se vyjádřil i k obecným požadavkům na specifikaci odštěpované části jmění v případě rozdělení. Ve svém rozhodnutí uvádí, že hovoří-li zákon o přeměnách o vyčleněné části jmění rozdělované společnosti, jde o vyčleňovanou část veškerého majetku a závazků, tedy „z veškerého majetku a veškerých závazků rozdělované společnosti (tedy z jejího jmění), přejde zápisem rozdělení do obchodního rejstříku část určená v projektu rozdělení“. Vrchní soud pak výslovně uvedl, že „nic nebrání tomu, aby na nástupnickou společnost přešly i jen akcie, coby majetek (dlouhodobý finanční majetek)“[1]. Při odštěpení se vznikem nové společnosti (případně při zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění rozdělované) je pak zapotřebí, co se týče hodnoty odštěpované části jmění, respektovat požadavek vyjádřený v § 265 zákona o přeměnách, dle kterého nesmí být základní kapitál nově vznikající společnosti (respektive zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti) vyšší než hodnota odštěpované části stanovená znaleckým posudkem.

    Přece jen kousek pasiv k tomu aneb co soud nedopověděl…

    Co byste již z rozhodnutí Vrchního soudu nevyčetli a bude nutné při odštěpování části jmění dodržet vždy je, že aktiva i pasiva musejí být v zahajovací rozvaze v rovnováze. Takže k odštěpovanému aktivu (tedy například k akciím) bude vždy nutné odštěpit i určitou část pasiv. V diskutovaném případě se na straně pasiv (jako protiváha k aktivu ve formě odštěpovaných akcií) ocitl právě jen oceňovací rozdíl z přecenění při přeměnách (vzniklý právě z ocenění dané odštěpované části jmění tvořené pouze akciemi). Při studiu zahajovacích rozvah v tomto konkrétním případě lze však tomuto postupu vytknout, že i zde měla být navíc odštěpena i jiná část pasiv a nebylo tak možné do zahajovací rozvahy promítnout jen celou částku oceňovacího rozdílu z přecenění při přeměnách. A to z toho důvodu, že položka oceňovací rozdíl z přecenění při přeměnách obsahuje pouze rozdíl mezi oceněním dané položky v účetnictví rozdělované společnosti a oceněním položky znalcem. Vzhledem k definici této položky ve vyhlášce k zákonu o účetnictví[2] není možné do této položky zaúčtovat celou částku ocenění dle znaleckého posudku, ale hodnotu odštěpovaného jmění dle účetnictví rozdělované společnosti je potřeba u nástupnické společnosti vyrovnat přes jinou položku pasiv. Odštěpovaná pasiva tedy nemusí být vždy představována dluhy, ale může se jednat o jiné položky vlastního kapitálu na straně pasiv (oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností, ostatní fondy tvořené ze zisku, nerozdělený zisk z minulých let apod.). Příslušnou judikaturu a odborné články na toto téma je tak vhodné interpretovat v intencích požadavku na rovnováhu aktiv a pasiv v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti, tzn., že budou-li například odštěpovány pouze akcie, bude nutné i tak odštěpit určitou vybranou část pasiv (která však nemusí být tvořena dluhy).

    Odštěpení pouze dluhů

    Separátní otázkou také je, zda je možné odštěpení výhradně závazků (dluhů). Vrchní soud se v témže rozhodnutí k této otázce vyjadřuje velice opatrně. Avšak v mnoha případech takovému vyčlenění jmění zabrání zákonná omezení uvedená v § 265 odst. 1 a 2 zákona o přeměnách v případech, kdy se z vyčleněné části jmění přecházející na nástupnickou společnosti buď vytváří zcela nový základní kapitál (v případě vzniku nové společnosti) anebo se základní kapitál zvyšuje. V takovém případě je nutno dodržet pravidlo, kdy v podstatě hodnota takového vyčleněného jmění musí alespoň „pokrýt“ základní kapitál vznikající nástupnické společnosti anebo částku zvýšení základního kapitálu již existující nástupnické společnosti (viz § 265 odst. 1 a 2 zákona o přeměnách), a tedy musí mít hodnotu alespoň „kladná nula“. V těchto případech je tedy logické, že přecházející část jmění vyčleněného v projektu přeměny nemůže mít zápornou hodnotu.

    Takové odůvodnění nemožnosti přechodu výhradně dluhů však jednoznačně neodpovídá na otázku, zda je možné odštěpit jen a pouze závazky (a tedy vlastně jmění se zápornou hodnotou) v případě, kdy nový podíl nevzniká, například pokud zúčastněné společnosti mají stejného společníka (akcionáře), nebo se jedna z nich nároku na podíl vzdala. Domníváme se, že pokud by přechod závazku neměl takový negativní dopad na vlastní kapitál nástupnické společnosti, že by se nástupnická společnost mohla ocitnout v úpadkové situaci (případně, že by došlo v relevantních případech k situaci vymezené v § 5a zákona o přeměnách) a pokud budou dostatečně chráněna práva věřitelů zúčastněných společností, mohlo by být odštěpení pouze dluhu (avšak při zachování pravidla rovnováhy pasiv i aktiv v zahajovací rozvaze), pak zřejmě alespoň v teoretické rovině možné. K tomu dále podotýkají J. Dědič a J. Lasák, že věřitelé nástupnické společnosti jsou dostatečně chráněni již v rámci práva požadovat dodatečné zajištění svých pohledávek, které jim standardně poskytuje § 35 zákona o přeměnách.[3]

    Prakticky, a tedy z účetního pohledu tato situace však zřejmě nemůže nastat právě s ohledem na již zmiňovaný požadavek na rovnováhu pasiv a aktiv. Pokud by tedy měl být odštěpen pouze dluh, pak by na straně aktiv rozvahy muselo dojít k adekvátnímu dorovnání, a to odštěpením nějakého jiného aktiva. Tím by pak právě zřejmě byl nějaký majetek, neboť odštěpení účetní ztráty se zdá být nepravděpodobný scénář.

    Daňová tečka

    Ačkoliv se tedy jeví vyčlenění pouze vybraného majetku z pohledu právního i účetního zcela možné, je zapotřebí celou věc citlivě posoudit i z pohledu daňového. Nerespektování zákonem požadovaných postupů a podmínek by totiž mohlo vést k odepření zákonných daňových výhod a tím k porušení tzv. daňové neutrality odštěpení. To by ve svém důsledku mohlo znamenat nemožnost pokračování v daňových odpisech majetku podle předchůdce či nemožnost převzetí daňových opravných položek, rezerv a ztrát.

    Nejdůležitějšími zákonnými podmínkami jsou dva předpoklady, a to sice, že (a) hlavním důvodem není snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti, a (b) že k odštěpení existují řádné ekonomické důvody, mezi něž slovy zákona mohou patřit např. restrukturalizace nebo zvyšování efektivity činnosti.

    Pokud tedy hodláte odštěpovat jakýkoli majetek, ať už společně se závazky či jinými zdroji jeho krytí, nelze než doporučit, abyste měli tuto transakci vhodně zdokumentovánu, včetně prokázání naplnění výše uvedených předpokladů.

    Závěrem

    Jakákoliv přeměna společnosti je souhrou právních, daňových a účetních faktorů. Byť se právník usnese na možnosti nějaké varianty, neznamená to ještě zcela výhru. Daný scénář musí fungovat i účetně a daňově. Typickým příkladem jsou odštěpení, kde právní, daňový a účetní (případně i auditní) tým musí takřka na denní bázi spolupracovat, aby se podařilo odštěpit přesně to, co si přejete. A tak i právní závěr, že odštěpit, byť jen majetek (nebo dokonce samostatně dluh) nehraje žádnou roli, pokud účetně musíte mít pasiva i aktiva v rovnováze a zrovna ve vašem případě zjistíte, že musíte odštěpit i určitou část pasiv (nebo aktiv v případě odštěpení jenom dluhů). V těchto případech i nároky kladené na právní tým budou výrazně vyšší, neboť si nevystačí s pouhou literou zákona, ale budou se muset daleko hlouběji ponořit do čísel a kolonek účetnictví, a to asi více, než by při studiu práv kdy předpokládali. Pro zdárné dokončení projektu pro klienta je to však nezbytné.


    Mgr. Irena Kolárová,
    advokátka

    Mgr. Simona Mlýnek Štursová,
    daňový poradce


    ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    GEMINI Center
    Na Pankráci 1683/127
    140 00  Praha 4

    Tel.:    +420 224 216 212   
    Fax:    +420 224 215 823
    e-mail:    praha@rowanlegal.com  


    ________________________________________
    [1] K tomu též Klára Hurychová, Petr Tomášek, Michael Zvára, Obchodní korporace v judikatuře českých a zahraničních soudů, Nakladatelství Karolinum, Univerzita Karlova, 2016, s. 59.
    [2] § 14a vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
    [3] DĚDIČ, J., LASÁK, J.. Poznámka k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 296/2009. Obchodněprávní revue 2/2011, s. 61.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Irena Kolárová, Mgr. Simona Mlýnek Štursová (ROWAN LEGAL)
    21. 5. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Profesor Petr Hajn, legenda obchodního práva, byl uveden do Právnické síně slávy
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.