Svobodu poslal soud na pět let do vězení, Snokovou na 5,5 roku (doplněno)

       Podle rozsudku se Svoboda a Snopková dopustili série hospodářských trestných činů v době, kdy stáli ve vedení mělnické továrny Liberta, vyrábějící dětské kočárky.

    Svoboda se Snopkovou musí podle verdiktu navíc zaplatit pokutu milion korun, a to každý zvlášť. V případě, že tak neučiní, budou muset vykonat náhradní vězeňský trest v trvání osmi měsíců.
  

  Svoboda i Snopková při vyhlašování rozsudku nedávali na sobě znát žádné emoce. Proti verdiktu se ale ihned odvolali, takže jejich kauzou se bude ještě zabývat pražský vrchní soud. Kratochvíl i státní zástupce Petr Jirát si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. "Trest je poněkud nižší, než jsem navrhoval já, včetně toho, že jsem jim navrhoval i uložení zákazu činnosti ve statutárních orgánech, takže ještě si to rozmyslíme," řekl žalobce. Žaloba pro dvojici požadovala šestileté vězení. Na činy, které bývalý ministr a jeho poradkyně podle verdiktu spáchali, pamatuje zákon trestní sazbou v rozmezí od pěti do 12 let.

    Svoboda a Snopková se po skončení soudu nechtěli bavit s novináři. Požádali proto soudce, aby jim umožnil opustit jednací síň zadním východem určeným pro členy senátu. Tím se vyhnuli  novinářům, kteří na ně čekali před vstupem pro veřejnost. Žurnalisté poté dvojici dostihli až u východu ze soudní budovy, kde jim na opakované dotazy oba pouze sdělili, že jsou nevinní.

    Snopkovou uznal soud vinnou ze tří trestných činů: z podvodu, ze zvýhodňování věřitele a z porušení povinnosti v řízení o konkurzu. Svoboda byl odsouzen za dva trestné činy: za podvod a za zvýhodňování věřitele.
  

  Spolu s nimi byl potrestán také syn Snopkové Stanislav Kratochvíl. Tomu trestní senát vyměřil podmíněný trest, dva roky vězení s odkladem na zkušební dobu tří let. Kratochvíl se podle soudu dopustil zvýhodňování věřitele.
  

  Bývalý politik i jeho poradkyně, kteří stáli v čele Liberty v letech 1996 až 1998, vinu od počátku stíhání popírají. Snopková pouze připustila, že převáděli peníze Liberty na konta svých soukromých firem. Odtud ale podle ní peníze opět putovaly na rozvoj Liberty. Chtěli prý za ně rozjet výrobu na Slovensku.

    Soudce Petr Franc ale v rozsudku označil tvrzení Snopkové za nepravdivá. Svědčí o tom podle něj skutečnost, že nikdo z vedení Liberty o plánech na převod výroby na Slovensko nevěděl. "Nikdo neudělal žádnou technickou ani žádnou ekonomickou přípravu. Navíc Liberta byla v úpadku, tak jak chtěli rozjet výrobu na Slovensku za 70 milionů korun," uvedl Franc.