epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Tax Compliance 2021
5. 12. 2018
ID: 108517upozornění pro uživatele

Pořízení závěti a role svědka

Občanský zákoník upravuje několik základních způsobů pořízení závěti. Na jedné straně máme vysoce formalizovanou závěť v podobě notářského zápisu a na druhé straně spektra naopak nejméně formální závěť sepsanou vlastní rukou. Zhruba uprostřed pak stojí tzv. allografní závěť, tedy závěť sepsaná jinak než vlastní rukou (například na počítači, na stroji či rukou jiné osoby), u jejíhož pořízení se vyžaduje přítomnost dvou svědků. Právě postavení a nároky na svědky pořízení závěti jsou přitom postupně upřesňovány judikaturou.

 
Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář 
 
 
Obecně k pořízení závěti

Pořízení závěti není samozřejmě nutností, resp. povinností, neboť občanský zákoník obsahuje úpravu dědění ze zákona, kdy majetek zůstavitele přechází primárně na nejbližší členy jeho rodiny. Ze zkušenosti lze však pořízení závěti doporučit, neboť přinejmenším snižuje pravděpodobnost sporů a neshod, které často po smrti zůstavitele nastanou mezi jeho blízkými. 

Když nic jiného, může závět v případě existence rozsáhlejšího majetku zůstavitele a více možných dědiců eliminovat vznik nepraktických spoluvlastnických vztahů, které se nezřídka dříve či později stanou předmětem sváru. Jinými slovy – pokud zůstavitel disponuje více majetkovými hodnotami, je z mého pohledu vhodnější mezi dědice rozdělit tyto majetkové hodnoty tak, aby v ideálním případě každý z dědiců obdržel jednou či více celých majetkových hodnot. Takový způsob vypořádání majetku totiž bude pravděpodobně vyvolávat menší rozpory než standardní zákonná dědická posloupnost, při níž se mohou (v případě absence následné dohody dědiců mezi sebou) všichni stát podílovými spoluvlastníky veškerého majetku.

Složitější situace pochopitelně panuje v případě, že zůstavitel má jedinou významnější majetkovou hodnotu, případně má méně významnějších majetkových hodnot, než kolik má nejbližších dědiců. Ovšem i v případě, že není co „porcovat“, může zůstavitel stále předejít budoucím sporům, resp. se o to alespoň pokusit. I varianta, že některý z nejbližších dědiců (například jeden z potomků) obdrží nejvýznamnější majetkovou hodnotu (například zůstavitelův byt či dům) a ostatní potomci obdrží jinou kompenzaci (budou například vyplaceni nabyvatelem onoho bytu či domu), může totiž zajistit relativně klidné rodinné vztahy. Jakkoli se totiž dědicům nemusí vypořádaní učiněné zůstavitelem líbit, stále se jedná o vypořádání provedené z pozice určité autority, kterou by měli dědicové (zpravidla potomci) respektovat.

Naopak postoj, kdy zůstavitel pro případ své smrti žádnou závěť nepořídí a spoléhá se to, že se jeho dědicové v rámci dědického řízení dohodnou, případně se nespoléhá na nic a je mu zkrátka jedno, co se po jeho smrti strhne za boje, lze označit za poněkud lehkovážný, ne-li nezodpovědný. 

Proto lze obecně doporučit, aby se každý pokusil svůj majetek vypořádat již za života, neboť tím přinejmenším zvýší pravděpodobnost, že se jeho nejbližší krátce po jeho smrti nerozhádají kvůli majetku, což je bohužel dost častý scénář.

Forma závěti a role svědků

Vrátíme-li se k formě závěti, obecně lze doporučit pořízení závěti ve formě notářského zápisu. Notář by měl totiž zajistit, že závěť bude platná a bez vad. Nadto je pak závěť oficiálně evidovaná, což pochopitelně vylučuje, že by se ztratila, jak se tomu může stát u „šuplíkové“ závěti. U té totiž hrozí skutečné ztracení, kdy ji někdo může omylem zlikvidovat zejména při vyklízení bydliště zůstavitele, nebo může být „ztracena“ rukou nespokojeného dědice, který ji najde a zjistí, že při dědění ze zákona na tom bude lépe než dle nalezené závěti. 

Pokud bude mít závět formu listiny nesepsané vlastní rukou, bude třeba přítomnosti dvou svědků. Jakkoli se přitom může zdát, že u svědků postačí, když se na listinu podepíší společně se zůstavitelem a tím jejich role končí, rozhodně to tak jednoduché není. Být svědkem pořízení závěti s sebou nese určitou zodpovědnost, kterou nelze podceňovat. 

Základem je, že zůstavitel musí před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli a že svědkové se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba.

Pozici svědků, resp. nároky na ně kladené pak dále upřesňuje judikatura Nejvyššího soudu ČR z poslední doby.

Již dříve Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ve věci spis. zn. 21 Cdo 2704/2017 ze dne 4. července 2018 mimo jiné konstatoval, že není vadou závěti, pokud byla učiněna před vyšším počtem svědků, než stanoví zákon, kdy nadbytečná přítomnost většího než zákonem požadovaného počtu svědků (tj. přítomnost tří a více svědků) a připojení jejich podpisu na závěti nemá zásadně negativní (ani pozitivní) dopad na platnost závěti. Mohla by se však projevit i kladně, kdyby mezi svědky závěti byla osoba, která takovou funkci nemůže vykonávat. Pak by požadovaný počet nevyloučených svědků mohl být naplněn právě díky přítomnosti svědka „nadbytečného“.

Rolí svědků se pak Nejvyšší soud ČR zabýval znovu ve svém rozhodnutí ve věci spis. zn. 21 Cdo 1706/2018 ze dne 20. srpna 2018, kdy řešil, zda je úkolem svědků závěti, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, potvrdit totožnost zůstavitele jako osoby, jež závěť pořídila.

V této souvislosti Nejvyšší soud ČR odkázal na předchozí úpravu a s ní související rozhodovací praxi, podle níž je nezbytné, aby ten, kdo byl povolán jako svědek a kdo má z tohoto důvodu allografní závěť podepsat, neměl žádné pochybnosti - bez zřetele na skutečný obsah listiny a případné svědkovy vlastní poznatky a názory o obsahu listiny nebo na to, zda byl seznámen s obsahem závěti - o tom, že zůstavitel v listině uvedl poslední vůli (tedy že jde o závěť), a aby svědek z projevu zůstavitele nepochybně věděl, že zůstavitel v závěti skutečně vyjadřuje svoji poslední vůli (tedy že jde o jeho závěť a že ji činí svobodně a vážně).

Pro praxi to znamená, že pokud se někdo nachází v roli svědka, měl by věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda dal zůstavitel jednoznačně najevo, že předmětná listina obsahuje jeho poslední vůli, a zda ji podepisuje skutečně osoba, o jejíž poslední vůli se má jednat.

Nejjednodušší tedy bude, pokud bude svědek zůstavitele osobně znát. Jinak by totiž měl (aby se zodpovědně zhostil své role) požadovat prokázání totožnosti zůstavitele. 

Nelze totiž vyloučit, že kterýkoli svědek pořízení závěti bude dříve či později předvolán k soudu, kde bude právě na tyto dva okruhy dotazován. Pokud by přitom nebyl schopen tyto skutečnosti potvrdit, způsobí tím neplatnost závěti. Je-li tedy někdo požádán, aby byl svědkem pořízení závěti nesepsané vlastní rukou, je tím na něj kladena vysoká zodpovědnost vůči zůstaviteli i jeho dědicům, neboť právě na jeho vnímání událostí závisí platnost či neplatnost závěti. S ohledem na to, že mezi pořízením závěti a úmrtím zůstavitele, resp. projednáním pozůstalosti může uplynout i velice dlouhá doba, lze jen doporučit, aby si svědek učinil z průběhu pořízení závěti poznámky či si jinak zafixoval podstatné okolnosti pro případ, že je bude nucen třeba i za několik let reprodukovat. 

JUDr. Jakub Celerýn
JUDr. Jakub Celerýn
advokát

Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář

Kováků 554/24
150 00 Praha 5

Tel.:    + 420 296 368 350
Fax:    + 420 296 368 351
e-mail: law.office@mn-legal.eu


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

JUDr. Jakub Celerýn (Mališ Nevrkla Legal)
5. 12. 2018
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Změny základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021
  • Sleva z ceny a její (ne?)možná moderace
  • Problém nového zákona o odpadech – kam s vytřízenými zbytky?
  • Doručování v pracovním právu: Bude možné po čtrnácti letech konečně dát výpověď poštou?
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Řízení ve věcech služby v digitalizované spisové službě
  • Rasantně se na základě nového valorizačního mechanismu zvyšuje odškodnění pozůstalých při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu
  • Princip polluter pays a jeho uplatnění v rámci odpovědnosti za škodu na životním prostředí
  • Soudní ochrana při neposkytnutí kopií osobních údajů

Související produkty

Online kurzy

  • SVĚŘENSKÉ FONDY (zajímavý nástroj ochrany majetku s velkým ALE)
  • Problematika bytového spoluvlastnictví
  • Společenství vlastníků jednotek
  • Zajištění dluhu v Občanském zákoníku se zvláštním přihlédnutím k zástavnímu právu a zajišťovacímu převodu práva III.
  • Zajištění dluhu v Občanském zákoníku se zvláštním přihlédnutím k zástavnímu právu a zajišťovacímu převodu práva II.
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Zaměstnavatel přijímá zaměstnance – pozor na povinnosti
  • 10 otázek pro ... Kláru Long Slámovou
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • ELMA-THERM znovu na scéně a snad již naposledy
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Zeman: Jmenování Tůmy může vést ke zhoršení vývoje ekonomiky
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů