S Čechy je v Evropské unii problém - ustupují od dohod

 

PŘEDSEDA ÚSTAVNÍHO VÝBORU EVROPSKÉHO PARLAMENTU JO LEINEN (PES) ŘEKL PRO PRÁVO:

* V Česku jste v poslední době znám jako kritik názorů prezidenta Václava Klause na Unii. Proč s ním máte takový problém?

Mezi 27 státy Unie není jediná hlava státu, která by měla tak euroskeptické, a dokonce antievropské názory jako pan Klaus. Mezi svými kolegy je izolován - i pan Kaczyňski se už pohnul a řekl, že nebude blokovat euroústavu.

* Prohlásil jste, že pokud se prosadí Klausovy postoje, může to vést i k izolaci Česka v Unii...

Za dva roky zaujme Česko předsednickou roli v Unii. Aby přitom něčeho dosáhlo, potřebuje přátele, partnery. Politika izolace, blokády, negace by mu v tom přinesla jasné nevýhody. Orientace na britské konzervativce není to pravé. Británie byla impériem a je to ostrov. Česko ale není ostrov. Je ve středu Evropy, a už tím má elementární zájem na dalším rozvoji Unie.

* Klaus ale nekritizuje jen ústavu - poukazuje i na riziko vzniku evropského superstátu.

Vůči Unii existuje řada předsudků. Jedním z nich je právě tento. Ten superstát ale přece nikdo nechce! Právě naopak: Unie sama je spíše decentralizovaný než centralizovaný systém.

* A k čemu Unie vlastně potřebuje ústavu? Koneckonců funguje i bez ní.

Nejsme však dobře organizováni pro řešení problémů, jako je přistěhovalectví, boj s velkými mafiánskými sítěmi nebo globalizace. A to lidé cítí - mají méně důvěry, méně jistoty. Jsme pomalí a špatní - musíme být rychlejší a lepší. Na to ale nemáme prostředky a možnosti: ve smlouvě (o EU - pozn. red.) z Nice je příliš mnoho příležitostí k blokádě rozhodnutí Unie.

* Co je jádrem euroústavy?

Měla by Unii učinit demokratičtější a akceschopnější ve vnitřní i vnější politice. Unie by měla hrát větší roli pří řešení problémů v energetice, v boji s kriminalitou, při zvládání imigrace. Ústava však mluví i o kosmické politice: vesmír je přece důležitý zdroj pro budoucnost.

* A nehrozí tu Unii blamáž? Mám na mysli kosmický navigační systém Galileo...

To je typický příklad mezivládní spolupráce. EU zatím nemá ve vesmírné politice žádnou pravomoc, a tak Galileo musí spoléhat na spolupráci vlád, kdy se vše musí rozhodovat jednomyslně. Je vidět, že je to problematické. Ano, Galileo tak může ztroskotat.

* Ale zpátky k ústavě: problémem přece není jen Česko -skeptičtí jsou i Poláci a Britové.

O prezidentu Kaczyňském už byla řeč. Britský premiér Blair slíbil kancléřce Merkelové, že bude konstruktivní - blokádu z Londýna tedy nečekám. Britové jsou vůči Evropě defenzívní, ale když se něco dohodne, jsou loajální. Vždy udělali, co se dohodlo. Problém s Čechy je v tom, že smlouvu o ústavě společně vyjednali a podepsali, když ale nastoupila nová vláda, budí dojem, že to neplatí. Přitom už od Římanů platí zásada Pacta sunt servanda - Dohody se dodržují. Když se dospělo k mezinárodní dohodě, že něco platí, nelze pak říci: My to teď chceme jinak.

* Není snad daleko větším problémem francouzské a nizozemské NE ústavě?

Francie a Nizozemsko problémem nejsou. Argumenty proti ústavě, které jsem tam slyšel, neměly s ústavou nic společného -argumentovalo se vstupem Turecka, nezaměstnaností apod. Pokud jde o politické elity v obou zemích, ty chtějí novou ústavní smlouvu.

* Původní verze ústavy neuspěla. Jak může vypadat nová ústavní smlouva?

Měla by být štíhlejší. Obsah bude stejný, ale forma se změní: měla by být srozumitelnější. Její součástí může být i prohlášení o národní a evropské totožnosti, které potvrdí, že Unie nechce být žádným superstátem a že národní identita v ní bude chráněna.

* Mluví se i o tom, že takový dokument by měl jasněji vymezit pravomoci států a Unie...

Kompletní katalog těchto pravomocí je už v ústavě. Lze ho dále interpretovat, ale jinak je tam vše, co je třeba. Nevidím, co tu lze ještě změnit. Jinak: Unie má méně pravomocí, než se obecně soudí.

Foto popis: Jo Leinen se často pře s prezidentem Klausem.
Foto Autor - Foto PRÁVO - Milan Malíček


Zpracovatel: Anopress IT a.s.