epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
12. 10. 2020
ID: 111963upozornění pro uživatele

Zákonná cese pojištěné pohledávky

V současné době na trhu působí několik společností nabízejících tzv. pojištění pohledávek. Zjednodušeně řečeno se jedná o pojistný produkt vztahující se na situace, kdy dojde ke vzniku pojistné události spočívající ve vzniku majetkové újmy z toho důvodu, že odběratel pojištěnému dodavateli nezaplatí pojištěnou pohledávku za dodané zboží či služby.

Až do nedávné doby se Nejvyšší soud ČR nezabýval otázkou, zda se v případě pojištění pohledávek uplatní ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku, které mj. stanoví, že „[v]zniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.“ Jinými slovy se Nejvyšší soud ČR dosud nezaobíral otázkou, zda při výplatě pojistného plnění přejde pojištěná pohledávka na pojistitele.

V této souvislosti je nutno připomenout, že soukromá pojištění mohou být buď škodová nebo obnosová. Rozdíl mezi škodovým a obnosovým pojištěním spočívá v tom, že zatímco účelem škodového pojištění je náhrada škody, resp. majetkové újmy vzniklé v důsledku pojistné události, účelem obnosového pojištění je získání dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události, přičemž výše této částky je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. Zákonná cese upravená v ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku se pak váže pouze ke škodovým pojištěním, nikoli k pojištěním obnosovým.

Dne 15. 5. 2020 Nejvyšší soud ČR vydal rozsudek č. j. 23 Cdo 2593/2018-223, v němž definitivně potvrdil, že zákonná cese dle ust. § 2820 občanského zákoníku se vztahuje rovněž na případ pojištění pohledávky.

Průběh soudního řízení

V uvedené věci se soud zabýval případem, ve kterém pojištěnému jeho odběratel nezaplatil pojištěnou pohledávku. Pojištěný proto nahlásil vznik pojistné události pojišťovně (pojistiteli), která vyplatila pojistné plnění a následně částku odpovídající vyplacenému pojistnému plnění požadovala po původním odběrateli majíc důvodně za to, že na ni v souladu s ust. § 2820 občasného zákoníku[1] přešla pojištěná pohledávka, a to až to výše vyplaceného pojistného plnění. Soud prvního stupně žalobě pojišťovny vyhověl a uložil odběrateli, ať pojišťovně zaplatí žalovanou částku v plné výši. Krajský soud v Českých Budějovicích, který věc rozhodoval ve druhém stupni, se však s názorem prvostupňového soudu neztotožnil a změnil prvostupňový rozsudek tak, že se žaloba pojišťovny zamítá.

Krajský soud v Českých Budějovicích přitom dospěl k závěru, že zákonná cese se neuplatní na případy pojištění pohledávek. Tento svůj názor argumentoval především tím, že v případě pojištění pohledávek je předmětem pojištění pohledávka sama a jejím neuhrazením nedochází k žádné změně či vzniku škodního nároku, neboť důsledkem neuhrazení pojištěné pohledávky je pouze vznik dlužníkova prodlení, přičemž pojištěná pohledávka trvá nadále jako pohledávka z příslušného právního titulu. Právo na úhradu dluhu tak podle závěru Krajského soudu nelze označit za právo na náhradu škody, ani za právo obdobné právu na náhradu škody (srov. textaci ust. § 2820 občanského zákoníku). V projednávaném případě mělo podle Krajského soudu jít o obecné právo na zaplacení pohledávky, které je právem ze závazkového vztahu. Právo na náhradu škody je však právem založeným na porušení právní povinnosti, pročež nemohlo k zákonné cesi dojít.

Proti rozsudku soudu druhého stupně podala pojišťovna dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR

Nejvyšší soud ČR při posuzování věci v první řadě poukázal na ustálenou judikaturu Ústavního soudu[2], která relativizuje důležitost doslovného výkladu zákona ve prospěch výkladu teleologického. Ústavní soud totiž dlouhodobě razí teorii, že vázanost soudu zákonem neznamená bezpodmínečně nutnost doslovného výkladu aplikovaného ustanovení, nýbrž zároveň vázanost smyslem a účelem zákona. V případě konfliktu mezi doslovným zněním zákona a jeho smyslem a účelem je důležité stanovit podmínky priority výkladu e ratione legis před výkladem jazykovým, podmínky, jež by měly představovat bariéru možné libovůle při aplikaci práva. Smysl a účel zákona lze dle Ústavního soudu dovodit především z autentických dokumentů vypovídajících o vůli a záměrech zákonodárce a dále též z pramenů práva. Při aplikaci právního ustanovení je nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a výlučnosti není jakákoliv pochybnost, lze upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.

Nejvyšší soud ČR se proto ztotožnil s argumentací pojišťovny a konstatoval, že smysl a účel právní úpravy zákonné cese u škodového pojištění lze vyjádřit jako předcházení vzniku újmy a bezdůvodného obohacení jak na straně dotčené osoby (aby se tím, že jí bylo poskytnuto plnění ze škodového pojištění, aniž by bylo dotčeno její právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, neobohatila), tak zejména na straně škůdce, jehož povinnost nahradit škodu poškozenému (tj. dotčené osobě) by vyplacením pojistného plnění této osobě až do výše plnění pojistitele zanikla. Sekundárně toto ustanovení chrání pojistníky před těmi, kdo neplní řádně svoji absolutní povinnost nikomu neškodit. Zakotvením cese se tak zajišťuje návratnost vyplaceného plnění pojistiteli, zlepšení škodného průběhu, a tím i vliv na snížení průměrného kalkulovaného pojistného. Jde tedy o úpravu chránící obecný zájem a veřejný pořádek.[3]

K zákonné cesi

Některá pojištění, jako např. pojištění úvěru ve smyslu ust. § 2868 a násl. občanského zákoníku, mohou být sjednávána obligatorně pouze jako škodová (viz ust. § 2868 odst. 3 občanského zákoníku). Cílem pojištění úvěru je ochrana před škodami na majetku pojištěného, které mu mohou vzniknout z důvodu nesplácení úvěru dlužníkem.

Jelikož účelem uzavření pojistné smlouvy v případě posuzovaném Nejvyšším soudem ČR bylo ochránit pojištěného před škodami na majetku, které by mu mohly vzniknout v důsledku nezaplacení pohledávek jeho dlužníků, dospěl soud k závěru, že je třeba tuto smlouvu posoudit jako smlouvu o pojištění úvěru. Rozdíl mezi typickým pojištěním úvěru a pojištěním rizika nezaplacení pohledávek spočívá pouze v právním důvodu vzniku příslušné pojištěné pohledávky. Jak jsme uvedli výše, pojištění úvěru je obligatorně pojištěním škodovým. Se škodovým pojištěním je pak ze zákona spojeno právo regresního postihu pojišťovny proti osobě, které v souvislosti s pojistnou událostí vznikla povinnost nahradit vzniklou škodu pojištěnému. Tento zákonný regres (přechod práva z pojištěného na pojistitele) nachází hlavní smysl v předcházení vzniku bezdůvodného obohacení, a to jak na straně pojištěného, tak na straně třetí osoby odlišné od pojistitele a pojištěného, nejčastěji škůdce. V případě pojištění úvěru však onou třetí osobou není škůdce, jako tomu je u většiny ostatních škodových pojištění, nýbrž dlužník, který řádně a včas nesplnil svůj splatný závazek.

Z ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku i z výše uvedeného vyplývá, že úmyslem zákonodárce bylo zajistit zákonný přechod práv z oprávněné osoby (typicky pojištěného) na pojistitele za předpokladu, že pojistitel pojištěnému vyplatil v důsledku vzniku pojistné události pojistné plnění a že třetí osoba, tj. osoba odlišná od pojištěného, oprávněného či osoby, která vynaložila zachraňovací náklady, má v okamžiku splnění pojistného závazku pojistitele, povinnost nahradit způsobenou škodu oprávněné osobě. Pokud zákonodárce výslovně stanovil, že pojištění úvěru, v němž namísto škůdce vystupuje dlužník neplnící své smluvní závazky, má být povinně pojištěním škodovým, je třeba i na pojištění úvěru vztáhnout účinky ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku.

Ačkoliv z doslovné dikce ustanovení § 2820 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že se účinky přechodu práva z pojištěného na pojistitele pojí (pouze) s právem (nově) vzniklým v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí, a to do výše pojistného plnění vyplaceného pojistitelem, nelze s přihlédnutím k smyslu a účelu tohoto ustanovení a systematice občanského zákoníku omezovat jeho dopad pouze na nově vzniklá práva. Byť v drtivé většině případů škodového pojištění v souvislosti s pojistnou událostí vzniká pojištěnému (případně oprávněné osobě či osobě vynakládající zachraňovací náklady) nějaké nové právo, v případě pojištění úvěru (resp. rizika nezaplacení pohledávky) v souvislosti s pojistnou událostí ke vzniku žádného nového práva nedochází. To, že vznik pojistné události v případě pojištění úvěru namísto vzniku nového práva pojištěnému s pojistnou událostí pojí další (nepředpokládané a nežádoucí) trvání již existujícího práva, které by za normálního běhu věcí již zaniklo včasným splněním, nemůže vést k odepření zákonného regresního postihu pojistitele, jakožto jednoho ze základních rysů institutu škodového pojištění. Jinými slovy, z pohledu naplnění účelu ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku není rozhodující, zda k okamžiku vzniku pojistné události v případě pojištění úvěru došlo ke vzniku nového práva, nýbrž to, že stávající právo mělo právě k okamžiku vzniku pojistné události zaniknout splněním, avšak v důsledku jednání dlužníka nezaniklo, stále trvá ovšem v jiné kvalitě (jako pohledávka po splatnosti), a právě nežádoucí trvání tohoto práva, resp. skutečnost, že k tomuto okamžiku nezaniklo předpokládaným způsobem, se může negativně projevit v majetkové sféře pojištěného.

Stejně jako v případě jiných škodových pojištění, v nichž figuruje typický škůdce a u nichž v důsledku vzniku pojistné události dochází ke vzniku nového práva na náhradu škody či jiného obdobného práva, nelze ani v případě pojištění úvěru, u nějž se v souvislosti se vznikem pojistné události pouze změní kvalita pohledávky, když tato pohledávka existuje, ačkoliv již měla zaniknout splněním, poskytovat ochranu třetí osobě (dlužníkovi) v situaci, kdy pojistitel vyplatil pojištěnému pojistné plnění a třetí osoba (dlužník) má v k okamžiku vzniku pojistné události vůči pojištěnému povinnost splnit svůj smluvní závazek ve vztahu k pojištěnému.

Závěr

Nový rozsudek Nejvyššího soudu ČR postavil najisto, že i v případě pojištění pohledávek se uplatní ustanovení o zákonné cesi neboli že vyplacením pojistného plnění dojde k přechodu pojištěné pohledávky na pojišťovnu. Rozsudek lze kvitovat s tím, že snad předejde tomu, aby soudy nižších instancí odpírali právní ochranu institucím nabízejícím na českém trhu produkt pojištění pohledávek.

Nutno také ocenit přístup Nejvyššího soudu ČR, jenž se při interpretaci zákona neváhal zamyslet nad tím, jaký je smysl a účel ustanovení upravujících zákonnou cesi pohledávky a nespokojil se s pouhým jazykovým výkladem kritického ustanovení občanského zákoníku.

 

 

DUNOVSKÁ & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář

Palác Archa
Na Poříčí 24
110 00 Praha 1

Tel.: +420 221 774 000
e-mail: office@dunovska.cz


 

[1] Nutno podotknout, že soud řešil zákonnou cesi podle tehdy účinného ust. § 33 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, které je však (jak přiznává i Nejvyšší soud) obsahově shodné s ust. § 2820 občanského zákoníku.

[2] Viz např. stanovisko pléna ÚS ze dne 21. kv tna 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96.

[3] Srov. WAWERKOVÁ, Magdalena. § 2820. In: HULMÁK, Milan, a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1396.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


DUNOVSKÁ & PARTNERS
12. 10. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra
  • „Nešvary“ rekognice
  • Rozvod bez účasti manželů nikoliv pouze v době pandemie
  • Úhrada vyšetření na přítomnost antigenu viru SARS –CoV-2 v oblasti poskytování sociální péče
  • Zákon o whistleblowingu na dosah?
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní
  • Vybrané kapitoly ze zimních radostí a starostí: namrzlé chodníky a odpovědnost
  • Odzvonilo kvazikasinům?

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • SVĚŘENSKÉ FONDY (zajímavý nástroj ochrany majetku s velkým ALE)
  • Smluvní pokuta
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Co je to WHITE-WASH REPORT aneb zpráva o poskytnutí finanční asistence
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Předběžné opatření v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Využití elektronického podpisu pro pracovněprávní dokumentaci
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Telička do Vídně, možnost uzavření kapitoly životní prostředí
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Předběžné opatření v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé

Rozhodne-li soud „obecným“ předběžným opatřením podle § 76 a násl. občanského soudního řádu i za situace, kdy jsou naplněny podmínky pro vydání předběžného opatření podle...

Rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu

Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního...

Změna volebního systému

1. Při hodnocení ústavnosti volebních zákonů je třeba vycházet nejen z ústavní úpravy voleb a volebního práva, nýbrž i z role, jaká je volbám a volebnímu právu přiřazena v rámci...

Pracovněprávní vztahy

Ustanovení § 19 odst. 3 zák. práce, které stanoví, že neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám, je třeba analogicky...

Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Věřitel může svoji pohledávku za (bývalým) členem statutárního orgánu obchodní korporace z titulu ručení podle § 68 z. o. k. přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů