Senátoři chtějí změnit hranice krajů u obcí, které si to přejí
Obce na hranicích krajů, které
nejsou spokojeny se svým územním začleněním, se po pěti letech
možná dočkají splnění svých přání. Skupina osmi senátorů včetně
předsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) navrhla na základě
usnesení zastupitelstev těchto obcí či místního referenda zákon,
kterým chce upravit hranice deseti krajů.
nejsou spokojeny se svým územním začleněním, se po pěti letech
možná dočkají splnění svých přání. Skupina osmi senátorů včetně
předsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) navrhla na základě
usnesení zastupitelstev těchto obcí či místního referenda zákon,
kterým chce upravit hranice deseti krajů.
Navrhované změny hranic krajů podle autorů zákona respektují
historické vazby i příslušnost obcí k určitému regionu. Schválení
zákona by nemělo mít vliv na nynější mandáty zastupitelů těch
krajů, kterých se změna hranic bude týkat. Toto ustanovení
pokládá za trochu problematické i Dagmar Lastovecká (ODS), která
patří mezi předkladatele zákona.
ČTK dnes řekla, že nespokojenost se zákonem už jí tlumočili
představitelé kraje Vysočina, jehož území by se podle návrhu mělo
zmenšit nejvíce - o 83 obcí. Součástí Jihomoravského kraje by se
měly stát například Dukovany na Třebíčsku nebo Velká Bíteš a obce
západně od Tišnova na Žďársku. K Pardubickému kraji chtějí z
kraje Vysočina přidat obce mezi Uhelnou Příbramí a Krucemburkem
na Havlíčkobrodsku.
Z Pardubického do Olomouckého kraje má podle návrhu přejít 33
obcí z východní části svitavského okresu, tedy oblasti
Moravskotřebovska a Jevíčska. Olomoucký kraj by měl získat také
Moravský Beroun a Norberčany na Bruntálsku, které jsou součástí
Moravskoslezského kraje.
Bradlecká Lhota a Holenice na Semilsku v Libereckém kraji by
se měly stát součástí Jičínska v Královéhradeckém kraji.
Středočeský kraj má podle senátorů opustit obec Ledčice na
Mělnicku ve prospěch Ústeckého kraje; část území obce Jesenice v
okrese Praha-západ se má stát součástí Prahy.
Zákon by měl podle předkladatelů ze všech senátorských klubů
a dvou nezařazených senátorů nabýt účinnosti 1. ledna 2003.
Senátoři zvolili shodný termín jako u vládních novel zákonů o
obcích a o krajích, které se týkají reformy veřejné správy.
Senátní výbory mají předlohu projednat do konce května, a pokud
se s ní ztotožní i Senát jako celek, bude zákon projednávat až
nová Poslanecká sněmovna.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz