Venkov se vším všudy

Původně měli byt v paneláku na sídlišti. Stále častěji si však prodlužovali pobyt na chalupě vzdálené od města asi dvacet minut jízdy. „Nakonec jsme si řekli: ,Proč vlastně nežijeme na venkově?‘ A tak jsme začali shánět parcelu a pustili se do stavění,“ líčí nám paní domu.

Ale tak jednoduché to prý nebylo. Když jednou manželé viděli dům podle svých představ, oslovili architekta, který ho navrhoval. Rozhovory o podobě budoucího domova se však míjely účinkem – architekt nebral na požadavky investorů vůbec zřetel a neustále jim vnucoval své názory. Nakonec se s jeho vizemi o velkých halách a věžičkách rozloučili.

Později ženu zaujala na stránkách našeho časopisu realizovaná stavba od projektového ateliéru Villa. Po krátké domluvě se rozběhly důkladné konzultace. „Dostali jsme se do těch nejlepších rukou,“ říká o přístupu architekta Jiřího Houši paní domu.

Prostor, prostor, prostor

Dům je zasazen do horní části mírně převýšené parcely k jejímu severovýchodnímu rohu. V něm je umístěno kryté stání pro dvě vozidla. Na této straně domu najdeme garáž a technické zázemí domácnosti. Je tam menší koupelna se sprchou a toaletou, prádelna a místnost pro hobby. Kotelna je důmyslně vměstnána do vestavěné skříně v chodbě, ze které se vchází do velké obývací místnosti.

Povšimněme si nyní toho, jak je tento hlavní společenský prostor v přízemí domu řešen. Rozčleňuje ho pětistěnná příčka haly – jižnější polovina salonu je tak rozdělena na třetiny.

Nejblíže technickému zázemí a příchodu od garáže je kuchyň. Její okno v mělkém arkýři ústí na krytou terasu, a tak jím neproniká přímé slunce. Kuchyň od jídelny odděluje barový pult, pilíř a u stropu přiznaný překlad.

Na opačném konci obývacího pokoje vytváří těleso haly druhý výklenek. V něm je umístněno posezení s krbem, které architekt zvýraznil snížením podlahy o 30 centimetrů. V této části se celý prostor salonu otevírá velkými francouzskými okny na stíněnou část terasy. Předěl mezi ní a bazénem tvoří tři pilíře podepírající velký přesah střechy, do které je zapuštěna podkrovní lodžie.

Soužití životních stylů

Soukromé místnosti tříčlenné rodiny jsou soustředěny v podkroví, kam z haly stoupá točité schodiště, na něž dopadá světlo vikýřovým oknem. Velká koupelna sousedí s manželskou ložnicí, ale je přístupná jen přes galerii haly a přes střešní lodžii – to s ohledem na případné hosty, pro něž je zde přichystána pohodlná ložnice. Druhou lodžii s velkými francouzskými okny nalezneme v pokoji dospělého syna, který má k dispozici také vlastní ložnici a koupelnu. Všechny tyto tři místnosti jsou propojeny dveřmi. Objekt tedy může s menšími úpravami fungovat jako dvougenerační dům.

Mladý muž si pokoj a ložnici zařídil nábytkem, který svým designem sleduje současné trendy. A tak se v zařízení domu uplatňuje konzervativní i modernistický duch, aniž by to bylo interiéru nějak na škodu. Uvědomujeme si zde osvědčenou zásadu, že architektonicky dobře pojatá stavba s neutrálními stylovými prvky umožňuje svým obyvatelům zařídit si domov tak, aby se v něm cítili co nejlépe.

Technické údaje:

Celý text článku naleznete zde.