Předvolební průzkumy umějí odhadnout trendy, nikoli přesná čísla

Průzkumy agentur, které se zabývají
odhadem volebních preferencí, se často rozcházejí s realitou a
stávají se pak terčem kritiky. Zkušenosti ze dvou posledních
voleb do Poslanecké sněmovny dokazují, že agentury dokáží poměrně
úspěšně určit dlouhodobé trendy, přesná čísla je však nutné brát
s rezervou.
O sestavení co nejpřesnější prognózy se v posledních dvou
volbách do sněmovny pokusilo několik agentur, především Centrum
pro výzkum veřejného mínění (CVVM, dříve Státní institut pro
výzkum veřejného mínění), Středisko empirických výzkumů (STEM) a
Taylor Nelson Sofres Factum (TNSF, dříve Factum).
Volby v roce 1996 charakterizoval střet mezi ČSSD a ODS.
Agentury sice ve svých prognózách většinou přeceňovaly výsledky
ODS a nedoceňovaly úspěch ČSSD, některé údaje však předpověděly
dobře. Hlavní rys, který agentury správně zaznamenaly, bylo
dlouhodobé sbližování pozic dvou nejsilnějších stran. Podle firmy
TNSF se náskok ODS snižoval z únorových 10,7 bodu a dubnových 6,7
bodu až na 4,2 bodu v květnu. Skutečný rozdíl nakonec činil 3,18
bodu (ODS volilo 29,62 procenta a ČSSD 26,44 procenta voličů).
Prognózy potvrdily i víceméně stabilní podporu voličů třetí a
čtvrté nejsilnější straně v parlamentu, KSČM (10,33 procenta
hlasů) a KDU-ČSL (8,08 procenta hlasů). Správně také
signalizovaly úspěch republikánské strany SPR-RSČ, která skončila
s 8,01 procenta pátá. Silné výkyvy v preferencích zaznamenaly
průzkumy u ODA, která jako poslední překročila hranici pěti
procent pro vstup do sněmovny a získala 6,36 procenta hlasů.
Nejvíce se ke skutečným výsledkům voleb přiblížily odhady STEM,
která nejpřesněji určila výsledek ODS, ČSSD a KSČM.
O dva roky později byla situace před předčasnými volbami do
sněmovny mnohem nepřehlednější, agentury upozorňovaly na velkou
nerozhodnost voličů. ODS čekal opět souboj s ČSSD, tentokrát však
hrála roli, kterou měli v roce 1996 sociální demokraté.
V lednu byly preference ČSSD proti ODS dvojnásobné, v dubnu
však začala obliba ODS stoupat. Z posledních prognóz sice
vyplývalo, že se náskok ČSSD před ODS snižuje. Podle odhadů CVVM
a TNSF měl činit sedm až deset bodů, ale k tak těsnému rozdílu
mezi vítěznou ČSSD (32,31 procenta hlasů) a druhou ODS (27,74
procenta hlasů) se nejvíce přiblížila agentura STEM.
Největším překvapením voleb a omylem průzkumů byl neúspěch
republikánů a Důchodců za životní jistoty (DŽJ), kteří se do
sněmovny nedostali, ač jim to agentury prorokovaly.
Prognózy týkající se KSČM se skutečnosti přiblížily více.
Podle předpovědí měla KSČM získat asi deset procent hlasů,
výsledných 11,03 procenta tak nebylo velkým překvapením. Firma
STEM odhadla poměrně přesně i výsledek čtvrté nejsilnější strany
v parlamentu KDU-ČSL, která získala devět procent hlasů. STEM ji
podcenila o dvě desetiny procenta, CVVM o dvě a TNSF o čtyři
procenta.
Těžkým oříškem byl pro agentury odhad volebních výsledků Unie
svobody, kterou bylo podle průzkumů v březnu ochotno volit 13 až
18 procent voličů, ale v červnu z nich zbyla asi polovina.
Agentury si nakonec nebyly jisté, zda se strana do parlamentu
vůbec dostane. Se ziskem 8,6 procenta hlasů byla Unie svobody
poslední, která překročila hranici nutnou pro vstup do sněmovny.
Výsledky předvolebních šetření veřejného mínění kritizoval po
volbách v červnu 1998 například premiér Miloš Zeman. Tvrdil, že
za nepřesnostmi může být jedině neodbornost nebo zaujatost
agentur. Jejich ředitelé však zdůvodňovali odchylky šetření dosud
nevykrystalizovaným českým politickým spektrem. "V roce 1998
nejsme o nic dále, než jsme byli v roce 1992," uvedl tehdy
ředitel STEM Jan Hartl.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz