epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 12. 2012
    ID: 87408upozornění pro uživatele

    Vklady do kapitálových fondů společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti

    Velikost a struktura vlastního kapitálu je u obchodních společností klíčovým kritériem v mnoha situacích. Úroveň vlastního kapitálu je důležitá například pro daňovou uznatelnost úroků z úvěrů nebo dluhopisů mezi spojenými osobami v rámci pravidel tzv. nízké kapitalizace. Z těchto a mnoha dalších důvodů se proto může vyskytnout potřeba vložit peněžité prostředky do kapitálových fondů společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Navýšení vlastního kapitálu společnosti pomocí vkladů od společníků či akcionářů společnosti je možné dvěma způsoby: zvýšením základního kapitálu nebo vkladem do ostatních kapitálových fondů.

     
     dvorak logo
     
    Zvýšení základního kapitálu

    První možností, jak zvýšit hodnotu vlastního kapitálu, je prostřednictvím zvýšení základního kapitálu společnosti. Tento způsob je v zásadě shodný jak pro společnost s ručením omezeným, tak i pro společnost akciovou. Jde o formalizovaný proces, který zahrnuje zejména následující kroky:

    • přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu ve formě notářského zápisu. Tento notářský úkon je zpoplatněn podle výše částky, o kterou se zvyšuje základní kapitál;
    • v případě akciové společnosti musí představenstvo do 30 dnů od rozhodnutí podat návrh na zápis tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku;
    • převzetí závazku ke zvýšení základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným, resp. upsání akcií u akciové společnosti;
    • uhrazení částky na speciální bankovní účet, kde bude tato částka blokována do doby, než bude zvýšení základního kapitálu zapsáno v obchodním rejstříku;
    • zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

    Opačný postup, tj. snížení základního kapitálu, je podobně formalizovaný proces, který navíc ukládá společnosti povinnost vyzvat dvakrát věřitele ve stanoveném období, aby přihlásili své pohledávky. Přihlášeným věřitelům je pak společnost povinna poskytnout přiměřené zajištění jejich pohledávek nebo tyto pohledávky uspokojit, zhorší-li se snížením základního kapitálu dobytnost jejich pohledávek.

    Z výše uvedeného je patrné, že pokud společnost potřebuje rychle navýšit nebo snížit vlastní kapitál, je postup pomocí zvýšení nebo snížení základního kapitálu zdlouhavý a nepraktický.

    Vklady do ostatních kapitálových fondů – příplatky mimo základní kapitál

    Oproti předchozímu způsobu zvýšení vlastního kapitálu představují vklady do ostatních kapitálových fondů - příplatky mimo základní kapitál - relativně rychlý a pružný způsob zvýšení vlastního kapitálu.

    Na rozdíl od zvyšování základního kapitálu však existují rozdíly mezi úpravou pro společnost s ručením omezeným a pro akciovou společnost.

    Příplatek mimo základní kapitál u společnosti s ručením omezeným

    Příplatek mimo základní kapitál pro společnost s ručením omezeným je upraven v ustanovení § 121 obchodního zákoníku.

    Příplatek může být buď povinný, nebo dobrovolný.

    Pokud jde o povinný příplatek, může společenská smlouva určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.

    Dobrovolný příplatek může společník poskytnout se souhlasem valné hromady (příp. jediného společníka) v libovolné výši.

    Pro rozhodnutí valné hromady o příplatku mimo základní kapitál je zákonem vyžadována forma notářského zápisu. Sepsání notářského zápisu je zpoplatněno stejně jako v případě zvyšování základního kapitálu. Protože se však příplatky mimo základní kapitál nezapisují do obchodního rejstříku, v praxi se často forma notářského zápisu nedodržuje, a odpadají tedy jakékoli notářské poplatky. Formálně však takové řešení není v souladu se zákonem.

    Příplatky mimo základní kapitál mohou být vráceny zpět společníkům jen v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. Stejně tak musejí být při vrácení příplatků dodržena pravidla pro distribuci vlastních zdrojů společnosti. Společnost s ručením omezeným nesmí vyplatit vlastní zdroje, je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo by v důsledku rozdělení zisku byl nižší než základní kapitál společnosti zvýšený o tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a společenské smlouvy nesmí společnost použít k plnění společníkům.

    O vrácení příplatků musí rozhodnout valná hromada společnosti. 

    Příplatky se vrácejí zpět jen těm společníkům, kteří je poskytli, a to v poměru k výši jimi poskytnutých příplatků.

    Na rozdíl od snižování základního kapitálu se tedy jedná o neformální postup, který není potřeba zapisovat do obchodního rejstříku nebo oznamovat věřitelům společnosti. 

    Příplatek mimo základní kapitál u akciové společnosti

    Právní úprava příplatku mimo základní kapitál pro akciovou společnost v obchodním zákoníku zcela chybí. Nicméně většina odborných názorů [1] se přiklání k tomu, že absence zákonné úpravy neznamená nemožnost akcionářů poskytnout dobrovolný příplatek mimo základní kapitál akciové společnosti, neboť jeden ze základních ústavních principů stanoví, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno…“ [2].

    Podobně jako u společnosti s ručením omezeným musí i ze strany akciové společnosti být dán souhlas s přijetím dobrovolného příplatku. Názory na to, který orgán akciové společnost takový souhlas uděluje, se liší, nicméně přikláníme se k závěru, že je to valná hromada, pokud tak určují stanovy (v souladu s požadavkem ustanovení § 187 odst. 2 obchodního zákoníku). V případě že stanovy rozhodování o příplatcích neupravují, spadá toto rozhodnutí do působnosti představenstva.

    Pokud jde o formu rozhodnutí, tj. zda je nutný notářský zápis z rozhodování valné hromady, příp. představenstva, přikláníme se k závěru, že notářský zápis není nutný, neboť chybí výslovný požadavek zákona.

    Při vrácení příplatků zpět akcionářům musejí být, stejně jako v případě společnosti s ručením omezeným, zachována pravidla pro distribuci vlastních zdrojů akciové společnosti a vrácení příplatků musí být schváleno valnou hromadou akciové společnosti. 

    Pokud jde o to, komu mají být příplatky vráceny, přikláníme se k názoru, že nelze použít analogicky úpravu pro společnost s ručením omezeným. Akciová společnost může bezúplatně převádět majetek na akcionáře pouze v případech, kdy to zákon výslovně dovoluje. Vzhledem k absenci speciální úpravy pro vrácení příplatku akcionáři je tedy potřeba postupovat podle obecných pravidel pro distribuci vlastních zdrojů společnosti a podle zásad rovného zacházení s akcionáři. Vrácené příplatky by tedy měly být mezi akcionáře distribuovány podle jejich podílu na základním kapitálu společnosti, nikoliv podle poměru k výši jimi poskytnutých příplatků.

    Vrácení příplatků u akciové společnosti se stejně jako vrácení příplatků u společnosti s ručením omezeným nezapisuje do obchodního rejstříku ani neoznamuje věřitelům společnosti. 

    Závěrem

    Pokud společnost potřebuje navýšit vlastní kapitál, představují vklady do ostatních kapitálových fondů rychlou a flexibilní alternativu ke zvýšení základního kapitálu.

    Hlavní výhodou vkladů do ostatních kapitálových fondů je téměř nulová administrativa a náklady.

    Při vrácení takových vkladů pak odpadá povinnost zápisu do obchodního rejstříku, oznamovací povinnosti a případná ingerence ze strany věřitelů. 
     

    Mgr. Zuzana Stuchlíková

    Mgr. Zuzana Stuchlíková

    Mgr. Ing. Michal Růžička

    Mgr. Ing. Michal Růžička
     

    DVOŘÁK & SPOL., advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 12
    186 00 Praha 8

    Tel.: +420 255 706 500
    Fax:  +420 255 706 550
    e-mail: office@akds.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Např. Dědič, J. Příplatek akcionáře na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní kapitál. In Pocta Miloši Tomsovi k 80. narozeninám. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006, str. 94 an.
    [2] Článek 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Zuzana Stuchlíková, Mgr. Ing. Michal Růžička ( DVOŘÁK & SPOL. )
    14. 12. 2012

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Klíčová reforma ochrany průmyslových vzorů Evropské unie: Co se změní?
    • Jak na návrh na vydání elektronického platebního rozkazu neboli „EPR“?
    • Povinnosti českých s.r.o. a a.s. vůči zahraničním mateřským firmám: praktický přehled

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Skladování
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Společné jmění manželů
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • DEAL MONITOR
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Vrácení věci státnímu zástupci k došetření

    Odsouzení pachatele trestné činnosti je primárně věcí státního zastupitelství (viz čl. 80 Ústavy). Je to státní zastupitelství, kdo nese odpovědnost za to, aby soudu předložená...

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.