epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 6. 2015
    ID: 97729upozornění pro uživatele

    Základní zásady a prameny rozhodčího řízení v české právní úpravě

    Rozhodčí řízení jako jedna z forem alternativního řešení sporů existuje na poli práva více než sto let. Úplně první zmínky však sahají až do středověku. Současná právní úprava se začala rozvíjet v první polovině 60. let 19. stol. v rámci nových právních úprav občanského práva hmotného a procesního, a to konkrétně zákonem 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů. Úprava rozhodčího řízení se tímto vymanila z obecného civilně procesního předpisu, kterého byla do té doby součástí.[1] Počátkem 90. let minulého století došlo k výraznějšímu prolomení rozhodčího řízení a byl vytvořen zákon 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. S účinností od 1. 1. 1995 tento předpis rozšířil řízení i na spory o majetkové nároky vznikající ve vnitrostátním obchodním styku.[2]

    Základní zásadou nejen rozhodčího řízení, ale také celkové koncepce soukromého práva, je zásada autonomie vůle, která se promítá ve všech ustanoveních týkajících se rozhodčího řízení. To je považováno za zvláštní součást civilního práva procesního, které zakládá stranám autonomii vůle podrobit jejich spor řešení před rozhodci. Z hlediska rozhodce se jedná o požadavky a nároky, které jsou kladeny na fyzickou osobu, aby se mohla stát rozhodcem. Tyto požadavky jsou stanoveny v ZRŘ, konkrétně v ustanovení § 4 a následující, které se věnují otázkám osoby rozhodce a jejího určení.[3]

    Otázkou autonomie vůle se zabýval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 3227/07, ve kterém říká, že:  „Projednání věci v rozhodčím řízení neznamená vzdání se právní ochrany, nýbrž představuje její přesunutí na jiný rozhodující orgán, jenž nalézá právo. Jedním z principů právního státu je princip autonomie vůle, jenž se vztahuje i na sjednání rozhodčí smlouvy; právní řád proto respektuje, že strany nechtějí svůj spor řešit v řízení před soudem, ale že dávají přednost rozhodčímu řízení.“[4] Dále v této věci Ústavní soud dodal, že: „Vzhledem k tomu, že projednání věci před rozhodci nemá být popřením právní ochrany, ale tolik jejím přenesením ze soudů na rozhodce, se stát nemůže zcela zbavit ingerence v této oblasti, ale musí si prostřednictvím soudů podržet určitou kontrolní funkci. Rozsah této kontroly přitom musí být pečlivě vyvážen tak, aby na jedné straně nebylo popřeno pravidlo, že i v řízení před rozhodci má být poskytována právní ochrana, a na straně druhé, aby tím nebyly setřeny výhody rozhodčího řízení, a tak i jeho praktická využitelnost.“[5]

    S výrokem Ústavního soudu se zcela ztotožňuji a pokládám za nezbytné, udržovat kontrolní a pomocnou funkci obecných soudů ve vztahu k rozhodčímu řízení. Jedině takto bude poskytnuta stranám právní ochrana i v řízení před rozhodci. Pomocná funkce obecných soudů navíc nijak nezasahuje do zásady autonomie vůle, pouze spolupůsobí tam, kde strana či rozhodce navrhne provedení úkonu. Tím se myslí zejména provedení důkazů, předběžné opatření nebo také samotné jmenování rozhodce či jeho vyloučení. Po vydání rozhodčího nálezu soudy realizují kontrolní funkci prostřednictvím pravomoci zrušit rozhodčí nález, odepřít výkon rozhodčího nálezu či odepřít uznání a výkon rozhodčího nálezu.

    Prameny platné právní úpravy

    I v rozhodčím řízení platí klasické rozdělení pramenů na materiální, mezi které řadíme společenské okolnosti, podmiňující vznik určitého právního jevu,
    a formální prameny, které považujeme za zdroje, jež vedou k poznání samotného obsahu právních norem. Oblast rozhodčího řízení je upravena několika mezinárodními úmluvami a vnitrostátními předpisy. Nesmíme však opomenout ani řády rozhodčích institucí, vzorové řády a vzorový zákon vytvořený komisí UNCITRAL, které mnohdy ovlivňují úpravu rozhodčího řízení ve větší míře nežli samotné mezinárodní úmluvy.

    Mezinárodní úmluvy mnohostranné

    Mezinárodní úmluvy jsou významnou a nedílnou součástí každého právního řádu už jen proto, že mají aplikační přednost na základě čl. 10a Ústavy ČR. Připomeňme si ty nejdůležitější, které souvisí s oblastí rozhodčího řízení.

    První pokusy o unifikaci sahají již do počátku minulého století, kdy byla uzavřena Haagská úmluva o smírném (pokojném) vyřizování mezinárodních sporů, Ženevský protokol o doložkách o rozsudím a Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků, které společně nazýváme jako Ženevské protokoly. Představují kodifikaci hlavních zásad pro urovnání sporů mezi státy prostřednictvím rozhodců, které si strany zvolí.[6]

    Nejvýraznější roli má však Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. I odborná literatura ji běžně řadí na první místo. Dále nesmíme opomenout ani Evropskou úmluvu o mezinárodní obchodní arbitráži, která sice působí spíše okrajově, nicméně také upravuje okruh otázek týkající se rozhodčího řízení. Washingtonská úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států je považována za specifický druh úmluvy, neboť dopadá na případy, kdy se strany dohodnou, že spor podrobí řešení právě dle této úmluvy. Složitější otázku nabízí vztah Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a rozhodčího řízení. Dříve byl zastáván názor absolutní nepoužitelnosti úmluvy, nicméně v poslední době se rozvinuly různé názory a studie o možném nepřímém i přímém dopadu úmluvy na tuto oblast, zejména co se čl. 6 týče, neboť stát nemůže vykonat takový rozhodčí nález, jenž by hrubě porušil podmínky uvedené právě v čl. 6.[7]

    Mezinárodní úmluvy dvoustranné

    Česká republika je kromě výše zmíněných mezinárodních úmluv signatářem také tzv. dvoustranných smluv o právní pomoci. Na tomto místě je vhodné zmínit smlouvu o právní pomoci mezi Českou republikou a Rakouskem o vzájemném právním styku ve věcech občanskoprávních, o listinách a o právních informacích. Tato dohoda výslovně nezmiňuje rozhodčí řízení, přesto se k němu váže.[8]

    Normy vnitrostátního původu

    Nejzásadnějším právním předpisem upravující rozhodčí řízení je již několikrát zmiňovaný ZRŘ, jenž obsahuje komplexní úpravu rozhodčího řízení v České republice. Má povahu procesního předpisu, kde převažují kogentní ustanovení. Za subsidiární pramen se považuje zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Důvodová zpráva k ZRŘ uvádí, že tento zákon byl silně ovlivněn vzorovým zákonem UNCITRAL, ostatně jako většina zákonů upravující rozhodčí řízení v zemích Evropy.[9]

    Řády stálých rozhodčích soudů

    Kromě právních předpisů upravují rozhodčí řízení i řády stálých rozhodčích institucí, popřípadě tzv. ad hoc pravidla. Mezi nejdůležitější patří řád Rozhodčího soudu při HK AK ČR, řád Rozhodčího soudu při Burze cenných papírů v Praze
    a řád Rozhodčího soudu při kladenské Českomoravské komoditní burze.[10]



    Mgr. Kamila Peterková


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] RŮŽIČKA, Květoslav. Mezinárodní obchodní arbitráž. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 1997, s. 20.
    [2] Důvodová zpráva k zákonu 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2014].
    [3] BĚLOHLÁVEK, Alexandr J. Zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezu: komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 180.
    [4] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 3227/07.
    [5]  Ibidem.
    [6] SYRUČEK, Vladimír. Rozhodčí řízení v praxi. arbitercz.eu [online]. 2006. [cit. 28. 2. 2014].
    [7] ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 3., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 105 - 109. 
    [8] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Rozhodčí řízení v zemích Evropy: (včetně překladů předpisů
    o rozhodčím řízení a pravidel stálých rozhodčích soudů). 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 32.
    [9] Důvodová zpráva k zákonu 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2014].
    [10] SYRUČEK, op. cit.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kamila Peterková
    24. 6. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.