epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 2. 2019
    ID: 108822upozornění pro uživatele

    Pohádka o zvědavém zaměstnavateli aneb Zákaz zjišťovat všeobecně dostupnou informaci o zaměstnanci?

    Vysokoškolský učitel práva Petr Kolman ve svém rozboru onehdy došel k závěru, že otázka zaměstnavatele při přijímacím pohovoru, za jakou politickou stranu nebo hnutí byl uchazeč o zaměstnání zvolen do zastupitelstva obce nebo města, je zakázaná.

    Autorův článek z 10. 12. 2018 Informace požadované zaměstnavatelem a paragrafy vnímám spíše jako pohádku O zvědavém personalistovi. Autor článku tvrdí, že mu byla popsána situace neuvolněného obecního zastupitele, který shání zaměstnání, aby uživil rodinu, protože politická funkce jej neuživí, neboť pobírá od obce jen relativně nízkou odměnu nedosahující ani výše minimální mzdy. [1]

    Může být veřejně dostupná informace zakázaná?

    Jestliže tedy uchazeč o zaměstnání uvede či zmíní, že vykonává funkci zastupitele, z čehož plynou zaměstnavateli určité povinnosti vůči zaměstnanci, skutečně může padnout otázka ze strany zaměstnavatele nebo jeho zástupce, za jakou politickou stranu či hnutí. Proč ne, když je někdo zvědavý? S odkazem na ust. § 316 odst. 4 písm. f) zákoníku práce zákoníku práce[2] správně autor konstatuje, že se budoucí zaměstnavatel při pohovoru nemůže ptát na členství v politické straně nebo hnutí uchazeče o zaměstnání. Dochází však bez bližšího vysvětlení, jen s poukazem na to, že výčet informací, které nesmí zaměstnavatel od zaměstnance resp. uchazeče o zaměstnání, vyžadovat podle ust. § 316 odst. 4 zákoníku práce, je demonstrativní, též k závěru, že je zakázán i dotaz na to, za kterou politickou stranu či hnutí byl uchazeč o zaměstnání zvolen.[3] Tento názor nesdílím. Lapidárně řečeno: Copak může v dnešní době zastupitel zvolený za politickou stranu utajit, že za ni kandidoval, natož že za ni byl zvolen? Jaký by tedy měla smysl právní úprava, která by zakazovala zjišťovat zaměstnavateli všeobecně, veřejně dostupnou informaci?

    Internet toho ví hodně a sociální sítě ještě více

    Nebudu se pouštět do právní disputace.[4] Jen trochu zdravého rozumu a vidění věcí v souvislostech, jež by mohly argumentačně na podporu opačného názoru postačit. Proč by měl být zakázaný dotaz na veřejně známou nebo komukoliv snadno přístupnou - zjistitelnou informaci? Vždyť taková informace je snadno dohledatelná.[5] Každý zaměstnavatel zná trvalé bydliště svého zaměstnance nebo jej o něm informuje již i uchazeč o zaměstnání, a proto mu stačí nahlédnout na internetové stránky příslušné obce, kde jsou uvedeni zvolení zastupitelé a mnohdy i nezvolení kandidáti, obojí včetně politické strany nebo hnutí, za kterou kandidovali. Ale i bez toho, i bez znalosti trvalého bydliště, stačí do internetového vyhledávače zadat jméno a příjmení a nějaké další klíčové slovo jako třeba volby nebo zastupitelstvo apod. a jistě se tazatel dozví potřebné, mnohdy byť jen po zadání pouze jména a příjmení oné fyzické osoby.

    Informace o lidech z řad mých přátel nebo známých, kteří kandidovali, ať již úspěšně, a byli tedy zvoleni, nebo i neúspěšně, v obecních volbách, jsou dostupné na internetu i po mnoha letech, ačkoliv to bylo třeba i v předminulém volebním období, natož v minulém nebo dokonce tom nynějším.

    Proč vytvářet zbytečné problémy?

    Proč někteří právníci hledají problémy tam, kde nejsou, nebo je dokonce sami vytvářejí? I kdyby byla úvaha Petra Kolmana po právní stránce správná, a proto ona otázka, za jakou politickou stranu nebo hnutí byl uchazeč o zaměstnání zvolen, nepřípustná, tak by to rozhodně v rámci správního, popř. soudního uvážení nemělo vést k postihu zaměstnavatele. Zhodnotil bych potom v takovém případě, že byl jen položen - z důvodu vůči údajům o zaměstnanci přepjatě ochranářskému výkladu[6] zákoníku práce - nevhodný dotaz. Pak by tedy nemuselo jít o příběh o zvědavém, ale hloupém personalistovi.[7]


    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Richard W. Fetter
    Richard W. Fetter
    právník věnující se pracovnímu a občanskému právu
    ______________________________________________________
    [1]  Popsaný skutkový stav přívětivě označuji jako pohádku, protože si netroufám vyhodnotit, že by si autor příspěvku fiktivní dotaz položil sám, jak tomu často bývá v různých novinových a časopiseckých právních poradnách pro čtenáře, jelikož epravo.cz žádnou takovou rubriku nepublikuje. – Od nezpochybnitelně reálného dotazu bych očekával jiné reálie: Vždyť čím se tedy živil onen zastupitel, než získal mandát? Obvyklejší je v praxi situace, kdy se řeší problémy zaměstnavatele v souvislosti s nároky zaměstnance, který byl ze zaměstnání uvolněn dlouhodobě z důvodu výkonu veřejné funkce, nebo v případě, že u zaměstnance neuvolněného (jinak řečeno nadále si povinnosti plynoucí z nesuspendovaného závazku vyplývajícího z pracovně-právní vztahu plnícího) dochází ke krátkodobým překážkám v práci z důvodu obecného zájmu pro výkon veřejné funkce. Ale budiž, vždyť i zastupitel může chtít změnit v průběhu volebního období své zaměstnání a ucházet se o něj u jiného než dosavadního zaměstnavatele. „Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.“ (J. W. Goethe)
    [2] Neměla by být opomíjena též úprava zakotvená v ust. § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.
    [3]  Jakkoliv v praxi jde velmi často o totéž, když obvykle je kandidát též členem politické strany nebo hnutí, za něž kandiduje resp. byl zvolen.
    [4] Ostatně P. Kolman své vývody nezdůvodnil, opřel svůj názor, jak bylo uvedeno, jen o fakt, že výčet informací v ust. § 316 odst. 4 zákoníku práce je demonstrativní.
    [5] Ostatně jako i odpovědi na případně mnohem intimnější otázky a další informace o životě, soukromí a osobě mnohého uchazeče o zaměstnání (než jsou právě aspekty výkonu veřejné funkce jako třeba, která politická strana nebo hnutí kandidátovi ke zvolení napomohla), jež na sebe zcela dobrovolně mnohdy prozrazuje na sociálních sítích. Jistěže to není právní argument, ale podporuje mé dále uvedené zhodnocení právní úpravy jako přepjatě ochranářské, nevycházející z denní reality, protože právní úprava chrání zaměstnance před dotěrnými otázkami ze strany zaměstnavatele, ale přitom běžný uživatel sociálních sítí na ně sám, aniž by si to uvědomoval, jakýmkoliv zvědavcům odpovídá. To, co se mu může třeba i zdát na pracovním pohovoru nevhodné, přitom jindy a jinde zveřejňuje pro neomezený okruh lidí.
    [6] Jak bylo již uvedeno v poznámce č. 5. Uvažme dále, že zaměstnavatel nesmí vyžadovat informace, ani je získat prostřednictvím třetích osob, uvedené v ust. § 316 odst. 4 písm. c), d), e), f) a g) zákoníku práce, a to ani je-li pro to dán důvod spočívající v povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat. Podle dikce zákona se tedy nesmí zajímat o zaměstnancovu sexuální orientaci, původ, členství v odborové organizaci, politické straně nebo hnutí a příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti. Jako přepjatost proto vnímám, že kupříkladu církev či třeba naopak spolek ateistických volnomyšlenkářů hledající svého výkonného tajemníka, který je bude reprezentovat, nemohl oficiálně ověřovat, zjišťovat, zda zaměstnanec nepatří k ideové konkurenci, názorovému protiproudu.
    [7] Jakkoliv toto pejorativní označení by dopadalo v takovém případě i na autora této polemiky, protože uvedený dotaz nevnímá jako protiprávní, ale pouze jako zbytečný, když už tedy někoho zjišťovaná informace zajímá.
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Richard W. Fetter
    5. 2. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.