Zastoupení akcionáře na valné hromadě a odlišné hlasování u jednotlivých akcií

Zastupování akcionáře na základě plné moci na valné hromadě je upraveno v § 399 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), obecná úprava zastoupení je pak obsažena v § 436 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

Akcionář se může účastnit valné hromady osobně nebo v zastoupení. Dle § 399 ZOK musí být plná moc písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Předmětné ustanovení odpovídá předchozí úpravě obsažené v § 184 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“). Nově je pouze upuštěno od požadavku určení období, na které je plná moc udělována, pokud jde o plnou moc pro zastupování na více valných hromadách společnosti.[1] Judikatura vztahující se k předchozí právní úpravě je tedy i nadále aplikovatelná.

Zastoupení akcionáře více zmocněnci

V rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 215/2002 ze dne 27.11.2002 se Nejvyšší soud zabýval otázkou platnosti udělení plné moci k výkonu práv společníka společně dvěma zmocněncům a možnostem účasti obou či alespoň jednoho z nich na valné hromadě. Při absenci výslovné úpravy zmocnění dvou osob společně k výkonu práv na valné hromadě užil Nejvyšší soud analogii se spoluvlastnictvím akcie upraveným v § 156 odst. 9 ObchZ. Pro takový případ ObchZ předepisoval nezbytnost dohody spolumajitelů o tom, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií nebo o jejich zastupování společným zmocněncem. Společný výkon práv více spolumajiteli akcie ObchZ nepřipouštěl. Ke stejnému závěru lze podle Nejvyššího soudu dospět i logickým výkladem právní úpravy zastupování na valné hromadě, neboť připuštěním výkonu práv na valné hromadě společně více osobami by vznikaly neřešitelné situace tam, kde by jednání těchto osob směřovalo proti sobě. Nejvyšší soud tak uzavřel, že vůči společnosti může za akcionáře jednat vždy jen jedna osoba (v případě spoluvlastnictví společný zmocněnec). Pokud tedy akcionář výslovně udělil plnou moc dvěma osobám ke společnému jednání na valné hromadě, nejde o platné zmocnění a zmocněncům nemůže být účast na valné hromadě umožněna, viz: „Jestliže potom ve speciální plné moci, udělené pro účast na valné hromadě, kterou, jak shora uvedeno pro jiný účel využít nelze, zmocnitel výslovně zmocní dva zmocněnce ke společnému zastupování na valné hromadě, je třeba dovodit, že z takové plné moci vyplývá povinnost společného jednání. Protože však takové jednání na valné hromadě není možné, nelze než dovodit, že udělenou plnou moc nelze k zastupování na valné hromadě využít.“

ZOK upravuje spoluvlastnictví podílu obecně, a to v  § 32 odst. 4, který stanoví, že je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci. Jde tedy o úpravu obdobnou ustanovení ObchZ o spoluvlastnictví akcií. Dosavadní judikatorní výklad otázky zmocnění více osob pro účast na valné hromadě proto zůstává nadále relevantní.

Výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu nicméně výslovně nevyloučilo, aby byla plná moc ohledně týchž akcií udělena více zmocněncům jednajícím samostatně.[2] Následně ostatně Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 5297/2008 ze dne 25.6.2009 připustil udělení substituční plné moci, tj. situaci do značné míry obdobnou, neboť v tomto případě, stejně jako u zmocnění více osob k samostatnému zastoupení platí, že zmocněnci se musejí dohodnout, který z nich se bude valné hromady účastnit.  Je samozřejmě v zájmu akcionáře, aby předcházel situacím, které by v konečném důsledku vedly k nemožnosti vykonat hlasovací právo v důsledku toho, že by právo účasti na valné hromadě chtělo realizovat více osob.[3] Pouze v takovém případě by podle našeho názoru bylo zastoupení akcionáře vyloučeno.

Rozdílné hlasování ohledně akcií

K rozdílnému hlasování ohledně jednotlivých akcií se Nejvyšší soud vyjádřil v rozhodnutích sp. zn. 29 Cdo 5297/2008 ze dne 25.6.2009 a 29 Cdo 3880/2009 ze dne 23.2.2011. Dle Nejvyššího soudu je nutné rozlišovat mezi situací, kdy akcionář udělí plnou moc více zmocněncům ohledně stejných akcií (viz výše), a situací, kdy udělí plnou moc týkající se pouze části akcií každému zmocněnci zvlášť. Vzhledem k tomu, že každá akcie představuje právně samostatný podíl na akciové společnosti, bylo třeba interpretovat ustanovení prvé věty § 184 odst. 1 ObchZ ve vztahu ke každé jednotlivé akcii tak, že  lze udělit plnou moc na každou akcii samostatně, přičemž s každou z těchto akcií je možné hlasovat odlišně,[4] a že je rovněž možné, aby se valné hromady účastnil ohledně určitých akcií osobně akcionář a ohledně jiných jeho akcií zástupce.[5] Tyto závěry se následně projevily i v zákonné úpravě, konkrétně v ustanovení § 184 odst. 6 ObchZ.[6]

Úprava obsažená v ZOK je kvalitativně na horší úrovni, když v § 401 odst. 2 stanovuje pouze, že pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je oprávněn vykonat hlasovací práva náležející k těmto akciím odlišně. Obtíže vyvolává již to, proč zákonodárce hovoří jen o akcionáři, když je nasnadě, že pokud může tímto způsobem jako zmocněnec jednat akcionář, musí být oprávněn stejným způsobem jednat i zmocněnec, který akcionářem není. To je ostatně patrné i z čl. 10.5 evropské směrnice o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi,[7] který se vztahuje na jakéhokoliv zástupce akcionářů a v souladu s kterým je zmiňované ustanovení ZOK třeba vykládat.

Přímý výkon vlastního práva a zastoupení ohledně některých akcií by měly být zohledněny i v listině přítomných – akcionář bude ke svým akciím zapsán jako akcionář a ohledně akcií náležejících jiné osobě jako zástupce.[8]

Účast zmocnitele a zmocněnce na valné hromadě

Nejvyšší soud řešil i otázku společné účasti zmocnitele a zmocněnce na valné hromadě. V rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 701/2004[9] týkajícím se členské schůze družstva prohlásil, že z příslušných ustanovení ObchZ[10] jednoznačně vyplývá, že se společník účastní valné hromady buď osobně, nebo v zastoupení (tedy nikoliv obojí zároveň), nepovolí-li stanovy nebo valná hromada něco jiného. Soud k tomu výslovně uvedl, že pokud je člen družstva přítomen na členské schůzi osobně, není zapotřebí, aby byl současně zastoupen a že účelem současné účasti zástupce je nepochybně něco jiného než zastupovat člena družstva. Tento závěr byl pak potvrzen i rozhodnutím Nejvyššího soudu týkajícím se společnosti s ručením omezeným sp. zn. 29 Cdo 1110/2012 ze dne 27.11.2013. S ohledem na důvody, o jaké Nejvyšší soud opírá svoji argumentaci, tj. že účelem zastoupení je umožnit účast na valné hromadě nepřítomnému společníkovi a právo valné hromady rozhodnout o účasti osob, které nejsou společníky, uplatní se tato judikatura i na akciovou společnost. Jsme přesvědčeni o tom, že to platí i v těch případech, kdy by akcionář zmocnil zástupce k účasti jen ohledně části svých akcií a ohledně druhé části by se účastnil osobně.

Shora uvedené závěry Nejvyššího soudu lze s ohledem na formulaci dotčených ustanovení aplikovat i po rekodifikaci.

Závěr

Lze tedy uzavřít, že akcionář je oprávněn udělit plnou moc více zástupcům pro své akcie, tito však nemohou za akcionáře ohledně stejných akcií jednat společně. Valné hromady se ale může účastnit pouze jeden ze zmocněnců. Zmocnitel a jeho zmocněnec se pak mohou ohledně stejných akcií účastnit valné hromady, pouze pokud by k tomu valná hromada dala souhlas, ledaže by zmocněnec zastupoval akcionáře ohledně jedné části akcií a akcionář sám hlasoval druhou částí akcií.




JUDr. Ivan Rada, Ph.D.



Mgr. Eliška Domincová


Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o.

Truhlářská 1108/3
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 810 090
e-mail:    i.rada@radapartner.cz


--------------------------
[1] Srov. § 184 odst. 4 věta první ObchZ: „Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období.“
[2] Takové zmocnění je smysluplné např. v situacích, kdy není jisté, že se zmocněnec valné hromady bude moci účastnit.
[3] Taková situace ale může hrozit i v případě jednoho zmocnění, pokud by chtěl právo realizovat akcionář a zmocněnec jednající např. na základě plné moci odvolatelné jen za splnění stanovených podmínek (viz § 442 OZ).
[4] Právo akcionáře nemuset hlasovat stejným způsobem ohledně všech svých akcií zakotvené dříve v § 184 odst. 6 ObchZ sice nebylo výslovně převzato, z nedostatku opačné úpravy lze nicméně dovodit, že toto právo zůstává zachováno.
[5] Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, s.648.
[6] Ve znění od 1.12.2009.
[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007, o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi.
[8] Lasák, J., Pokorná, J., Čáp, Z., Doležil T. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. § 401 Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s.
[9] Usnesení ze dne 27.4.2005.
[10] Ustanovení § 13 a § 184 odst. 1 ObchZ. Čistě jazykový výklad by však měl vzít v úvahu, že je spojka „nebo“ v daném případě použita ve slučovacím poměru, takže před výkladem judikatury nemusela být tato otázka zcela jednoznačná.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz