3. 1. 2007
ID: 45492upozornění pro uživatele
Soud v kauze IPB přečetl dopis Tlustého o smíru mezi ČR a Nomurou
Při dnešním pokračování hlavního líčení v jedné z trestních kauz kolem zkrachovalé Investiční a poštovní banky (IPB) přečetla předsedkyně senátu pražského městského soudu jako listinný důkaz dopis ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS). Informoval v něm o nedávném smíru mezi Českou republikou a japonskou společností Nomura.
Ministerstvo v písemném podání sdělilo, že se ČR dle dohody s Nomurou dále necítí být poškozenou transakcemi, které jsou předmětem tohoto trestního řízení, a neuplatňuje žádná práva či nároky na náhradu škody.
Nomura měla v minulosti podíl v IPB, o který pak přišla v souvislosti s rozhodnutím České národní banky uvalit na IPB 19. června 2000 nucenou správu. O tři dny později koupila peněžní ústav za symbolickou jednu korunu ČSOB, její zástupci pak na management IPB kvůli krachu banky podali desítku trestních oznámení.
Smlouvu s Nomurou o smíru uzavřelo Česko loni 30. listopadu. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli krachu IPB. Dohoda předpokládala, že se k ní připojí i ČSOB, jež banku převzala. Zmocněnec ČSOB však dnes u soudu na straně poškozeného opět seděl.
V projednávaném případu sedmi nejvyšších manažerů zkrachovalé IPB jde o emise podřízených dluhopisů za šest miliard korun z dubna roku 1998. Obžalovaní vinu popírají. Jde o vůbec první trestní kauzu kolem IPB, která skončila u soudu. Líčení začalo již loni v červnu. Soud nyní naplánoval výslech několika svědků, znalců a čeká ho i čtení listinných důkazů. Další termíny jednání jsou ještě tento týden, poté na konci ledna.
Mezi sedmi obžalovanými je kromě vrcholových pracovníků IPB i Eduard Onderka, rovněž někdejší člen představenstva IPB, ale také zástupce Nomury. Žalobkyně viní manažery IPB z porušování povinnosti při správě cizího majetku, z porušování závazných pravidel hospodářského styku a ze zkreslování údajů stavu hospodaření a jmění. Hrozí jim až osmileté vězení.
Prodejem emisí podřízených dluhopisů měla banka navýšit svůj dodatkový kapitál, jak slíbila vládě po svém vstupu do IPB právě Nomura. Vydané dluhopisy za šest miliard odkoupila, ovšem podle žalobkyně je financovala z peněz IPB - konkrétně z úvěrů, které IPB poskytla různým firmám, jež následně převedly finance na Nomuru nebo jí blízké společnosti.
Představenstvo IPB umělým navýšením části kapitálu financovaného z vlastních peněz zkreslilo skutečný stav majetku a hospodaření banky, a ohrozilo tak její rentabilitu, uvedla žalobkyně Darja Dunajová. V období od dubna 1998 do dubna 2000 podle ní IPB vykazovala zkreslený kapitál v rozsahu od 1,6 do 3,5 miliardy korun. Vedení banky se tak údajně chtělo vyhnout omezujícím opatřením bankovního dohledu.
"Dozorčí rada IPB při své kontrolní činnosti nezjistila, že by představenstvo jednalo proti zájmu banky," uvedl ale dnes svědek Jan Ježdík, který byl v letech 1993 až 1999 členem dozorčí rady IPB.
Podřízené dluhopisy IPB byly stejně jako dluhopisy jiných bank podle dalšího svědka, advokáta a účastníka obchodu s těmito dluhopisy Jana Kalfuse, velice atraktivními a stabilními cennými papíry. Ani on prý nezaznamenal nějaký nestandardní zásah manažerů IPB do těchto obchodů. Naopak za "něco naprosto nevídaného v celém bankovním světě" považuje Kalfus převzetí IPB ze strany ČSOB v roce 2000.
Dopis ministerstva financí podepsaný Tlustým obdržela kromě městského soudu také protikorupční policie a žalobkyně Dunajová, která má na starosti i další trestní kauzu související s IPB, známou jako "České pivo". Zde kriminalisté vyšetřují údajný podvod s akciemi Plzeňského Prazdroje. V případu figurují jako obvinění mimo jiné bývalí manažeři českého zastoupení Nomury Randall Dillard a David Thirsk.
Česká vláda v rámci urovnání sporu s Nomurou požádala loni v listopadu prezidenta Václava Klause, aby těmto manažerů i dalším stíhaným zástupcům Nomury udělil milost, ale nevyhověl jim. Média poté spekulovala, že dopis Tlustého adresovaný městskému soudu, žalobkyni i policii lze brát jako určité ovlivňování trestních kauz kolem IPB, což ale ministerstvo financí jednoznačně odmítlo. Podle něj měl dopis jen informativní charakter.
Nepotvrdily se ani informace médií, podle nichž mělo o dopisu Tlustého na konci loňského roku jednat vedení městského soudu. "Nemáme jediný zákonný důvod se tím zabývat. Z obsahu dopisu, o němž nás předsedkyně senátu informovala, je naprosto zřejmé, že to je pouze vyjádření poškozené, zda uplatní, či neuplatní nárok na náhradu škody v případě odsuzujícího rozsudku, což je vrcholným a svatým právem poškozeného. Pokud v dopise byla zvolena určitá nevhodná forma, není to věcí vedení našeho soudu," řekl ČTK místopředseda pražského městského soudu Luboš Vlasák.
Zdroj: ČTK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Nomura měla v minulosti podíl v IPB, o který pak přišla v souvislosti s rozhodnutím České národní banky uvalit na IPB 19. června 2000 nucenou správu. O tři dny později koupila peněžní ústav za symbolickou jednu korunu ČSOB, její zástupci pak na management IPB kvůli krachu banky podali desítku trestních oznámení.
Smlouvu s Nomurou o smíru uzavřelo Česko loni 30. listopadu. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli krachu IPB. Dohoda předpokládala, že se k ní připojí i ČSOB, jež banku převzala. Zmocněnec ČSOB však dnes u soudu na straně poškozeného opět seděl.
V projednávaném případu sedmi nejvyšších manažerů zkrachovalé IPB jde o emise podřízených dluhopisů za šest miliard korun z dubna roku 1998. Obžalovaní vinu popírají. Jde o vůbec první trestní kauzu kolem IPB, která skončila u soudu. Líčení začalo již loni v červnu. Soud nyní naplánoval výslech několika svědků, znalců a čeká ho i čtení listinných důkazů. Další termíny jednání jsou ještě tento týden, poté na konci ledna.
Mezi sedmi obžalovanými je kromě vrcholových pracovníků IPB i Eduard Onderka, rovněž někdejší člen představenstva IPB, ale také zástupce Nomury. Žalobkyně viní manažery IPB z porušování povinnosti při správě cizího majetku, z porušování závazných pravidel hospodářského styku a ze zkreslování údajů stavu hospodaření a jmění. Hrozí jim až osmileté vězení.
Prodejem emisí podřízených dluhopisů měla banka navýšit svůj dodatkový kapitál, jak slíbila vládě po svém vstupu do IPB právě Nomura. Vydané dluhopisy za šest miliard odkoupila, ovšem podle žalobkyně je financovala z peněz IPB - konkrétně z úvěrů, které IPB poskytla různým firmám, jež následně převedly finance na Nomuru nebo jí blízké společnosti.
Představenstvo IPB umělým navýšením části kapitálu financovaného z vlastních peněz zkreslilo skutečný stav majetku a hospodaření banky, a ohrozilo tak její rentabilitu, uvedla žalobkyně Darja Dunajová. V období od dubna 1998 do dubna 2000 podle ní IPB vykazovala zkreslený kapitál v rozsahu od 1,6 do 3,5 miliardy korun. Vedení banky se tak údajně chtělo vyhnout omezujícím opatřením bankovního dohledu.
"Dozorčí rada IPB při své kontrolní činnosti nezjistila, že by představenstvo jednalo proti zájmu banky," uvedl ale dnes svědek Jan Ježdík, který byl v letech 1993 až 1999 členem dozorčí rady IPB.
Podřízené dluhopisy IPB byly stejně jako dluhopisy jiných bank podle dalšího svědka, advokáta a účastníka obchodu s těmito dluhopisy Jana Kalfuse, velice atraktivními a stabilními cennými papíry. Ani on prý nezaznamenal nějaký nestandardní zásah manažerů IPB do těchto obchodů. Naopak za "něco naprosto nevídaného v celém bankovním světě" považuje Kalfus převzetí IPB ze strany ČSOB v roce 2000.
Dopis ministerstva financí podepsaný Tlustým obdržela kromě městského soudu také protikorupční policie a žalobkyně Dunajová, která má na starosti i další trestní kauzu související s IPB, známou jako "České pivo". Zde kriminalisté vyšetřují údajný podvod s akciemi Plzeňského Prazdroje. V případu figurují jako obvinění mimo jiné bývalí manažeři českého zastoupení Nomury Randall Dillard a David Thirsk.
Česká vláda v rámci urovnání sporu s Nomurou požádala loni v listopadu prezidenta Václava Klause, aby těmto manažerů i dalším stíhaným zástupcům Nomury udělil milost, ale nevyhověl jim. Média poté spekulovala, že dopis Tlustého adresovaný městskému soudu, žalobkyni i policii lze brát jako určité ovlivňování trestních kauz kolem IPB, což ale ministerstvo financí jednoznačně odmítlo. Podle něj měl dopis jen informativní charakter.
Nepotvrdily se ani informace médií, podle nichž mělo o dopisu Tlustého na konci loňského roku jednat vedení městského soudu. "Nemáme jediný zákonný důvod se tím zabývat. Z obsahu dopisu, o němž nás předsedkyně senátu informovala, je naprosto zřejmé, že to je pouze vyjádření poškozené, zda uplatní, či neuplatní nárok na náhradu škody v případě odsuzujícího rozsudku, což je vrcholným a svatým právem poškozeného. Pokud v dopise byla zvolena určitá nevhodná forma, není to věcí vedení našeho soudu," řekl ČTK místopředseda pražského městského soudu Luboš Vlasák.
Zdroj: ČTK
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
