Pachatelství přímé a nepřímé a případy napadení psem

Pachatelem trestného činu je fyzická osoba, která naplnila svým jednáním všechny znaky trestného činu, v době spáchání trestného činu dovršila věk požadovaný zákonem a byla příčetná příp. ve stanovených případech vykazovala zvláštní vlastnost, způsobilost či postavení. V trestním zákoně nalezneme definici pachatele v ustanovení § 9 odst.1. Podle tohoto ustanovení je pachatelem trestného činu ten, kdo trestný čin spáchal sám.

Pachatele či pachatelství lze analyzovat z různých hledisek. Jedním z možných pohledů zkoumaní je rozlišování pachatelů na pachatele přímé a nepřímé. Jde vlastně o dělení, které se vztahuje k nástrojům použitým pachatelem ke spáchání trestného činu. Pachatel může trestný čin spáchat bez užití jakéhokoli nástroje - tedy vlastnoručně (může svou oběť např. ukopat či uškrtit). Pachatel však také může ke svému činu použít nástroje. Může jít o běžné nástroje jako např. kámen, klacek, nůž apod., které jsou neživé jak fakticky, tak z pohledu právního. Pachatel však také ke spáchání trestného činu může použít nástroje, který je sice z hlediska práva neživý, protože jde o věc, ale fakticky jde o nástroj živý. V této souvislosti jde především o psy, kteří bývají svými majiteli zneužíváni k páchání trestné činnosti. V posledním případě pachatel může k provedení činu použít i jiné osoby, která nejedná sama nebo nejedná zaviněně. V této situaci je takový člověk tzv. živým nástrojem v rukou pachatele.

Na základě výše uvedených skutečností je možno uvést, že za pachatelství přímé považujeme spáchání trestného činu jednak bez použití nástroje, ale i za použití nástroje a to jak nástroje neživého z hlediska faktického i právního, tak i nástroje fakticky živého (to znamená, že případ poštvání psa na jiného je pachatelstvím přímým). Pachatelstvím nepřímým je potom zneužití člověka jako živého nástroje ke spáchání deliktu. Nepřímým pachatelem je tedy např. osoba (musí být sama trestně odpovědná), která úmyslně užije ke spáchání trestného činu nepříčetnou osobu nebo osobu trestně neodpovědnou pro nedostatek věku (např. rodič pošle svoje dítě krást), osobu, která jedná ve skutkovém omylu (např. zámečník je požádán mužem o otevření zabouchnutých dveří do bytu, byt otevře v domnění, že jde o byt žadatele, ve skutečnosti jde o byt cizí), donutí fyzickým násilím osobu k jednání, které naplňuje vnější znaky trestného činu a dále jde také o nepřímé pachatelství jestliže dojde ke zneužití práva dávat rozkazy, pokud ten, komu je rozkazováno má povinnost poslechnout. O nepřímé pachatelství však půjde jen tehdy, když pachatel jedná s úmyslem zneužít živého nástroje ke spáchání trestného činu.
Vzhledem k tomu, že se v poslední době množí případy napadení člověka psem, je nutno se u tohoto problému pozastavit. Jak z výše uvedeného vyplývá, o trestný čin půjde pouze v těch případech, kdy je pes pachatelem užit jako faktický živý nástroj, tedy pokud je poštván. Samovolný útok psa je může být posuzován jako přestupek a v tom případě je nutno ho řešit předepsaným postupem. Náhradu způsobených škod je možno uplatnit v občanskoprávním řízení.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz