Souhrn významných legislativních událostí 25.6.-1.7.2007

Poslanecká sněmovna

26.6.2007

Podle sociálních pracovníků by kraje neměly rozdělovat dotace na péči
Koalice organizací zabývajících se sociálními službami nesouhlasí se záměrem vlády převést rozhodování o dotacích poskytovatelům péče na kraje. Návrh změny zákona o sociálních službách obsahuje balík reformních zákonů, které v podrobném jednání sněmovna posoudí v druhé polovině srpna.
Předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása novinářům řekl, že nejsou hotova pravidla přerozdělování dotací tak, aby všechny subjekty měly stejnou možnost na podporu dosáhnout. V současnosti proto podle něj nelze pravomoc převést na kraje bez možnosti korekce.
"Při rozhodování o dotacích na letošní rok kraje preferovaly některé poskytovatele, ministerstvo práce a sociálních věcí je ale mohlo korigovat, což by napříště nebylo možné," konstatoval Krása.
Vzhledem k tomu, že kraje jsou často provozovateli lůžkových zařízení a pečovatelských služeb, dostanou se do střetu zájmů, upozornil předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Vzhledem k nejasnostem ve financování podle něj i ubude zájmu o převod zařízení spravovaných kraji na jiné provozovatele.
Koalice se obává, že převod kompetencí by znamenal, že k dotacím budou mít dál poskytovatelé ambulantní péče a například i sdružení, která při výběru služeb poskytují konzultace. Zastaven by podle ní mohl být proces transformace lůžkového fondu zdravotních zařízení na péči sociálně-zdravotní. V konečném důsledku by změna podle Krásy vedla k omezení svobody ve výběru sociálních služeb, kterou má zákon fungující půl roku postiženým garantovat.
Zákon o sociálních službách je podle koalice funkční, je ale třeba řešit jeho finanční stabilitu. Po státu požaduje, aby do září udělal analýzu nákladovosti služeb tak, aby mohla být následně stanovena minimální výše dotace, kterou bude stát poskytovat.
Členové koalice se sešli s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem.Ten jejich argumenty podle Schlangera přijal. Koalice počítá s tím, že bude během července o nutnosti pozměňovacího návrhu jednat s politiky. Změny v reformním balíku premiér Mirek Topolánek už dříve nevyloučil. Budou s nimi ale muset souhlasit všechny strany koalice.

Opozice a poslanec Hovorka kritizovali zdravotní část reformy
Plánované poplatky u lékaře, v nemocnici či za recept a vůbec celá zdravotnická část vládní reformy financí  podle očekávání narazily na odpor opozice. Kritizují je však nejen socialisté a komunisté. Své výhrady při jednání sněmovního zdravotního výboru potvrdil i lidovec Ludvík Hovorka, jehož hlas kabinet k prosazení svých záměrů potřebuje. Chtít poplatky u lékaře i od dětí je nemravné a nepřijatelné, prohlásil tento křesťanský demokrat.
Dolní komora jako celek má reformu schvalovat v srpnu, předtím ji projednávají sněmovní výbory. Zřejmě nejsledovanější je jednání zdravotního, sociálního a rozpočtového výboru. Reforma, kterou chce vláda zastavit zadlužování státu, má tři části - daňovou, sociální a právě zdravotní, kterou se zabýval  výbor pro zdravotnictví. Poslanci zatím vedli obecnou debatu, která potvrdila dosavadní postoje zúčastněných stran.
Exministr zdravotnictví a předseda zdravotního výboru David Rath (ČSSD) řekl, že vládní reforma ve skutečnosti snižuje příjmy a zvyšuje výdaje veřejného zdravotního pojištění. Zamýšlené poplatky podle něj mohou poškodit chudší pacienty. Kromě toho jsou podle jeho názoru nevymahatelné a zdravotníkům způsobí mnoho komplikací. Rath mimo jiné varoval před tím, že zdravotní sestry se budou muset tahat s taškami plnými mincí do banky a že ambulance se kvůli vybíraným poplatkům stanou lákadlem pro zloděje. Některé koaliční poslance jeho vize rozesmála. "Vy se smějete, ale to není k smíchu," reagoval Rath.
Ministr Tomáš Julínek (ODS) chce, aby občané od ledna příštího roku platili 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost, a to do maximální výše 5000 korun za rok. Jeho návrh počítá s řadou výjimek. V rámci snahy vyjít vstříc lidoveckým kritikům je Julínek připraven osvobodit od poplatků u lékaře děti do šesti let, ačkoli původně se to mělo vztahovat na děti do tří let. Julínek však obecně označuje výjimky za nesystémový zásah.
Při jednání výboru mimo jiné prohlásil, že vládní návrh není asociální, ale naopak velmi sociální, a to díky ročnímu limitu 5000 korun. V současné době totiž podle něj existuje zhruba 150.000 až 200.000 lidí, kteří si za různé věci ročně připlácejí třeba i 15.000 korun. Jde přitom podle něj asi právě o lidi, kteří jsou těžce a dlouhodobě nemocní a s placením úhrad mohou mít problémy. "Jak to, že vám to nevadilo? Na tyto lidi se zvysoka kašlalo pod rouškou bezplatného zdravotnictví," obrátil se současný ministr na kritiky vládní reformy.
Hovorka dále prohlásil, že zatím nebude navrhovat žádné pozměňovací návrhy, protože věří v dohodu v rámci koalice. Zdravotnická část a poplatky ale podle něj do reformy financí vůbec nepatří a kabinet prý udělal velkou chybu, když je tam zařazoval.
Debata ve výboru jinak potvrdila dosavadní rozložení sil. Poslanci ČSSD a KSČM reformu kritizovali, koaliční zákonodárci hájili. Zdravotní výbor nakonec nepřijal žádné usnesení.

27.6.2007

Topolánek je proti trestání poslanců za neúčast při hlasování
Za populistický má premiér a šéf ODS Mirek Topolánek návrh svého stranického kolegy Jana Moravy na zavedení peněžních sankcí za neúčast poslanců na hlasování. Morava chce v listopadu či prosinci předložit normu, podle které by poslanci, který hlasoval méně než v 75 procentech hlasování, byly náhrady kráceny na tři čtvrtiny. Stejně tak by pouze na polovinu náhrad měli nárok ti, kteří se účastnili méně než poloviny hlasování. O záměru hovořil Morava ve vysílání Rádia Česko.
"Je to líbivý, populistický trik," komentoval návrh Topolánek po zasedání vlády. Práci poslance podle něj nelze měřit pouze hlasováním. Skutečná práce zákonodárce spočívá v přípravě předloh, uvedl dále. Za úvahu a další diskusi podle něj stojí pouze druhý Moravův námět, a to zavedení klouzavého mandátu pro poslance, kteří mají vládní funkci. Klouzavý mandát, který znamená, že v době ministerské funkce zastupuje ve sněmovně člena vlády náhradník, má podle Topolánka řadu výhod i rizik. Na jedné straně by umožnil ministrům věnovat se resortním otázkám v době, kdy jako poslanci musejí být účastni sněmovní schůzi, na druhé straně by oddělení funkcí znamenalo částečné zpřetrhání vazeb mezi vládou a sněmovnou. Otázkou také podle Topolánka je, zda by měli náhradníci zájem stát se členy sněmovny na nejistou dobu.
Morava na návrzích podle svých slov zatím pracuje, pro jejich předložení má nicméně slíbenou podporu několika poslanců.
Finanční náhrady, které poslanci pobírají, jsou častým terčem kritiky sněmovny. Naposled je zákonodárci měnili koncem května, když rozhodli, že budou mít k dispozici víc peněz na náhrady za ubytování v Praze a za pronájem poslaneckých kanceláří po celé republice. Od 1. července se mají zvýšit nejvyšší možné náhrady na ubytování poslance o 3200 korun na rovných 17.000 korun měsíčně. O řádově tisíce korun se od příštího roku zvýší i horní hranice příspěvků na kanceláře. Předseda výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD) i další poslanci v diskusi poukazovali na to, že se tyto limity od roku 1999 neměnily.

28.6.2007

Sociální výbor odmítl vládní reformu, rozhodne o ni až sněmovna jako celek
Sněmovní výbor pro sociální politiku odmítl vládní návrh reformy financí. Definitivně o reformě rozhodne až dolní komora jako celek koncem letních prázdnin. Pro kabinet tak stanovisko výboru zásadní problém nepředstavuje. Zamítnutí prosadily poslanci ČSSD a KSČM. Ve chvíli hlasování měla opozice nad koalicí ve výboru těsnou početní převahu.
Rozhodující hlasování sněmovny se očekává ve druhé polovině srpna. Opozice reformu odmítá, takže vláda musí opět spoléhat na křehkou koaliční většinu a dva bývalé sociální demokraty Michala Pohanku a Miloše Melčáka.
I v řadách koaličních poslanců má však reforma kritiky. Občanští demokraté chtějí nyní daně snížit víc, než původní vládní balík předpokládá. Lidovcům zase vadí mimo jiné to, že u lékaře mají platit i děti. V KDU-ČSL je nejhlasitějším kritikem reformy Ludvík Hovorka, který se účastnil i nynějšího jednání sociálního výboru. Hlasování se zdržel, nebyl tedy ani pro zamítnutí, ale ani proti němu. Věří, že v koalici se podaří najít kompromis, který mu umožní ve finále reformu podpořit.
Poslanci o vládních plánech debatovali několik hodin, zopakovali své argumenty. Podle kabinetu čeká veřejné finance bez reformy rozvrat, podle opozice vláda zbytečně straší, její recept pomůže jen těm nejbohatším a veřejným financím slibovanou stabilizaci stejně nepřinese.
Reformou se už zabývaly všechny tři klíčové výbory – zdravotní výbor minulé úterý nepřijal žádné usnesení, rozpočtový ve středu debatu přerušil a sociální doporučil reformu zamítnout.
Pro osud reformy a celého kabinetu bude ale asi nejdůležitější to, zda se koalici podaří sladit požadavky vnitrokoaličních kritiků tak, aby nakonec vládní tábor reformu jednotně podpořil. Pokud to nedokáže, nemusí pak vládě k prosazení reformy stačit ani případná podpora Melčáka s Pohankou.
V úterý vzešel z klubu ODS návrh, aby se daně snížily víc, než předpokládá vláda. Je otázka, jak se k tomu postaví menší koaliční strany, lidovci a zelení. Daňová skupina uvnitř ODS chce mimo jiné přiblížit zdanění fyzických osob co nejvíce 19 procentům. Dosavadní vládní návrh počítá u zaměstnanců s patnáctiprocentní sazbou, ovšem ze superhrubé mzdy, tedy mzdy navýšené o odvody zaměstnavatele na pojistné. Skutečné zdanění by v takovém případě činilo kolem 23 procent.
Zatímco vládní návrh chce firmám snížit daně na 19 procent od roku 2010, poslanci ODS navrhují tuto sazbu již od příštího roku. Hovorka přitom při jednání poznamenal, že už současný vládní návrh podle jeho názoru snižuje daně příliš.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) uvedl, že jakékoli další snížení daní musí doprovázet jiné úspory, které by vyvážily očekávaný výpadek příjmů rozpočtu.
Sociální demokraté při jednání výboru dále předložili komplexní pozměňovací návrh k reformě. S obdobnými požadavky se již dříve na sněmovnu obrátily i odbory. Většinu klíčových změn v daních, sociálních dávkách a zdravotnictví, které mají podle vlády zastavit zadlužování státu, chtějí socialisté i odboráři z reformy vypustit. O návrhu ČSSD se ani nehlasovalo, protože ještě předtím výbor celou reformu odmítl.

Senát

26.6.2007

Senát se dohodl na svolání schůze 18. července
Dvouletý odklad státních maturit, mírnější tresty za některé prohřešky řidičů nebo naopak zpřísnění trestů za dětskou pornografii bude Senát řešit na schůzi, která začne ve středu 18. července. Rozhodl o tom senátní organizační výbor na návrh předsedy horní komory Přemysla Sobotky (ODS).
Společné státní maturity chce ministerstvo školství se souhlasem sněmovny odstartovat až v roce 2010, neboť nejsou ještě dostatečně připraveny tak, aby mohly být spuštěny už v příštím roce. Pokud novela školského zákona získá souhlas i v Senátu, za tři roky by studenti poprvé skládali společné maturity z češtiny a cizího jazyka; z volitelného předmětu se má začít podle nových pravidel maturovat ještě o dva roky později.
Dvouletý odklad zřejmě čeká i spuštění nového systému úrazového pojištění. Odškodňování za pracovní úraz a nemoc z povolání by kvůli dostatečnému času na přípravu měla převzít Česká správa sociálního zabezpečení od dvou komerčních pojišťoven až v roce 2010.
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích má mimo jiné zrušit trest pro řidiče či cyklistu, který při nehodě zraní sám sebe. V případě stání na vyhrazeném místě pro invalidy zůstane trestem jen pokuta. Nově má zákon postihovat zejména řidiče motocyklů, kteří zakrývají státní poznávací značku, aby policie nemohla zjistit jejich číslo.
Novela trestního zákona má zavést přechovávání dětské pornografie jako nový trestný čin, za který by hrozily až dva roky vězení. Nyní není trestné, pokud má někdo takové materiály u sebe. Novela také mění trestný čin "ohrožování mravnosti" na "šíření pornografie" a zpřísňuje tresty za něj z maximálně tří let až na osm let vězení.
Červencové jednání Senátu není právě typické. V předchozích letech vyjma volebních roků se horní komora scházela ke schvalování zákonů až počátkem srpna. Sněmovní projednávání norem se totiž obvykle protahovalo až do začátku prázdnin. Letos Senát srpnovou schůzi v plánu nemá na rozdíl od sněmovny, která má ve druhé polovině osmého měsíce na programu schvalování vládního balíku zákonů o stabilizaci veřejných financí. Pokud kabinet v dolní komoře uspěje, horní komora bude jeho návrhy posuzovat v září.

Daňové změny by se dle zástupců venkova měly týkat i velkých měst
Vládní změny v rozpočtovém určení daní, které by zvýšily příjmy malých obcí, by se měly týkat i příjmů velkých měst. Při vyhlášení výsledků petice proti diskriminaci obyvatel venkova kvůli nerovnosti ohledně příjmů z daňových výnosů to novinářům řekl předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala. Petici podle Kavaly podepsali představitelé 794 obcí, v nichž žije 559.311 obyvatel.
Petice byla podle místopředsedkyně spolku a senátorky Václavy Domšové záměrně ukončena před projednáváním návrhu daňových změn v parlamentu, "aby se vědělo, že je nějaký venkov se svými právy a že byl dlouhodobě finančně podhodnocován".
Podle vládní varianty změn v rozpočtovém určení daní by mohly výrazně získat především obce do 300 obyvatel. Vládní návrh počítá také se zeštíhlením velikostních kategorií, a to ze současných 14 na čtyři. "Je to krok dopředu, rozhodně," uvedl Kavala. Podle něj by ale nebylo krokem správným směrem to, pokud by navýšení bylo na úkor středně velkých obcí. Odmítl také to, že se změna nemá týkat skupiny čtyř největších měst - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.
Stát nyní rozděluje vybrané daně mezi obce podle počtu obyvatel. Čím větší sídlo, tím větší obnos získá na obyvatele. Koeficient, podle kterého se odvozuje podíl na výnosech daní, je pro malé obce do 100 obyvatel 0,4213, pro malá města 0,5881, pro města typu Plzně pak 1,7 a Praha má koeficient 2,7. Stát podle spolku při rozdělování výnosů z daní nezohledňuje například velikost katastrů. Malé obce se přitom v přepočtu na obyvatele starají o mnohonásobně větší území, než jaké připadá na obyvatele velkých měst.
Petici Spolku pro obnovu venkova podpořily i další obce, ale nedodaly podpisové archy, uvedl Kavala. Petici proto celkem podepsalo 18.764 lidí. Senát bude petici projednávat na některé ze svých schůzí, uvedl při jejím převzetí předseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS).

27.6.2007

Senátoři pravděpodobně znovu přijdou s návrhem zavést korespondenční volbu
Senátoři z komise pro krajany možná budou znovu navrhovat novelu volebního zákona, podle níž by lidé mohli volit poslance korespondenční formou hlasování. Zasílání hlasovacích lístků poštou, které je v mnoha zemích běžné, by usnadnilo volbu Čechům v cizině a mohlo by zvýšit i volební účast. Návrh opět předložit takovou novelu členům komise nabídl senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny). O podobě návrhu budou členové komise jednat na příštím zasedání.
Senát navrhoval zavést korespondenční hlasování už před dvěma lety, vláda tehdy doporučila umožnit hlasování poštou všem českým voličům. Sněmovna ale nakonec v říjnu 2005 novelu v kompromisní verzi, kterou odmítali jen komunisté, nepřijala. Proti byla totiž i ODS kvůli poslanecké úpravě, podle níž se mělo snížit ze sedmi na pět procent množství preferenčních hlasů, které může jednotlivým kandidátům zajistit přednostní přidělení mandátu.
Na to upozornil i Mejstřík, nevyloučil ani možnost předložení kompromisní varianty, která byla výsledkem dohody nad vládní a senátní verzí. Opětovné předložení novely výslovně podpořil Karel Barták z klubu KDU-ČSL.
Vlastní novelu volebního zákona, která také počítá s možností volit poštou, nicméně připravuje i ministerstvo vnitra. Podle šéfa sekce legislativy a všeobecné správy Václava Henycha se má o podobně novely rozhodnout do konce července.
Po možnosti korespondenční volby už dlouho volají krajané především z rozlehlejších států, například USA, Kanady či Austrálie. Nyní totiž mohou volit poslance jen na zastupitelských úřadech a musí se kvůli tomu nechat zapsat do zvláštních voličských seznamů. Loni ze zhruba 8000 takovýchto voličů přišlo hlasovat přes 6700 lidí, před pěti lety to bylo o 3000 lidí méně. Kvůli senátním volbám musejí Češi ze zahraničí přijet do Česka.

29.6.2007

Senátoři - nestraníci nominaci kandidáta na prezidenta odložili
Rozhodnutí o tom, zda senátorský Klub otevřené demokracie bude znovu nominovat svého kandidáta na prezidenta, se přesouvá na podzim. Novinářům to řekla předsedkyně klubu Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost). Původně chtěl klub mít v otázce nominace jasno do konce června.
"Zatím jsme se nedohodli, to rozhodnutí jsme odložili na podzimní měsíce," uvedla Paukrtová. Důvodem odkladu bylo podle ní to, že většina klubu, v němž jsou hlavně nestraníci, se nepřiklonila k žádnému z návrhů. Podotkla, že na podzim by mohl být znám také případný prezidentský kandidát lidovců. Podle předsedy strany Jiřího Čunka uvažují o pěti kandidátech.
Paukrtová míní, že by někteří možní kandidáti uvítali, pokud by je nominoval někdo mimo politické strany. Konkrétní být nechtěla a uvedla jen, že jde například o kandidáty z liberálního spektra. Již dříve v této souvislosti zaznívala jména nynějšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (ODA) či profesora ekonomie Jana Švejnara. Sedmičlenný klub Paukrtové by nicméně pro oficiální nominaci počátkem příštího roku musel získat nejméně další tři senátory.
Zatím jedinou politickou formací, která už přišla s prezidentským kandidátem, je ODS. Navrhuje znovuzvolení Václava Klause a chtěla by pro to získat podporu zejména svých koaličních partnerů. Zelení však chtějí jiného kandidáta a sociální demokraté čekají na kandidáta lidovců. Mezi případnými protikandidáty se objevovali bývalý disident a někdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier, bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, někdejší šéfka Akademie věd Helena Illnerová či bývalý premiér Vladimír Špidla.

Zdroj:ČTK