epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    3. 3. 2022
    ID: 114331upozornění pro uživatele

    Popis skutku vykazujícího znaky přestupku i trestného činu

    V minulém článku[1] jsme se zabývali „souběhem“ přestupku a trestného činu. Dospěli jsme k závěru, že vykazuje-li jednání jak znaky přestupku, tak i trestného činu, je přednostní projednání věci v trestním řízení s tím, že jinak by rozhodnutím v řízení přestupkovém byla založena překážka věci rozhodnuté pro trestní proces. V justiční praxi ovšem na základě tohoto postupu vyvstává otázka, jak naložit s „částí jednání“, která je přestupkem. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s právním názorem autorů týkajícím se řádného popisu skutku v trestním řízení, vykazujícího znaky jak přestupku, tak i trestného činu.

    I

    Orgány činné v trestním řízení se v některých případech zdráhají pojmout část jednání, které popisuje naplnění znaků přestupku, do popisu skutku v trestním řízení s argumentací, že tato část jednání není trestněprávně relevantní. S tímto postupem si dovolujeme z níže uvedených důvodů nesouhlasit.

    Za relevantní ustanovení považujeme § 160 odst. 1, § 177 písm. c), § 120 odst. 3 trestního řádu. V těchto ustanoveních je stanoveno, jakým způsobem je nutno popsat skutek, a to místem, časem, způsobem spáchání, popřípadě uvedením jiných skutečností, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným.

    Právě popis jiných skutečností, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, podle našeho názoru stanovuje imperativ do popisu skutku trestného činu popsat i část jednání vykazující znaky přestupku.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    V praxi totiž popis skutku trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, případně trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku vypadá následovně:

    dne 21. 6. 2021 nejméně od 10:10 hodin do 10:25 hodin, po pozemní komunikaci v Děčíně, nejméně v ulici Wolkerova u č. p. 1, řídil motorové vozidlo VW Passat, RZ 8U9 5489, přestože věděl, že mu byl uložen mj. trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, na dobu 12 měsíců, a to příkazem Magistrátu města Děčín, ze dne 17. 7. 2021, č. j. MDC/88/2021, který nabyl právní moci dne 1. 9. 2021, vykonávaný od 1. 9. 2021 do 1. 9. 2021,

    resp.

    dne 21. 6. 2021 okolo 10:05 hodin, po pozemní komunikaci č. 26326 z Horní Chřibské k čerpací stanici Vendys, č. p. 326, řídil motorové vozidlo VW Passat, RZ 8U9 5489, a to přesto, že před jízdou vědomě požil alkohol, přičemž u něho byla zjištěna hladina alkoholu 2,33 ‰ v čase 18:45 hodin a 2,22 ‰ v čase 18:56 hodin.

    Rozhodnutí správního orgánu ohledně stejného jednání jiné právní kvalifikace pak může znít následovně:

    dne 21. 6. 2021 v 10:00 hodin, po pozemní komunikaci č. 26326 jako řidič motorového vozidla VW Passat, RZ 8U9 5489, nebyl připoután bezpečnostním pásem.

    Porovnáme-li popisy skutku trestných činů a přestupku, není možno určit, zda je či není dán souběh trestného činu a jednání vykazujícího znaky přestupku, neboť je dělí úsek pár desítek minut. Pokud totiž není do popisu skutku zahrnuto i přestupkové jednání, je tím porušena poslední část ustanovení o popisu skutku, tedy uvedení jiných skutečností tak, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným.

    Výše uvedené popisy skutků připouští jak úvahu, že obviněný řídil v 10:00 hodin daného dne bez pásů, načež byl zastaven a kontrolován hlídkou, čímž byl jeho trvající přestupkový delikt přerušen, a následně po kontrole znovu řídil vozidlo v opilosti nebo v zákazu řízení, čímž se dopustil recidivy, případně pokračování trestného činu. Připouští však i úvahu, že řídil kontinuálně od 10:00 hodin až do 10:25 hodin a je tak nutno pro případné správní rozhodnutí postupem podle § 100 zákona o řízení o přestupcích dát podnět k přezkumnému řízení a zrušení správního rozhodnutí pro vzájemný souběh (viz vágní formulace nejméně od 10:10 hodin …, okolo 10:05 hodin). Takovým vágním formulacím se ovšem není možno vyhnout, neboť policisté i přesto, že se jim obviněný dozná, odkud jede, nemohou bezpečně určit čas ani přesnou trasu jízdy.

    V případě výše uvedených popisů tak není možno bezpečně rozeznat, zda je či není dána překážka věci rozhodnuté. Ověřovat tuto skutečnost v každém jednotlivém případě by pak bylo nepřiměřeně náročné, nespolehlivé a vyžadovalo by spolupráci obviněného, kterého k ní ovšem není možno nutit.

    Toliko v případě, že popis skutku, který je kvalifikován jako trestný čin, bude obsahovat i popis přestupkového jednání, je splněna podmínka popisu jiných skutečností, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a možným následným komplikacím (či zbytečným přezkumným řízením) se tak lze vyhnout.

    II

    Obdobně pak tomu je v případě, že při jednání kvalifikovaném jako přečin „maření“ podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku způsobí pachatel dopravní nehodu. I tuto nehodu je nutno popsat ve skutku, neboť jinak není možno bezpečně určit, zda skutek popsaný v trestním řízení (spočívající v maření) a skutek popsaný v případném správním rozhodnutí (spočívající ve způsobené nehodě), je tentýž skutek nebo skutek jiný, kterého se obviněný v tomto případě dopustil až poté, co po policejní kontrole, na podkladě které bylo zahájeno řízení pro jeho maření podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, znovu usedl za volant a způsobil nehodu, nebo zda řídil kontinuálně a jde tak o jeden skutek bez vícero dílčích útoků.

    III

    Dalším argumentem vyznívajícím pro nutnost popisu skutku zahrnující i přestupkové jednání je tzv. bodový systém. Bodový systém není dvojím přičítáním.[2] Za jednání kvalifikované podle § 274 odst. 1 TZ je přičteno 7 „trestných“ bodů. Za jednání kvalifikované podle § 337 odst. 1 písm. a) TZ jsou přičteny 4 „trestné“ body. Přičítají se ovšem body podle jednání, které je nejpřísněji „bodově trestné“. V případě řízení v opilost s hladinou 0,75 ‰ a zároveň maření podle § 337 odst. 1 písm. a) TZ by tak mělo být obviněnému přičteno 7 bodů pro přestupkovou opilost. Pro absenci vymezení opilosti pachatele v popisu skutku mu ovšem budou přičteny bez spravedlivého důvodu toliko 4 body.

    IV

    Závěrečným argumentem pro nutnost popisu jednání vykazujícího znaky přestupku do trestněprávního popisu skutku je eventualita nároků na náhradu škody, nemajetkové újmy, příp. i bezdůvodného obohacení. V daném případě jde zejména znovu o souběh přečinu spočívajícího v „maření“ podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a následné dopravní nehody.

    V praxi se běžně stává, že pojistitelé odmítají plnit pojistné plnění do doby pravomocného rozhodnutí ve věci. V případě absence popisu skutku spočívajícího v nehodě a jejím zavinění však v některých případech odmítají plnit i následně, případně plní toliko částečně. Ačkoliv je tato praxe pojistitelů nesprávná, neboť pojistitel je povinen plnit na podkladě pojistné události, nikoli pravomocného rozhodnutí o pojistné události, do jisté míry lze rozumět tomu, z jakého důvodu tak činí. V úvahu totiž připadá, že orgány činné v trestním/přestupkovém řízení zjistí skutečnosti zdůvodňující krácení pojistného plnění. V průběhu řízení je totiž možno shledat nesprávný technický stav vozidla poškozeného, neužití bezpečnostních pásů, apod. Policie tak je často na popud pojistitele, byť nesprávně, motivována k umělému vydělení jednání spočívajícího v nehodě z jednání kvalifikovaného jako maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, čímž ovšem vytváří předpoklady pro založení překážky rei iudicatae rozhodnutím správního orgánu.

    V

    Z výše popsaných důvodů je tak podle našeho názoru výslovně nezbytné popisovat i tu část jednání, kde pachatel naplnil znaky přestupku, a to paušálně, u všech takových „souběhů“, neboť jinak hrozí, že pachatel bude potrestán dvakrát za totéž jednání, ačkoliv ze samotných popisů skutků v rozhodnutí trestního soudu i správního orgánu nebude tato skutečnost patrná. Uvedené je nutné činit s ohledem na odkazovaná ustanovení trestního řádu, neboť jde právě o údaj bezpečně odlišující skutek od jiného.

    Zároveň je třeba popsat jednání jako celek. Popis skutku je slovně vyjádřené „chování“ pachatele navenek, na právní kvalifikaci zcela nezávislé. Nelze tudíž na základě otázek právních uvažovat o tom, co je součástí jednání či nikoliv, neboť jde ryze o otázky skutkové. Absence popisu dané části jednání vyvolává nesprávnost spočívající v nedostatečně popsaném způsobu spáchání skutku ve smyslu § 160 odst. 1, § 177 písm. c), § 120 odst. 3 trestního řádu.

    VI

    Závěrem doplňme, že případná právní argumentace, že toto (přestupkové) jednání není trestněprávně relevantní, podle našeho názoru neobstojí, neboť popis musí obsahovat přinejmenším trestněprávně relevantní údaje, to však nezbavuje orgán činný v trestním řízení řádně popsat skutek jako takový, jehož součástí je i například údaj o tom, že byla způsobena nehoda v rámci „maření“ podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V této části je tento postup analogický ustálenému popisu skutku například u krádeže podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku, kde se v závěru popisu skutku vždy konstatuje, že poškozenému byla způsobena škoda v určité konkrétní výši, přestože tato při kvalifikaci § 205 odst. 2 trestního zákoníku není trestněprávně relevantní.

    VII

    Správným způsobem pak je volnou formou uvést do popisu skutku tu část jednání, která popisuje naplnění znaků přestupku. Není naopak správné do popisu skutku uvést i právní kvalifikaci přestupku či dokonce konstatovat, že tím pachatel spáchal přestupek, neboť soud není oprávněn ani v tomto případě rozhodovat o přestupku. Je ovšem povinen z hlediska otázek skutkových rozhodnout o skutku, jehož „součástí“ je jednání, které znaky přestupku vykazuje. Je tak nutné, aby v popisu skutku byly obsažené veškeré questiones facti, naopak není správné, aby obsahovaly i questiones alieni iuris, tedy právní hodnocení pro orgány činné v trestním řízení cizího, přestupkového, práva. Právní kvalifikace jednání jako přestupku orgánům činným v trestním řízení nenáleží, náleží jim ovšem povinnost vymezit popisem jednání, které je obviněnému kladeno za vinu.

    Z hlediska právního pak dochází k faktické konzumpci přestupku trestným činem, neboť jde o jednání podstatně méně závažné již ze samé povahy trestního práva jakožto ultima ratio.

    Přesto je ovšem přestupková část jednání významná pro učinění odpovídajícího závěru o společenské škodlivosti činu.[3] Naplnění znaků přestupku v rámci páchání trestného činu tak zdůvodňuje přísnější postih pachatele.

    Mgr. Tomáš Čuda
    Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Děčíně

    e-mail: tcuda@osz.dec.justice.cz


    Mgr. Petr Kobrle
    Právní zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

    petr.kobrle@uzsvm.cz

     

    [1] Rozhodnutí o přestupku v dopravě jako překážka v | epravo.cz

    [2] usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55

    [3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 8 Tdo 1491/2017


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Čuda, Mgr. Petr Kobrle
    3. 3. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Vliv správní sankce na trestněprávní odpovědnost za pracovní úraz
    • Právo zvlášť zranitelné oběti na zastupování zmocněncem bezplatně
    • Problematické aspekty zákonné úpravy odběru a uchovávání biologických vzorků pro účely budoucí identifikace
    • Důkazní přípustnost výslechů zasahujících příslušníků policejního orgánu
    • Pachová stopa v trestním řízení
    • Od 1.1.2022 již nelze přeměnit trest odnětí svobody v trest domácího vězení
    • Limity svobody projevu v kontextu války na Ukrajině
    • Správní právo trestní - práva oznamovatele přestupku

    Související produkty

    Online kurzy

    • Trestní odpovědnost ve zdravotnictví
    • Problematika aktuálních trestních stíhání advokátů
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Robert Kabát
    Mgr. Robert Kabát
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Vylučovací žaloba
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • 1. září 2022 nabývá účinnosti tzv. Milostivé léto II
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.