epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 7. 2013
    ID: 91921upozornění pro uživatele

    Spory o doménová jména

    Internet se neoddiskutovatelně stává nejužívanějším a nejuniverzálnějším prostorem a médiem propagace zboží a služeb. Prakticky každý, kdo nabízí služby či zboží se snaží, aby právě jeho stránky byly ve vztahu k prodávanému zboží či nabízeným službám co nejsnáze k nalezení, zapamatovatelné a zajistily mu tedy co nejefektivnější prezentaci. K tomu, aby webové stránky vhodným způsobem reprezentovaly a propagovaly jejich provozovatele, nestačí jen jejich reprezentativní vzhled, ale je nutné vybrat vhodné doménové jméno (adresu). Nejžádanější jsou proto doménová jména obsahující jméno (firmu) podnikatele (např. www.nazevpodnikatele.cz), nebo rovnou název konkrétního zboží či služby.

     
     GLATZOVA & Co.
     
    Stejně jako u jiných označení (ochranných známek, firem, atd.) dochází bohužel i v případě doménových jmen k situacím, kdy si jedna osoba zaregistruje doménové jméno, které je velice podobné doménovému jménu jiné osoby, popřípadě obsahuje ochrannou známku jiné osoby. Obvykle se tak děje ve snaze parazitovat na známých značkách a dosáhnout vyšší návštěvnosti webových stránek, než by registrující osoba dosáhla bez využití známějšího či zavedeného označení.

    Metody obrany proti takovému postupu jsou různé, ne vždy lehké, ale prakticky vždy možné.

    Výzva držiteli doménového jména

    Prvním krokem k ochraně Vašeho doménového jména proti parazitujícímu doménovému jménu by mělo být zaslání výzvy držiteli parazitujícího doménového jména, aby zrušil registraci doménového jména, popřípadě aby na Vaši osobu parazitující doménové jméno převedl. V řadě případů se stává, že držitel parazitujícího doménového jména se obává (oprávněně) negativních právních důsledků, které by na něj dopadly v případě dalšího užívání parazitujícího doménového jména a raději dobrovolně vyhoví Vaší výzvě. Rovněž v případech, kdy si registrující předem neuvědomil právní souvislosti svého kroku, může uvedená výzva situaci vyřešit.

    Podání žaloby proti držiteli doménového jména

    Nepomůže-li tato výzva, bude nutné podat žalobu. Při jejím podání je možné zvážit buď postup, kdy se budeme domáhat pouhého zdržení se užívání našeho označení, ochranné známky či firmy v doménovém jménu, nebo budeme přímo požadovat zrušení registrace doménového jména obsahující uvedené chráněné označení.

    Nechme nyní stranou možnost řešení sporu před obecným soudem, kdy jde v zásadě o běžný spor obvykle z titulu nekalé soutěže či ochranných známek, který se z hlediska procesního nijak významně neodlišuje od jiných sporů vedených z těchto titulů. Zajímavější je pro účely tohoto článku zejména u nově registrovaných jmen domén „.cz“ a „.eu“ (a některých dalších) možnost řešit sporu před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky („Rozhodčí soud“). Pro tyto případy byla Rozhodčím soudem vytvořena zvláštní jednotná procedura, jejímž účelem je maximálně zefektivnit a zkrátit řízení. 

    Jelikož pravidla pro řešení sporů ohledně doménových jmen .cz jsou částečně odlišná od pravidel pro řešení sporů ohledně ostatních doménových jmen (např. .eu, .com), zaměříme se v této části článku pouze na spory týkající se doménových jmen .cz.

    Možnost podat žalobu k Rozhodčímu soudu je dána skutečností, že při registraci doménového jména jeho držitel činí takzvanou „rozhodčí veřejnou nabídku“, na základě které se předem dobrovolně podřizuje rozhodovací pravomoci Rozhodčího soudu ve všech sporech týkajících se jím registrovaného doménového jména pro případ, že žalující tuto nabídku přijme.

    Zvláštní elektronická platforma

    Doménové spory jsou před Rozhodčím soudem vedeny elektronicky, a to v rámci speciální online platformy Rozhodčího soudu. V rámci této platformy se podávají podání stran a zároveň skrze tuto platformu probíhá komunikace mezi Rozhodčím soudem a stranami sporu. Není tedy nutné, aby při vedení doménového sporu byly strany sporu fyzicky účastny před rozhodcem, respektive rozhodci.

    Specializovaní rozhodci

    O žalobě bude v zásadě rozhodovat jeden rozhodce Rozhodčího soudu. V případě, že tak jedna ze stran sporu navrhne, druhá strana sporu vyjádří svůj souhlas a budou-li splněny další podmínky, bude spor rozhodován třemi rozhodci, přičemž každá ze stran sporu jmenuje jednoho rozhodce a předseda Rozhodčího soudu jmenuje třetího rozhodce. Pro rozhodování doménových sporů má Rozhodčí soud zvláštní seznam rozhodců, kteří se mimo jiné specializují právě na rozhodování doménových sporů.

    Rychlost řízení

    Nenastanou-li výjimečné okolnosti odůvodňující prodloužení časové lhůty, je rozhodce (rozhodci) povinen zaslat Rozhodčímu soudu rozhodčí nález ve lhůtě 30 dnů od data svého jmenování. Rozhodčí soud poté do pěti dnů od doručení rozhodčího nálezu tento doručí každé ze stran sporu a subjektu pověřenému správou daných doménových jmen (registrátorovi domény „.cz“).

    Na rozdíl od rozhodnutí obecného soudu je rozhodčí nález konečný a nelze proti němu podat odvolání. Rozhodčí nález může být přezkoumán pouze v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Nicméně v tomto řízení již soud přezkoumává pouze procesní stránku vydání rozhodčího nálezu, nikoliv věcnou správnost rozhodčího nálezu jako v případě řízení o odvolání proti rozhodnutí obecného civilního soudu.

    Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pokud tomu nebrání jiné okolnosti, může být z pohledu rychlosti a snadnosti pro doménové spory výhodnější podat žalobu k Rozhodčímu soudu.

    A čeho se žalobou domáhat?

    V souvislosti se spory o doménová jména bývají v žalobách nejčastěji uplatňovány následující nároky:

    Nárok na zdržení se

    V prvé řadě jde o nárok na zdržení se protiprávního jednání a odstranění závadného stavu.  Zdržovací nárok má především preventivní povahu, protože směřuje proti dalšímu pokračování protiprávního jednání žalovaného. V případě úspěchu žalobce ve sporu, tak v reakci na tento nárok soud žalovanému uloží povinnost, aby se typicky zdržel užívání doménového jména. Tento nárok je přiznáván nejčastěji a s nejmenšími komplikacemi.

    Nárok na odstranění závadného stavu

    Nárok na odstranění závadného stavu směřuje k obnovení původního tj. „nezávadného“ stavu. V rámci tohoto nároku byl ještě donedávna v žalobách legitimních zájemců hojně uplatňován nárok na převedení doménového jména přímo na žalobce. Zde je však nutné poznamenat, že podle nové judikatury Nejvyššího soudu ČR není právo k doméně vlastnickým právem. Doména totiž není věcí v právním smyslu, ale jde o smluvně získané právo soukromoprávní povahy. Vzhledem k tomu, že doména žádné absolutní (výlučné) právo svému nositeli nezakládá, není podle Nejvyššího soudu ČR možné, aby byla žalovanému uložena povinnost převést doménu na žalobce.  Za dané situace je tedy pro žalobce praktičtější, aby místo nároku na převod doménového jména uplatnil nárok na zrušení registrace doménového jména, jež je předmětem sporu. Uvolněné doménové jméno si následně může žalobce zaregistrovat pro sebe.

    Podotýkáme, že na výše uvedený názor Nejvyššího soudu zareagovalo sdružení CZ.NIC (správce domény.cz).  To v případě, že je rozhodnuto o zrušení registrace doménového jména a není zároveň uložena povinnost převést doménové jméno na žalobce, zruší registraci doménového jména a žalobce má lhůtu 1 měsíc pro podání žádosti o registraci téhož doménového jména. Do uplynutí této lhůty nebude umožněno zaregistrování takového doménového jména jinému žadateli. Tímto způsobem se tak zamezí případné registraci doménového jména subjektem odlišným od žalobce, který by opět mohl porušovat práva žalobce.

    Nárok na náhradu škody

    Posledními z nejčastěji uplatňovaných nároků je nárok na náhradu škody, nárok na vydání bezdůvodného obohacení a příp. i nárok na úhradu přiměřeného zadostiučinění. U nároku na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení je však většinou velmi obtížné a někdy i zcela nemožné vyčíslit a prokázat škodu či bezdůvodného obohacení, které mělo registrací či držením domény vzniknout. Předpokladem přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění je vznik nemateriální újmy na straně žalobce (např. poškození dobrého jména apod.). Přiměřené zadostiučinění může mít jak peněžní tak i nepeněžní formu (např. omluva). I vznik nemateriální újmy je nutné pro úspěch tohoto nároku prokázat a vhodně ohodnotit v případě, že je úhrada požadována v penězích.

    Závěrem

    Pokud tedy někdo svým doménovým jménem neoprávněně parazituje na Vašich ochranných známkách nebo obchodní firmě, nebojte se, vyzvěte jej k nápravě a případně proti němu podejte žalobu, kterou se budete domáhat zejména zrušení parazitujícího doménového jména.


    Mgr. Ing. Jindřich Jelínek

    Mgr. Ing. Jindřich Jelínek,
    counsel

    Mgr. Marek Bednář

    Mgr. Marek Bednář,
    advokátní koncipient


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 401 440
    Fax:  +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ing. Jindřich Jelínek, Mgr. Marek Bednář ( Glatzová & Co. )
    11. 7. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.