Příprava resortu Ministerstva vnitra ČR na vstup do EU

Většina oblastí, v nichž se Ministerstvo vnitra připravuje na vstup do Evropské unie, spadá do negociační kapitoly 24 Spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí; Schengen. Jde o problematiku migrace, ochrany hranic, azylu, policejní spolupráce, problematiku boje proti organizovanému zločinu, korupci a proti drogám. Kromě toho se Ministerstvo vnitra podílí na přípravě kapitoly Volný pohyb osob a Volný pohyb zboží.
Gestorem kapitoly Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí; Schengen je Ministerstvo vnitra, spolugestorem je Ministerstvo spravedlnosti. Na přípravě kapitoly se mj. podílí také Ministerstvo práce a sociálních věcí, Generální ředitelství cel, Ministerstvo dopravy a spojů a Úřad pro ochranu osobních údajů (dříve Úřad pro státní informační systém).
Screening kapitoly Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí; Schengen proběhl na jaře a na podzim 1999 a na jeho základě byl zpracován Poziční dokument, v němž Česká republika stručně vysvětlila způsob, jakým zajišťuje převzetí a implementaci relevantního acquis. V Pozičním dokumentu se Česká republika současně zavázala, že k referenčnímu datu vstupu do Evropské unie, tedy k 1. lednu 2003, přijme a implementuje veškeré požadavky Evropské unie kromě požadavků Rozhodnutí Výkonného výboru ze dne 22. prosince 1994, které se týká zavedení a aplikace schengenského systému na letištích 1. a 2. kategorie. Pro implementaci požadavků tohoto Rozhodnutí na mezinárodním letišti Praha – Ruzyně Česká republika v Pozičním dokumentu požádala o přechodné období do roku 2005, během něhož bude ruzyňské letiště podmínkám Rozhodnutí přizpůsobeno. Gestorem úkolu je Ministerstvo dopravy a spojů. Poziční dokument byl schválen vládou ČR usnesením č. 1234 ze dne 22. listopadu 1999 a předán Evropské unii 30. listopadu 1999.
Kapitola Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí; Schengen byla 26. května 2000 oficiálně otevřena k vyjednávání na Mezivládní konferenci o Dohodě o přistoupení České republiky k Evropské unii. Současně Evropská unie předala České republice Společnou pozici k této kapitole. Ve Společné pozici Evropská unie shrnula informace získané během screeningu a z Pozičního dokumentu a požádala Českou republiku o poskytnutí dalších informací. Ve Společné pozici se Evropská unie také sjednotila v názoru na žádost České republiky o přechodné období na přizpůsobení ruzyňského letiště schengenským požadavkům: vzhledem k tomu, že efektivitu implementace schengenského acquis bude po vstupu České republiky do Evropské unie na žádost České republiky posuzovat Rada EU, jako tomu bylo v případě Řecka a dalších států, není třeba, aby ČR žádala o přechodné období. Česká republika připravila Dodatečné informace k Pozičnímu dokumentu, o něž Evropská unie ve Společné pozici požádala, a dne 4. srpna 2000 je předala Evropské komisi. V Dodatečných informacích Česká republika prozatím neustoupila od žádosti o přechodné období a požádala Evropskou unii o potvrzení správnosti interpretace její pozice k české žádosti o přechodné období: jestliže není třeba, aby se časově shodoval vstup ČR do EU s implementací schengenského acquis, zváží ČR stažení žádosti o přechodné období. V současné době ČR očekává reakci EU.
Pokrok ČR v procesu integrace a plnění priorit Přístupového partnerství ČR-EU a Národního programu přípravy ČR na členství v EU hodnotí Evropská komise v Pravidelných hodnotících zprávách (letos bude zveřejněna 8. listopadu).
Imigrace/hraniční kontrola
Problematika imigrace a hraničních kontrol patří ke stěžejním oblastem zájmu orgánů EU v souvislosti s přípravou na vstup ČR do EU. ČR je při různých příležitostech opakovaně kritizována za nedostatečné zabezpečení ochrany zejména státní hranice se Slovenskem a za vysoké počty ilegálních migrantů, kteří po vstupu do České republiky zpravidla pokračují přes její území dále do zemí EU. Náležité zabezpečení východní hranice je z hlediska budoucího členství ČR v EU pro členské země mimořádně důležité - v případě, že Česká republika vstoupí do EU dříve než Slovensko, stane se totiž tato hranice vnější (tzv. schengenskou) hranicí celé EU. Ministerstvo vnitra si je oprávněnosti této kritiky vědomo a k její nápravě podniklo a do budoucna hodlá podniknout celou řadu kroků:
Zákon o pobytu cizinců na území České republiky
Právní základ imigrační politiky České republiky tvoří od 1. ledna 2000 zákon 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a zákon 325/1999 Sb., o azylu. Nová právní úprava vstupu a pobytu (přijetí – admission) cizinců na území České republiky vzala v úvahu příslušná ustanovení Smlouvy o založení Evropských společenství, Smlouvy o Evropské unii a schengenských dohod.
Nový zákon precizněji upravil problematiku víz a jejich vydávání, specifikoval nově podmínky vstupu a pobytu tím, že explicitně vymezil doklady potřebné ke vstupu na území, k udělení víza a k jeho prodloužení, práva a povinnosti cizinců, jakož i oprávnění a povinnosti policejních a správních orgánů, zavedl dva druhy pobytu (přechodný a trvalý), stanovil podmínky pro vydávání víz do 90 a nad 90 dnů apod.
Za jednu ze zásadních změn nutno považovat stanovení povinnosti cizince žádajícího o dlouhodobé vízum (za účelem zaměstnání, podnikání, studia apod.) podávat tuto žádost na zastupitelském úřadu (ZÚ) ČR v zahraničí a nikoliv (jak to umožňovala dosavadní právní úprava) na území ČR. Na hraničních přechodech se víza udělují výjimečně, pouze v zákonem stanovených případech (účast cizince na řízení u státního orgánu, na pohřbu osoby blízké, na likvidaci živelní pohromy, zvlášť závažné havárie nebo v případě pobytu cizince ve veřejném zájmu státu). Mezi nově definované instituty patří např. letištní vízum, dočasná ochrana, strpění pobytu, průvoz cizince atd. Zákon nově vymezuje okruh osob oprávněných k podání žádosti o trvalý pobyt, posiluje ochranu práv cizince (např. institut přezkoumání zákonnosti zajištění cizince za účelem správního vyhoštění), zavádí institut přezkoumání udělení trvalého pobytu z důvodů fingovaných sňatků, omezuje administrativu při cestování cizinců s trvalým pobytem na území ČR.
Aplikace zákona v praxi vedla ke vzniku určitých problémů, proto byla Ministerstvem vnitra zpracována novela, kterou vláda schválila svým usnesením č. 747 ze dne 26. července 2000. Oproti původnímu zákonu návrh novely zejména:
zrušuje povinnost opatřovat hraniční průvodku fotografií,
omezuje povinnost předkládat doklad o zdravotním pojištění,
rozšiřuje okruh osob, které mohou žádat o povolení trvalého pobytu bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR,
rozšiřuje okruh případů, kdy umožňuje podat žádost o povolení trvalého pobytu na území ČR,
zpřísňuje podmínky, za kterých může Policie ČR cizince vyhostit.
K datu vstupu České republiky do EU připraví Ministerstvo vnitra další novelu, která zohlední ty komunitární předpisy, které jsou aplikovatelné až v podmínkách členství v EU. Jedná se zejména o specifická ustanovení k umožnění volného pohybu osob v rámci EU.
Ochrana státních hranic
V průběhu roku 1999 a 2000 se dařilo plnit úkoly ke zkvalitnění ochrany státních hranic a kontroly osob podle usnesení vlády č. 54/1999 a 1165/1999 ke „Koncepci modernizace kontroly osob na státních hranicích“, např.:
Dne 20. června 2000 Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí svým usnesením č. 97 koncepční materiál „Návrh na vytvoření systémové ochrany státních hranic ČR“ a současně uložila místopředsedovi vlády a ministru financí a ministrům vnitra a obrany realizovat opatření uvedená v harmonogramu, který je přílohou usnesení. Tento harmonogram obsahuje opatření rozložená na léta 2000 až 2002, jejichž účelem je organizačně, legislativně a finančně zabezpečit proces harmonizace kontroly osob a ochrany státních hranic a v konečném důsledku realizovat schválená opatření k zabezpečení systémové ochrany státních hranic v souladu se schengenskými požadavky.
Ke dni 1. července 2000 byla provedena reorganizace Služby cizinecké a pohraniční policie, při níž byla oddělení pohraniční policie převedena z podřízenosti okresních ředitelství Policie ČR do podřízenosti Policie ČR správ krajů a byla začleněna do organizační struktury odborů cizinecké a pohraniční policie. Tímto opatřením dochází ke zpružnění organizace ochrany hranic. Teritoriální systém řízení ochrany hranic byl orgány EU jedním z nejčastěji kritizovaných bodů.
Vláda svým usnesením č. 733 ze dne 19. července 2000 schválila „Návrh na vytvoření Útvaru služby cizinecké a pohraniční policie, který bude pověřen zabezpečováním ochrany státních hranic a odhalováním a dokumentováním nelegálního jednání souvisejícího s narušením státních hranic„. Součástí materiálu je harmonogram opatření ke zlepšení situace při ochraně státních hranic na léta 2000 – 2002.
Na základě analýzy potřeb všestranného zabezpečení útvarů cizinecké a pohraniční policie vznikl materiál „Systemizace materiálně–technického vybavení útvarů cizinecké a pohraniční policie“, který slouží k porovnání stávajícího a cílového stavu vybavenosti na rok 2000 a následující léta.
Útvary cizinecké a pohraniční policie na státních hranicích se Slovenskou republikou byly posíleny v roce 1999 o 100 policistů a 54 provozních zaměstnanců.
S účinností od 1. května 2000 byly zřízeny pátrací útvary služby cizinecké a pohraniční policie u Policie ČR Správy Jihomoravského kraje (100 policistů) a Správy Severomoravského kraje (40 policistů). Ke dni 19. září 2000 byl uvedený počet pracovních míst realizován takto: PČR Správa Jihomoravského kraje (99 míst), Správa Severomoravského kraje (39 míst), Správa Severočeského kraje (54 míst), ŘSCPP (25 míst). 66 policejních míst zatím nebylo realizováno.
Na rok 2000 vláda schválila zvýšení počtu policejních míst k posílení útvarů cizinecké a pohraniční policie o 200 a pro záchytné zařízení Velké Přílepy 70 míst. Ke dni 19. září 2000 byl uvedený počet policejních míst realizován takto:
- PČR Správa Východočeského kraje (45 míst), Správa Severomoravského kraje (15 míst), Správa Severočeského kraje (45 míst), Správa Západočeského kraje (25 míst), ŘSCPP (2 místa). 68 policejních míst zatím nebylo realizováno.
V ČR jsou v současné době v provozu dvě záchytná zařízení: Bálková (otevřena 5. listopadu 1998, kapacita 324 lůžek), Poštorná (otevřena 5. září 2000, kapacita 166 lůžek). Do konce roku 2000 je plánováno započetí rekonstrukce objektu ve Velkých Přílepech, kde se počítá s kapacitou cca 121 lůžek, rovněž je plánováno zřízení záchytného centra v Javorníku nad Veličkou, kde byl vytipován vhodný objekt a v současné době probíhá jednání o převodu nemovitosti ze správy Pozemkového fondu ČR na MV.
