Telekomunikační zákon a uživatelé telekomunikačních služeb I.

Jak již z názvu článku vyplývá, budeme se převážně zabývat nejdůležitějšími změnami a novinkami, které přinesl nový zákon o telekomunikacích, tzn. zák. 151/2000 Sb. (dále jen telekomunikační zákon) ve vztahu k těm osobám, které využívají poskytované telekomunikační služby. V první části pojednání jsou obsaženy obecné údaje a popsána úloha Českého telekomunikačního úřadu včetně jeho významných rozhodnutí, druhá část pojednání je zaměřena zejména na práva a povinnosti uživatelů veřejných telekomunikačních služeb a jejich poskytovatelů.


ČÁST PRVNÍ

Úvodem
Zák. 151/2000 Sb. nahradil předchozí již značně nevyhovující právní úpravu, jež byla obsažena v zák. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. I když v Parlamentu nakonec došlo k prosazení kontroverzního ustanovení do nynějšího telekomunikačního zákona (časové oddálení volby jiného operátora pomocí předvolby – nejpozději do 30. června 2002 a přenositelnosti telefonního čísla – nejpozději do 31. prosince 2002), došlo tímto předpisem k přizpůsobení se normám Evropských společenství v oblasti telekomunikací a byla rovněž dána možnost pro vstup ostatních operátorů na telekomunikační trh.
Předmětem úpravy telekomunikačního zákona jsou podmínky pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a telekomunikačních sítí, podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb, výkon státní správy včetně regulace.
Telekomunikační zákon rovněž definuje základní pojmy (§ 2), s nimiž pak pracují další právní předpisy zejména podzákonné povahy (nařízení vlády a vyhlášky ministerstev).

Český telekomunikační úřad (§ 3)
Telekomunikačním zákonem se zřizuje Český telekomunikační úřad (dále jen ČTÚ) se sídlem v Praze jako správní úřad pro výkon státní správy včetně regulace ve věcech telekomunikací. ČTÚ je nezávislý na Ministerstvu dopravy a spojů. V čele ČTÚ stojí předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh ministra dopravy a spojů vláda.
ČTÚ o sobě říká, že jeho posláním je zejména zajišťovat dodržování zákona o telekomunikacích a právních předpisů vydaných k jeho provádění, tzn. rozhodovat o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oboru telekomunikací v ČR.

ČTÚ má řadu významných pravomocí vyjmenovaných v § 95 telekomunikačního zákona. Pro stručnost uvádíme jen oblasti, v nichž má ČTÚ oprávnění:
1. Všeobecná působnost, např. ukládá a vybírá pokuty v případě porušení stanovených povinností, vydává Telekomunikační věstník jako publikační sbírku odvětví telekomunikací;
2. Schvalování telekomunikačních zařízení;
3. Licenční řízení, např. rozhoduje o udělení, změně nebo odnětí telekomunikační licence, včetně povinnosti poskytovat univerzální službu, veřejnou dálnopisnou službu a veřejnou telegrafní službu;
4. Přístup a propojování veřejných telekomunikačních sítí, např. rozhoduje spory o propojení sítí nebo o přístupu k síti, popřípadě o změnách smluv o propojení sítí nebo o přístupu k síti – tato pravomoc je obzvláště důležitá v těchto měsících, kdy alternativní operátoři (např. Aliatel, Contactel, GTS Czech atp.) uzavírají propojovací dohody s Českým Telecomem. ČTÚ zasáhl do sporů o propojení sítí svým nedávným rozhodnutím ze dne 11. dubna 2001, kdy přikázal Českému Telecomu a GTS Czech, i když nemají mezi sebou uzavřenu dohodu o propojení sítí, aby do 18. dubna svoje sítě propojili. Toto rozhodnutí nahrazuje zatím neuzavřenou dohodu mezi oběma společnostmi. Spousta sporných otázek při propojování sítí alternativních operátorů a Českého Telecomu však není vyřešena a ČTÚ v těchto sporech bude hrát velkou rozhodovací roli.
5. Kmitočtové spektrum, např. vydává rozhodnutí o povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení a rozhoduje o jejich změnách a odnětí;
6. Přidělování čísel, např. vykonává správu čísel, vydává číslovací plány, rozhoduje o přidělení čísel;
7. Ceny, např. vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen telekomunikačních služeb a cen za propojení, rozhoduje o sporech v oblasti cen za propojení a přístup k síti – rovněž i zde můžeme pro ilustraci sáhnout k rozhodnutí ČTÚ (02/PROP/2001) z 12. ledna 2001 týkající se stanovení maximálních cen za propojení veřejných telekomunikačních sítí, tzn. propojení mezi sítí Českého Telecomu a ostatními operátory. ČTÚ zde udělal kompromis mezi přemrštěnými požadavky Českého Telecomu a návrhy alternativních operátorů, tzn., že Českému Telecomu se ceny zdají příliš nízké, zatímco alternativním operátorům naopak stále vysoké. Nutno dodat, že právě ceny za propojení sítí jednotlivých operátorů se pak odrazí v konečných cenách pro zákazníky;
8. Telekomunikační služby, např. rozhoduje o změnách všeobecných podmínek v případě, že jsou v rozporu se zákonem nebo prováděcími předpisy k němu,a schvaluje všeobecné podmínky pro poskytování univerzální služby a rozhoduje o jejich změnách, rozhoduje o námitkách proti vyřízení reklamace vyúčtování cen za telekomunikační služby;
9. Stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky.
ČTÚ může vykonávat další činnosti, jestliže to vyplývá z telekomunikačního zákona.

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení (tzn. podle správního řádu – zák. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud jednotlivá ustanovení telekomunikačního zákona nestanoví jinak (např. § 48 odst. 4). O opravných prostředcích (např. rozklad) proti rozhodnutím vydaným ČTÚ rozhoduje předseda ČTÚ. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat.
Fyzické a právnické osoby však mohou po vyčerpání opravných prostředků podat žalobu u obecného soudu (tzv. správní soudnictví). Tato možnost koresponduje s § 70 správního řádu, kde je řečeno, že zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech soudy přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů. Telekomunikační zákon takovým zvláštním předpisem je. Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání lhůty nelze prominout. Správní rozhodnutí vydané v těchto sporech nabývá právní moci marným uplynutím této lhůty.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz