epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    28. 8. 2020
    ID: 111773upozornění pro uživatele

    Sjednání reverzního odstupného v akviziční smlouvě formou smluvní pokuty

    Ujednání o smluvní pokutě. Tradiční zajišťovací institut, se kterým se v praxi setkává téměř každý, přičemž škála možných využití je v praxi velice pestrá. Uplatnění pak nachází například také v akvizičních smlouvách, a to nejen k zajištění splnění důležitých povinností či k realizaci nároků z porušení prohlášení a záruk, ale také jako tzv. reverzní odstupné, kterému se budeme v tomto článku věnovat podrobněji. Reverzní odstupné slouží jako paušalizovaná náhrada škody při předčasném ukončení transakce.

    Reverzní odstupné zpravidla hradí kupující, jehož zaviněním nedošlo k vypořádání transakce v souladu s akviziční smlouvu, a tedy i zpravidla k zániku akviziční smlouvy v důsledku rozvazovací podmínky nebo odstoupení prodávajícího.[1] Je však z pohledu českého práva reverzní odstupné skutečně smluvní pokutou, nebo se jedná o jiný právní institut? A jaké to může mít pro smluvní strany transakce následky?

    Reverzní odstupné jako smluvní pokuta

    Podle zákona si smluvní strany mohou ujednat smluvní pokutu pro případ porušení smluvené povinnosti. Pokud jde o ujednání, které stanovuje jedné ze smluvních stran povinnost uhradit určitou peněžitou částku v případě nastalé skutečnosti, které však není porušením smluvní povinnosti, nejedná se o smluvní pokutu a na takové ujednání poté nelze použít ust. § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“).

    Dle rozhodovací praxe vycházející ze starého občanského zákoníku bylo značně problematické sjednání povinnosti uhradit druhé smluvní straně určitou peněžitou částku pro případ odstoupení od smlouvy, tedy např. reverzní odstupné.

    Reklama
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    2.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Nejvyšší soud totiž ve své ustálené rozhodovací praxi vycházel z názoru, že ujednání o smluvní pokutě umožňuje sjednání smluvní pokuty pouze pro případ porušení smluvní povinnosti, přičemž například odstoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků, je výkonem práva, jež smluvní straně náleží a porušením smluvní povinnosti tedy být nemůže.[2]

    Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích také výslovně judikoval, že nelze vázat vznik povinnosti na zaplacení smluvní pokuty kumulativně na dva předpoklady (v případě reverzního odstupného tedy porušení povinnosti dlužníkem a odstoupení od smlouvy věřitelem).[3] Smluvní pokutu bylo možno sjednat vždy pouze jako nepodmíněnou.[4]

    Reverzní odstupné jako nepojmenovaná smluvní klauzule

    I přes výše uvedené judikaturní závěry se však reverzní odstupné při transakcích standardně ve smlouvách vždy používalo. Pokud jsme totiž došli k závěru, že o smluvní pokutu nepůjde, tak s ohledem na princip autonomie vůle a také na znění důvodové zprávy k občanskému zákoníku nelze takové ujednání a priori vyloučit. Ujednaly-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti, nešlo by sice o smluvní pokutu, nicméně šlo by o platné ujednání, které by se podle okolností nabízelo posoudit buď jako ujednání o odstupném, případně jako ujednání nepojmenované smluvní klauzule.[5]

    Vzhledem k tomu, že strana, která má povinnost zaplatit reverzní odstupné však není současně stranou, která od smlouvy odstupuje, o odstupné se jednat nemohlo. Proto bylo touto optikou potřeba na reverzní odstupné nahlížet spíše jako na nepojmenovanou smluvní klauzuli. V takovém případě ale vyvstávala otázka, zda sjednání rezervního odstupného jako nepojmenované smluvní klauzule vylučuje možnost moderace nepřiměřené smluvní pokuty soudem, resp. zda výše reverzního odstupného nebude nijak limitována. Domníváme se, že v takovém případě možnost moderace nepřiměřeně vysokého reverzního odstupného soudem vyloučena opravdu byla, neboť zákon výslovně hovoří pouze o moderaci smluvní pokuty, což však samozřejmě současně neznamená, že by jeho výše nebyla limitována vůbec. V každém jednotlivém případě je totiž nutné zkoumat, zda se nejedná o rozpor s dobrými mravy.

    Připuštění podmíněnosti smluvní pokuty Nejvyšším soudem

    V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, Nejvyšší soud dovodil nepoužitelnost judikaturních závěrů o nepřípustnosti podmínění smluvní pokuty při výkladu ujednání o smluvní pokutě podle občanského zákoníku. Dovolatelka ve svém dovolání argumentovala také tím, že vznik práva na smluvní pokutu, která je vázána na porušení smluvní povinnosti a současně je podmíněna odstoupením od smlouvy stranou, která se porušení smlouvy nedopustila, není zakázáno. Nejvyšší soud se k této argumentaci přiklonil s tím, že takové ujednání smluvních stran nelze považovat za jakkoliv extenzivní a vybočující z limitů definičního vymezení smluvní pokuty dle občanského zákoníku.

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, tak má vliv na výklad reverzního odstupného jako paušalizované náhrady škody při transakci. S ohledem na kumulaci porušení povinnosti dlužníka a současné odstoupení věřitele od smlouvy lze reverzní odstupné ve světle nové judikatury považovat za smluvní pokutu. V této souvislosti lze uzavřít, že reverzní odstupné má jednak jako obvyklý institut při transakcích své jasné místo v českém právním řádu a jednak, že při sjednávání výše reverzního odstupného je potřeba vnímat riziko jeho moderace soudem jakožto nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty.


    David Fabián
    ,
    koncipient
     

     

     

     

    GT Legal, advokátní kancelář, s.r.o

    Muchova 240/6
    160 00 Prague 6

    Tel.:    +420 224 813 299
    e-mail: office@gt-legal.com

     

    [1] I. Barabáš – Smluvní pokuta v kontextu podnikových transakcí, Časopis Všehrd 2012

    [2] Komentář k OZ, Beck-online

    [3] Např. 32 Odo 1113/2003

    [4] Např. 23 Cdo 2575/2010

    [5] DZ k OZ


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    David Fabián (GT Legal)
    28. 8. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Pravidla pro tvorbu daňových opravných položek k pohledávkám u ostatních finančních institucí
    • Řízení před orgány Fotbalové asociace ČR je dle Nejvyššího soudu typem rozhodčího řízení
    • Osoba mediátora-arbitra v rámci Med-Arb
    • Dvojí sazba poplatku za odpady u Ústavního soudu
    • Odškodnění u dopravních nehod s mezinárodním prvkem – u jakého soudu podat žalobu a jak se určí rozhodné právo?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Sporné navyšování cen energií některých dodavatelů a možnosti obrany
    • Nesouhlas vlastníka pozemní komunikace s připojením sousední nemovitosti nadále již nepředstavuje pro stavebníka neodstranitelnou překážku pro realizaci jeho stavebního záměru

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - II. část
    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.