Václav Havel v zahraničním tisku obhajuje prezidenta Beneše
Prezident Václav Havel v dnešním
vydání některých zahraničních listů obhajuje československého
prezidenta Edvarda Beneše. Přestože trvá na kritice některých
Benešových rozhodnutí, myslí si, že nelze všechnu odpovědnost
svalovat jen na něj. Český prezident v článku zároveň varuje před
sílící vlnou nacionalismu ve střední Evropě.
vydání některých zahraničních listů obhajuje československého
prezidenta Edvarda Beneše. Přestože trvá na kritice některých
Benešových rozhodnutí, myslí si, že nelze všechnu odpovědnost
svalovat jen na něj. Český prezident v článku zároveň varuje před
sílící vlnou nacionalismu ve střední Evropě.
Havlův článek, jehož text ČTK poskytla prezidentská kancelář,
má vyjít mimo jiné ve francouzském listu Le Monde, německém
Süddeutche Zeitung, švýcarském Neue Zürcher Zeitung, polském
Gazeta Wyborcza, slovenském Sme, maďarském Magyár Hírlap a v
rakouském týdeníku Format.
Podle Havla ztělesňoval Beneš ve 30. letech nejlepší evropské
tradice. "Spoluvytvářel tehdejší Společnost národů, budoval
mírové vazby mezi státy a varoval Evropu před rozmáhajícím se
fašismem," uvedl. Velké dilema podle něj Beneš prožil v době
mnichovského diktátu.
"Beneš věděl, že by jeho rozhodnutí odmítnout mnichovský
diktát bylo provázeno i nepochopením a odporem demokratického
světa, který by z něj udělal českého nacionalistu, škůdce míru,
provokatéra a hazardéra pošetile doufajícího, že strhne i další
národy do války, jež vůbec není nutná," podotkl Havel.
Mnichovská dohoda je podle prezidenta historickým traumatem,
které dodnes ovlivňuje české myšlení. "A Beneš frustrován z
mnichovské dohody, se rozhodl něco podobného již nikdy
nedopustit," uvedl Havel.
Právě současný český prezident se již v minulosti několikrát
vyslovil s výhradami k takzvaným Benešovým dekretům. Za svůj
postoj si vysloužil kritiku především z úst českých politiků. Po
zrušení dekretů, na jejichž základě byli po válce připraveni o
majetek a občanství sudetští Němci a Maďaři, volají zejména
někteří rakouští a němečtí politici.
Havla spíše než kritizování Beneše zajímá, proč se proti jeho
rozhodnutím okamžitě nezvedla vlna odporu. "Spíše, než otázka,
proč Beneš přijal nakonec mnichovskou dohodu a myšlenku
vysídlení, mne tedy zajímá otázka jiná: jak se stalo, že to vůbec
udělat mohl a že to vyvolalo tak malý odpor," poznamenal.
Také dnešní evropští politici, ale i novináři a veřejně činní
lidé by si podle Havla měli uvědomit, že nesou odpovědnost nejen
za své činy, ale i případnou pasivitu. "Bohužel, oživování
starých obrazů nepřítele se v poslední době stává módou střední
Evropy," podotkl.
Havel ale věří, že skončil čas dilemat, před nimiž stál
Beneš. "Ale jsem přesvědčen, že kdybychom přece jen někdy před
těmito dilematy stanout museli, pak Benešův lidský a politický
příběh nám může být zdrojem všestranného poučení," dodal.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz