Podíl Vysočiny na těžbě nerostných surovin je kromě uranu mizivý
Podíl kraje Vysočina na těžbě
nerostných surovin v České republice je mizivých 1,7 procenta,
nejzajímavější surovinou je ložisko uranu, který se ještě těží u
Dolní Rožínky na Žďársku. Regionální význam přesahuje i těžba
stavebního kamene a kamene pro kamenickou výrobu, která se na
celorepublikové těžbě podílí 8,6 procenta. ČTK to řekl jihlavský
geolog Zdeněk Laštovička, který se podílel na vypracování
regionální surovinové politiky kraje.
nerostných surovin v České republice je mizivých 1,7 procenta,
nejzajímavější surovinou je ložisko uranu, který se ještě těží u
Dolní Rožínky na Žďársku. Regionální význam přesahuje i těžba
stavebního kamene a kamene pro kamenickou výrobu, která se na
celorepublikové těžbě podílí 8,6 procenta. ČTK to řekl jihlavský
geolog Zdeněk Laštovička, který se podílel na vypracování
regionální surovinové politiky kraje.
Vysočina je v současnosti chudým územím na rudy. Přitom ve
středověku se tu těžilo zlato i stříbro a malé hutě na Žďársku a
Novoměstsku zpracovávaly v 18. a 19. století místní rudy železa.
Malé zásoby rud v kraji vyvažuje právě kvalitní kámen.
"Životnost zásob na ušlechtilou kamenickou výrobu i stavební
kámen se počítá na desítky až stovky let," řekl Laštovička. Další
těžené suroviny, například cihlářské materiály, mají regionální
nebo lokální význam. Na Vysočině naopak chybí štěrkopísky pro
stavební průmysl, které se do kraje z větší části musí dovážet.
Surovinovou politiku pro všechny kraje zpracovává na své
náklady ministerstvo průmyslu a obchodu. "Je to významný
koncepční materiál, který bude sloužit jako podklad pro územní
plán kraje, v němž budou například vymezena těžební území i
jejich ochranná pásma," řekla ČTK zástupkyně hejtmana Marie
Černá. Materiál podle ní poslouží i obcím a městům při zpracování
jejich rozvojových plánů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz