Zákon o registrovaném partnerství řeší soužití homosexuálů

    - Do partnerství nemůže vstoupit osoba mladší 18 let.

    - Pokud mezi partnery vnikne spor a není možná dohoda, rozhoduje na návrh některého z nich soud.

    - Partneři mají vzájemnou vyživovací povinnost. Pokud ji jeden z partnerů neplní, určuje její rozsah soud. Rozsah se přitom stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou partnerů byla stejná.

    - Pokud bylo partnerské soužití zrušeno, může bývalý partner, který není schopen se sám živit, žádat od druhého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pokud se partneři nedohodnou, rozhodne o výživném soud.

    - Bývalému partnerovi, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel a jemuž byla zrušením partnerství způsobena závažná újma, může soud přiznat na dobu až tří let výživné.

    - Páry, které uzavřely partnerství, si nemohou osvojit dítě.

    - Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě a oba partneři žijí ve společné domácnosti, podílí se na výchově dítěte i druhý partner.

    - Osoba, která uzavřela registrované partnerství, má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera. Uzavřením partnerství ale nevzniká společný nájem bytu.

    - Partnerům a partnerkám zákon dále zaručuje například nárok na informace o zdravotním stavu svého protějšku či šanci dědit v první dědické skupině, tedy stejně jako v manželství.

    - Partnerství se ruší dohodou, která musí být vyhotovena formou notářského zápisu. Ten je pak nutné zaslat na matriční úřad, u kterého bylo partnerství uzavřeno.

    - Pokud se partneři na zrušení svazku nemohou dohodnout, rozhoduje soud.

    - Zákon o registrovaném partnerství se dotýká řady jiných právních úprav - například mění zákon o občanských průkazech, matrikách, sociální podpoře, rodných číslech, živnostenský zákon, Zákoník práce či zákon o životním minimu. Ve většině případů doplňuje do uvedených legislativních norem pojem partner či partnerství.