epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 8. 2019
    ID: 109839upozornění pro uživatele

    Změna právní formy obchodní společnosti a den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy

    V souvislosti s přeměnami obchodních společností formou změny právní formy se setkáváme s pojmem „den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy“, který je specifikem pro tento druh přeměny a u ostatních forem přeměn se nepoužije. Cílem tohoto článku je popsat hlavní specifika, které se s tímto dnem pojí, a to zejména s ohledem na sestavování účetních závěrek.

    Rozhodný den vs. den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy

    Zatímco u přeměn obchodních společností formou fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka se v souladu s § 10 zákona 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění („ZOP“) určuje rozhodný den, u přeměn obchodních společností formou změny právní formy se dle § 361 písm. d) ZOP určuje den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy. Definici dne, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy - na rozdíl od definice rozhodného dne - v právních předpisech nenajdeme. Rozhodným dnem se pak dle § 176 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, rozumí den, od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osoby.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Rozhodný den, jakož i den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, je třeba odlišovat od dne vyhotovení projektu přeměny. Ačkoliv jsou tyto výrazy velmi jazykově podobné, je mezi těmito pojmy třeba rozlišovat, jelikož každý z nich má zcela jiný význam. Den vyhotovení projektu přeměny ve smyslu § 15 odst. 2 ZOP znamená den, kdy projekt přeměny splňuje všechny náležitosti právního jednání vyžadované ZOP. Tímto dnem se zpravidla rozumí den podpisu projektu přeměny.

    Reklama
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    2.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Hlavním rozdílem mezi rozhodným dnem a dnem, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, je skutečnost, že den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, musí vždy předcházet dni vyhotovení projektu přeměny nebo připadat na stejný den, avšak jako rozhodný den může být v projektu přeměny určen i den, který bude následovat po dni vyhotovení projektu přeměny.

    V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 ZOP nemůže rozhodný den předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku a jako rozhodný den může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Určí-li projekt přeměny den pozdější, považuje se za rozhodný den zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

    Změna právní formy a účetní závěrky

    a) Den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy

    Obchodní společnost je povinna ke dni, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, sestavit v souladu s § 365 odst. 1 ZOP mezitímní účetní závěrku, není-li tento den rozvahovým dnem. Dle § 19 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v platném znění, se rozvahovým dnem rozumí den, ke kterému účetní jednotky sestavují účetní závěrku. Tentýž paragraf pak dále stanoví, že řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

    V souvislosti s povinností sestavit mezitímní účetní závěrku dle § 365 ZOP se tak nabízí jako praktické řešení stanovit jako den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, rozvahový den a vyhnout se tak povinnosti sestavovat mezitímní účetní závěrku. Jako mezitímní účetní závěrka tak v tomto případě poslouží řádná účetní závěrka obchodní společnosti sestavovaná k rozvahovému dni. Jako příklad lze uvést následující: Obchodní společnost sestavuje řádnou účetní závěrku k 30.6. a do projektu změny právní formy tedy uvede jako den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, 30.6.2019. Tímto postupem obchodní společnost ušetří náklady za sestavení účetní závěrky, které by byla jinak povinna vynaložit v případě, že by se tyto dny neshodovaly. Jelikož odst. 3 téhož paragrafu stanoví, že údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka, nesmí být starší než 6 měsíců počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena, je nezbytné, aby v našem případě byla změna právní formy schválena nejpozději do 30.12.2019.

    b) Den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku

    Další povinností obchodní společnosti je dle § 366 ZOP povinnost sestavit konečnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. Tuto povinnost má pouze veřejná obchodní společnost a dále společnosti a družstva, které ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku podávají daňové přiznání. V ostatních případech se sestavuje pouze mezitímní účetní závěrka ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

    Jak uvádí JUDr. Jan Hejda „Obecným principem je, že při změně právní formy kapitálové společnosti nebo družstva na jinou kapitálovou společnost nebo na družstvo povinnost sestavovat konečnou účetní závěrku nevzniká, zatímco při změně právní formy z osobní obchodní společnosti na kapitálovou obchodní společnost nebo družstvo naopak vzniká.“[1]

    V souvislosti s podáním návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku je třeba dodat, že v případě změny právní formy společnosti ZOP nestanoví maximální dobu ode dne, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy, ve které je obchodní společnost povinna podat návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Naproti tomu v případě ostatních forem přeměn (fúze, rozdělení nebo převod jmění na společníka) se projekt přeměny v souladu s § 15b ZOP zrušuje dnem, kdy uplyne lhůta 12 měsíců od rozhodného dne, pokud v tomto období nebude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku.

    Navážeme-li na výše uvedený příklad s obchodní společností, která sestavuje řádnou účetní závěrku k 30.6. a vycházíme-li z předpokladu, že obchodní společnost je ochotna vyčkat na právní účinky přeměny 12 měsíců (právní účinky přeměny nastávají dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku), jeví se znovu jako praktické řešení použití řádné účetní závěrky jako konečné resp. mezitímní účetní závěrky, kterou je obchodní společnost povinna sestavit ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. Obchodní společnost by tedy podala návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku s požadovaným dnem zápisu ke dni 1.7.2020.

    Závěrem

    Výběr vhodného dne, k němuž bude vyhotoven projekt změny právní formy, jakož i dne, kdy bude přeměna zapsána do obchodního rejstříku při přeměně společnosti formou změny právní formy, může obchodním společnostem ulehčit starosti se sestavováním až dvou, pro účely změny právní formy, nezbytných účetních závěrek.


    Šimon Žlotíř

    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

    Na Florenci 2116/15
    110 00 Praha 1

    e-mail: wl@weinholdlegal.com
    tel:      225 385 333

    _________________________________
    [1] Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-056-0, s. 1050 - 1051.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Šimon Žlotíř (Weinhold Legal)
    23. 8. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Klamavá reklama
    • První rozsudek v hromadném řízení: Co napovídá o budoucnosti tohoto institutu?
    • Porušení akcionářské dohody může zakládat neplatnost usnesení valné hromady, musí být však dobře napsána
    • Fashion Upcycling? „Non, merci“ vzkazuje Hermès
    • Režimy povinností dle nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Směrnice NIS2 a zákon o kybernetické bezpečnosti: tak už jdeme do finále?
    • Nealkoholický nápoj neznamená ZERO ALKOHOL, aneb ne všechny nealkoholické nápoje jsou bez alkoholu. Co je nealkoholický nápoj podle zákona?
    • Lze ve smlouvě o převodu podílu v SRO pro případ vady předmětu koupě platně sjednat závazný způsob určení výše slevy z kupní ceny prostřednictvím znaleckého posudku vypracovaného předem určeným znalcem?
    • Digitální marketing: Rozhodnutí belgického soudu ve věci IAB Europe
    • Byznys a paragrafy, díl 14.: Úmrtí jednatele a společníka jednočlenné společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nový zákon o lobbyingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi
    • 10 otázek pro ... Ľuboše Fojtíka
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Adhezní řízení v praxi
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Novela trestního zákoníku
    • Soudcovské uvážení při moderaci výše smluvní pokuty ve světle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • Neplatnost vydědění a její důsledky

    Soudní rozhodnutí

    Právo na účinné vyšetřování

    Pokud stěžovatelka vznese hájitelná tvrzení týkající se zásahu do práva na zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí spočívající v podezření ze...

    Exekuce

    Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému...

    Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele,...

    Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání...

    Nemajetková újma právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

    Právní úprava, která brání právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich dobré pověsti, je podle závěrů nálezu...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.