epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 6. 2016
    ID: 101783upozornění pro uživatele

    Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu s akcentem na zrušení z důvodu neposkytnutí možnosti projednat věc před rozhodci

    Rozhodčí řízení je alternativou ke klasickému civilnímu soudnímu procesu pro řešení většiny sporů. Strany se dle ust. § 2 odst. 1 zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále také jen „ZRŘ“) mohou dohodnout, že jejich spor již vzniklý, případně spory v budoucnu vzniklé, bude rozhodovat jeden či více rozhodců, případně stálý rozhodčí soud. Rozhodčí smlouvu lze přitom uzavřít jen v případě, že by o předmětu sporu bylo jinak možné uzavřít smír. Rozhodčí řízení nejčastěji probíhá jako jednoinstanční, tedy bez možnosti přezkumu v rámci odvolacího řízení. To je současně důvodem, proč je neúspěšnou stranou sporu velmi často využívána možnost podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. Právní úprava této žaloby je zakotvena především v ZRŘ.

     
     KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
     
    Podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu

    Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu musí být podána ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodčího nálezu té straně, která žalobu podává. Tato lhůta je lhůtou prekluzivní a nepřipadá v úvahu její prodloužení rozhodnutím soudu. Po uplynutí této lhůty právo na podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu zaniká.

    Lhůta pro podání žaloby je stejně jako v případě většiny lhůt v civilním řízení vázána na den doručení rozhodčího nálezu konkrétní straně, nikoliv na právní moc rozhodčího nálezu. Některé ze stran tak může lhůta k podání žaloby uplynout ještě přede dnem doručení nálezu druhé straně a tedy před nabytím právní moci tohoto rozhodčího nálezu.

    Oprava zřejmých chyb již vydaného rozhodčího nálezu zásadně nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby. O prodloužení této lhůty však lze uvažovat v případě, že by důvod pro zrušení rozhodčího nálezu spočíval právě v opravném rozhodnutí.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Odklad vykonatelnosti

    Podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu bez dalšího nemá vliv na vykonatelnost rozhodčího nálezu. ZRŘ však dává povinnému (kterým bude nejčastěji žalobce) možnost navrhnout, aby soud odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu, pokud:

    • by okamžitým výkonem rozhodčího nálezu hrozila povinnému závažná újma; nebo
    • je z návrhu možné usuzovat, že je důvodný.
    Již z formulace podmínek pro odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu je zřejmé, že jejich naplnění ve velké míře závisí na individuálním posouzení daného případu, což, bohužel, oprávněnému přináší velkou míru nejistoty a v některých případech může tento postup vyústit ve snížení míry uspokojení pohledávky věřitele. Vzhledem k tomu, že podání žaloby by zásadně nemělo mít vliv na vykonatelnost rozhodčího nálezu a možnost odložení vykonatelnosti by měla být spíše výjimkou, měl by být tento princip reflektován také ze strany soudů. Ty by proto měly o odkladu vykonatelnosti rozhodnout jen ve zcela výjimečných a zvláště odůvodněných případech.

    Při posuzování hrozící újmy soud zkoumá, jaké důsledky by plnění dle rozhodčího nálezu mělo pro povinného v případě, že by následně došlo k jeho zrušení, jakož i to, zda vůbec jsou splněny podmínky pro podání žaloby.

    Důvodnost návrhu na zrušení rozhodčího nálezu je rovněž nutné posuzovat podle poměrně přísných měřítek, neboť toto předběžné posouzení soudu nemůže nahrazovat samotné rozhodnutí o žalobě. Soud proto v této fázi řízení pouze posuzuje (resp. měl by posuzovat), zda rozhodčí nález nepředstavuje z pohledu rozhodovací praxe výrazný exces.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Důsledky zrušení rozhodčího nálezu

    Důsledky zrušení rozhodčího nálezu závisí předně na tom, z jakého důvodu je rozhodčí nález zrušen.

    Je-li rozhodčí nález zrušen z důvodu nedostatku arbitrability, nemůže být v řízení před rozhodci pokračováno, ani nemůže být spor znovu před rozhodci projednán (neuzavřou-li strany novou rozhodčí smlouvu). V takovém případě může soud v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pokračovat a v témže řízení rozhodnout předmět sporu, který byl předmětem původního rozhodčího řízení; to však pouze na návrh některé ze stran. K rozhodování o předmětu sporu je však soud oprávněn jen v případě, že jsou splněny všechny podmínky řízení; v opačném případě je povinen řízení zastavit. Má-li některá ze stran zájem na pokračování řízení a rozhodnutí o předmětu sporu, je nutné tento návrh uplatnit nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu.

    Nespočívá-li důvod zrušení rozhodčího nálezu v nedostatku arbitrability, ale v samotném rozhodčím řízení, vrací se věc do stavu, v jakém byla před zrušením rozhodčího nálezu, tj. do stadia řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Zrušení rozhodčího nálezu soudem z těchto důvodů tak nezakládá příslušnost soudu k rozhodnutí předmětu sporu. Dle komentářové literatury[1] zůstává platnost rozhodčí smlouvy zachována, k novému projednání věci proto může dojít výlučně před rozhodci. Z tohoto projednání jsou přitom vyloučeni ti z rozhodců, kteří jednali a rozhodovali v předchozí fázi řízení (není-li mezi stranami odlišná dohoda).

    Zrušení z důvodu, že straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat

    Důvod pro zrušení rozhodčího nálezu uvedený v ust. § 31 písm. e) ZRŘ je jedním z nejčastějších, pro který jsou tyto návrhy podávány, a proto bych se mu v tomto článku ráda věnovala blíže. Tento žalobní důvod je natolik oblíbený zřejmě proto, že posouzení, zda je naplněn, může v mnoha případech záviset na subjektivním posouzení a hlavně na individuálním průběhu každého řízení.

    Při aplikaci tohoto důvodu zrušení rozhodčího nálezu je nutné mít na paměti (a to jak ze strany žalobců, tak ze strany soudů), že rozhodčí řízení je již ze své podstaty méně formálním než řízení soudní. Byť se tedy při aplikaci tohoto zrušovacího důvodu často uplatní posouzení z pohledu pravidel občanského soudního řádu, nelze všechna zde uvedená pravidla aplikovat v plném rozsahu bez dalšího. Důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu z tohoto důvodu tak může být jen zásadní porušení procesních principů a na ně navazujících práv a povinností účastníků řízení.

    Relevantním důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu podle ust. § 31 písm. e) ZRŘ je skutečnost, že žalovaný nebyl o existenci rozhodčího řízení vůbec informován. Problém tak může nastat zejména v případě, že žalovaný (fyzická osoba) změnil v mezidobí, od posledního kontaktu se žalobcem, své bydliště. Určení správné doručovací adresy je přitom odpovědností žalobce (myšleno žalobce v rozhodčím řízení), neboť rozhodci (rozhodčí soud) nejsou ke zjišťování adresy žalovaného povinni.

    Další skutečností, v jejímž důsledku je možné zrušit rozhodčí nález z důvodu uvedeného v ust. § 31 písm. e) ZRŘ, je situace, kdy se rozhodci odmítli zabývat navrženým důkazem nebo se jím zabývali nedostatečně. Nejedná se ale o situaci, kdy by neprovedli všechny navržené důkazy, přičemž by zároveň odůvodnili, z jakého důvodu provedení některých důkazů zamítli. Je totiž plně na uvážení rozhodců, které důkazy provedou a které nikoliv; vždy však musí řádně odůvodnit, z jakých důvodů některé důkazy provedeny nebyly. Soud následně není oprávněn přezkoumávat, zda rozhodci posoudili vliv neprovedených důkazů na výsledek řízení správně, přezkoumává pouze to, zda jsou úvahy soudu dostatečně odůvodněné.

    Judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že prostřednictvím aplikace ust. § 30 ZRŘ je na průběh rozhodčího řízení nutné aplikovat také poučovací povinnost ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. K aplikaci ust. § 118a o.s.ř. v rámci rozhodčího řízení se vyjádřil Nejvyšší soud zejména v rozsudku ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 1528/2005:

    „Vztah obou právních norem je upraven § 30 zákona o rozhodčím řízení, podle kterého nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Z použití termínu „přiměřeně“ vyplývá, že rozhodčí řízení nepodléhá občanskému soudnímu řádu přímo a jeho jednotlivá ustanovení nelze použít v rozhodčím řízení mechanicky. Ono přiměřené znamená především zohlednění obecných zásad, na nichž stojí české rozhodčí řízení, to znamená použití norem občanského soudního řádu pod obecným rámcem zásad českého rozhodčího řízení (tak např. zákon o rozhodčím řízení nestanoví náležitosti rozhodčího nálezu, je proto nutno přiměřeně použít § 157 o. s. ř., není vyloučen ani mezitímní ani částečný rozhodčí nález). V posuzované věci se jedná o jednu ze zásad rozhodčího řízení, která platí i v občanském soudním řízení, a sice zásadu rovnosti stran, v zákoně o rozhodčím řízení zakotvenou v jeho § 19 odst. 2, podle kterého vedou rozhodci rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Vzhledem k tomu, že zákon o rozhodčím řízení tuto zásadu nikterak nerozvádí stanovením konkrétních práv účastníků rozhodčího řízení, která nesmí být narušena ve smyslu zachování uvedené zásady, je nutno podle § 30 zákona o rozhodčím řízení použít přiměřeně příslušná ustanovení občanského soudního řádu. Zmíněná rovnost účastníků řízení je v občanském soudním řádu realizována mj. stanovením zásady předvídatelností rozhodnutí soudu, k jejímuž naplnění slouží i poučovací povinnost soudu podle § 118a o. s. ř.“

    či například také v rozsudku ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 23 Cdo 3365/2011:

    „… odvolací soud v souladu s ust. § 30 ZRŘ správně aplikoval ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a pokud nebyla v rozhodčím řízení naplněna v tomto ustanovení upravená poučovací povinnost, byl zde dán důvod pro zrušení rozhodčího nálezu dle ust. § 31 písm. e) ZRŘ.“

    Účelem aplikace ust. § 118a o.s.ř. v rozhodčím řízení je snaha, aby výsledkem rozhodčího řízení nebylo rozhodnutí pro některou ze stran překvapivé; podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3299/2009 je za překvapivé rozhodnutí považováno takové rozhodnutí, které „z pohledu předcházejícího řízení originálním způsobem posuzuje projednávanou věc a jehož přijetím je účastník řízení zbaven možnosti skutkově a právně argumentovat“.

    Zároveň je třeba poznamenat, že nedostatečná aplikace ust. § 118a o.s.ř., jakožto důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu dle ust. § 31 písm. e) o.s.ř. přichází v úvahu jen tehdy, jsou-li účastníky uvedená tvrzení nebo navržené důkazy nedostatečné pro zjištění skutkového stavu věci. Je-li však skutkový stav zjištěn dostatečně a rozhodnutí již dále závisí pouze na posouzení právní otázky, není důvod pro postup podle ust. § 118a o.s.ř. (konkrétně pak jeho odstavce 2) a tedy ani pro zrušení rozhodčího nálezu z důvodu uvedeného v ust. § 31 písm. e) ZRŘ.

    Závěr

    Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodčí řízení, byť by se na první pohled mohlo zdát jako velmi neformální a možná až rizikový proces z pohledu právní jistoty účastníků, je ve skutečnosti (nemá-li být rozhodčí nález následně soudem zrušen) ovládáno poměrně přísnými pravidly, a to, co do práv a povinností účastníků velmi obdobnými, jako v případě klasického občanského soudního řízení. Mám proto za to, že by rozhodčí řízení, zvláště má-li probíhat u stálého rozhodčího soudu, mohlo být mezi smluvními stranami využíváno ve vyšší míře, než je tomu doposud.


    Mgr. Sylvie Menšíková,
    advokátní koncipientka


    KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 00  Praha 4

    Tel.:    +420 221 412 611
    Fax:    +420 222 254 030
    e-mail:    ksd.law@ksd.cz

    Právnická firma roku 2015

    ------------------------------
    [1] Bělohlávek, A. J.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1190.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Sylvie Menšíková (KŠD LEGAL)
    22. 6. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.