Reforma veřejné správy zkrátí většině občanů cestu na úřady

Reforma veřejné správy přinese od
Nového roku změnu, která se bezprostředně dotkne většiny občanů.
Počátkem roku 2003 totiž zanikají okresy, a tedy i okresní úřady.
Občané si budou některé své záležitosti vyřizovat v takzvaných
pověřených obcích, tedy obcích s rozšířenou působností, které
bývají označovány jako obce třetího typu či malé okresy. Některé
pravomoci okresů převezmou i kraje, část kompetencí i další
správní úřady (ministerstva vnitra, kultury a pro místní rozvoj,
pozemkový úřad a další).
Zastupitelstva 205 obcí s rozšířenou působností budou vydávat
osobní doklady, registrovat motorová vozidla, zajišťovat správu
lesů, vyřizovat žádosti o sociální podporu a vyplácet dávky.
Povedou i živnostenský rejstřík, budou mít na starosti ochranu
přírody a krajiny, evidenci odpadů, ochranu zemědělského půdního
fondu, správu lesů, myslivost a rybářství.
Přínosem této změny má být především přiblížení státní správy
občanům. Zatímco nyní musejí občané dosavadních 76 okresů
vyřizovat některé záležitosti v příslušném okresním městě, hustší
síť 205 pověřených obcí by měla cestu na úřad zkrátit. Podle
kritiků reformy však mnohé občany cesta do bývalého okresního
města nemine, neboť řada institucí zůstane pouze ve větších
městech, a občan z malé obce bude často nucen cestovat na dvě
místa. Kromě toho vyřizování záležitostí spojených například s
dodávkou vody, elektřiny či plynu mnohdy zavede občany do zcela
jiných obcí, ve kterých mají dané společnosti pracoviště.
Největší diskuse kolem pověřených obcí vyvolal jejich výběr.
Zatímco většina okresů má přes 100.000 obyvatel (nejméně lidí -
42.000 - žije v okrese Jeseník), v novém členění mělo být spodní
hranicí 15.000 obyvatel žijících ve spádovém regionu. Tento limit
byl ale v případě řídce osídlených oblastí kritizován jako příliš
vysoký. Poslanci po dlouhých diskusích letos v březnu schválili
seznam 194 pověřených obcí. Poté, co je Senát doplnil o 11 obcí,
odhlasovali v červnu konečných 205. Přesto se na mnohé z
potenciálních sídel malých okresů nedostalo, což vyvolalo nevoli
v některých odmítnutých městech, která si od "povýšení" slibovala
ekonomickou prosperitu.
Ani vybrané obce však příliš nejásaly - města totiž musela do
přípravy reformy investovat i vlastní peníze. Nejvíce obecní
pokladny vyčerpává příprava budov a kanceláří pro nové úředníky,
neboť státní dotace mnohde pokryjí pouze část nákladů (obce
obdrží v průběhu let 2002 a 2003 na přípravu budov svých úřadů
příspěvek od státu až 16,2 miliónu korun). Řada obcí také nemůže
umístit nové úřady do jedné budovy, a občané tak při vyřizování
svých záležitostí budou putovat celým městem. Kritizován je i
fakt, že občané, a mnohdy i samotní úředníci, jsou o budoucích
sídlech úřadů nedostatečně informováni.
Při výběru pověřených obcí vznikly i některé kuriózní
situace. Například obce ze severního výběžku okrese Praha-západ
nebyly přiřazeny pod Prahu, kde sídlí jejich okresní úřad, ale k
obci Černošice, ležící jižně od Prahy. Jelikož však do Černošic
není ze všech příslušných obcí přímé dopravní spojení, musí toto
čtyřtisícové městečko zřídit pobočku obecního úřadu v Praze.
Stejnou povinnost má i Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, obec
Nýřany musí zřídit pracoviště v Plzni a Šlapanice v Brně.
Termín pověřená obec se vyskytuje i v současné podobě státní
správy. Obce s pověřením prvního stupně vykonávají jen minimální
část státní správy, vlastně jen organizují volby či odvod branců.
Pověřené obce druhého stupně (obce s pověřenými obecními úřady),
kterých jsou téměř čtyři stovky, vedou matriky, projednávají
stavební, pozemkové a živnostenské řízení. Obce, které převezmou
pravomoce okresních úřadů, budou mít pověření třetího stupně.
Balíkem zákonů upravujících druhou fázi reformy veřejné
správy se bude také zabývat Ústavní soud. Stížnost podalo město
Chlumec nad Cidlinou a podpořila ji řada dalších měst. Chlumci,
který nebyl zařazen mezi pověřené obce, se nelíbí, že některé
pravomoci současných přednostů okresních úřadů bude pro celý
region vykonávat starosta pověřené obce, tedy nikoli nezávislý
státní úředník, ale volený představitel jedné obce. Ten by pak
údajně mohl obec, ke které je vázán slibem, zvýhodňovat, a to
například při krizových situacích, územním plánování, získávání
investorů či přerozdělování finančních prostředků. Stížnost k
Ústavnímu soudu podala také dvacítka senátorů, kteří kritizují
fakt, že poslední slovo ohledně úředníků přijímaných z okresních
úřadů nebudou mít města, ale ministerstvo vnitra.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz