epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 1. 2023
    ID: 115856upozornění pro uživatele

    Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu

    Jaký je rozdíl mezi doplňkem stravy a léčivým přípravkem? Je rozdíl mezi zdravotním, léčebným a výživovým tvrzením? Státní zemědělská a potravinářská inspekce může za nesprávné označování doplňků stravy či jejich propagaci udělit pokutu v řádech desítek milionů korun, v závažných případech může také nově přistoupit k blokaci e-shopu, na němž závadně označené zboží podnikatel nabízí.

    I. Doplněk stravy vs. léčivý přípravek aneb jaký je mezi nimi rozdíl?

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Doplněk stravy je potravinou, která se od „běžné“ potraviny liší vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek, stopových prvků a jiných látek a která byla vyrobena za účelem výživového doplnění běžné stravy spotřebitelů. Doplněk stravy je určen k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

    Od léčivého přípravku se doplněk stravy liší tím, že nepodléhá poměrně složité proceduře registrovaného léčivého přípravku (mj. nejsou ověřovány jeho skutečné účinky) a není určen k léčbě nebo prevenci onemocnění.[1]

    Údaj o tom, že se jedná o doplněk stravy, musí být uveden na obalu takového doplňku stravy[2] i v reklamě[3].[4] Uvádí-li podnikatel doplněk stravy na trh poprvé, musí navíc text označení na obalu zaslat Ministerstvu zemědělství.[5] Kromě uvedeného má podnikatel i řadu dalších povinností, jejichž splněním se má zabránit tomu, aby se kategorie léku a kategorie potraviny (resp. doplňku stravy) staly vzájemně zaměnitelnými, resp. aby ve spotřebiteli vzniklo přesvědčení, že může svou nemoc léčit potravinou (doplňkem stravy).[6] Těmito (dalšími) povinnostmi rozumíme především zákaz používání zdravotních a léčebných tvrzení v souvislosti s prodejem, nabízením či označováním doplňku stravy (podrobněji dále v textu).

    Reklama
    Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    24.4.2026 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pravidla pro označování a prezentování doplňků stravy jsou roztříštěná, lze je najít jak v přímo použitelných předpisech Evropské unie,[7] tak ve vnitrostátních právních předpisech. [8] Oblast ochrany zdraví je společensky citlivou kategorií, která podléhá zvýšené regulaci.[9]

    II. Výživová, zdravotní a léčebná tvrzení

    Při označování, popisu a prezentaci doplňku stravy je zcela zakázáno[10] používat tzv. léčebná tvrzení. Léčebným tvrzením je informace, že potravina umožňuje zabránit určité lidské nemoci, zmírňuje ji nebo ji vyléčí, případně informace se na tyto vlastnosti odkazující. Léčebná tvrzení jsou „zakázána kvůli tomu, že v očích spotřebitelů mohou zapříčinit zaměnitelnost léků a potravin.“[11] V léčebném tvrzení se nesmí objevit zpravidla názvy nemocí dle Mezinárodní klasifikace nemocí (například chřipka, nachlazení, průjem, artritida, akné, aj.), názvy symptomů (bolest, dušnost, závrať, zvracení, horečka, aj.) nebo slova jinak spojená s nemocemi či zdravotními problémy (lék/léčit, akutní, chronický, prevence, aj.)

    Obdobný, leč výjimkami relativizovaný zákaz, platí při označování, popisu a prezentaci doplňků stravy i pro použití tzv. výživových a zdravotních tvrzení.

    Výživovým tvrzením se rozumí informace, která uvádí, naznačuje nebo ze které vyplývá, že potravina má určité prospěšné výživové vlastnosti v důsledku energetické (kalorické) hodnoty, živin nebo jiných látek, které obsahuje, obsahuje ve snížené či zvýšené míře nebo neobsahuje.[12] Jde o sdělení související s obsahem doplňku stravy.

    Zdravotním tvrzením se rozumí tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím spotřebitele.[13]

    Zdravotní (nebo výživová) tvrzení oproti léčebným tvrzením, která zapříčiňují v očích spotřebitelů zaměnitelnost mezi léky a doplňky stavy, „takové riziko a priori nepředstavují, a tedy není třeba jejich uvádění zakazovat, jsou-li pravdivá[14] (pozn. p. č. doplněna aut.). Právě kvůli tomu byly zřízeny seznamy, které obsahují zdravotní tvrzení, jež jsou podle vědeckých poznatků pravdivá, neboť taková tvrzení spotřebitele v omyl neuvedou.“[15] Jinak řečeno, použije-li podnikatel léčebné tvrzení, klame tím automaticky spotřebitele (bez ohledu na pravdivost takového účinku) a dopouští se přestupku. Použije-li podnikatel zdravotní (nebo výživové) tvrzení, klame spotřebitele a dopouští se přestupku jen tehdy, jde-li o tvrzení neschválené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. V této souvislosti je nutné znát tzv. on hold seznam, který není však právně závazný (soft law). Podle Nejvyššího správního soudu[16] jde nanejvýš o jakýsi ukazatel, na který se nelze bez dalšího spoléhat.

    III. Hledisko průměrného spotřebitele

    Podnikatel by v případě doplňků stravy vždy měl mít na zřeteli skutečnost, že splnění výše uvedených povinností (uvádět u produktu spojení „doplněk stravy“, zpravidla se zdržet léčebných, zdravotních nebo výživových tvrzení) bude hodnoceno optikou tzv. průměrného spotřebitele – tzn. jak by dané sdělení pochopil průměrný spotřebitel. Zaměřuje-li se podnikatel se svými produkty na zvlášť zranitelné spotřebitele (tedy spotřebitele, který buď již nějakou chorobou trpí nebo se jí značí předcházet, a proto chce doplněk stravy užívat, což je v případě propagace doplňků stravy spíše pravidlem)[17], je třeba zohlednit nižší míru kritičnosti a větší důvěřivost takového spotřebitele vůči reklamě slibující vyléčení nemoci u takových spotřebitelů.

    Nejvyšší správní soud[18] např. potvrdil závadnost reklamy na doplněk stravy Urinal, kde bylo graficky znázorněno močové ústrojí, přičemž po požití Urinalu bakterie uvnitř močové trubice mizí. Doprovodný slogan zněl „Projevem zánětu je časté močení a pálivá bolest. Urinal ničí bakterie, které tyto potíže způsobují.“ Reklama mohla v adresátech vzbuzovat dojem, že prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným lidské choroby léčit nebo jim předcházet.

    V jiné věci potvrdil Nejvyšší správní soud[19] závadnost reklamy na doplněk stravy multiMUN aku, kde byla zobrazena žena utrápená chřipkovými příznaky, která byla po požití doplňku stravy uvolněná, veselá a zjevně zdravá, zatímco hlas v reklamě sděloval, že přípravek aktivuje imunitní systém a okamžitě pomáhá posílit obranyschopnost. Z pohledu průměrného spotřebitele nemohlo být podle soudu pochopeno jinak než tak, že užitím inzerovaného přípravku bude okamžitě a účinně vyléčen z chřipkového onemocnění.

    Dalším závadným reklamním sloganem u doplňku stravy Preventan Akut byl dle Nejvyššího správního soudu[20] slogan „Preventan Akut rychle aktivuje obranu organismu. Baterie a viry způsobující chřipku účinně ničí Preentan Akut. Záchranná brzda při chřipce a nachlazení.“ Podle názoru soudu tato reklama vzbuzuje u průměrného spotřebitele dojem, že prezentovaný přípraven má nejenom schopnost předcházet chřipce a nachlazení (lidským chorobám), ale tyto též účinně léčit. Spotřebitel by tak mohl být uveden v omyl, neboť přípravek je pouze doplňkem stravy, nikoliv léčivem.

    IV. Sankce za porušení zákazu používání léčebných, zdravotních a výživových tvrzení

    Dozorovým orgánem ve věcech doplňků potravin je Státní zemědělská a potravinářská inspekce („SZPI“). Ta může v případě, že při kontrolním šetření zjistí porušení právních předpisů, udělit nejrůznější sankce. SZPI je oprávněna v případě porušení právních předpisů například (i.) zakázat používání obalů nebo etiket doplňků stravy,[21] (ii.) zajistit doplňky stravy před uvedením na trh[22] a jsou-li na trhu uvedeny, tak (iii.) nařídit jejich stažení,[23] (iv.) udělit pokutu[24] (v.), nebo zablokovat webové stránky obchodníka.[25]

    Na příkladu výše rozebraných léčebných tvrzení: Podnikatel uváděl na trh doplňky stravy s léčebným tvrzením a zároveň jiné doplňky stravy s nepovoleným zdravotním tvrzením, čímž porušil hned dva přímo použitelné předpisy EU. Jde dva skutky, každý z nich je postihován podle jiného ustanovení zákona. Za první hrozí podnikateli pokuta až 50 mil. Kč, za druhý hrozí podnikateli pokuta až 10 mil. Kč.[26]

    V. Shrnutí

    Závěrem lze shrnout, že výše popsaná pravidla pro označování a prezentaci doplňků stravy (tj. potravin) mají především zabránit tomu, aby ve vnímání průměrného spotřebitele doplňky stravy nebyly zaměnitelné s léčivy a nebyl při jejich označování a prezentaci vzbuzován dojem, že jejich užíváním může předcházet nemoci nebo tuto vyléčit.

    Za tímto účelem je podnikatelům zakázáno používat při označování a prezentaci doplňků stravy zejména tři kategorie sdělení/tvrzení – výživová tvrzení, zdravotní tvrzení a léčebná tvrzení. Tyto kategorie jsou vzájemně propojené, avšak ne totožné. Rozdílnost je dána především mírou přísnosti zákazu používání jednotlivých tvrzení. Výživová a zdravotní tvrzení jsou zakázána, avšak z tohoto zákazu existuje řada výjimek, zatímco používat léčebná tvrzení v souvislosti s doplňkem stravy je zakázáno v zásadě[27] bez výjimky.

    Porušení povinností nepoužívat při označování a prezentaci doplňků stravy zakázaná výživová, zdravotní a léčebná tvrzení má své negativní důsledky především[28] ve veřejném právu, jelikož dozorový orgán (SZPI) je veřejnoprávními předpisy oprávněn (i.) ke kontrole dodržování zákonem uložených povinností a (ii.) k sankcionování těch podnikatelů, kteří tyto povinnosti poruší.

    doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
    advokátka

    JUDr. Bc. Matěj Řičánek,
    advokát

    LEGATO advokátní kancelář

    V Jámě 1,
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 733 654 022
    e-mail:    office@aklegato.cz

     

     

    [1] Viz § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů. Více také SÚKL. Rozlišení doplňků stravy od léčivých přípravků, dostupné >>> zde.

    [2] Pokud jde o obal výrobku, soudní praxe rozlišuje dokonce i to, na jaké straně obalu výrobku jsou různé informace související s doplňky stravy uváděny (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 30. 1. 2020, věc C-524/18, Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co. KG proti Queisser Pharma GmbH & Co. KG). V uvedené věci šlo o tzv. zdravotní tvrzení (k nim viz dále v textu).

    [3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 1 As 6/2010.

    [4] Ideální je potom taková varianta označení produktu (doplňku stravy), která vyhoví požadavkům jasného a srozumitelného informování spotřebitele, zároveň však nenaruší reklamní „údernost“ designu daného produktu. Viz např. přední stranu obalu k produktu „Marťánci® multivitamin MIX 50 gummies +50 tablet“ a poměr asi 1:10 (označení „doplněk stravy“ vs. název produktu).

    [5] § 3d odst. 1 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    [6] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2020, sp. zn. 5 As 219/2019.

    [7] Stanoví-li přímo použitelný unijní předpis (nařízení) něco jiného než vnitrostátní pramen práva, má přímo použitelný unijní předpis přednost.

    [8] Z unijních uvádíme zejména: (i.) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a (ii.) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, k jejichž vzájemnému vztahu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2020, č. j. 5 As 219/2019-49: „Nařízení č. 1169/2011 v obecné rovině upravuje poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Naproti tomu nařízení č. 1924/2006 upravuje pouze výživová a zdravotní tvrzení ve vztahu k potravinám, a jeho předmět je tedy výrazně užší.“ Dále jde např. o (iii.) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 nebo (iv.) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

    Z vnitrostátních právních předpisů je to např. zákon č. 353/2003 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    [9] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 3 A 193/2018.

    [10] Čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, doslova uvádí: „S výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat“, čímž je z absolutního zákazu přeci jen učiněna opravdu nepatrná výjimka. Obecně lze ovšem shrnout, že zákaz léčebných tvrzení je mnohem striktnější, než zákaz zdravotních a výživových tvrzení.

    [11] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2020, sp. zn. 5 As 219/2019.

    [12] Chaloupková, H., Holý, P., Urbánek, J. Mediální právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 284 a násl.

    [13] Tamtéž.

    [14] Zejména zdravotní a výživová tvrzení nesmí být nepravdivá, dvojsmyslná nebo klamavá, nabádat k nadměrné konzumaci určité potraviny nebo nadměrnou konzumaci omlouvat apod.

    [15] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2020, 5 As 219/2019.

    [16] Tamtéž.

    [17] Ondrejová, D., Sehnálek, D. Nekalosoutěžní reklama a nekalé obchodní praktiky: V české i evropské právní úpravě a judikatuře. Praha, Leges, 2018, s. 216.

    [18] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2008, sp. zn. 7 As 27/2008.

    [19] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2014, sp. zn. 4 As 98/2013.

    [20] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 9 As 85/2008.

    [21] § 5 odst. 1 písm. a) bod 5. zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dál jen jako „zákon o SZPI“).

    [22] § 5 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona o SZPI.

    [23] § 5 odst. 1 písm. l) bod 1. zákona o SZPI.

    [24] § 17 odst. 2 písm. c) bod 5 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákon ve spojení s § 17i téhož zákona.

    [25] § 3c odst. 1, resp. § 4c odst. 2 zákona o SZPI.

    [26] Srov. např. argumentaci v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 1 As 9/2008.

    [27] S výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu (k tomu viz čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, doslova uvádí).

    [28] Srov. však i se soukromoprávními nároky dotčených spotřebitelů, především pak s nároky vymezenými v § 583 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a v § 5d odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění s účinností od 6. 1. 2023.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    doc. JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D., JUDr. Bc. Matěj Řičánek (LEGATO)
    19. 1. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Jak fungují plánovací smlouvy v reálných situacích (2. díl)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.04.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026
    • 06.05.2026Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026

    Online kurzy

    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu včas
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Promlčení, insolvence
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Advokátní kancelář Eversheds Sutherland posiluje svůj nemovitostní tým
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • SCHEJBAL& PARTNERS stáli u získání jedné z prvních licencí dle MiCA v ČR
    • 10 otázek pro … Barboru Paclíkovou
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Problematické aspekty změn v úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR

    Soudní rozhodnutí

    Promlčení, insolvence

    Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného...

    Oběť trestného činu

    O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...

    Dohoda o vině a trestu

    Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...

    Zajištění nároku poškozeného

    Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...

    Nepřiměřená délka řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.