Vanový syndrom

Stejně jako při hledání partnera chtějte od koupelny, aby byla sympatická, praktická a za všech okolností elegantní… zkrátka dokonalá. Vybírejte s rozmyslem! Rozejít se s bývalou láskou totiž bývá často bolestivé, ale technicky mnohem snazší než vysekat dlaždičky, které vyšly z módy.

Jak jednoduché to měli naši předkové. Nebyl problém vybrat si ty správné necky, kádě, vany, protože jejich tvary a materiály po léta nedoznaly žádných výraznějších změn. My jsme na tom podstatně hůř. Bohatě zásobený trh útočí denně na zájemce bezpočtem materiálů, barev, tvarů.

Tvar určuje pohodlí

Rozhodneme-li se pro koupi vany, počítejme s tím, že se v ní chceme občas natáhnout, zavřít oči a relaxovat. V koupelnách, kde není sprchový kout, ji budeme využívat také ke sprchování. Jak tedy začít s výběrem? Nejprve si pečlivě rozmyslete, pro jaký tvar vany se rozhodnete. Zda to bude klasický obdélník, několikaúhelník, ovál či rohová varianta. Řiďte se především prostorem, kam má vana být postavena. Neměla by zabírat nepřiměřenou část místnosti a alespoň z jedné strany by měla mít odkládací plochu.

Právě několikaúhelníkové vany poskytují různé varianty, jak je ideálně začlenit do prostoru. Další možností je umístit vanu do prostoru. Nejedná se o žádnou výstřední novinku. V minulosti bývala vana součástí ložnice a nacházela se v blízkosti lůžka. Tehdy se až na určité výjimky neobkládala, ale stála volně v prostoru na speciálních nožičkách. Tyto modely mají stále svůj půvab, pro náročné stavební úpravy a velké nároky na prostor se ale využívají minimálně. Samostatnou kapitolou jsou vany s atypickými tvary. Ty se zpravidla vyrábějí na zakázku nebo v omezeném množství. Zákazník si může koupit vanu třeba ve tvaru srdce, lastury… Výběr úzce souvisí s celkovým charakterem místnosti.

První zkouška

Než vanu koupíte, měli byste ji také přímo u prodejce vyzkoušet, a sice zda vám vyhovuje její tvar. Nestyďte se, vstupte dovnitř, položte se... A vyzkoušejte jich hned několik, abyste sami pocítili rozdíly mezi jednotlivými modely. Každá vana je totiž určena nejen rozměrem, který se vám musí vejít na určité místo, ale především vnitřním prostorem. Většina prestižních firem investuje značné částky do přípravy tvaru a spolupracuje s nejlepšími designéry, kteří studují ergonomii lidského těla. Nejnovější modely se realizují také za účasti výtvarníka, jehož nápad a estetické cítění se prolne do práce designéra. Na konci řady stojí výrobce, který sleduje, zda je vana pohodlná i hezká - tedy jedním slovem prodejná.

Materiály

Vybrat správný materiál u výrobku, který bude sloužit několik let, bude na něj působit voda, případně různé další přísady, je naprosto zásadní. Dnešní trh zabírají dva typy materiálů. Oba mají své výhody i nevýhody a výrobci i prodejci umějí jejich vlastnosti vyzdvihnout nebo naopak potlačit. Boj je mezi smaltovanou ocelí a akrylátem, přičemž oba materiály ještě mají několik kvalit určujících jakost výrobku. O kvalitě nejvíc vypovídá záruka. Je-li dostatečně dlouhá, pak se můžete spolehnout, že výrobek (samozřejmě až na některé výjimky) bude skutečně sloužit slibovanou dobu.

A v čem se od sebe liší? První, co si zákazník uvědomí, je rozdíl teploty povrchu. Zatímco akrylát je teplý a příjemný na dotek, ocelová smaltovaná vana se zahřeje až za určitou dobu. Na-proti tomu jsou tyto vany pevnější a vysoce odolné, akrylát je porézní a některé modely (především ty nejlevnější) mohou působit nestabilně. Dalšími možnostmi jsou materiály z různých směsí (zpravidla akrylát s přísadou), v podstatě „vylepšené akryláty“. Výrobci těchto van staví na kvalitě materiálu a upřednostňují jeho vlastnosti. Známý je quaryl či marbrex. Novinkou v této oblasti jsou ocelové vany, které mají vnitřní povrch potažený akrylátem. Splňují tedy tvrdost a kvalitu, přitom vnitřní část je na dotek teplá.

Velkou pozornost věnují výrobci povrchové úpravě. Využitím fyzikálních či chemických reakcí připravují speciální povrchovou úpravu, která odpuzuje špínu, ulehčuje údržbu atd.

Hydromasážní vany

Nejprve jsme měli možnost je vidět ve zdravotnických centrech. S prvním prototypem přišel pan Jacuzzi, který navrhl speciální zařízení vytvářející podvodní tlak zaměřený na určité části těla. Až když se jeho vynález zdokonalil do té míry, že bylo možné vyrábět vanu sériově, mohli jsme si ji pořídit domů také my.

Dnešní hydromasážní vana má několik integrovaných hydromasážních trysek, jejichž úkolem je působit podvodním tlakem na určité části těla. Bývá vybavena i perličkovou masáží. Vylepšené modely pak mají navíc speciální masážní trysky působící v nejcitlivějších místech, například v okolí páteře či u chodidel apod. Při výběru záleží na kvalitě masážního systému, její zárukou bývá jméno výrobce a jeho renomé.