epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Nové stavební právo
21. 5. 2001
ID: 7689upozornění pro uživatele

Promlčení v obchodních závazkových vztazích I.

Jedním z nejvýznamnějších ale také velmi problematických právních institutů je institut promlčení. Podstata promlčení spočívá v tom, že uplyne-li marně zákonem stanovená lhůta, stává se právo nevymahatelným za předpokladu, že se povinná strana této skutečnosti dovolá. Promlčením právo nezaniká, zaniká však nárok na uznání promlčeného práva soudem tzn. soud, popřípadě jiný příslušný orgán, k promlčení z úřední povinnosti nepřihlíží.



Jedním z nejvýznamnějších ale také velmi problematických právních institutů je institut promlčení. Podstata promlčení spočívá v tom, že uplyne-li marně zákonem stanovená lhůta, stává se právo nevymahatelným za předpokladu, že se povinná strana této skutečnosti dovolá. Promlčením právo nezaniká, zaniká však nárok na uznání promlčeného práva soudem tzn. soud, popřípadě jiný příslušný orgán, k promlčení z úřední povinnosti nepřihlíží. K oprávněně vznesené námitce promlčení je však přihlédnout povinen. Promlčením tedy právo nezaniklo, dluh i pohledávka trvají nadále a dlužníkovi nic nebrání, aby plnil dobrovolně – nebude se jednat o bezdůvodné obohacení věřitele. Obchodní zákoník upravuje na rozdíl od občanského zákoníku i promlčení práva uskutečnit právní úkon. Jedná se také o promlčení práv, avšak takových, která se nerealizují uplatněním u soudu, nýbrž přímo jejich výkonem (jedná se např. o právo odstoupit od smlouvy). Námitka promlčení se uplatní u toho, kdo takový úkon po uplynutí promlčecí doby učinil. V případě sporu soud po námitce rozhodne, že právní účinky takového právního úkonu nenastaly.

Právní úprava promlčení je v obchodním zákoníku (dále jen ObchZ) stanovena autonomně a zcela nezávisle na občanském zákoníku (dále jen OZ). Ustanovení obchodního zákoníku mají kogentní povahu a nelze je tedy žádným způsobem vyloučit. Platná právní úprava v ObchZ vychází z Úmluvy OSN o promlčení při mezinárodní koupi zboží (vyhl. č. 123/1988 Sb.) a od úpravy promlčení obsažené v OZ se velmi výrazně liší (např. předmětem promlčení, promlčecí dobou aj. viz. níže). Ač je tedy obecná úprava promlčení obsažena v občanském zákoníku (§110 - 114 OZ), je promlčení práv z obchodních závazkových vztahů upraveno specielně a zejména komplexně v zákoníku obchodním (§§ 387- 408 ObchZ). Významným zjištěním je skutečnost, že ustanovení občanského zákoníku upravující promlčení práv ze závazkových vztahů nelze pro obchodní závazkové vztahy použít ani subsidiárně ve smyslu § 1 odst. 2 obch. zák. Ustanovení OZ o promlčení, která lze aplikovat i v obchodně právních vztazích, jsou zejména základní ustanovení vymezující pojem promlčení a která stanoví pravidla o nepromlčitelnosti vlastnického práva a o nepromlčitelnosti zástavního práva před promlčením zajištěné pohledávky.

Ustanovení ObchZ o promlčení se tedy použijí jen na práva z obchodních závazkových vztahů, jak jsou vymezeny v § 261 a 262 ObchZ. Může jít ovšem i o závazkový vztah z tzv. obchodní smlouvy nepojmenované, nikoliv však o závazkový vztah ze smlouvy podle § 261 odst. 6 ObchZ – práva vzniklá na základě nepojmenované smlouvy se promlčují, pokud jde o obchodní závazkový vztah, podle obchodního zákoníku. Jediným právem z obchodních závazkových vztahů, které promlčení nepodléhá, je právo vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou (§ 387 odst. 2 ObchZ).

Předmět promlčení
Také ve vymezení předmětu promlčení se liší úprava obsažená v ObchZ a úprava dle OZ. Občanský zákoník stanoví, že se promlčují veškerá práva vyjma práva vlastnického. Obchodní zákoník předpokládá promlčení všech práv ze závazkových vztahů vyjma práva vypovědět smlouvu na dobu určitou. Promlčení podle obchodního zákoníku tedy podléhají jen práva z obchodních závazkových vztahů upravených obchodním zákoníkem. Obchodní závazkové vztahy mezi podnikateli v rámci smluvních typů upravených jen v občanském zákoníku sdílejí i režim promlčení podle občanského zákoníku.
Vedle výše řečeného se dle ObchZ nepromlčují: právo vlastnické, práva obdobná právu vlastnickému (zejména právo k firmě). Výjimky dále platí pro zástavní právo, jež se nepromlčí dříve než zajištěná pohledávka a právo věřitele vůči ručiteli, které se nepromlčí pře jeho právem proti hlavnímu dlužníkovi.

Délka promlčecí doby

Obchodní zákoník stejně jako zákoník občanský rozlišuje promlčecí dobu obecnou a promlčecí dobu zvláštní. Obecná promlčecí doba má podpůrný charakter a použije se v případě, že není stanovena žádná promlčecí doba zvláštní. Obecná promlčecí doba činí podle § 397 ObchZ čtyři roky (podle OZ je obecná promlčecí doba tři roky), nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak. V praxi i teorii se setkáváme, že se velmi liší interpretace tohoto ustanovení. Jedna skupina autorů tvrdí, že obchodní zákoník stanoví obecnou promlčecí dobu, která se použije v případě, že jiný zákon nestanoví jinak. Tímto výrazem je nutno rozumět také „pokud občanský zákoník nestanoví jinak“. Stanoví-li zvláštní předpis (i občanský zákoník) jinak, má přednost tato zvláštní promlčecí doba (viz.Chalupa). Jiní autoři vycházejí z komplexní úpravy promlčení v ObchZ, jež vyjma výše zmíněných případů vylučuje použití OZ.

Obecná promlčecí lhůta činí dle ObchZ čtyři roky, není-li právním předpisem event. dohodou (§ 292 odst. 2 ObchZ) odchylně stanovena kratší nebo delší promlčecí doba zvláštní. Kratší promlčecí doba je stanovena ohledně práv vůči zasílateli a vůči dopravci vzniklá ze škody na dopravovaných věcech a z opožděného doručení zásilky, nejde-li o škodu vědomě způsobenou – v těchto případech činí jeden rok. Jednoroční promlčecí lhůta je také stanovena pro práva na určení obsahu budoucí smlouvy soudem nebo určenou osobou (§ 292 odst. 2 ObchZ) a pro práva na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti uzavřít realizační smlouvu (§ 290 odst. 2 ObchZ). Tuto speciální konstrukci lze však použít vzhledem k jejímu podpůrnému charakteru v případě neexistence jiné dohody stran.
Delší je desetiletá promlčecí doba, jde-li o právo na náhradu škody (§ 398 ObchZ), ledaže speciální ustanovení určí lhůtu jinou – kratší.
Speciální konstrukcí obchodního zákoníku je možnost prodloužení promlčecí doby písemným prohlášením. Jedná se o jednostranný projev vůle zavázané strany, ve kterém musí být jasně určeno o jakou dobu se promlčecí doba prodlužuje. Toto prohlášení je neodvolatelné a musí být učiněno buď před počátkem běhu lhůty nebo v jejím průběhu. Prodloužení je možné i opakovat. Maximální délka prodloužené promlčecí doby je však deset let.

Jedním z nejspornějších problému právní úpravy promlčení je délka promlčecí doby u bezdůvodného obohacení, které není upraveno obchodním zákoníkem, ale pouze zákoníkem občanským. Jedná se o problematiku velmi obsáhlou, proto je pouze o této nejasnosti, která by si jistě zasloužila celé samostatné pojednání, pouze zmíním. Část literatury (např. Marek) se přiklání k názoru, že vzhledem ke zvláštní úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, se použije zvláštní dvouletá subjektivní a tříletá resp. desetiletá objektivní doba podle § 107 odst. 1 a 2 OZ. Převážná část autorů (např. Pelikánová) se však přiklání k použití čtyřleté obecné promlčecí doby jako subjektivní promlčecí doby u práva na náhradu škody podle obchodního zákoníku.

Prameny:
· Bejček, J.: Promlčení a prekluze v obchodních vztazích, Právní rádce č.5/1993
· Chalupa, R.: Promlčení práv z obchodních závazků, Obchodní právo č. 9/1993
· Kopáč, L.: Obchodní kontrakty I., Praha ,Prospektum, 1993
· Marek, K.: Promlčení bezdůvodného obohacení, Ekonom č. 15/1996
· Pelikánová, I.: Komentář k obchodnímu zákoníku, 3.díl, Praha, Linde, 1996










© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Marie Janšová
21. 5. 2001
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Řízení ve věcech služby v digitalizované spisové službě
  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • 10 otázek pro ... Irenu Schejbalovou
  • Brexit – Nová srovnatelná ochranná známka Spojeného království
  • Nové doporučení Komise o relevantních trzích elektronických komunikací
  • Rasantně se na základě nového valorizačního mechanismu zvyšuje odškodnění pozůstalých při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu
  • Společná účast společníka s.r.o. a jeho doprovodu na valné hromadě po 1. 1. 2021
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020

Novinky v eshopu

Online konference

  • 20.01.2021Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
  • 22.01.2021Vybrané změny v daňové legislativě od r. 2021 (online - živé vysílání) - 22.1.2021
  • 29.01.2021Aktuality ve veřejných zakázkách – co nás čeká v 2021 (online - živé vysílání) - 29.1.2021
  • 05.02.2021Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 5.2.2021
  • 12.02.2021Nový zákon o znalcích a využívání znalců v soudní praxi (online - živé vysílání) - 12.2.2021

Online kurzy

  • Dohoda o vině a trestu
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (září 2020)
  • Aktuality v oblasti ochrany osobních údajů
  • GDPR v životě každé obchodní korporace
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Veřejné zakázky 2021
  • EPRAVO.CZ Magazine 2020
  • Veřejné zakázky 2020
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Řízení ve věcech služby v digitalizované spisové službě
  • Vypořádání SJM
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Právní jednání podle zákoníku práce
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů