epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 1. 2020
    ID: 110426upozornění pro uživatele

    Vzdání se práva na podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu soudem

    V následujícím příspěvku se budeme zabývat možným zavedením práva na vzdání se přezkumu rozhodčího nálezu soudem do českého právního řádu. Autor příspěvku (v textu označovaný jako „navrhovatel“) je názoru, že v návaznosti na vyloučení spotřebitelského prvku z rozhodčího řízení (2016) by šlo jednoznačně o změnu k lepšímu, která by odpovídala autonomnímu charakteru tuzemského soukromého práva a které de lege ferenda nic nebrání.

     

    Návrh novely:

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    § 31 odst. 2 ZRŘ

    „Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud se smluvní strany rozhodčí smlouvy práva na podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu soudem v rozhodčí smlouvě či jiným písemným ujednáním vzdaly.“

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Odůvodnění:

    K odstavci 2:      

    K právu na vyloučení zrušení rozhodčího nálezu soudem

    Navrhovaná právní úprava novelizující zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále i shora jen „ZRŘ“) zakládá možnost smluvních stran implementovat do rozhodčí smlouvy ustanovení vylučující přezkum rozhodčího nálezu soudem. V akademické obci i v praxi rozhodčího řízení se již delší dobu, zejména pak po zrušení možnosti využívání rozhodčích doložek ve spotřebitelských sporech, k němuž došlo s účinností od 1. 12. 2016, diskutovalo tom, že po zákazu rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách již nic nebrání větší liberalizaci rozhodčího řízení ve vztahu k posílení autonomie stran a větší bezformálnosti rozhodčí doložky. Bylo tak dáno k úvaze, zda neumožnit stranám rozhodčího řízení zvýšenou dispozici s institutem návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, tedy poskytnout smluvním stranám možnost uzavřít dohodu o tom, že se vzdají svého práva podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem.

    Navrhovatel se přiklání k tomu, aby smluvní strany rozhodčí smlouvy (doložky) tuto možnost měly. Nad rámec úvah o připuštění možnosti vyloučení přezkumu rozhodčího nálezu soudem se dále objevily navazující úvahy, směřující k posilnění tohoto institutu, spočívající v názoru, že by výše uvedené ujednání mělo být doplněno o sankci, například o smluvní pokutu, kterou by byla porušení tohoto ujednání sankcionována.

    Za současného stavu právní úpravy by ujednání, které umožňuje dispozici s institutem návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, nebylo pro rozpor s kogentní normou (zákon o rozhodčím řízení a o zrušení rozhodčích nálezů) platné, jeví se takové ujednání souladné s dispozitivním a liberálních charakterem občanského zákoníku (zákon 89/2012 Sb., dále jen „ObčZ“).  Bez ohledu na výše uvedené je však navrhovatel názoru, že by taková dispozice institutu zrušení rozhodčího nálezu měla být zákonem připuštěna, což je však za současné právní úpravy stěží možné realizovat pouze jejím extenzivním výkladem. Lze tak tedy učinit jedině novelizací zákona o rozhodčím řízení.

    Kontrolní funkce soudu dostává svůj prostor v jeho právu zrušit rozhodčí nález, jestliže rozhodčí nález, případně rozhodčí řízení, které předcházelo jeho vydání, samo trpí vadami, které jsou definovány v zákoně o rozhodčím řízení. Žalobu na zrušení rozhodčího nálezu upravuje zákon o rozhodčím řízení v ust. § 31 ZRŘ (za na takové řízení subsidiárně aplikovatelné úpravy občanského soudního řádu). Věcně příslušným soudem k podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu je podle stávající právní úpravy krajský soud[1]. Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu musí obsahovat náležitosti, které upravuje občanský soudní řád. Žaloba musí být písemná, musí být dostatečně určitá, musí z ní být jasno, kdo jí podává a musí být žalobcem podána ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení rozhodčího nálezu tomu, kdo žalobu na zrušení rozhodčího nálezu podává.[2]

    JUDr. Luděk Lisse

    Otázka ingerence soudů do rozhodčího řízení byla mnohokrát řešena, a to Nejvyšším soudem České republiky, za všechny např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 10.2014, sp. zn.: 25 Cdo 2790/2013, které se vymezuje proti případné libovůli soudů zasahovat do rozhodčího řízení. Apel nejvyšších soudů zamezit přezkumu správnosti rozhodčích nálezů rozhodců a stálých rozhodčích soudů obecnými soudy a omezit podmínky pro jeho přezkum zaznívá i z dalších rozhodnutích, ať již časově starší nebo aktuálnější povahy. V rozhodnutí ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2675/2007, Nejvyšší soud mj. konstatoval, že „Vycházeje z povahy rozhodčího řízení, jehož smyslem je přenesení projednávání a rozhodování určitého druhu sporů ze soudů na rozhodce, a z důvodů, pro které může být rozhodčí nález zrušen, lze dovodit, že úmyslem zákonodárce bylo vyloučit soudní přezkum správnosti rozhodčího nálezu, tj. správnosti skutkových zjištění a právního posouzení věci; měl-li by soud v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu přezkoumávat jeho věcnou správnost, pozbyla by smyslu právní úprava rozhodčího řízení.“

    Ústavní soud se v nálezu ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 3227/07, přiklonil k jurisdikční koncepci rozhodčího řízení jako nalézání práva postupem analogickým a ekvivalentním soudnímu řízení a v souladu s platným právem. Jinými slovy vyjádřeno, rozhodce je bezprostředně vázán platným právem a jeho povinností je platné právo aplikovat. Neznamená to ovšem, že soudy mohou do rozhodčího řízení libovolně zasahovat. Rozsah kontrolní funkce ze strany soudu musí být pečlivě vyvážen tak, aby na jedné straně nebylo popřeno pravidlo, že v řízení před rozhodci má být poskytována právní ochrana, a na straně druhé, aby tím nebyly setřeny výhody rozhodčího řízení (rychlost, hospodárnost), a tak i jeho praktická využitelnost. Výčet důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu je taxativní a neobsahuje důvod spočívající v rozporu s hmotným právem nebo s veřejným pořádkem. Ústavní soud uzavřel, že otevření možnosti přezkumu rozhodčích nálezů soudem pro rozpor s hmotným právem je pochybné jak z pohledu výkladu důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu, tak z hlediska koncepčního.

    Zákon o rozhodčím řízení upravuje podmínky, za jejichž splnění může dojít ke zrušení rozhodčího nálezu. Zrušení rozhodčího nálezu soudem je nezbytné odlišit od odvolání proti rozhodčímu nálezu, které může být (jakožto tzv. „přezkumu jinými rozhodci“ podle § 27 ZRŘ) upraveno v rozhodčí smlouvě. Je třeba, při respektování práva stran podrobit se rozhodčímu řízení, brát rovněž v potaz zájem státu na tom, aby rozhodčí řízení nebylo prostoupeno svévolí či nezákonností, které by mohly vést, v konečném důsledku k rezignaci na porušování ústavních práv na poskytnutí soudní ochrany. To odůvodňuje existenci institutu zrušení rozhodčího nálezu jako součást českého právního řádu. Samotná existence institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem a její nezbytnost však v podmínkách dynamicky se vyvíjející ekonomiky, globalizace, digitalizace a expanze zbožnětržních vztahů, jakož i v podmínkách vyloučení spotřebitelského prvku z rozhodčího řízení, nebrání úvahám o možné legislativní transformaci kogentní povahy ust. § 31 ZRŘ v právní povahu dispozitivní, jíž by bylo možno prostřednictvím nově vloženého odstavce druhého z aplikace vyloučit.  

    Dispozice s institutem zrušení rozhodčího nálezu tedy za stávající právní úpravy naráží na kogentní úpravu zákona o rozhodčím řízení, jakkoli liberální charakter občanského zákoníku je bezesporu je daleko více bližší dispozitivní právní úpravě. Podle některých teoretických východisek ohledně změny současné právní úpravy, která se vztahuje ke zrušení rozhodčího nálezu, panuje přesvědčení, že je na místě zvážit, nakolik lze stranám umožnit dispozici s právem podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, kdy by se strany mohly v rozhodčí smlouvě zavázat k tomu, že nevyužijí, respektive, že se vzdávají svého práva podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu soudem. Navrhovatel se však nepřiklání k názoru, že by bylo žádoucí umožnit stranám sankcionovat porušení tohoto ujednání smluvní pokutou, neboť užití institutu smluvní pokuty k zamezení podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu soudem je nadbytečné a zbytečně kontroverzní, neboť nastoupení zamýšleného důsledku, a to odmítnutí žaloby na zrušení rozhodčího nálezu soudem, lze dosáhnout již samým zavedením možnosti vyloučení přezkumu rozhodčího nálezu soudem v rozhodčí smlouvě (doložce). 

    Vzorem je švýcarská právní úprava

    Navrhovaná právní úprava se koncepčně a historicky odvolává na právní úpravu švýcarskou a na aktuální judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, jehož rozhodovací praxe z ní vychází. Soulad švýcarské právní úpravy s Mezinárodní úmluvou o lidských právech potvrdil již před několika lety i Evropský soud pro lidská práva, který dovodil přesvědčivý závěr, že „Smluvní vzdání se práva na odvolání k obecnému soudu do rozhodčího nálezu, které je učiněno svobodně a výslovně, není porušením práva na přístup k soudu garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy.“ (viz Rozhodnutí ESLP ze dne 1. 3. 2016, stížnost č. 41069/12, ve věci Tabbane proti Švýcarsku).

    Případ se týkal práva na přístup k obecnému soudu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy – práva na odvolání do rozhodčího nálezu arbitrážního soudu, kterého se strany sporu ve smlouvě výslovně a svobodně vzdaly. Arbitrážní soud poté vydal nález, ve kterém nařídil stěžovateli, aby převedl veškeré své akcie na společnost Colgate-Palmolive a zaplatil náklady řízení. Stěžovatel podal odvolání ke švýcarskému Federálnímu soudu. Federální soud shledal odvolání nepřijatelným a odmítl rozhodčí nález přezkoumat s odůvodněním, že strany sporu se platně vzdaly práva na odvolání do jakéhokoliv rozhodnutí arbitrážního soudu ve smyslu čl. 192 švýcarského Federálního zákona o mezinárodním právu soukromém. Stěžovatel se následně obrátil na Evropský soud pro lidská práva a s odkazem na čl. 6 odst. 1 (právo na spravedlivý proces) a čl. 13 (právo na účinný právní prostředek nápravy) Úmluvy namítal, že mu ve Švýcarsku nebyl umožněn přístup k soudu, který by přezkoumal arbitrážní řízení. Tvrdil, že čl. 192 Federálního zákona o mezinárodním právu soukromém není v souladu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. ESLP shledal, že s ohledem ke sledovanému legitimnímu cíli a stěžovatelově smluvní svobodě dobrovolné vzdání se práva na odvolání do rozhodčího nálezu nepředstavuje zásah do samotné podstaty práva stěžovatele na přístup k soudu.

    ESLP k tomu dále uvedl, že Federální soud, interpretujíce přání stran, dospěl k závěru, že strany sporu vyloučily možnost odvolání do nálezu arbitrážního soudu. K otázce, zda možnost vzdání se odvolání do rozhodčího nálezu zakládá porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, jakož i k samotnému čl. 192 Federálního zákona o mezinárodním právu soukromém, podle kterého smluvní strany mohou výslovně učiněnou deklarací vyloučit odvolání do rozhodčího nálezu, ESLP poznamenal, že odráží volbu švýcarského zákonodárce, jehož přáním je zvýšit atraktivitu a efektivnost mezinárodní arbitráže ve Švýcarsku. ESLP uzavřel, že omezení práva na přístup k soudu sledovalo legitimní cíl, a to posílení postavení Švýcarska jako místa pro konání arbitrážních řízení, a zároveň respektovalo stěžovatelovu smluvní svobodu, a tudíž jej nelze považovat za nepřiměřené. Samotná podstata stěžovatelova práva na přístup k soudu tak nebyla narušena. Námitku stěžovatele, že mu ve Švýcarsku byl odňat přístup k soudu, a neměl tudíž možnost napadnout rozhodčí nález, proto ESLP shledal jako neopodstatněnou. ESLP prohlásil stížnost jako celek jednomyslně za nepřijatelnou.

    Závěr de lege refenda

    Z výše uvedeného tak vyplývá, že navrhovaná právní úprava by byla v souladu s Mezinárodní úmluvou o lidských právech a s jejím výkladem ze strany ESLP, a tím i s čl. 36 Listiny základních a svobod, neboť judikaturní cesta Ústavního soudu rozhodovací praxi ESLP zvláště ve výkladu čl. 6 Úmluvy v mnohém sleduje.  Za situace, kdy tuzemská právní úprava rozhodčího řízení zakazuje používání rozhodčích smluv (doložek) ve spotřebitelských smlouvách, je také vyloučeno zneužití institutu vyloučení rozhodčího nálezu soudem vůči spotřebiteli, a kontrahenty ustanovení vylučujícího možnost přezkumu by v praxi byly zejména obchodní korporace navzájem či další právnické osoby, jejichž statutární orgány zavazuje povinnost jednat v právním styku i dovnitř právnické osoby s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 159 odst. 1 ObčZ. Navrhovaná právní úprava by bezpochyby přinesla zvýšení atraktivity rozhodčího řízení v tuzemsku, které by se zejména ve sporech národních i nadnárodních korporací mohlo stát vyhledávanou arbitrážní destinací, a to včetně případných mezinárodních arbitráží včetně arbitráží z dohod na podporu a ochranu investic.

    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. MPA

    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. MPA,
    advokát a rozhodce, působí též jako ředitel Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. 
     
    LISSE LEGAL
     
    Jablonského 640/2,
    170 00 Praha 7
     
    Tel.:    +420 777 705 807
    e-mail: advokat@lisse.cz
     

    [1] Srov. § 41 ZRŘ: „K řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy a k řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle části čtvrté tohoto zákona je v prvním stupni příslušný krajský soud. K ostatním řízením podle tohoto zákona je v prvním stupni příslušný soud, který by byl příslušný k řízení ve věci podle zvláštního předpisu,6) kdyby nebylo rozhodčí smlouvy.“

    [2] Srov. § 42 odst. 2, věta prvá o.s.ř.: „Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. MPA (LISSE LEGAL)
    2. 1. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.