Zjednodušený režim

Zadavatelé budou moci zjednodušený režim využít pro zadávání nejen veřejných zakázek na specifické služby, ale i při zadávání koncesí na tyto služby, popřípadě pro zadávání veřejných zakázek, které v sobě zahrnují i jiné než speciální služby, pokud předpokládaná hodnota těchto jiných služeb bude nižší než předpokládaná hodnota speciálních služeb.

Základním znakem zjednodušeného režimu jsou poměrně rozsáhlé možnosti jeho modifikace ze strany zadavatelů, tedy možnost jeho přizpůsobení podmínkám konkrétního zadavatele. ZZVZ stanoví, že pro zjednodušený režim se kromě části páté ZZVZ, která obsahuje vlastní úpravu zjednodušeného režimu, použije pouze část první (obecná ustanovení), část druhá (základní ustanovení o zadávacích řízeních), část desátá až třináctá (společná ustanovení k zadávacím řízením, uveřejňování smluv, fakturace za plnění veřejné zakázky, změna a ukončení závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku). De facto jedinou povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu požadovanou v ZZVZ je uveřejnění předběžného oznámení, oznámení o zahájení zadávacího řízení a oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie (v případě nadlimitních veřejných zakázek) či pouze ve Věstníku veřejných zakázek (v případě podlimitních veřejných zakázek).

Další „život“ zjednodušeného režimu již závisí na vůli a potřebách konkrétních zadavatelů. ZZVZ sice stanoví, že ustanovení upravující dostupnost zadávací dokumentace, prohlídku místa plnění, vysvětlování, změnu či doplnění zadávacích podmínek se použijí ve zjednodušeném režimu obdobně, avšak zadavatelé mají možnost další požadavky stanovit dle svého uvážení, např. s využitím jednotlivých pravidel, která ZZVZ předepisuje pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek. Dále ZZVZ zadavatelům umožňuje, aby – pokud se rozhodnou využít institutu kvalifikace – stanovili i jiná kritéria kvalifikace než ta, která stanoví ZZVZ. Zadavatel má dle ZZVZ též možnost s účastníky zadávacího řízení jednat, pokud si tuto možnost vyhradí v zadávacích podmínkách a pokud považuje realizaci jednání s účastníky za účelnou.

Zajímavou možností, kterou ZZVZ v rámci zjednodušeného režimu umožňuje, je měnit zadávací podmínky v průběhu zadávacího řízení, pokud takovou změnou nedojde k porušení základních zásad zadávacího řízení a pokud i po provedené úpravě budou zadávací podmínky splňovat podmínky pro aplikaci zjednodušeného režimu. Důvodová zpráva k ZZVZ k této možnosti uvádí, že: „Připouští se, aby zadavatel měnil zadávací podmínky v průběhu zadávacího řízení. Takováto řízení ze své povahy mohou být vícefázová a zadávací podmínky doplňovány, upřesňovány či dokonce měněny. Při takovém postupu musí být dbáno na to, aby provedené změny dostály požadavkům zásad, a změněné zadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim“. Tato možnost dává zadavateli do rukou silný nástroj, který by – při správném použití – měl zadavatelům umožnit ideální přizpůsobení zadávacího řízení specifikům soutěžených služeb.

Co se týče hodnocení nabídek ve zjednodušeném režimu, ZZVZ se omezuje pouze na konstatování, že při výběru dodavatele zadavatel v rámci kritérií kvality může zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb, přičemž nestanoví žádná jiná omezení. Vzhledem k zákonné možnosti neuplatnit při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postup podle části čtvrté ZZVZ, tedy i pravidla pro hodnocení nabídek, je podle názorů autorů článku zcela na vůli zadavatele, jak výběr nejvhodnější nabídky provede.

Na tomto místě je vhodné upozornit na možný problém, který by mohl při hodnocení nabídek ve zjednodušeném režimu nastat. Pokud se totiž zadavatel rozhodne v rámci zadávání veřejné zakázky odkázat na ustanovení upravující hodnocení nabídek (v současné verzi znění ZZVZ je to Hlava X části čtvrté) jako celek, bude povinen aplikovat i ustanovení § 114 odst. 3 ZZVZ[i], které znemožňuje stanovit ekonomickou výhodnost nabídek pouze na základě nejnižší nabídkové ceny mj. pro služby uvedené v kategorii 1 nebo 5 podle přílohy č. 3 ZZVZ, tj. pro služby zdravotní péče, sociální péče a související služby, resp. jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům včetně služeb poskytovaných odbory, politickými organizacemi, sdruženími mládeže a jinými službami organizovanými na základě členství. Převzetím celé Hlavy X části čtvrté ZZVZ bez výhrady nepoužití v ní obsaženého § 114 odst. 3 ZZVZ si zadavatel omezí onu ZZVZ stanovenou volnost při způsobu hodnocení nabídek, neboť bude-li zadávat výše uvedené služby, nebude je moci s odkazem na uvedené ustanovení hodnotit pouze na základě nejnižší nabídkové ceny.

Od zjednodušeného režimu tak můžeme očekávat (bude-li v současné formě schválen zákonodárci) zjednodušení soutěžení řady služeb, jejichž „standardní“ zadávání činí zadavatelům v současné době potíže.

Mgr. Karel Košťál,
analytik veřejných zakázek .

Mgr. Jan Hlavsa,
analytik veřejných zakázek 

Hirst, a. s.

Samaritská 199/16
301 00 Plzeň

Tel.: +420 727 817 132
e-mail: info@hirst.cz

--------------------------------------------------------------------------------
Ustanovení § 114 odst. 3 ZZVZ ve znění ze dne 17. 7. 2015 zní: Zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny
a) v soutěžním dialogu nebo v řízení o inovačním partnerství, nebo
b) v případě veřejné zakázky na služby uvedené
1. v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, nebo
2. v kategorii 1 nebo 5 podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz