epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 5. 2015
    ID: 97651upozornění pro uživatele

    Rekodifikace civilního procesu, aneb právní revoluce naopak

    V loňském roce započaly práce na novém kodexu civilního procesu, které vede místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Už samotný koncept tohoto zákona je provázen řadou bouřlivých diskuzí a během krátké doby si stihnul vytvořit v odborných kruzích mnoho odpůrců. Vzhledem k nedávné účinnosti nového občanského zákoníku snad není nutné polemizovat nad tím, zda je potřeba změn v oblasti civilního procesního práva, nebo zda je vůbec nutné civilní proces měnit.[1] Hlavní otázkou, kterou je však nutné se zabývat je, jakým způsobem by se měl civilní proces změnit, respektive je chystaná verze, která má dle médií představovat jakousi „právní revoluci“,[2] ta pravá?[3]

    Rekodifikace civilního procesu

    Již před účinností nového občanského zákoníku započaly diskuze nad potřebou nové procesní úpravy, která bude v budoucnu odpovídat přijaté úpravě hmotněprávní.[4] Nezůstalo jen u teoretických diskuzí, protože již v roce byla 2013 zřízena komise pro rekodifikaci civilního procesu,[5] jejímž úkolem bylo analyzovat dosavadní úpravu občanského soudního řádu[6] (myšleno civilního procesu sporného, nesporného i exekučního, včetně nového zákona o zvláštních řízeních soudních) a na základě této analýzy vytvořit věcný záměr a paragrafové znění nového civilního kodexu, včetně novelizací souvisejících předpisů.

    V současně době již rekodifikační komise má k dispozici osnovu nového civilního kodexu a jeho hlavní teze. Hlavním cílem je jediný zákon. Nový kodex by tak měl na jednom místě upravit sporné i nesporné řízení, dále by měl zahrnout i úpravu exekucí a insolvencí.[7] Komise se shoduje na tom, že by nové civilní řízení mělo provázat nalézací, exekuční a insolvenční řízení do jednoho celku, čímž by byla zajištěna jeho kontinuita. Jak však budou definovány obecné zásady pro všechna tato řízení je další záhadou, se kterou si zatím neví rady ani samotná komise. Jak říká sám její předseda: Je velmi těžké zformulovat základní zásady procesního kodexu. Nepochybuji však o tom, že pravidla soudního procesu v netrestních věcech jsou v prvé řadě pravidla slušného chování.[8]

    Největší důraz pak má být kladen na propojení nalézacího řízení a exekučního řízení. Jakou cestou bude propojení realizováno, bylo vysvětleno na následujícím příkladu: Soudce vydá rozsudek, kterým uloží žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku. Současně bude rozsudkem stanoveno, že žalovaný musí soudci v určené lhůtě oznámit a doložit, že peníze zaplatil. Nesplní-li žalovaný tuto povinnost, tentýž soudce, který rozsudek vydal, obratem předá věc exekutorovi k provedení exekuce.[9],[10] A aby té provázanosti nebylo málo, pokud by exekutor při provádění této exekuce zjistil dlužníkovo předlužení, sám by na něj mohl podat insolvenční návrh.[11]

    Komise v současně době podrobuje kritice i stávající úpravu insolvenčního řízení, v němž je dle jejího názoru až příliš akcentována role věřitele. V rámci komise probíhají diskuse, že by insolvenční řízení mohlo být do budoucna zahajováno především na návrh dlužníka. Na návrh věřitele jen pokud by měl v ruce exekuční titul a na návrh exekutora, jestliže by při provádění exekuce zjistil dlužníkovo předlužení.[12]

    Fiala také uvedl, že by se měla zjednodušit cesta k osvobození od všech soudních poplatků a k získání práva na bezplatné právní zastoupení. Soud by tak mohl vydat usnesení, že je účastník řízení ze sociálních a jiných důvodů osvobozen na rok od placení soudních poplatků, díky čemuž by se výrazně ulevilo soudům oproti stávající praxi. V praxi by tak postačilo, pokud by taková osoba jednou za rok požádala u okresního soudu, aby bylo rozhodnuto o jejím osvobození. Toto rozhodnutí by pak tvořilo tzv. „průkaz“ osvobození od soudních poplatků a zajistilo by této osobě bezplatnost soudních a jiných řízení, a také právo na bezplatnou pomoc advokáta.[13]

    Pár poznámek k chystanému civilnímu kodexu

    Spojení sporného, nesporného, insolvenčního a exekučního řízení do jediného kodexu

    Dělení nalézacího řízení na řízení sporné (iurisdictio contentiosa) a řízení nesporné (iurisdictio voluntaria) představuje tradiční dělení, které má svůj počátek již v dobách římského práva.[14] Toto rozlišování druhů civilního procesu má bezesporu svůj důvod, neboť každý druh civilní procesu sleduje jiný účel a projednává se v něm jiná problematika. Zatímco ve sporném řízení jde o spor dvou stran, žalobce a žalovaného, které je třeba v řízení vyřešit, cílem nesporného řízení je úprava právních vztahů do budoucna a tím i předcházení dalších konfliktů.[15]

    Aby každé z těchto řízení náležitě plnilo svou funkci, je jejich rozdělení na řízení sporné a nesporné nezbytné. Stejný názor zastává i Winterová: V zákonné úpravě je třeba jasně oddělit sporné řízení od řízení nesporných a respektovat tak jejich různost, která vyplývá ze samé podstaty dotčených právních vztahů, (…) pouze sporné řízení může být upraveno jako abstraktní modelové řízení, podle jehož pravidel se může řídit řešení jakéhokoli sporu dvou vzájemných odpůrců. A teprve jasné legislativní oddělení sporného a nesporného řízení vytvoří možnost, aby se role soudu a role účastníků v řízení vyjasnily.[16]

    Ze základního dělení na sporné a nesporné řízení plyne řada dalších rozdílů.[17] Směšování těchto dvou řízení je nejenom nevhodné, ale zároveň nás vrací zpět do období totality, kdy byla pro civilní proces charakteristická právě snaha o překonání rozdílů mezi druhy civilního procesu a dosažení koncepce jednotného procesu, která byla založena na socialistické ideologii.[18] V roce 1950 tak bylo občanské právo procesní komplexně upraveno zákonem 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních. Tento nový občanský soudní řád nahradil všechny do té doby účinné předpisy občanského práva procesního. Výsledkem bylo, že se nerozlišovalo sporné a nesporné řízení a všechny procesní zásady platily pro tato řízení stejně. Zároveň se tento zákon výrazně odklonil od kontinentální právní tradice a za klíčový princip ustanovil zásadu materiální pravdy.[19] Další procesní zákon z roku 1963, který je platný a účinný dodnes, se od zákona z roku 1950 nelišil ani tak ideově, jako spíš svou systematikou, sám však již obsahoval určité odchylky pro řízení v některých věcech, a stále více dokazoval, že nelze všechna řízení upravovat stejnými pravidly.[20] To se také projevilo po roce 1989, kdy došlo k novelizaci občanského soudního řádu z roku 1963,[21] a tím i k posílení rozdílů mezi sporným a nesporným řízením.

    Provázanost nalézacího řízení versus zásady soukromého práva a civilního procesu

    Samotná myšlenka provázanosti nalézacího a vykonávacího řízení (v nejlepším případě i insolvenčního řízení) se může na první pohled zdát inovativní. Dostává se však do sporu jak se zásadou soukromého práva Bdělým náleží práva (vigilantibus iura scripta sunt), tak se zásadou dispoziční, která se v exekučním řízení projevuje především v možnosti oprávněného podat exekuční návrh.

    Proč by měl soudce kontrolovat, zda žalovaný splnil svou povinnost zaplatit, která mu byla uložena v rozsudku a sám zahajovat exekuční řízení? Zásada Bdělým náleží práva klade požadavek na každého účastníka občanskoprávních vztahů, aby svou aktivní účastí na vzniku, změnách a zániku těchto vztahů sám působil na vybudování a obhájení svého postavení ve společnosti.[22] Sám žalobce by se tedy měl v souladu s touto zásadou, aktivně podílet na ochraně svých práv a vymáhat svou přiznanou pohledávku, k čemuž mu slouží právě zásada dispoziční.[23]

    Mimo výše uvedené, by také navrhované řešení mohlo celý proces vymáhání pohledávek značně zkomplikovat. Jak říká prezident Soudcovské Unie ČR, Tomáš Lichovník: Je moderní říci, že když si nevíme rady, ať to vyřeší soudy. Jenže ta myšlenka se může otočit – u soudu to trvá dlouho.[24] Soudy by tu opravdu neměly být proto aby řešily všechno, zvlášť když lze mnoho věcí řešit mimosoudně. Kontrola toho, zda byla žalobci zaplacená jeho přisouzená pohledávka a podávání exekučních návrhů mezi ně jistě patří.

    Závěr

    Tvorba nového občanského soudního řádu je bezesporu něco, čemu se v dohledné době nevyhneme. Je však chystaný civilní kodex to, k čemu bychom se měli uchýlit? Přesto, že nelze říci, že všechny navrhované změny jsou špatné (například průkaz osvobození od soudních poplatků spojen s právem na bezplatnou právní moc), celkový koncept nového civilního kodexu je po právu terčem kritiky. Pokud bychom hledali inspiraci v zemích, se kterými nás pojí historické souvislosti, nenašli bychom nic, co by se jen náznakem blížilo chystanému civilnímu kodexu u nás. Na úpravách civilního procesu v Rakousku[25] a Německu[26] je jasně patrné, že základ civilního řízení představuje občanský soudní řád, upravující sporné řízení od kterého se pak odvíjí ostatní zákony (jako je zákon pro nesporná řízení a další). Přijetím Zákona o zvláštních řízeních soudních jsme bezpochyby také směřovali k tomuto rozdělení, bohužel se již nestihl vytvořil odpovídající občanský soudní řád na sporné řízení, na jehož ustanovení by tento zákon mohl odkazovat. Byla by však velká škoda tento koncept opouštět, zvlášť když efektivně funguje v sousedních zemích, se kterými nás pojí významné historické souvislosti.

    Sloučení sporného, nesporného, insolvenčního a exekučního řízení do jediného kodexu by tak znamenalo nejen popření tradičního dělení, ale také veškerých zkušeností, které byly při tvorbě procesních předpisů na našem území nabyty.[27] Opravdu lze takový počin označit za „právní revoluci“?
     

    Mgr. Iveta Talandová,
    studentka doktorského studia na PF UPOL v Olomouci

    e-mail: iveta.talandova@gmail.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Kodexy soukromého práva a občanský soudní řád jsou komplementární, to znamená, že se vzájemně doplňují, a nelze tedy připustit, aby ve výsledku došlo k věcné či terminologické neshodě, resp. aby procesní úprava nepostačovala k ochraně těch subjektivních práv, která mohou na podkladě nové soukromoprávní úpravy vzniknout. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – 2013. Tisk č. 931: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] KRAMER, Jaroslav, LÉKO, Kristián. Právní revoluce začíná. Lidové noviny, 22. září 2014, s. 15.
    [3] Petr Lavický a Bohumil Dvořák ve svém článku směřují své otázky ohledně nového civilního procesu na jeho účel a koncepci, tedy co od civilního procesu očekáváme? Jakému účelu by měl sloužit? Jaká by měla být koncepce civilního procesu? Přičemž odkazují na dvě koncepce civilního procesu, a to sociální (neboli kleinovskou) a liberální. Zatímco u liberální koncepce je základním rysem individualistické pojetí civilního procesu, tzn. že je civilní proces považován za soukromou záležitost sporných stran. U sociální koncepce je předchozí pojetí popřeno tvrzením, že v civilním řízení nejde pouze o individuální zájmy těch, jejichž spor je rozhodován, ale směřuje k zachování právního, a tím i společenského míru. Petr Lavický a Bohumil Dvořák mají za to, že by se při tvorbě nového civilního zákonu mělo přiklánět spíš ke Kleinově sociální koncepci, která lépe odpovídá hlavnímu účelu civilního řízení, tedy poskytování ochrany subjektivním právům a oprávněným zájmům. LAVICKÝ, Petr, DVOŘÁK, Bohumil. Pro futuro. Právní rozhledy. 2015, roč. 23, č. 5, s. 153.
    [4] Byla zvažována i varianta, že nový civilní kodex bude přijat současně s novým občanským zákoníkem. Z pohledu praxe však bylo namítáno, že v situaci, kdy soudy, právníci i účastníci právních vztahů budou muset uzpůsobovat a do praxe uvádět novou hmotněprávní úpravu, přispěla by úplně nová úprava procesního předpisu k daleko větší nestabilitě a nepředvídatelnosti. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – 2013. Tisk č. 931: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [5] Komisi pro rekodifikaci civilního procesu zřídil bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek na počátku roku 2013, jejím předsedou pak jmenoval s účinností od 15. 4. 2014 místopředsedu Nejvyššího soudu Romana Fialu. Ministr Blažek: Komisi pro rekodifikaci civilního procesu [online]. parlamentnilisty.cz, 12. dubna 2013 [cit. 18. března 2015]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [6] Z důvodu přehlednosti bude dále občanský soudní řád používán pouze ve smyslu zákona pro sporné řízení a civilní kodex pro chystaný zákon, zahrnující jak řízení sporné a nesporné, tak řízení insolvenční a exekuční.
    [7] V novém procesním zákoně by také došlo k zcela novému rozdělení civilního řízení na řízení obecná a kauzální. Obecná by zahrnovala především současná sporná řízení, v kauzálních by šlo o ochranu účastníka řízení v návaznosti na hmotněprávní úpravu (typicky např. spotřebitelské záležitosti, dědická řízení, vlastnické spory). Cílem nového občanského soudního řádu je kontinuita řízení [online]. ceskenoviny.cz, 29. ledna 2015 [cit. 18. března 2015]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [8] FIALA, Roman. Na cestě k novém civilnímu procesnímu právu [online]. epravo.cz, 12. března 2015 [cit. 18. března 2015]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [9] KRAMER, Jaroslav. LÉKO, Kristián. Pokus o právní revoluci začíná. Lidové noviny, 22. Září 2014. s. 15.
    [10] Tato myšlenka se jeví trošku paradoxní, vzhledem k tomu, že se neustále kritizuje neúměrná zatíženost soudců.
    [11] FIALA, Roman. Na cestě k novém civilnímu procesnímu právu [online]. epravo.cz, 12. března 2015 [cit. 18. března 2015]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [12] FIALA, Roman. Na cestě k novém civilnímu procesnímu právu [online]. epravo.cz, 12. března 2015 [cit. 18. března 2015]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [13] FIALA, Roman. Na cestě k novém civilnímu procesnímu právu [online]. epravo.cz, 12. března 2015 [cit. 18. března 2015]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [14] KINCL, Jaromír. In KINCL, Jaromír, URFUS, Valentin, SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 115. Již na římských soudech se projednávaly nejenom sporná řízení, ale i řízení ve věcech nesporných, jako bylo např. propuštění otroka per vindictam (pomocí hůlky).
    [15] Z toho vyplývá i jejich rozdílná funkce, kdy ve sporném řízení je patrná funkce reparační a v nesporném funkce preventivní.
    [16] WINTEROVÁ, Alena. O nové pojetí civilního procesu. Praha: Karolinum, 2004, s. 19.
    [17] Řízení sporné může být zahájeno pouze na návrh, tedy žalobou. Strany jsou odpovědné za to, co je v řízení prokázáno, nejsou tedy nositeli pouze důkazní povinnosti, ale také důkazního břemene. Z hlediska zásad je sporné řízení ovládáno zásadami dispoziční a projednávací. Typické pro sporné řízení je využití institutů jako je rozsudek pro uznání či pro zmeškání. Ve sporném řízení převazují rozhodnutí s tzv. deklaratorním účinkem. Naproti tomu nesporné řízení lze zahájit na návrh i bez návrhu (z moci úřední). Odpovědnost za zjištění skutkového stavu zde nese soud. V nesporné řízení není koncentrace a z hlediska zásad zde převažují zásada oficiality a zásada vyšetřovací. Řízení konči zpravidla vydáním konstitutivního rozsudku. ŠTEVČEK, Marek. In SVOBODA, Karel, ŠÍNOVÁ, Renáta, HAMUĹÁKOVÁ, Klára a kol. Civilní proces. Obecná část a sporné řízení. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4 – 5. Viz také Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – 2013. Tisk č. 931: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [18] Celá ideologie spočívala v tom, že stát může prostřednictvím procesu před civilním soudem zasahovat do soukromoprávní vztahů. 
    [19] V souvislosti s tímto opustil instituty související s formální pravou, jako je např. rozsudek pro zmeškání.
    [20] NOVÝ, Zdeněk. Občanské právo procesní. In BOBEK, Michal, MOLEK, Pavel, ŠIMÍČEK, Vojtěch. Komunistické právo v Československu. Kapitoly z dějin bezpráví. Brno: Mezinárodní politologický ústav. Masarykova univerzita Brno, 2009, str. 519.
    [21] Jelikož však byly tyto novely inkorporovány do kodexu, který je vybudován na socialistické koncepci, jsou jejich možnosti značně omezeny. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – 2013. Tisk č. 931: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [22] HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník, 3.vydání. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 1400.
    [23] Projevem zásady dispoziční je především to, že exekuční řízení lze zahájit pouze na návrh oprávněného a že musí být zastaveno, jestliže oprávněný zastavení exekuce navrhne. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2006, sp. zn. 20 Cdo 2273/2005.
    [24] ADR – konečné řešení? [online], epravo.cz, 16.dubna 2014 [cit. 18. března 2015]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [25] V Rakouské republice je v současné době právní úprava sporných řízení obsažena v Občanském soudním řádu (Zivilprozessornung – ZPO) a nesporná řízení jsou upravena zvláštním zákonem o nesporných řízeních (Außerstreitgesetzs – AußStrG).
    [26] Ve Spolkové republice Německo, stejně jako v Rakouské republice, jsou řízení sporná a nesporná, popř. další zvláštní řízení, oddělena, a to formou samostatných procesních předpisů, mezi kterými je vztah subsidiarity, kdy ZPO (obdoba našeho občanského soudního řádu) je základním předpisem, k němuž je zákon upravující nesporná a jiná zvláštní řízení zákonem speciálním. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – 2013. Tisk č. 931: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [27] Především občanské soudní řady z roku 1950 a 1963 se odklonily od kontinentální tradice a napáchaly nemalé škody, které se zákonodárce snaží od roku 1989 napravit. (…) současné občanské soudní řízení nalézací je stále, i přes značný počet novel, poznamenáno koncepcí jednotného procesu. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – 2013. Tisk č. 931: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Iveta Talandová
    12. 5. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Pilotní DLT evidence přináší díky blockchainu zjednodušení pro emitenty i vlastníky zaknihovaných cenných papírů
    • Zpracování osobních údajů na základě oprávněného zájmu
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Make Důvodová zpráva great again
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.