Přečetli si poslanci ústavu?

 

Obavy vyjádřila předsedkyně poslanců KDU-ČSL Michaela Šojdrová v nedávném pořadu ČT Otázky Václava Moravce, věnovaném lisabonské smlouvě. Váhající ODS a občané prý nevědí, která listina bude po přijetí smlouvy platit, česká, nebo evropská?
Název těchto předpisů neuvedla poslankyně Šojdrová správně, šlo jí ale o Chartu základních práv Unie, na niž lisabonská smlouva odkazuje, a která tedy bude po ratifikaci smlouvy pro státy EU závazná, a o čs. Listinu základních práv, která je podle české ústavy součástí českého ústavního pořádku. Ha! Která bude mít přednost? Vždyť budou něco upravovat i rozdílně, ptala se poslankyně.
V pořadu byl naštěstí i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Připomněl, že v českém právním řádu je souběžně několik katalogů základních práv. Je to "národní" Listina, smlouvy evropské (Rada Evropy i Charta EU), oba univerzální pakty.
Kromě toho existují desítky evropských a mezinárodních smluv, které český stát přijal, a jsou pro něj závazné. Ano, smlouvy někdy upravují stejná práva odlišně. "A vždycky s tím Ústavní soud umí nakládat, prostě v případě sporu použije tu, která dává jednotlivci víc svobod a víc práv, a ta má přednost," řekl Rychetský.
Všude v EU, ale i jinde platí pravidlo, které uvedl předseda Ústavního soudu. Spor by mohl nastat jen mezi mezinárodní smlouvou a českým zákonem a v tom případě má podle české ústavy přednost mezinárodní smlouva. Chce to jen si tu ústavu přečíst.
Mají vůbec poslanci povinnost se vzdělávat? Je to dost drahý špás, nechat se školit přes televizi a předsedou Ústavního soudu. Ten má nyní jiné naléhavé úkoly.
Ústavní procedury se dotkla i Kateřina Jacques, předsedkyně klubu zelených. Ti jsou stoupenci Evropské unie a lisabonské smlouvy. Podle ní stačí k jejímu schválení souhlas parlamentu. Pro ratifikaci předpokládá poslankyně přijímání třípětinovou většinou, jak řekla. Té by ale bylo třeba jen tehdy, pokud Sněmovna usoudí, že se jí přenášejí na orgány EU ještě jiné pravomoci českých orgánů, krom těch, o nichž už český lid v roce 2003 v referendu rozhodl. Možná že nějaké jsou. Uvede je vláda?
Poslanci mohou jistě přijímat smlouvu třípětinovou většinou, i když jí pravomoci na orgány EU už přenášet nebudou, nebo - aniž budou vědět, zda se přenášejí - i proto, že si ústavu, přístupovou smlouvu a lisabonskou smlouvu nepřečtou.
Zatím se ale nikdo z vlády ani z parlamentu k nutnosti kvalifikované většiny, kvůli přenosu pravomocí, nevyjádřil. Bylo ale dobré zaujmout k tomu postoj před schůzí Sněmovny, než jí vláda smlouvu předloží. Aby pak poslanci nebyli překvapeni.
Nenapsal jsem už, že to chce číst ústavu?


Zpracovatel: Anopress IT a.s.