Souhrn významných událostí ze světa práva
Prezident Petr Pavel vetoval novelu rozpočtových zákonů umožňující překročit výdaje státního rozpočtu až o deset procent | Vláda schválila novelu důchodového pojištění s vyššími penzemi po osmdesátce a bonusem pro pracující důchodce | Vláda jednomyslně podpořila zákaz mobilních telefonů v mateřských a základních školách | Vláda schválila novelu leteckého zákona s rozšířením předávání dat cestujících Policii ČR | Vláda podala Ústavnímu soudu vyjádření v kompetenčním sporu s prezidentem a vznesla námitku podjatosti soudce Pavla Šámala | Nejvyšší soud vymezil hranice mezi sexuálním útokem a znásilněním po novele trestního zákoníku | Česká advokátní komora se postavila proti návrhu na zrušení promlčitelnosti trestného činu vraždy
Prezident Petr Pavel vetoval novelu rozpočtových zákonů umožňující překročit výdaje státního rozpočtu až o deset procent
Prezident republiky ve středu 22. července 2026 vetoval novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (novela zákona č. 23/2017 Sb.) a souvisejících norem, kterou Poslanecká sněmovna přijala po přehlasování Senátu. Norma měla vládě umožnit v případě zhoršení bezpečnostní situace překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy zhruba o 240 miliard korun, dále prodloužit vynětí zvýšených výdajů na obranu z rozpočtových rámců až do roku 2036 a obdobně uvolnit financování strategické infrastruktury. Prezident zdůraznil, že novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje kontrolní roli parlamentu. Premiér Andrej Babiš označil veto za nepromyšlené, nezodpovědné a aktivistické a avizoval jeho přehlasování v srpnu, koalice disponuje 108 hlasy ze 200.
Vláda schválila novelu důchodového pojištění s vyššími penzemi po osmdesátce a bonusem pro pracující důchodce
Vláda na jednání v pondělí 20. července 2026 schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (novela zákona č. 155/1995 Sb.), kterou předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Novela zavádí věkově podmíněné navyšování penzí ve věku osmdesáti, osmdesáti pěti, devadesáti a devadesáti pěti let vždy o pět set korun měsíčně a ve věku sta let o tisíc korun; automatický mechanismus nabíhá od ledna 2028. Současně zavádí bonifikaci ve výši 1,5 procenta za každý odpracovaný rok v důchodovém věku a zpřesňuje pravidla výplaty penzí do zahraničí v cizí měně. Odhadovaný roční fiskální dopad má růst z 2,6 miliardy korun v roce 2027 až na 60,8 miliardy korun v roce 2060. Novela nyní směřuje k projednání v Poslanecké sněmovně.
Vláda jednomyslně podpořila zákaz mobilních telefonů v mateřských a základních školách
Vláda na téže schůzi 20. července 2026 vydala souhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu novely školského zákona zakazujícího užívání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení v mateřských školách, na základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Předkladateli jsou premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga, oba za hnutí ANO. Zákaz se má vztahovat na dobu výuky i přestávek, na školní jídelny, družiny a školní kluby s výjimkami pro zdravotní důvody a speciální vzdělávací potřeby. Navrhovaná účinnost je od 1. září 2027 a norma nyní putuje do Sněmovny.
Vláda schválila novelu leteckého zákona s rozšířením předávání dat cestujících Policii ČR
Vláda 20. července 2026 schválila návrh novely zákona o civilním letectví, který ukládá leteckým dopravcům povinnost předat Policii ČR údaje o cestujících celkem třikrát před odletem, konkrétně 48 hodin před odletem, 24 hodin před odletem a po nástupu do letadla. Cílem je posílit bezpečnost letišť a schopnost odhalovat organizovanou trestnou činnost, terorismus a nelegální migraci. Novela zapracovává mimo jiné pravidla vyplývající ze směrnice EU o PNR údajích a bude předložena Poslanecké sněmovně; její schválení očekává vláda ještě v tomto volebním období.
Vláda podala Ústavnímu soudu vyjádření v kompetenčním sporu s prezidentem a vznesla námitku podjatosti soudce Pavla Šámala
Vláda ČR odeslala v úterý 21. července 2026 Ústavnímu soudu datovou schránkou své vyjádření k návrhu prezidenta Petra Pavla v kompetenčním sporu podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 16/26. Jádrem sporu je nezařazení prezidenta do delegace na summit NATO v Ankaře. Vládu při jednání zastupuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, který prezidentovu interpretaci označil za zcela mylnou a vytkl mu snahu rozbořit ústavní zvyklost, podle níž je složení oficiálních zahraničních delegací ve výhradní kompetenci vlády. Vláda současně vznesla námitku podjatosti soudce zpravodaje Pavla Šámala. Podle mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Číhalíkové Sedláčkové rozhodne plénum o námitce podjatosti v září 2026.
Vláda schválila Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2025
Vláda na schůzi 20. července 2026 schválila výroční Zprávu Ministerstva vnitra o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2025, kterou předložil ministr vnitra Lubomír Metnar. Dokument konstatuje oslabení vlivu tradičních extremistických subjektů a naopak rostoucí význam online radikalizace mládeže a antisystémových postojů bez pevného ideologického ukotvení. Zpráva identifikuje síť uživatelů inspirovaných radikálním islámem, komunity spojené fascinací násilím a upozorňuje na využívání umělé inteligence k šíření extremistického obsahu. Ministr Metnar dokument prezentoval po jednání vlády jako popis bezpečnostních hrozeb, nikoli hodnocení politické soutěže.
Ministerstvo průmyslu podepsalo s ČEZ a Rolls-Royce SMR memorandum o dalších lokalitách pro malé modulární reaktory
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v úterý 21. července 2026 podepsal se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR trojstranné memorandum o přípravě dalších lokalit pro výstavbu malých modulárních reaktorů v České republice. Kromě již dříve zvažovaného Temelína se posuzují lokality Dětmarovice na Karvinsku, Tušimice a další areály po dobíhajících uhelných elektrárnách v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. První malý modulární reaktor má být v Temelíně uveden do provozu ve druhé polovině třicátých let. Memorandum je energetickým resortem prezentováno jako zásadní milník přípravy jaderné energetiky nové generace.
Ministerstvo financí urychlilo jmenování Radomíra Lašáka předsedou představenstva Letiště Praha
Ministerstvo financí jako akcionář Letiště Praha rozhodlo v úterý 21. července 2026 o urychleném nástupu bývalého prezidenta Českých aerolinií Radomíra Lašáka do čela představenstva společnosti Letiště Praha již od 1. srpna 2026, tedy o měsíc dříve, než bylo původně plánováno. Reakcí pěti odborových organizací sdružených na letišti bylo vyhlášení stávkové pohotovosti s odkazem na Lašákovo předchozí působení v ČSA a nedostatečnou transparentnost výběrového řízení. Podle Vlasty Pallové z Odborů Letiště Praha odbory vyčkají, jak se situace vyvine po 1. srpnu 2026.
Nejvyšší soud rozhodl, že náhradní veřejná komunikace patří obci, nikoli developerovi
Nejvyšší soud tiskovou zprávou zveřejněnou ve čtvrtek 23. července 2026 informoval o rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2142/2025, jímž odmítl dovolání společnosti CREAM Brno, právní nástupkyně Moravské typografie, proti městu Brnu. Předmětem sporu bylo vlastnictví náhradní veřejné komunikace vybudované v roce 1995 investorem poté, co pro účely své stavby zrušil původní veřejnou komunikaci. Podle Nejvyššího soudu plní investor pouze veřejnoprávní povinnost nahradit zrušenou komunikaci a jeho role je kompenzační, takže vlastnictví přechází na obec, respektive na vlastníka původní komunikace, nikoli na financujícího developera. Rozhodnutí má precedenční dopad pro tisíce podobných sporů mezi obcemi či státem a investory ohledně vlastnictví infrastruktury vybudované jako náhrada za zrušené veřejné komunikace.
Nejvyšší soud vymezil hranice mezi sexuálním útokem a znásilněním po novele trestního zákoníku
Nejvyšší soud zveřejnil ve čtvrtek 23. července 2026 rozhodnutí sp. zn. 3 Tdo 492/2026, kterým odmítl dovolání odsouzeného i nejvyšší státní zástupkyně a potvrdil právní posouzení jednání jako trestného činu sexuálního útoku, nikoli znásilnění podle § 185 trestního zákoníku. Rozhodnutí je jedním z prvních judikátů, které vykládají hranice nové skutkové podstaty zavedené novelou trestního zákoníku účinnou od 1. ledna 2025. Podle trestního kolegia skutková zjištění nevykazovala znaky jiného pohlavního styku provedeného způsobem srovnatelným se souloží, který je pro kvalifikaci jako znásilnění nezbytný, a odpovídají tak nově vytvořené samostatné skutkové podstatě sexuálního útoku. Uložený tříletý nepodmíněný trest zůstal v platnosti.
Evropský soud pro lidská práva se ve věci úmrtí Roma po policejním zákroku v Teplicích shodl se stanoviskem ombudsmana
Evropský soud pro lidská práva v pondělí 20. července 2026 rozhodl v kauze úmrtí romského muže po policejním zákroku v Teplicích z června 2021 a konstatoval porušení procesních a materiálních aspektů čl. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Rozhodnutí se v podstatných bodech shoduje s pět let starým zjištěním Kanceláře veřejného ochránce práv, která upozorňovala na nevhodnou polohu zákročené osoby na břiše, na prodlení s přivoláním záchranné služby a na nedostatečné vyšetřování ze strany policejní inspekce. Rozsudek má význam pro české policejní protokoly, výcvik policistů a systém dohledu Generální inspekce bezpečnostních sborů.
ÚOHS potvrdil pokutu 220 tisíc korun Ředitelství silnic a dálnic za pochybení v soutěži na návrh mostu přes Vltavu u Suchdola
Předseda ÚOHS Petr Mlsna rozhodnutím č. R0097/2026 ze dne 23. července 2026 pravomocně potvrdil pokutu 220 tisíc korun uloženou Ředitelství silnic a dálnic za pochybení v architektonické soutěži na návrh dálničního mostu přes Vltavu u Suchdola coby součásti Pražského okruhu v úseku Březiněves–Suchdol. Vítězný návrh sdružení Stráský, Hustý a partneři s.r.o. a Studio acht, spol. s r.o. porušoval soutěžní podmínky, když jeho pilíře zasahovaly šest až sedm metrů do jasně vymezeného zakázaného území. Podle předsedy Mlsny byly hranice území vymezeny přesnými číselnými hodnotami bez jakéhokoli mechanismu tolerance, takže odchylku nelze považovat za nepodstatnou. Podnět podal architekt Lukáš Vráblík.
ÚOHS potvrdil zákonnost rámcové dohody Ministerstva obrany s Českou zbrojovkou za 4,26 miliardy korun
Předseda ÚOHS Petr Mlsna rozhodnutím č. R0088/2026 ze dne 22. července 2026 pravomocně potvrdil, že Ministerstvo obrany ČR neporušilo zákon o zadávání veřejných zakázek při uzavření rámcové dohody s Českou zbrojovkou a.s. na dodávky ručních zbraní pro Armádu ČR v hodnotě 4,26 miliardy korun bez DPH pro období 2025 až 2031. Dohoda pokrývá dodávky útočných pušek CZ BREN 2, granátometů CZ GL 40 mm a pistolí CZ P-10 C. Přímé zadání subjektu se sídlem a výrobními kapacitami na území ČR je podle rozhodnutí nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů státu. Rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí podala společnost MPI CZ.
Česká advokátní komora se postavila proti návrhu na zrušení promlčitelnosti trestného činu vraždy
Česká advokátní komora vydala v úterý 21. července 2026 stanovisko, jímž vyzývá k odborné diskusi a odmítá senátní návrh na úplné zrušení promlčitelnosti trestného činu vraždy podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Předsedkyně ČAK Monika Novotná společně s místopředsedou Lukášem Trojanem a vedoucím sekce trestního práva Filipem Seifertem varovali, že nepromlčitelnost otvírá prostor pro justiční omyl, a upozornili na absenci statistických podkladů o nevyřešených vraždách. Komora zároveň připomněla, že zákon č. 270/2025 Sb. teprve nedávno prodloužil promlčecí lhůtu z dvaceti na třicet let, takže její úplné zrušení je předčasné. Navrhovatelkou úpravy je senátorka Jitka Seitlová a ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce úpravu podporuje.
Nejvyšší státní zastupitelství představilo výroční zprávu za rok 2025 s upozorněním na růst kyberkriminality a agresivity dětí
Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnilo v pátek 17. července 2026 výroční Zprávu o činnosti státního zastupitelství za rok 2025. Podle dokumentu celkový počet trestných činů v ČR stagnuje pod předpandemickou úrovní, nadále však roste kyberkriminalita a násilné delikty mladistvých. Zpráva upozorňuje na personální podstav v prvostupňových státních zastupitelstvích, na nárůst složitých hospodářských věcí a na potřebu posílit specializaci na trestnou činnost v prostředí umělé inteligence a kryptoaktiv. Materiál slouží jako podklad pro každoroční projednání ve vládě a Poslanecké sněmovně.
Evropská komise zveřejnila Zprávu o právním státu 2026 s pěti doporučeními pro Českou republiku
Evropská komise ve své šesté výroční Zprávě o právním státu, publikované v pátek 17. července 2026 pod č. j. SWD(2026) 903 final jako Country Chapter Czechia, formulovala vůči ČR pět konkrétních doporučení. Upozornila zejména na navrhované zrušení koncesionářských poplatků u veřejnoprávních médií, které by mohlo ohrozit jejich nezávislost, na přetrvávající vysokou průměrnou délku vyřizování korupčních věcí u prvostupňových soudů ve výši 380 dní, na pokračující zpoždění digitalizace justice v podobě systému e-file připravovaného od roku 2008 a na nárůst zkrácených legislativních procedur obcházejících veřejné konzultace. Doporučení pokrývají mimo jiné dokončení systému e-file, reformu trestního řízení u korupce a revizi zákona o střetu zájmů. Text kapitoly byl 22. července 2026 rozeslán členským státům jako dokument Rady č. ST-11674/26 ADD 4.
Rada EU přijala prováděcí nařízení č. 2026/1779 rozšiřující sankční seznam vůči osobám ohrožujícím územní celistvost Ukrajiny
Rada Evropské unie prováděcím nařízením (EU) č. 2026/1779 ze dne 17. července 2026, publikovaným v databázi EUR-Lex pod identifikátorem CELEX 32026R1779, aktualizovala seznam osob a subjektů, na které se vztahuje zmrazení aktiv a další omezující opatření z důvodu činností podkopávajících územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Jde o technické provedení základního nařízení č. 269/2014. Norma je přímo použitelná ve všech členských státech včetně ČR a je vymáhána Finančním analytickým úřadem. Česká republika musí sankce reflektovat v evidenci obchodních rejstříků a v bankovních systémech; případné porušení je trestně postižitelné podle § 410 trestního zákoníku.
V EU vstoupil v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi pro velké firmy
Od neděle 19. července 2026 platí v celé Evropské unii zákaz likvidace neprodaných textilních výrobků a obuvi pro velké společnosti s více než 250 zaměstnanci a s ročním obratem nad 50 milionů eur, který vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekodesignu udržitelných výrobků (Ecodesign for Sustainable Products Regulation). Cílem opatření je omezit nadprodukci a plýtvání v oděvním průmyslu a přesměrovat neprodané výrobky k opětovnému využití, recyklaci nebo darování. Rozšíření zákazu na střední podniky je plánováno od roku 2030. Česká republika bude zákaz vymáhat prostřednictvím České obchodní inspekce.
Neformální zasedání ministrů životního prostředí a klimatu EU v Aalborgu zahájilo dánské předsednictví ve druhé polovině 2026
Ministři životního prostředí a klimatu 27 členských států EU se ve dnech 23. a 24. července 2026 pod vedením dánského předsednictví neformálně sešli v Aalborgu, aby definovali priority druhé poloviny roku 2026. Jednání se soustředilo na revizi klimatického cíle EU pro rok 2040, dokončení balíčku o oběhovém hospodářství a přípravu pozice EU na konferenci COP31. Za ČR se zasedání účastnilo Ministerstvo životního prostředí; obsah jednání má bezprostřední dopad na pozici České republiky při vyjednávání dopadů klimatického cíle na energeticky náročný český průmysl. Setkání není formálním zasedáním Rady, výstupem nejsou závěry, ale politické směřování dánského předsednictví zachycené v dokumentu č. CM-2052-2026-INIT.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
