11. 7. 2018
ID: 107846upozornění pro uživatele

Podmínka bezdlužnosti uchazeče vůči zadavateli veřejné zakázky ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu

Zdroj: shutterstock.com

Zásada zákazu diskriminace je jedna z nejdůležitějších zásad a spolu se zásadou transparentností, přiměřeností a rovného zacházení tvoří čtveřici základních zásad při interpretaci a aplikaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZ“). Bližší vymezení obsahu těchto zásad, které se dovozují z pravidel a zásad primárního práva EU (SFEU), není v ZVZ, ani evropských zadávacích směrnicích obsaženo a je nutno je interpretovat zejména na základě judikatury SD EU.[1]

 
 Moreno_06-2015_500x200
 
Zásada zákazu diskriminace je stanovena na komunitární úrovni v čl. 18 SFEU, který zakazuje jakoukoliv diskriminaci na základě státní příslušnosti. V českém právním řádu je pak tato zásada zakotvena v ustanovení § 6 odst. 2 ZVZ. Česká judikatura pak v oblasti veřejných zakázek rozlišuje diskriminaci zjevnou a skrytou. Za zjevnou diskriminaci je považována např. situace, kdy jsou uplatňovány rozdílné podmínky vůči jednotlivým dodavatelům, ať již z obsahového či procedurálního hlediska, nebo kdy v důsledku postupu zadavatele bylo uchazečům znemožněno či ztíženo se ucházet o veřejnou zakázku za podmínek, které mají dodavatelé ostatní. Diskriminace skrytá je pak uplatňování formálně shodných požadavků, které však mají na některé subjekty odlišný dopad, např. stanovení příliš přísných požadavků na kvalifikaci by zamezila účast malých a středních podniků, přičemž tyto požadavky nejsou charakterem veřejné zakázky odůvodněny.

Nejvyšší správní soud ve svém nedávném rozhodnutí č.j. 2 Afs 375/2017 – 30 ze dne 29.5.2018 v souvislosti se zásadou zákazu diskriminace posuzoval otázku, zda v rámci zadávacího řízení byla dotčena zásada zákazu diskriminace, když zadavatel požadoval v rámci veřejné zakázky předložení prohlášení o bezdlužnosti vůči zadavateli a jím zřízeným příspěvkovým organizacím. Tento požadavek se může jevit jako požadavek diskriminující. Avšak Nejvyšší soud ve výše uvedeném rozhodnutí došel k závěru, že „Požaduje-li zadavatel po osobách, jež se zúčastňují řízení o veřejné zakázce, čestné prohlášení o neexistenci dluhu (dluhů) po splatnosti vůči zadavateli nebo vůči subjektům zřízeným zadavatelem, nejedná se o diskriminaci. Nemá právní význam, zda se jedná o dluh ze smlouvy nebo dluh ze zákona.“

Jinak řečeno, požadavek zadavatele, aby dodavatel mu v zadávacím řízení předložil čestné prohlášení o neexistenci dluhu vůči zadavateli, není diskriminační. Není důležité, zda se jedná o dluh ze smlouvy či o dluh ze zákona.

V odůvodnění se Nejvyšší soud také zabýval výkladem ust. § 6 ZVZ, kde uvedl, že je třeba respektovat objektivní smysl a účel tohoto ustanovení, které plynou z jeho jazykového vyjádření, úmysl historického zákonodárce i celkový smysl a účel ZVZ jakožto komplexní právní úpravy zadávání veřejných zakázek. Smyslem a účelem ZVZ je docílit toho, že veřejné prostředky budou vynakládány účelně a hospodárně. Postupy dle ZVZ mají sloužit k naplňování tohoto účelu zejména tím, že okruh možných uchazečů o zakázky hrazené z veřejných prostředků bude co možná nejširší, aby dostatečně působil účinek konkurence, avšak zároveň na základě férových kritérií omezen za účelem přiměřené ochrany ekonomických zájmů zadavatele (typicky za účelem předejití zadání zakázky uchazeči, u něhož je patrné významnější riziko ekonomické nestability, která by mohla zadavateli působit obtíže spojené s případnými problémy s plněním zakázky ekonomicky nestabilním uchazečem).

Zadavatel tím, že požaduje po uchazečích doložení bezdlužnosti i vůči němu samotnému, může docílit, že vybere jen takového uchazeče, který bude s vysokou pravděpodobností schopen dostát svým závazkům, a s nímž tedy nebude mít problémy při uskutečňování zakázky.

Závěrem je třeba dodat, že samotná bezdlužnost vůči zadavateli zdaleka nemusí poskytnout dostatečně důkladnou informaci o ekonomickém zdraví uchazeče. Je žádoucí, aby spolu s kritériem bezdlužnosti uchazeče vůči zadavateli zakomponoval i s dalšími podobnými kritérii, jež ve svém celku poskytnou ucelenější obraz o ekonomickém zdraví uchazeče.

Mgr. Libor Nerad,
advokát

Lien Dao Dich
 
MORENO VLK & ASOCIADOS
advokátní kancelář


Sokolovská 32/22
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 224 818 736
Fax:    +420 224 818 736
e-mail:    praha@moreno-vlk.eu 

__________________________________________
[1] Dvořák, D. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, str. 44


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz