epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      9. 11. 2023
      ID: 117170upozornění pro uživatele

      Započtení daru na dědictví jako výjimka z pravidla

      Započtení daru na dědictví jako výjimka z pravidla
      Zdroj: shutterstock.com

      Započtení na dědický podíl se dle současné zákonné úpravy provede (a) jen přikázal-li to zůstavitel (§ 1663 OZ) anebo (b) na základě rozhodnutí soudu, i když to zůstavitel nepřikázal (§ 1664 OZ). Tento článek se věnuje druhému případu, který je v praxi častější a to pak konkrétně podmínce „neodůvodněného zvýhodnění“.

      Podle § 1664 OZ platí, že: „Soud může provést započtení na dědický podíl, i když to zůstavitel nepřikázal, byl-li by jinak nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn; k obvyklým darováním se však nepřihlíží.“

      Odborná literatura k podmínce „neodůvodněného zvýhodnění“ uvádí, k tomu srov. např. SVOBODA, Jiří. § 1664 [Započtení soudem]. In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 442–443, marg. č. 7–10:

      „V ObčZ ani v jiném právním předpisu není pojem „neodůvodněně znevýhodněn“ vymezen, přičemž na jeho vymezení závisí závěr soudu o tom, zda při absenci příkazu zůstavitele k započtení má být dědici (ze zákona nebo z pořízení pro případ smrti) započítáno na dědický podíl bezplatné plnění, které od zůstavitele obdržel. Ustanovení § 1664 tak patří k právním normám s tzv. relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (NS 22 Cdo 1868/2014, 21 Cdo 5851/2017 nebo 24 Cdo 614/2019). Judikatura (srov. NS 21 Cdo 4159/2007, C 7125) podle předchozí právní úpravy vymezila, k čemu všemu by měl soud přihlédnout při posuzování toho, zda byl nepominutelný dědic „neodůvodněně zvýhodněn“. Tyto závěry však nebude možné zcela převzít, neboť nemusí vždy platit, že poskytnutí bezplatného plnění jedné straně (dědici ze zákona nebo z pořízení pro případ smrti) znamená (automaticky) neodůvodněné znevýhodnění strany druhé (zůstavitelova potomka).

      Z § 1664 vyplývá, že zůstavitel může potomka odůvodněně znevýhodnit, aniž by to zakládalo důvod pro započtení na dědický podíl (jiných) dědiců s tím, že těmito dědici nemusí být jen potomci. Můžeme si určitou modelovou situaci ukázat na praktickém příkladu. Zůstavitel měl jediného potomka (nepominutelného dědice), syna Rudolfa, který se však k němu choval v rozporu s dobrými mravy. Rudolf si opatřoval prostředky k životu způsobem, který není v souladu se zákonem, trvale se vyhýbal pracovním příležitostem a požadoval po zůstaviteli, aby mu ustavičně vypomáhal s úhradou dluhů, které s ohledem na způsob svého života nebyl schopen řádně splácet, a pokud mu zůstavitel odmítl požadované peníze poskytnout, hrubým způsobem ho urážel a ve dvou případech i fyzicky napadl. Zůstavitel tedy závětí povolal svými dědici synovce Jana a neteř Sandru (děti svého jediného sourozence), kterým ještě za svého života daroval horský apartmán, neboť oba závodně lyžují, a ve prospěch svého syna Rudolfa zřídil pouze odkaz ve výši odpovídající jeho povinnému dílu. V případě daru horského apartmánu zcela jistě nešlo o obvyklý dar a bylo by možné takový dar započítat na dědický podíl obou závětních dědiců, přikázal-li to zůstavitel, anebo byl by jinak potomek (nepominutelný dědic) neodůvodněně znevýhodněn. Zůstavitel však v závěti nepřikázal, aby závětním dědicům byl na jejich dědický podíl započítán onen dar horského apartmánu. Zbývá tedy posoudit, zda nedošlo k neodůvodněnému znevýhodnění syna Rudolfa. V popisovaném případě, s ohledem na chování syna Rudolfa k zůstaviteli, měl zůstavitel (pádný) důvod, aby tohoto syna jinak znevýhodnil.

      Reklama
      Trestní odpovědnost právnických osob a compliance programy: praktické poznatky a zkušenosti (interaktivní seminář) (online - živé vysílání) - 5.12.2023
      Trestní odpovědnost právnických osob a compliance programy: praktické poznatky a zkušenosti (interaktivní seminář) (online - živé vysílání) - 5.12.2023
      5.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Kvalifikace, zda byl potomek neodůvodněně znevýhodněn, bude záviset v každém konkrétním případě vždy na úvaze soudu, nicméně by soud měl přihlédnout zejména k:

      – důvodům, které zůstavitele vedly k tomu, že dědici ze zákona nebo z pořízení pro případ smrti poskytl bezplatné plnění způsobilé započtení (k obvyklým darům se totiž nepřihlíží);

      – okolnostem, jež poskytnutí bezplatného plnění „podmiňovaly“ či provázely;

      – míře (kvantitě) znevýhodnění;

      – chování potomka (nepominutelného dědice) k zůstaviteli, zda toto chování bylo v rozporu s dobrými mravy apod.

      Bude-li například prokázáno, že se potomek choval k zůstaviteli v rozporu s dobrými mravy, způsobem trvale překračujícím zásady společenské slušnosti, pak zůstavitel měl důvod znevýhodnit takového potomka a nebude namístě realizovat zápočet na dědický podíl jiných dědiců.“

      Shora uvedený výklad potvrzuje i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, k tomu srov. kupř. recentní usnesení Nejvyššího soudu sp. zn.  24 Cdo 988/2023, ze dne 24. 7. 2023:

      „K otázce „neodůvodněného znevýhodnění“ lze poukázat na to, co Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4159/2007, k výkladu ustanovení § 484 obč. zák. z hlediska otázky neodůvodněnosti zvýhodnění obdarovaného dědice oproti dědici uvedenému v ustanovení § 479 obč. zák., totiž, že toto zákonné ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda obdarovaný dědic byl oproti dědici uvedenému v ustanovení § 479 obč. zák. neodůvodněně zvýhodněn, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V občanském zákoníku ani v jiném předpisu není pojem „neodůvodněného zvýhodnění“ definován, přičemž na jeho vymezení závisí závěr soudu o tom, zda při dědění ze závěti a při absenci pokynu zůstavitele k započtení má být obdarovanému dědici započítán na dědický podíl dar, který od zůstavitele obdržel. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétní případě na úvaze soudu; obecně však platí, že soud má při zkoumání „odůvodněnosti“, resp. „neodůvodněnosti“ zvýhodnění obdarovaného dědice přihlédnout zejména k důvodům, které zůstavitele vedly k poskytnutí předmětného daru, k důsledkům, které darování pro obdarovaného dědice mělo, k dalším okolnostem, jež darování „podmiňovaly“ či provázely, k míře (kvantitě) zvýhodnění apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby závěr o „odůvodněnosti“, resp. o „neodůvodněnosti“ zvýhodnění obdarovaného dědice korespondoval s představou zůstavitele o přechodu jeho majetku na dědice i se zákonem požadovanou ochranou nepominutelných dědiců před nespravedlivým znevýhodněním. Obdobně Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3826/2011, nebo v usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 21 Cdo 187/2012.

      I pro nynější ustanovení § 1664 o. z. platí, že jde o právní normu, která ponechává na soudu, aby v každém konkrétním případě posoudil, zda v důsledku toho, že zůstavitel za svého života poskytl jednomu z pozdějších dědiců dar (bezúplatné plnění) nad rámec obvyklého darování, byl nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněn. Není tak ani důvod k tomu, aby při posuzování naplnění předpokladů „neodůvodněného znevýhodnění“ nemohla být použita obdobná kritéria jako v dřívější judikatuře u „neodůvodněného zvýhodnění“ obdarovaného dědice, vždy však s vědomím toho, že je rozhodováno o výjimce z pravidla, že se započtení na dědický podíl provádí v zásadě jen z příkazu zůstavitele.

      „Neodůvodněnému znevýhodnění“ za života zůstavitele neobdarovaného nepominutelného dědice (v dané věci méně obdarované dědičky) by spíše odpovídalo zjištění o závadném chování více obdarovaného dědice vůči zůstaviteli, popř. jeho širší rodině, nebo ničím neodůvodněný nezájem tohoto dědice o zůstavitele, neposkytování mu žádné pomoci apod., a to v protikladu s běžně očekávatelným chováním potomka - neobdarovaného dědice (v dané věci méně obdarované dědičky) v podobě péče o zůstavitele, jeho rodinu, majetek apod. Taková situace však v projednávané věci zjištěna nebyla.“

      Dále srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka Pardubice ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 18 Co 278/2021: „Pokud okresní soud v nyní projednávané věci měl na základě dokazování za prokázané, že oba dědicové pečovali o zůstavitelku, ani jeden z dědiců se nechoval k zůstavitelce v rozporu s dobrými mravy a zůstavitelka ještě za svého života darovala pozůstalému synovi spoluvlastnický podíl na nemovité věci, aniž přikázala započtení tohoto daru na dědický podíl syna, nepostačuje tento skutkový závěr k právnímu závěru, že darování nebylo„ důvodné“ a má být výjimečně i bez projevu vůle zůstavitelky dar započten. V opačném případě by se stala ustanovení § 1663 a § 1664 o.z. obsolentními a pořizování příkazů k započtení na dědický podíl by se stalo nadbytečným, neboť započítávána by byla i bez příkazu veškerá bezplatná plnění obdržená dědicem, která se podle § 1660 odst. 1, § 1660 odst. 2 a § 1661 o.z. započítávají na povinný díl.

      Po synovi zůstavitelky nelze spravedlivě požadovat, aby tvrdil a prokazoval, že jeho zvýhodnění darováním spoluvlastnického podílu bylo„ důvodné“, např. že bylo spojeno s nějakým protiplněním apod. Naopak dcera zůstavitelky je povinna tvrdit a prokazovat, že zvýhodnění obdarovaného dědice bylo nedůvodné, resp. slovy nového občanského zákoníku že její znevýhodnění nepominutelného dědice bylo nedůvodné. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o neodůvodněném znevýhodnění nepominutelného dědice je tudíž na pozůstalé dceři, která se dovolává toho, aby darování spoluvlastnického podílu na nemovité věci zůstavitelkou pozůstalému synovi bylo bez příkazu zůstavitelky k započtení výjimečně a proti vůli zůstavitelky popřeno započtením daru na dědický podíl podle § 1664 o.z. Pozůstalá dcera měla být okresním soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, že byla jako nepominutelný dědic neodůvodněně znevýhodněna.

      Pozůstalý syn navíc tvrdí, že pohnutkou zůstavitelky k darování se staly jeho zásluhy o nabytí nemovité věci do podílového spoluvlastnictví a jím prováděné investice do nemovitosti. K tomu označuje v odvolání nové důkazy, které jsou v nesporném řízení přípustné (§ 28 odst. 1 z.ř.s.) a jejichž provedení by kvantitativně i kvalitativně přesáhlo meze odvolacího řízení.“

      Závěr:

      Ze shora citované judikatury a závěrů literatury plyne, že k započtení na dědický podíl na základě rozhodnutí soudu dle § 1664 OZ by mělo docházet jen ve výjimečných případech, neboť se jedná o výjimku z pravidla, které stanoví, že k započtení na dědický podíl se vyžaduje zvláštní příkaz zůstavitele (§ 1663 OZ).


      JUDr. Vladimír Janošek,
      advokát

      trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
       

      Plzeňská 3350/18
      150 00  Praha 5 – Smíchov

      Tel.:        +420 731 773 563
      e-mail:    janosek@arws.cz


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      JUDr. Vladimír Janošek (ARROWS)
      9. 11. 2023
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • DIP praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Příklady praktického využití metody Med-Arb na skutečných případech
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona – druhy a obsah
      • Specifika výslechu obětí trestné činnosti
      • „Job sharing“ – převažující výhody či nevýhody?
      • Aktuální trendy ESG reportů
      • Jak na koupi nemovitosti v Itálii?
      • Digitální identita: budoucnost digitální identity v České republice

      Související produkty

      Online kurzy

      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - II. část
      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
      • Specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
      Lektoři kurzů
      Mgr. Michaela Riedlová
      Mgr. Michaela Riedlová
      Kurzy lektora
      JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
      JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
      Kurzy lektora
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Kurzy lektora
      JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
      JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      Kurzy lektora
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
      doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
      JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • DIP praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • Právní základ každého startupu
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Provoz na pozemních komunikacích
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
      • 10 otázek pro … Lucii Hrdou
      • Fyzická osoba jako poskytovatel zajištění podnikatelského úvěru – jedná jako podnikatel nebo spotřebitel?
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Návrh dlužníka na moderaci smluvní pokuty soudem podle judikatury nejvyššího soudu
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Dohody nejen ve světle novely zákoníku práce
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Právnická firma roku 2023
      • Umělá inteligence a právo. Patrně první rozsudek ve věci umělé inteligence
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2023 - část 2.
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Daň z příjmu (exkluzivně pro předplatitele)

      Poskytuje-li výrobce zboží peněžní odměny pro zaměstnance svých obchodních partnerů za prodej zboží určité značky v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti (program...

      Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

      Závazné stanovisko správního orgánu o možnosti vycestování cizince, tedy o tom, že mu v zemi původu nehrozí skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o...

      Provoz na pozemních komunikacích

      Ustanovení § 125c odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je nutno vykládat s ohledem na jeho smysl a účel tak, aby přehnaně přísný...

      Veřejné zdravotní pojištění (exkluzivně pro předplatitele)

      Při rozhodování o výjimečné úhradě zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené (§ 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) musí zdravotní...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.