17. 5. 2004
ID: 26071upozornění pro uživatele
Vedení bývalé IPB pravděpodobně uzavíralo řadu pochybných úvěrů
Výběr největších případů podezřelých obchodů bývalé IPB:
Případ České pivo - ČSOB zahájila v září 2000 proti japonské investiční bance Nomura Securities a jejím spřízněným firmám právní kroky kvůli okolnostem získání pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast od IPB. Nomura pivovary koupila od IPB za zhruba devět miliard korun a v roce 1999 je prodala jihoafrické South African Breweries za 22 miliard. ČSOB však tvrdí, že Nomura nezaplatila IPB za pivovary v hotovosti, nýbrž prostřednictvím transakcí
krytých akciemi IPB, které jsou nyní bezcenné. Nomura však kategoricky popřela tvrzení, že jednala v rozporu se zákony, a trvá na tom, že za akcie pivovarů zaplatila. Londýnská arbitráž mezi Nomurou a ČSOB 11. listopadu 2003 definitivně rozhodla o tom, že Nomura zaplatí ČSOB za prodej Plzeňského Prazdroje a Radegastu z bývalé IPB akciemi IP banky (nástupnické organizace IPB).
Falešné směnky - ČSOB 5. dubna 2001 oznámila, že zaznamenala pokusy o proplacení většího počtu falešných směnek akceptovaných IPB. Podle informací ČSOB dosud známé případy dosahují celkového objemu stovek milionů korun. Směnky byly vystaveny krátce před tím, než byla na IPB uvalena nucená správa, a do oběhu se dostaly, až když se stala součástí ČSOB. V kauze směnek padl v srpnu 2003 první rozsudek. Městský soud v Praze potvrdil, že směnky s podpisy bývalých šéfů IPB Libora Procházky a Jana Klacka jsou falešné.
Televize Prima - ČSOB podala v prosinci 2000 trestní oznámení na bývalé vedoucí pracovníky IPB, kteří uzavřeli obchod týkající se prodeje televize Prima. ČSOB se domnívá, že banka prodala televizi za nápadně nevýhodných podmínek. Trestní oznámení se podle dostupných informací týkalo bývalých náměstků IPB Libora Procházky a Josefa Horáka a bývalého člena představenstva Aladára Blaase, které ČSOB podezřívala z porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodaření ve spolupachatelství. V červnu 2002 koupila banka J&T od ČSOB její osmisetmiliónovou pohledávku vůči majiteli Primy, společnosti GES Holding, za zhruba 350 milionů korun.
Moravskoslezské teplárny - IPB údajně v roce 1996 připravila fondy První investiční společnosti o 230 milionů korun, když jako obchodník s cennými papíry při obchodech s akciemi tepláren dala přednost obchodům na vlastní účet před obchody na účet klienta. V kauze byl v červnu 1998 obviněn Procházka. V květnu 2001 nabylo právní moci rozhodnutí Komise pro cenné papíry (KCP), že ČSOB je povinna fondům tuto částku uhradit. Banka je rozhodnuta zaplatit pěti fondům První investiční společnosti 337 milionů korun (zahrnuje i sankční úroky), jak jí to nařídila KCP. Protože podle ČSOB jde o dědictví bývalé IPB, využije na úhradu státní záruku, kterou při převzetí banky získala od ČNB.
Restituční investiční fond (RIF) - Další obvinění Procházky padlo v únoru 2002, a to z porušování povinností při správě správě cizího majetku. Obviněn byl v souvislosti s obchodováním IPB s akciemi RIF v letech 1997 a 1999. Těmito transakcemi vznikla IPB škoda 208 milionů korun. IPB spravovala fond RIF prostřednictvím dceřiné společnosti PIAS, jejímž úkolem bylo zhodnocovat jeho majetek. RIF držel akcie, které dával stát restituentům místo peněz. Podle Lidových novin z 23. dubna 2004 policie vyšetřování na základě znaleckého posudku zřejmě zastaví.
Případ Niny Suškevičové - Suškevičovou obžaloba viní z toho, že v roce 1994 podvodem získala od IPB 120 milionů korun, když si jako jednatelka společnosti První plastická a funkční chirurgie (PKP) vypůjčila peníze na vybudování soukromé kliniky v centru Prahy. Pražská pobočka banky tehdy s poskytnutím peněz nesouhlasila, neboť úvěr považovala za vysoce rizikový. Centrální vedení banky ale v půjčce žádný problém nevidělo a pobočce
nařídilo, aby s podnikatelkou smlouvu uzavřela. Podle státní zástupkyně Jany Bugárové se Suškevičová dopustila podvodu tím, že v žádosti o úvěr podala pracovníkům IPB zkreslené informace.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Případ České pivo - ČSOB zahájila v září 2000 proti japonské investiční bance Nomura Securities a jejím spřízněným firmám právní kroky kvůli okolnostem získání pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast od IPB. Nomura pivovary koupila od IPB za zhruba devět miliard korun a v roce 1999 je prodala jihoafrické South African Breweries za 22 miliard. ČSOB však tvrdí, že Nomura nezaplatila IPB za pivovary v hotovosti, nýbrž prostřednictvím transakcí
krytých akciemi IPB, které jsou nyní bezcenné. Nomura však kategoricky popřela tvrzení, že jednala v rozporu se zákony, a trvá na tom, že za akcie pivovarů zaplatila. Londýnská arbitráž mezi Nomurou a ČSOB 11. listopadu 2003 definitivně rozhodla o tom, že Nomura zaplatí ČSOB za prodej Plzeňského Prazdroje a Radegastu z bývalé IPB akciemi IP banky (nástupnické organizace IPB).
Falešné směnky - ČSOB 5. dubna 2001 oznámila, že zaznamenala pokusy o proplacení většího počtu falešných směnek akceptovaných IPB. Podle informací ČSOB dosud známé případy dosahují celkového objemu stovek milionů korun. Směnky byly vystaveny krátce před tím, než byla na IPB uvalena nucená správa, a do oběhu se dostaly, až když se stala součástí ČSOB. V kauze směnek padl v srpnu 2003 první rozsudek. Městský soud v Praze potvrdil, že směnky s podpisy bývalých šéfů IPB Libora Procházky a Jana Klacka jsou falešné.
Televize Prima - ČSOB podala v prosinci 2000 trestní oznámení na bývalé vedoucí pracovníky IPB, kteří uzavřeli obchod týkající se prodeje televize Prima. ČSOB se domnívá, že banka prodala televizi za nápadně nevýhodných podmínek. Trestní oznámení se podle dostupných informací týkalo bývalých náměstků IPB Libora Procházky a Josefa Horáka a bývalého člena představenstva Aladára Blaase, které ČSOB podezřívala z porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodaření ve spolupachatelství. V červnu 2002 koupila banka J&T od ČSOB její osmisetmiliónovou pohledávku vůči majiteli Primy, společnosti GES Holding, za zhruba 350 milionů korun.
Moravskoslezské teplárny - IPB údajně v roce 1996 připravila fondy První investiční společnosti o 230 milionů korun, když jako obchodník s cennými papíry při obchodech s akciemi tepláren dala přednost obchodům na vlastní účet před obchody na účet klienta. V kauze byl v červnu 1998 obviněn Procházka. V květnu 2001 nabylo právní moci rozhodnutí Komise pro cenné papíry (KCP), že ČSOB je povinna fondům tuto částku uhradit. Banka je rozhodnuta zaplatit pěti fondům První investiční společnosti 337 milionů korun (zahrnuje i sankční úroky), jak jí to nařídila KCP. Protože podle ČSOB jde o dědictví bývalé IPB, využije na úhradu státní záruku, kterou při převzetí banky získala od ČNB.
Restituční investiční fond (RIF) - Další obvinění Procházky padlo v únoru 2002, a to z porušování povinností při správě správě cizího majetku. Obviněn byl v souvislosti s obchodováním IPB s akciemi RIF v letech 1997 a 1999. Těmito transakcemi vznikla IPB škoda 208 milionů korun. IPB spravovala fond RIF prostřednictvím dceřiné společnosti PIAS, jejímž úkolem bylo zhodnocovat jeho majetek. RIF držel akcie, které dával stát restituentům místo peněz. Podle Lidových novin z 23. dubna 2004 policie vyšetřování na základě znaleckého posudku zřejmě zastaví.
Případ Niny Suškevičové - Suškevičovou obžaloba viní z toho, že v roce 1994 podvodem získala od IPB 120 milionů korun, když si jako jednatelka společnosti První plastická a funkční chirurgie (PKP) vypůjčila peníze na vybudování soukromé kliniky v centru Prahy. Pražská pobočka banky tehdy s poskytnutím peněz nesouhlasila, neboť úvěr považovala za vysoce rizikový. Centrální vedení banky ale v půjčce žádný problém nevidělo a pobočce
nařídilo, aby s podnikatelkou smlouvu uzavřela. Podle státní zástupkyně Jany Bugárové se Suškevičová dopustila podvodu tím, že v žádosti o úvěr podala pracovníkům IPB zkreslené informace.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