Vízová politika
Na základě vládou schválené Koncepce vízové politiky (schválena vládou usnesením č. 843 z 25. srpna 1999) byla ke konci května 2000 zavedena vízová povinnost s Ruskou federací a Běloruskem. Ke konci června byl zaveden vízový režim s Ukrajinou. Ke dni 22. října 2000 byly vypovězeny bezvízové dohody s Kyrgyzstánem, Moldávii, Kazachstánem a Turkmenistánem. Česká republika tak má vízovou politiku plně harmonizovanou s EU, s výjimkou Rumunska a Bulharska. O případném zavedení vízové povinnosti vůči těmto dvěma zemím bude rozhodnuto na základě bezpečností a zahraničně politické analýzy, kterou do konce roku zpracuje MZV ve spolupráci s MV. Rozhodnutí o zavedení vízové povinnosti bezpochyby ovlivní i rozhodnutí Rady EU, která má v dohledné době projednat návrh Evropské komise na vyškrtnutí obou zemí ze seznamu zemí, s nimiž musejí mít členské státy EU povinně vízový styk.
Modernizace vízového procesu
Na základě Koncepce modernizace vízového procesu (schválena vládou usnesením č. 748 z 18. listopadu 1998) Česká republika od roku 1999 plošně zavádí na svých zastupitelských úřadech elektronicky podporovaný systém udělování víz, který zahrnuje provádění automatizované i neautomatizované bezpečnostní prověrky všech žádostí o udělení českého víza v rámci konzultace mezi Ministerstvem zahraničních věcí a centrálním orgánem Policie ČR. Ke dni 12. září 2000 byl systém v provozu kromě konzulárního odboru MZV na 71 ZÚ v cizině (z cílového počtu 107), a to nejen na evropském kontinentu, ale i v Severní Americe, Asii a Africe. Prostřednictvím modernizovaného vízového procesu bylo do této doby zpracováno cca 183 tis. žádostí o vízum a uděleno více než 166 tis. víz. Systém by měl být uveden do plného provozu k 1. lednu 2001.
Česká republika používá od roku 1995 vízový samolepicí štítek schengenského rozměru. Víza vydaná v rámci Modernizovaného vízového procesu jsou opatřena strojově čitelným záznamem. V rámci přípravy na vstup do EU se připravuje nový vzor štítku, který bude vycházet z výrobní technologie schengenského víza.
S projektem modernizace vízového procesu souvisí i zdokonalení institutu pozvání pro cizince k návštěvě České republiky. Navrhovaná opatření, včetně nové podoby formuláře pozvání podle vzoru zemí EU, mají vést k eliminaci případů zneužívání tohoto institutu k nelegální migraci.
Od 1. července 2000 byl spuštěn systém centrální personifikace strojově čitelných dokladů (cestovní pas a občanský průkaz) České republiky. Plné nasazení systému se předpokládá do konce roku 2000 (viz níže – část Osobní doklady).
Na cca 30 vybraných hraničních přechodech je v provozu zařízení na odbavování strojově čitelných dokladů.
Readmisní dohody
Významným prostředkem potírání nelegální migrace jsou readmisní dohody. ČR uzavřela readmisní dohody celkem s 11 státy (Rakousko, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, SRN,Slovensko, Bulharsko, Kanada, Francie, Slovinsko, Chorvatsko, - tři poslední dosud nevstoupily v platnost). Plnění těchto dohod lze vesměs hodnotit pozitivně. Záměrem ministerstva je pokračovat v uzavírání obdobných dohod s dalšími státy, zejména s těmi, které jsou největšími producenty nelegální migrace. Připravuje se sjednání nové readmisní dohody se Slovenskem, která by lépe odpovídala evropským standardům a současným požadavkům readmisní praxe.
Příprava na přístup k Schengenským dohodám a připojení na Schengenský informační systém (SIS)
Většina požadavků Schengenské prováděcí úmluvy, jejichž aplikovatelnost není vázána na podmínku členství v EU, byla zohledněna v novém zákoně o pobytu cizinců na území ČR. Ministerstvo vnitra připravilo návrh novely zákona o Policii (předpoklad nabytí účinnosti k 1. lednu 2001), který byl schválen vládou dne 4. října 2000 a který řeší problematiku začleňování ČR do evropských struktur v oblasti policejní spolupráce, včetně přeshraničního sledování a pronásledování a ochrany dat podle požadavků Europolu (viz níže – část policejní spolupráce).
V říjnu t.r. předložilo Ministerstvo vnitra vládě „Informaci o věcné a časové náročnosti plnění přístupu k Schengenskému acquis„. Materiál byl zpracován s využitím podkladů připravených v rámci činnosti meziresortní Pracovní skupiny pro schengenskou spolupráci a představuje strategii dalšího postupu při přebírání Schengenského acquis a zapojení ČR do užší, schengenské spolupráce po vstupu do Evropské unie.
V úvodu se zabývá problematikou schengenské spolupráce a definicí Schengenského acquis zejména v souvislosti s jeho integrací do právního rámce Evropské unie po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost (k 1. květnu 1999). Dále popisuje dosavadní průběh přebírání Schengenského acquis Českou republikou. Zabývá i některými strategickými dokumenty - Pravidelnou zprávou Evropské komise za rok 1999, Pozičním dokumentem ČR ke kapitole 24 „Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí; Schengen„, Přístupovým partnerstvím ČR-EU a Národním programem přípravy České republiky na členství v Evropské unii, které schengenskou problematiku zahrnují. Součástí materiálu je i informace týkající se financování implementace Schengenského acquis, zejména v souvislosti s využitím programu Phare.
Stěžejní část materiálu je věnována plnění přístupu k Schengenskému acquis v jednotlivých oblastech spadajících do působnosti Ministerstva vnitra. Zde je popisován současný stav, charakteristika budoucích úkolů, včetně finančních a jiných požadavků pokud jde o ochranu státních hranic, pobyt cizinců na území České republiky, organizaci služby cizinecké a pohraniční policie, Národní schengenský informační systém, vízovou praxi a policejní spolupráci.
V rámci meziresortní problematiky materiál stručně informuje o stavu implementace Schengenského acquis a problémech, které je nutno řešit v rámci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva financí – Generálního ředitelství cel, Ministerstva dopravy a spojů a dalších orgánů státní správy.
Z činnosti Pracovní skupiny pro schengenskou spolupráci vyplývá nutnost posílit koordinovaný přístup všech resortů zainteresovaných na implementaci Schengenského acquis v České republice. Proto bylo do materiálu zapracováno usnesení ukládající ministru vnitra předložit vládě do 31. března 2001 návrh organizačního zabezpečení přebírání Schengenského acquis v období předcházejícím referenčnímu datu vstupu ČR do Evropské unie, tj. do 31. 12. 2002.
Byla zahájena organizačně technická příprava na vybudování Národního schengenského informačního systému. Rychlejšímu postupu prací v této oblasti brání skutečnost, že EU prozatím není ochotna uvolnit pro kandidátské státy některé specifické technické informace.
Byl zakoupen a instalován modelový a testovací server pro schengenský systém, na kterém budou vyvíjeny programy pro přípravu Policie ČR na budoucí práci se schengenským systémem. Některé národní policejní informační systémy již byly upraveny tak, aby struktura položek odpovídala Schengenskému informačnímu systému. Je rozvíjen informační systém „Doklad„, který obsahuje úplnou aktuální evidenci odcizených a ztracených zbrojních průkazů a zbrojních oprávnění a neúplnou evidenci odcizených a ztracených cestovních pasů (pouze údaje za období od ledna 2000). V rámci tohoto informačního systému je připraveno programové vybavení pro evidenci ztracených a odcizených občanských průkazů. Začala příprava projektu informačního systému s pracovním názvem „Banka„, ve kterém budou pro potřebu všech policejních útvarů a oprávněných policistů evidovány bankovky podle příslušného ustanovení Schengenské prováděcí úmluvy. Byla navržena personálně–organizační opatření k vytvoření základu pracoviště analýzy a vývoje odboru systémového řízení a informatiky Policejního prezidia ČR, které by mělo tuto problematiku nadále řešit.
Azyl
Zajištění spravedlivého azylového řízení a dodržování všech mezinárodních závazků v této oblasti, včetně převzetí a aplikace norem EU, je další oblastí, která je z hlediska přípravy na vstup orgány EU bedlivě sledována.
V České republice došlo k zásadnímu posunu v azylové politice, a to zejména v souvislosti s nabytím účinnosti zákona 325/1999 Sb., o azylu, k 1. lednu 2000. Do nového zákona se promítly nejenom mezinárodněprávní závazky ČR a požadavky praxe, ale především také právní instituty a standardy běžné pro azylové řízení v Evropské unii.
Problematickým z hlediska harmonizace se standardy EU je nedostatek nezávislosti v přezkoumávání rozhodnutí vydaných v rámci azylového řízení. Daný problém měl být řešen v rámci připravované reformy správního soudnictví (do konce roku 2002). Vzhledem k celkovému zpoždění reformy justice a za účelem urychlení odstranění zmíněného nedostatku, který je ze strany EU často kritizován, byla zahájena jednání mezi Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem vnitra, jejichž cílem je nalezení alternativního způsobu řešení tohoto problému.
Ministerstvo vnitra připravuje v současné době novelu zákona o azylu, která by měla být předložena vládě do konce roku 2000. K datu vstupu do EU bude připravena další novela zákona o azylu, která zohlední ustanovení aplikovatelná až v podmínkách členství v EU.
Z nelegislativních úkolů jsou v krátkodobé perspektivě (do konce roku 2000) nejdůležitější navýšení počtu rozhodců a pomocného personálu pro zajištění efektivního a spravedlivého azylového řízení (již realizováno) a zřízení azylového pracoviště na mezinárodním letišti Praha–Ruzyně (započala přípravná fáze — technické a personální zabezpečení azylového řízení na letišti). Ve střednědobém horizontu pak vybudování tzv. Dublinského střediska.
Policejní spolupráce včetně boje proti organizovanému zločinu a drogám
V současné době je mezinárodní policejní spolupráce prováděna Policií ČR na základě zákona 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Na základě tohoto zákona spolupracuje česká policie s mezinárodními organizacemi a policejními institucemi a s bezpečnostními sbory jiných států. Mezinárodní policejní spolupráce je zajišťována také členstvím České republiky v Mezinárodní organizaci kriminální policie Interpol. Významným nástrojem mezinárodní policejní spolupráce jsou i dvoustranné smlouvy, které ČR uzavřela s řadou států (např. Bulharskem, Francií, Itálií, Litvou, Maďarskem, Německem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem, Ruskem, Slovenskem, Tureckem, Tuniskem, Ukrajinou a dalšími). Dne 19. září 2000 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech, jejímž cílem je zintenzívnit oboustranné vztahy a prohloubit vzájemnou spolupráci. Smlouva obsahuje řadu moderních institutů mezinárodní policejní spolupráce jako např. spolupráce ve společně obsazených služebnách, společné formy nasazení. Součástí návrhu jsou propracovaná ustanovení ochrany osobních údajů.
Se vstupem do EU se intenzita a rozsah mezinárodní policejní spolupráce podstatným způsobem zvýší. V rámci přípravy přijímá Ministerstvo vnitra a Policie ČR řadu opatření.
MV v současné době připravuje nový zákon o Policii ČR, který měl dle původních předpokladů nabýt účinnosti k 1. lednu 2001. Vzhledem k tomu, že návrh nového zákona byl velmi těsně provázán s novelou trestního řádu zamítnutou Parlamentem, došlo k posunu jeho předpokládaného data nabytí účinnosti na termín 1. ledna 2003.
V oblasti policejní spolupráce a boje s organizovaným zločinem je v legislativní oblasti dále významná příprava novely zákona o Policii ČR, která upravuje mj. problematiku nakládání s osobními údaji zpracovávanými v rámci policie. Návrh novely vláda schválila dne 4. října 2000. Cílem novely je mj. připravit v co možná nejkratším termínu podmínky pro navázání bilaterální spolupráce s Europolem (viz dále).
K 1. prosinci 1999 byl zřízen odbor mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia ČR. Cílem tohoto opatření bylo vytvoření organizačních předpokladů pro zabezpečení komplexní a účinné mezinárodní policejní spolupráce a rychlé výměny informací důležitých pro systematické potírání trestné činnosti páchané na mezinárodní úrovni. Do kompetence útvaru patří příprava Policie ČR na zapojení výkonu služby do policejně–bezpečnostních systémů EU (Europol, schengenský systém), pracoviště styčných důstojníků, které bude pokrývat organizační zabezpečení a metodickou koordinaci příslušníků Policie ČR vyslaných nebo přidělených k výkonu služby v zahraničí, tj. při zastupitelských úřadech ČR v zahraničí, mezinárodních organizacích nebo policejních jednotkách jiných států a Národní ústředna Interpolu Praha.
Do 1. září 2000 plnil úkoly styčného důstojníka ve Slovenské republice zaměstnanec Ministerstva zahraničních věcí, který byl k tomuto datu převeden do služebního poměru Policie ČR. Dále se ke dni 1. listopadu 2000 počítá s vysláním styčného důstojníka Policie ČR do Moskvy, do konce roku 2000 bude zahájeno výběrové řízení na styčného důstojníka na Ukrajinu (vyslání během roku 2001). V průběhu roku 2002 se počítá s vyslání styčného důstojníka do SRN. Česká republika plánuje také vyslání styčného důstojníka k Europolu.
Na základě Rozhodnutí Rady EU ze dne 27. března 2000 ukládajícího řediteli Europolu, aby zahájil jednání s vybranými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi o navázání užší spolupráce s Europolem, byla Česká republika vyzvána k urychlenému jednání o uzavření bilaterální smlouvy o spolupráci s Europolem. Proběhlo několik jednání mezi ČR a Europolem, jejichž smyslem bylo zmapovat situaci v oblasti ochrany osobních údajů v ČR a zpracovat zprávu pro Radu EU, která musí nejprve dát souhlas se zahájením oficiálního jednání o podpisu smlouvy o spolupráci. Úspěšné dokončení jednání o navázání spolupráce s Europolem je podmíněno dořešením otázky ochrany osobních údajů v policejním sektoru, resp. přijetím novely zákona o Policii ČR (viz novela zákona o policii). V této souvislosti je vhodné zmínit také fakt, že od 1. září 2000 začal pracovat Úřad pro ochranu osobních údajů (na základě zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který vstoupil v platnost 1. června 2000). Předseda Úřadu byl jmenován prezidentem ČR na návrh senátu 1. září 2000, tři inspektoři byli jmenováni k 1. říjnu 2000. Další čtyři inspektoři by měli být jmenováni Senátem do konce roku 2000. Do konce roku 2000 bude mít Úřad cca 45 zaměstnanců (včetně inspektorů).
Dne 8. září 2000 Česká republika podepsala Úmluvu RE na ochranu osob se zřetelem na automatizované zpracovávání osobních údajů a Úmluva by měla být do konce roku ratifikována.
Boj proti organizovanému zločinu
Posílení boje proti organizovanému zločinu je jednou z priorit Přístupového partnerství pro Českou republiku a je pravidelným tématem všech dílčích jednání o přípravě na vstup do EU na nejrůznějších úrovních.
Zlepšení podmínek pro potírání mezinárodního organizovaného zločinu je zahrnuto do připravované novely zákona o Policii ČR (možnost přeshraničního sledování, působení příslušníků cizích policejních sborů na území ČR a příslušníků Policie ČR v zahraniční za podmínek vymezených mezinárodní smlouvou atd.). V boji proti organizovanému zločinu je výrazným krokem vpřed připravovaný zákon o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, který vláda schválila svým usnesením č. 796 ze dne 23. srpna 2000 (předpoklad nabytí účinnosti k 1. červenci 2001). Tento zákon, při jehož zpracování byly využity zkušenosti Itálie, Německa, dalších zemí EU, Polska a Slovenska, bude řešit komplexní ochranu svědků v nejzávažnějších případech trestné činnosti, především v případech organizované kriminality. Pro tyto ohrožené svědky bude vytvořen zvláštní program ochrany, v jehož rámci jim bude poskytována osobní ochrana, ochrana obydlí, přestěhování v rámci ČR nebo do zahraničí, pomoc při hledání zaměstnání, sociální pomoc a v nejzávažnějších případech také zastírání totožnosti.
Na začátku roku 2000 byla v rámci ředitelství kriminální policie vytvořena zvláštní skupina zabývající se problematikou ochrany svědků, ze které bude od roku 2001 vytvořen útvar s celostátní působností, který bude odpovědný za provádění této ochrany po předpokládaném přijetí zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob.
Ministerstvo vnitra si uvědomuje závažnost kriminality páchané v oblasti práv k duševnímu vlastnictví. Koncepce boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví přijatá vládou v dubnu 1999 je výrazem snahy o zlepšení situace v této oblasti.
V rámci komplexního přístupu k organizovanému zločinu připravilo Ministerstvo vnitra Aktualizaci koncepce boje proti organizovanému zločinu, která byla dne 5. října 2000 schválena Bezpečnostní radou státu usnesením č. 122 a dne 23. října 2000 vládou ČR. Tento materiál představuje vládní program, který stanoví prioritní úkoly pro státní orgány v boji proti organizovanému zločinu. Mezi jednotlivá opatření patří zejména vytvoření podmínek pro odčerpávání výnosů z trestné činnosti, zamezení nelegálního přistěhovalectví sloužícího jako personální základna pro organizovaný zločin, komplexní řešení boje proti organizovaným zločineckým aktivitám v oblasti životního prostředí a zejména v oblasti ochrany kulturního dědictví.
V současné době připravuje Ministerstvo vnitra Koncepci boje proti terorismu. Ministerstvo vnitra a Policie ČR věnuje velkou pozornost boji proti obchodování se ženami a s dětmi. V rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu působí specializované pracoviště, které se bojem proti obchodu se ženami a dětmi zabývá. Nejvýznamnějšími aktivitami z hlediska mezinárodní spolupráce v tomto směru za poslední období bylo zapojení se do Projektu proti obchodování s lidmi pro Střední a Východní Evropu, který je součástí Globálního programu OSN proti obchodování s lidmi, a schválení Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí (vyplývá ze závazků Stockholmského kongresu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí pořádaného v roce 1996, jehož se ČR zúčastnila). V rámci MV pokračuje činnost multidisciplinárních pracovních skupin k problematice organizovaného zločinu, kde se dle jednotlivých témat (terorismus, padělání, penězokazectví, obchod s lidmi atd.) pravidelně scházejí odborníci z jednotlivých bezpečnostních složek, státního zastupitelství a ostatních ústředních orgánů státní správy za účelem analýzy situace a zlepšování koordinace mezi těmito institucemi.
Významnou organizační změnou je také vytvoření nového odboru pro ÚOOZ v rámci Úřadu vyšetřování pro ČR v září 2000, který bude vyšetřovat trestnou činnost odhalenou a rozpracovanou ÚOOZ SKP PČR. Dojde tím ke koncentraci vyšetřování těch nejzávažnějších případů organizovaného zločinu právě do tohoto odboru.
ČR také významně postoupila při plnění Předvstupního paktu mezi členskými státy EU a kandidátskými zeměmi o boji proti organizovanému zločinu, který byl schválen v roce 1998.
Drogy
V oblasti boje proti drogám se při vyjednávání o členství v EU neočekávají žádné zásadní problémy. Legislativní základ boje proti drogám i praktická činnost policie byly naopak jednou z mála oblastí, o nichž se Evropská komise v Pravidelné zprávě z roku 1999 vyjádřila pochvalně.
Celkový počet odhalených drogových trestných činů se zvýšil ze 4157 v roce 1998 na 6747 v roce 1999. Policie ČR začala aktivně aplikovat novelizovaný trestní zákon v oblasti boje proti obchodu s drogami, přičemž v roce 1999 byla provedena celá řada úspěšných akcí.
Byl přijat vnitroresortní předpis upravující postup policistů při aplikaci novelizovaného trestního zákona. V rámci ÚOOZ – Národní protidrogové centrály – byla zřízena v roce 999 zvláštní skupina zabývající se pouliční drogovou kriminalitou. Je do končován jednotný informační systém, týkající se čistě drogové problematiky. Na základě údajů a analytických zpráv poskytnutých policií a Ministerstvem spravedlnosti lze konstatovat, že nedošlo k represi běžných konzumentů, tak jak předpokládali odpůrci novely zákona, ale novelizovaný trestní zákon naopak umožnil policii snáze odhalovat a postihovat drogové dealery. Podíl osob stíhaných pro trestný čin podle §187a trestního zákona, tedy prosté přechovávání omamné nebo psychotropní látky pro vlastní potřebu, je celoročně kolem 6 % ze všech drogových trestných činů. Aplikaci zákona lze hodnotit jednoznačně pozitivně.
Koordinací protidrogové politiky vlády je pověřena Mezirezortní protidrogová komise, při níž jako poradní orgán působí Rada zástupců rezortů. Stěžejním úkolem v této oblasti bylo zpracování vládní Koncepce protidrogové politiky ČR na období 2001 – 2004, která byla dne 23. října 2000 schválena vládou.
Tato Koncepce vychází z přístupu a základních principů vytyčených již Koncepcí na období 1998 - 2000 a z Akčního plánu EU boje proti drogám 2000 - 2004:
snaha o vyvážený přístup k řešení drogové problematiky v ČR z hlediska kriminalizace a prevence, snaha o komplexní, mezirezortní a mezioborový postup při řešení konkrétních problémů,
hlavním úkolem protidrogové politiky vlády je ochrana občana před negativními dopady zneužívání drog a jeho motivace pro život bez nich,
každému občanovi musí být nabídnuta účinná ochrana před nabídkou drog a dostatečné informace pro to, aby nejenom akceptoval, ale i aktivně prosazoval život bez drog,
pokud se přesto dostane užíváním drog do problémů, musí mu být nabídnuta odpovídající pomoc.
Při přípravě Koncepce již byly určeny některé další priority protidrogové politiky, které se odrazí na směřování drogové strategie ČR na nejbližší období:
V oblasti represe se Policie ČR zaměří na drogovou kriminalitu vyšší a vysoké společenské nebezpečnosti, zejména na případy, na nichž se podílejí pachatelé působící v zahraničí (kriminalita s mezinárodním prvkem). Zvýšená pozornost bude věnována i drogové kriminalitě na místní úrovni, tj. individuálním nelegálním výrobcům, menším distribučním organizacím, které nemají charakter organizovaného zločinného spolčení, a případům bez mezinárodního prvku.
Protidrogová politika bude i nadále zaměřena na redukci nabídky a prevenci - snižování poptávky formou preventivního působení.
Bude nadále věnována pozornost rozšíření metadonového programu. Rovněž program „harm reduction„, primárně zaměřený na injekční uživatele drog je v ČR uznávaným a akceptovaným přístupem k léčbě závislých osob.
Hodnotit dopady uplatňování novelizace trestního a přestupkového zákona a její vliv na snižování a potlačování drogového problému v ČR. Nalezení jednotného přístupu pro orgány činné v trestním řízení při kvantifikaci „malého množství„ drogy, jehož držbu již lze stíhat jako trestný čin.
Protikorupční opatření a boj proti hospodářskému zločinu a praní špinavých peněz
Problematika korupce je jednou z oblastí, na níž se nejčastěji soustřeďuje kritika ze strany EU. Boj proti korupci byl proto zahrnut mezi priority vlády v preambuli Národního programu přípravy ČR na členství v EU pro rok 2000.
Vláda ČR věnuje boji proti korupci, praní špinavých peněz a hospodářskému zločinu soustavnou pozornost. Vláda dne 17. února 1999 schválila „Vládní program boje proti korupci„. Program představuje dlouhodobý systematický projekt protikorupčních opatření legislativního a organizačního charakteru. Program vládu zavazuje podílet se na spolupráci v boji proti korupci na mezinárodní úrovni, a to jak při řešení jednotlivých případů korupce, tak také v rámci vzájemného předávání informací o efektivitě jednotlivých přístupů v boji s korupcí obecně. V Programu jsou navržena také opatření směřující k zefektivnění postupu v boji proti podvodům, hospodářské kriminalitě a proti praní špinavých peněz. Patří k nim například přípravy k zřízení finanční policie nebo podobné instituce jako specializované složky se zvláštními policejními oprávněními. Program se každý rok k 28. únoru aktualizuje a vláda je pravidelně informována o nově přijatých opatřeních a aktivitách v boji proti korupci.
V roce 1999 byla zpracována naprostá většina legislativních návrhů, které vláda uložila připravit jednotlivým resortům ve Vládním programu boje proti korupci.
V návaznosti na proces ratifikace Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích z roku 1997 (vstoupila pro ČR v platnost dne 21. 3. 2000), byla přijata novela trestního zákona (zákon 96/1999 Sb.) směřující proti podplácení domácích i zahraničních veřejných činitelů, a to i v souvislosti s podnikatelskými transakcemi (zejména §162a trestního zákona).
Vláda svým usnesením č. 796 ze dne 23. srpna 2000 schválila návrh zákona o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. (předpoklad nabytí účinnosti k 1. červenci 2001) – viz výše.
Byl schválen návrh novely zákona 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, jehož účelem je zejména zlepšit průhlednost a věrohodnost financování a hospodaření politických stran a politických hnutí.
Návrh zakotvuje např.:
nový režim poskytování peněžitých darů stranám a hnutím, které přesáhnou od téhož dárce 25 000 Kč za kalendářní rok; takovéto dary by bylo možné realizovat pouze na základě písemné darovací smlouvy, jež má formu darovací poukázky,
zpřesnění okruhu osob, od nichž strany a hnutí nesmějí přijmout dary (mj. též od zahraničních právnických osob a od fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky),
povinnost zveřejnit všechny dárce bez ohledu na hodnotu jejich daru,
tisk darovacích poukázek bude zajišťován MF a jejich prodej stranám a hnutím finančními ředitelstvími.
Parlamentu byl předložen návrh nového zákona o finanční kontrole ve veřejné správě; po jeho přijetí lze očekávat zkvalitnění finanční kontroly.
Novela zákona o účetnictví vedle přísnějších sankcí zakazuje účetním jednotkám zřizovat účty mimo účetní knihy stanovené zákonem, provádět zápisy mimo účetní knihy a stanoví výslovně povinnost vyhotovovat doklad o každém jednotlivém účetním případu.
Novela zákona o auditu a Komoře auditorů výslovně stanoví povinnost auditora sdělit vedení a kontrolnímu orgánu společnosti náznaky uplácení, pokud je zjistí během poskytování auditorských služeb.
V novele zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků schválené Parlamentem dne 18. května 2000 (zákon 159/2000 Sb.) je zapracováno ustanovení, které umožní poskytování informací pro FAÚ: „Správci daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných při správě daní příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zákona 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti„.
Novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti byla schválena Parlamentem dne 18. května 2000. (zákon 159/2000 Sb.). Novela např. zvyšuje pravomoci Finančně analytického útvaru MF při zjišťování údajů, zpřesňuje některé zákonem stanovené pojmy např. podezřelé finanční operace, atd.
V současné době je za odhalování nejzávažnějších případů praní špinavých peněž a hospodářské trestné činnosti odpovědná Služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK). V roce 1996 zahájil svoji činnost Finančně analytický útvar (FAÚ), který je součástí Ministerstva financí. FAÚ vyhodnocuje oznámení o neobvyklých obchodech dle zákona 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a v případě podezření ze spáchání trestného činu je postupuje SPOKu. Případy praní peněz ale mohou v rámci své operativní činnosti odhalovat také běžné útvary kriminální policie a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Vládou byla stanovena jako priorita reorganizace státního zastupitelství a složek policie zabývajících se bojem proti korupci a hospodářské kriminalitě. V rámci Úřadu vyšetřování pro ČR byl v září 2000 vytvořen nový odbor pro SPOK, který bude vyšetřovat pouze trestnou činnost odhalenou a rozpracovanou SPOK. Tato i další specializované složky policie jsou průběžně personálně posilovány, k čemuž byly vytvořeny potřebné organizační i ekonomické předpoklady.
Dne 1. dubna 2000 vstoupil v účinnost pokyn nejvyšší státní zástupkyně,který zřídil specializované struktury při Vrchním státním zastupitelství v Praze a Olomouci příslušné pro dozor nad vyšetřováním závažné finanční a hospodářské kriminality. Následně dne 23. srpna 2000 vydalo Ministerstvo spravedlnosti vyhlášku, která nabyla účinnosti v září 2000, kterou byla tato působnost a struktura vrchních státních zastupitelství nově upravena a doplněna. Kromě toho pracují na všech stupních státního zastupitelství státní zástupci specializovaní na hospodářskou trestnou činnost.
Ve srovnání s první polovinou roku 1999 se v první polovině roku 2000 snížil počet zjištěných trestných činů hospodářské kriminality o 12,3%, přičemž jejich objasněnost zůstala nadále vysoká na úrovni 96,1%. Roste ale nadále závažnost odhalené finanční kriminality a zejména výše škod způsobená tímto nejzávažnějším druhem hospodářské trestné činnosti. Tento druh kriminality se v ČR objevuje především pod trestnými činy zneužívání pravomoci veřejného činitele, přijímání úplatku, podplácení, porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání informací v obchodním styku, porušování závazných pravidel hospodářského styku. Projevuje se v získávání materiálních i nemateriálních výhod v souvislosti s výkonem veřejného činitele, s protekcionářstvím.
Vzhledem k tomu, že postup prošetřování věcí postoupených Koordinační analytickou skupinou (KAS) Výboru na ochranu ekonomických zájmů (VOEZ) Nejvyššímu státnímu zastupitelství nebo příslušným státním zastupitelstvím byl těžkopádný, vláda KAS zrušila s tím, že úlohu KAS převzalo Nejvyšší státní zastupitelství.
V oblasti boje proti praní špinavých peněz a finanční kriminalitě byly v první polovině roku 2000 připraveny dva zásadní analytické materiály. Dne 3. dubna 2000 vláda vzala svým usnesením č. 326 na vědomí „Informaci o funkčnosti systému boje proti praní špinavých peněz“, kde byla popsána současná situace v boji proti tomuto negativnímu společenskému jevu a navrženy náměty na zlepšení situace v této oblasti. Dne 19. července 2000 potom vláda svým usnesením č. 730 vzala na vědomí „Informaci o některých opatřeních v oblasti boje proti finační kriminalitě“. Tento materiál obsahuje informaci o plánovaných opatřeních v působnosti Ministerstva vnitra, na kterou navazuje podrobná analýza výslednosti složek v resortu Ministerstva vnitra podílejících se na odhalování finanční kriminality, jejich organizace a vzájemné spolupráce a zhodnocení jejich funkčnosti. Cílem tohoto materiálu je nalézt konkrétní opatření, jejichž realizace zvrátí současnou nepříznivou situaci v oblasti finanční kriminality, a připraví základní východiska pro organizační a související změny potřebné k zkvalitnění boje proti finanční kriminalitě.
Mimo výše popsaná opatření probíhají i další aktivity v oblasti boje proti finanční kriminalitě, mezi které patří zahájení soustavné analýzy problematiky finanční kriminality, vypracování projektu vzdělávání všech státních složek působících v oblasti boje proti závažné hospodářské kriminalitě, navržení organizačních a metodických opatření k způsobu předávání některých informací v rámci policie a mezi policií a dalšími státními orgány a zahájení legislativní diskuse o některých potřebných úpravách platných právních předpisů, např. v oblasti tzv. mlčenlivosti pracovníků některých státních složek, v oblasti boje proti praní špinavých peněz.
Krajský obchodní soud v Praze zavedl svůj vlastní protikorupční program, aby předešel stížnostem na přednostní vydávání rozhodnutí soudu za úplatek. Podstatou programu je omezení osobního kontaktu soudců a žadatelů (např. o zaregistrování nové firmy či změn v ní). Při každé žádosti vybere soudce náhodně počítačový program. Pokud se žadatel chce se svým soudcem setkat, pak jen v doprovodu justiční stráže, takže jednání neprobíhá mezi čtyřma očima. Soudy mimo Prahu tvrdí, že v regionech korupce nebují, advokáti však podporují pražský systém, který díky anonymitě korupci potlačuje.
Ministerstvo spravedlnosti nově zřídilo speciální inspekci k odhalování korupce.
Průběžně jsou zřizovány kontaktní linky pro postižené korupcí na MV, MF, MŠMT atd. Byla zpracována první verze příručky pro občany s návodem, jak se bránit korupčnímu jednání. Příručka byla rozeslána všem okresním úřadům, kde je rozdávána veřejnosti. Ministerstvo vnitra na základě ohlasů veřejnosti na tuto příručku vypracuje její aktualizaci. Byla zřízena také zvláštní e-mailová adresa k realizaci diskuse státní správy a veřejnosti o nejvhodnějších systémových opatřeních na téma korupce. Ve spolupráci s nevládními organizacemi je připravován vznik kontaktního centra pro oběti korupce.
Probíhá aktivní spolupráce státní správy s nevládními organizacemi působícími v této oblasti, především s Transparency International. V roce 1999 se uskutečnila řada různých seminářů, konferencí a diskusí, jichž se zúčastnili zástupci veřejnosti i státní správy. Tyto akce byly věnovány rozboru fenoménu korupce v českých podmínkách, srovnáním se zahraničními přístupy, a diskusi o v úvahu připadajících řešeních. MV se podílí na grantovém výzkumu projektů „Korupční klima v ČR“ a „Korupce v policii“ (prezentace v únoru 2000).
Ostatní otázky
Osobní doklady
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem financí pokračuje v realizaci projektu „Systém centrální personifikace strojově čitelných dokladů„ (cestovní pas a občanský průkaz) České republiky. Cílem tohoto projektu je personifikovat uvedené doklady v jediném místě pro celou Českou republiku. Výstupem je strojově čitelný občanský průkaz ČR a strojově čitelný cestovní pas ČR s tištěnou fotografií a vzorem podpisu žadatele, které jsou v této oblasti plně v souladu se standardy Evropské unie. Systém je od 1. července 2000 spuštěn do řádného provozu. Plné nasazení Systému se předpokládá do konce roku 2000.
Střelné zbraně a střelivo
Vláda schválila návrh nového zákona o zbraních a střelivu, který byl koncipován jako kompatibilní s příslušnou směrnicí ES. Dne 29. června 2000 Poslanecká sněmovna v prvním čtení návrh zákona projednala a vrátila ho vládě k dopracování. V současné době upravuje Ministerstvo vnitra tento návrh dle připomínek Poslanecké sněmovny. Následně proběhne meziresortní připomínkové řízení. Dle navrženého harmonogramu legislativního plánu práce vlády bude tento návrh znovu předložen vládě v lednu 2001. Předpokládané datum nabytí účinnosti zákona je 1. leden 2002.
Jednotné evropské číslo tísňového volání
Dne 19. dubna 2000 vláda schválila zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v ČR.
V souladu s tímto usnesením jsou nyní realizovány práce na zahájení jazykové přípravy a na zpracování konkrétních projektů řešení pracovišť, která budou linku 112 odbavovat. V letech 2001 až 2002 budou podle návrhu harmonogramu stavebně a technicky připravována pracoviště k odbavování tísňového čísla 112, bude realizováno navýšení početního stavu Hasičského záchranného sboru ČR k plnění daného úkolu a bude probíhat jazyková a odborná příprava obsluh pro příslušná pracoviště. Ve druhé polovině roku 2002 by měl probíhat zkušební provoz příjmu tísňové linky 112 a od 2. ledna 2003 je plánováno spuštění tísňové linky

Pramen: MV ČR

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz