Středočeské obce kritizují pomalou pomoc státu po povodních

Ostrou kritikou vůči státu
nešetří zástupci středočeských obcí a měst, které postihla před
dvěma měsíci povodeň. Téměř jednotně všichni oslovení poukazují
na rozpor mezi slibovanou velkorysou pomocí a velmi neuspokojivou
skutečností. Škody přitom často mnohonásobně převyšují obecní
rozpočty. Vyplynulo to z dnešního průzkumu ČTK mezi starosty a
místostarosty postižených obcí.
Místostarostka Mělníka Jarmila Erbanová považuje postup státu
při vyřizování dotací za byrokratický a nepružný. Mělník musel
výrazně proškrtat plány investic a veškeré rezervy přesunout na
odstraňování škod. Celkové škody po povodních na městském,
soukromém i firemním majetku Mělník vyčíslil na 660 miliónů Kč.
Také Kralupy nad Vltavou, které výší škod téměř 900 miliónů
korun patří mezi nejvíce postižená města, zvládají finanční
výdaje při odstraňování škod jen díky rezervám v rozpočtu a po
zrušení všech investic.
I zástupci třetího z postižených měst Mělnicka, Neratovic,
považují pomoc státu za mizivou. "My jsme od státu dosud
prakticky nedostali nic, co neuděláme sami, nemáme," tvrdí
místostarostka Ludmila Vítková. Škody ve městě jsou vyčísleny na
865 miliónů korun.
S nejistotou, z čeho hradit povodňové škody, se potýká
starosta Berouna Jiří Besser. Na městském majetku vznikly škody
112 miliónů, z toho pojištěn byl majetek zhruba za 80 miliónů Kč.
Zejména dopravní stavby jsou podle starosty téměř nepojistitelné
a právě na nich voda způsobila největší škodu. Přímé náklady na
odstranění následků povodní vyčíslil Besser na devět miliónů
korun. "Z těchto peněz pro nás ministerstvo financí uvolnilo a
prostřednictvím kraje poslalo zatím 6,47 miliónu. Další úklidové
práce jsme přechodně hradili z našeho povodňového konta," dodal.
Narozdíl od větších měst, které mohou využívat při
odstraňování škod rezervy v rozpočtu a fungující technické
služby, bojují malé obce doslova o každou korunu. "Základní kámen
úrazu je pomalé vyřizování žádostí. To je největší problém jak
pro obec, tak pro obyvatele. Obec musí zajistit ubytování hned,
ale pokud na to nemá vlastní prostředky, tak málokterá firma
staví na dluh," řekla ČTK starostka Vojkovic na Mělnicku Jana
Koberová. Obec chystá výstavbu bytového domu i stavbu dvojdomků,
ale obává se, že státní dotace přijde příliš pozdě.
Starosta obce Tuhaň na Mělnicku Jaroslav Mašek soudí, že při
přidělování dotací jsou malé obce znevýhodňované. Kritizuje také
postup pojišťoven, které často odmítají vyplatit pojistné občanům
s tím, že jejich pojistka se nevztahuje na povodeň. Podle odhadů
obce napáchala povodeň škodu na domech minimálně za 120 miliónů
korun a asi 60 miliónů na vybavení domácností.
Na likvidaci následků srpnových povodní scházejí peníze také
Štěchovicím, jedné z nejpostiženějších obcí okresu Praha-západ.
Voda tam napáchala škody za 150 miliónů korun, obecní rozpočet se
přitom bez účelových dotací ročně pohybuje mezi osmi až deseti
milióny korun. Jen za odstranění prvních následků velké vody má
obecní úřad faktury na 11 miliónů korun; od ministerstva financí
dosud dostal asi 650.000 a z krajského úřadu zhruba 5,5 miliónu.
"Museli jsme sáhnout do peněz z rozpočtu, takže na ostatní
nezbývá. Mám pocit, že už ani nebudu mít z čeho zaplatit
elektřinu," řekla ČTK starostka Miloslava Vlková.
Středočeský kraj vyčíslil škody, které způsobila v srpnu
povodňová vlna na Berounce, Vltavě a Labi, na 10,125 miliardy
korun. Voda smetla nebo vážně poškodila stovky domů, pouze na
Mělnicku již bylo vydáno 419 demoličních výměrů.
Právě Mělnicko je nejvíce postiženým okresem, následují
Praha-západ, Beroun, Příbram a Rakovník. Jen celkové škody na
silnicích přesahují 1,3 miliardy korun, zemědělci vyčíslili škody
na 639 miliónů korun. Středočeský kraj připravil na odstranění
následků povodňových škod téměř 180 miliónů korun jak z rozpočtu,
tak z veřejných sbírek. Dalších 60 miliónů dostane od státu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz