8. 8. 2003
ID: 21889upozornění pro uživatele
Předsedkyně Nejvyššího soudu zpochybnila Rychetského objektivitu
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová má obavu o objektivu nově jmenovaného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. "U Rychetského sdílím obavu, jak bude rozhodovat o zákonech, které kdysi připravoval, zda nebude problém s jeho objektivitou," řekla. Ombudsman a exministr spravedlnosti Otakar Motejl naopak jmenování přivítal.
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová má obavu o objektivu nově jmenovaného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. "U Rychetského sdílím obavu, jak bude rozhodovat o zákonech, které kdysi připravoval, zda nebude problém s jeho objektivitou," řekla. Ombudsman a exministr spravedlnosti Otakar Motejl naopak jmenování přivítal.
"U něj hrálo vždy prvořadou roli právo a také spravedlnost. Jeho politická profilace byla spíše prostředkem, jak toho dosáhnout," řekl veřejný ochránce práv.
Brožová naopak uvítala jmenování Pavla Holländera místopředsedou Ústavního soudu. "Znám ho z doby svého působení na Ústavním soudu a jeho povýšení jsem velmi ocenila," uvedla. Ústavní soudkyní byla šest let. Za dobrou zprávu považuje Holländerova jmenování i bývalý šéf Nejvyššího soudu Motejl.
Rychetský přichází k Ústavnímu soudu poté, co nastartoval ve funkci ministra spravedlnosti reformu českého soudnictví, kterou ale nedovedl k závěru. "Je to obtížný úkol, který bude trvat déle než jen pouhé jedno čtyřleté volební období. Škoda je, že není znám jeho nástupce v křesle ministra. Ten totiž bude muset pokračovat v tom, co již bylo uděláno," zdůraznil ombudsman.
Motejl odmítá názor, že Ústavní soud by se příchodem Miloslava Výborného (KDU-ČSL), Pavla Rychetského (ČSSD), popřípadě Dagmar Lastovecké (ODS), kteří zasedali v parlamentu či vládě, mohl zpolitizovat. Upozornil na to, že nejméně čtyři z 15 soudců staré, již neexistující sestavy Ústavního soudu byli členy Federálního shromáždění nebo České národní rady.
"Je to jakýsi mýtus, že soudce Ústavního soudu by neměl mít politickou minulost. Bývalí politici pracovali na soudu a jejich zkušenosti z politiky mohou být do jisté míry i výhodou," dodal.
Prezident navrhl Senátu další čtyři kandidáty, ovšem prošla jen Dagmar Lastovecká. Vladimíra Balaše, Kláru Veselou-Samkovou a Václava Pavlíčka horní komora odmítla.
Ústavní soud mám mít 15 členů. Ode dneška jich má deset, což je právě tolik, kolik potřebuje k tomu, aby mohl třeba rušit části zákonů. Jedenáctou bude právě Lastovecká. Někteří soudci dokonce tvrdí, že pro zasedání pléna je potřeba 12 soudců. "Až se plénum soudu poprvé sejde, rozhodne o tom, zda pro rušení zákonů je potřeba deset, či 12 soudců ve funkci," řekla místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
V rejstříku soudu se vrší nové stížnosti, které ani nezapisuje, protože nejsou vytvořeny senáty, uvedla Wagnerová. Dosud rejstříkové oddělení stížnosti náhodně rozdělovalo mezi čtyři senáty soudu a jednotlivé soudce. Ústavní soud tak od 15. července nevyhlásil žádný nález.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
"U něj hrálo vždy prvořadou roli právo a také spravedlnost. Jeho politická profilace byla spíše prostředkem, jak toho dosáhnout," řekl veřejný ochránce práv.
Brožová naopak uvítala jmenování Pavla Holländera místopředsedou Ústavního soudu. "Znám ho z doby svého působení na Ústavním soudu a jeho povýšení jsem velmi ocenila," uvedla. Ústavní soudkyní byla šest let. Za dobrou zprávu považuje Holländerova jmenování i bývalý šéf Nejvyššího soudu Motejl.
Rychetský přichází k Ústavnímu soudu poté, co nastartoval ve funkci ministra spravedlnosti reformu českého soudnictví, kterou ale nedovedl k závěru. "Je to obtížný úkol, který bude trvat déle než jen pouhé jedno čtyřleté volební období. Škoda je, že není znám jeho nástupce v křesle ministra. Ten totiž bude muset pokračovat v tom, co již bylo uděláno," zdůraznil ombudsman.
Motejl odmítá názor, že Ústavní soud by se příchodem Miloslava Výborného (KDU-ČSL), Pavla Rychetského (ČSSD), popřípadě Dagmar Lastovecké (ODS), kteří zasedali v parlamentu či vládě, mohl zpolitizovat. Upozornil na to, že nejméně čtyři z 15 soudců staré, již neexistující sestavy Ústavního soudu byli členy Federálního shromáždění nebo České národní rady.
"Je to jakýsi mýtus, že soudce Ústavního soudu by neměl mít politickou minulost. Bývalí politici pracovali na soudu a jejich zkušenosti z politiky mohou být do jisté míry i výhodou," dodal.
Prezident navrhl Senátu další čtyři kandidáty, ovšem prošla jen Dagmar Lastovecká. Vladimíra Balaše, Kláru Veselou-Samkovou a Václava Pavlíčka horní komora odmítla.
Ústavní soud mám mít 15 členů. Ode dneška jich má deset, což je právě tolik, kolik potřebuje k tomu, aby mohl třeba rušit části zákonů. Jedenáctou bude právě Lastovecká. Někteří soudci dokonce tvrdí, že pro zasedání pléna je potřeba 12 soudců. "Až se plénum soudu poprvé sejde, rozhodne o tom, zda pro rušení zákonů je potřeba deset, či 12 soudců ve funkci," řekla místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
V rejstříku soudu se vrší nové stížnosti, které ani nezapisuje, protože nejsou vytvořeny senáty, uvedla Wagnerová. Dosud rejstříkové oddělení stížnosti náhodně rozdělovalo mezi čtyři senáty soudu a jednotlivé soudce. Ústavní soud tak od 15. července nevyhlásil žádný nález.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
