epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 1. 2019
    ID: 108618upozornění pro uživatele

    Zpracování údajů o politických názorech voličů na sociálních sítích pro volební kampaně

    Úřad pro ochranu osobních údajů vydal začátkem října stanovisko, v němž v souvislosti s volbami do Senátu a obecních zastupitelstev připomněl, že údaje vypovídající o politických názorech občanů patří mezi tzv. zvláštní kategorie osobních údajů, které GDPR (článek 9) zakazuje zpracovávat, s několika přísně stanovenými výjimkami.

    Podle Úřadu řada potencionálních voličů na sociálních sítích i jinde na internetu často bezděčně sděluje informace, které mohou o jejich politických názorech vypovídat, aniž by tím zamýšleli dát souhlas s dalším nakládáním (zpracováním) těchto informací. Tyto projevy pak nelze podle Úřadu považovat za zjevné zveřejnění politických názorů využitelných ve volební kampani na základě výjimky upravené v čl. 9 odst. 2 písm. e) GDPR, a k jejich zpracování je proto třeba získat souhlas dotčených osob.

    Ačkoliv s názorem o nemožnosti využití údajů o politických názorech získaných ze sociálních sítí v rámci kampaně bez souhlasu dotčených lze v některých případech souhlasit, zejména pokud by se jednalo o činnost mající za cíl nezákonné ovlivnění voleb, argumentaci, již k tomu Úřad použil, je nutné považovat za poněkud spornou. Úřad ve svém stanovisku svůj závěr opřel o tezi, podle níž pokud uživatel sociální sítě bezděčně zveřejní informace, z nichž lze vyvodit jeho politické preference, nelze takové informace považovat za zjevné zveřejnění politických názorů ve smyslu výše uvedeného čl. 9 odst. 2 písm. e) GDPR. Tento závěr podle našeho názoru v některých případech nereflektujte plně znění a smysl dotčeného ustanovení GDPR.

    Čl. 9 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. e) zní:

    1. Zakazuje se zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

    2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o některý z těchto případů:
    e) zpracování se týká osobních údajů zjevně zveřejněných subjektem údajů;

    Podle našeho názoru je nutné vykládat GDPR konzistentně tak, že přípustnost zpracování pro daný účel musí být vždy posouzena z hlediska čl. 6 GDPR a souběžně s tím, pokud se jedná o zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 9 odst. 1, podle ustanovení čl. 9 odst. 2 GDPR.

    Z tohoto pohledu je třeba podle našeho názoru rozlišit u zpracování údajů o politických názorech tři situace:

    a)
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Subjekt údajů přímo zveřejnil své politické preference, např. kterou stranu je rozhodnut volit, kterou stranu podporuje či je jejím členem nebo za ni kandiduje, případně se výslovně přihlásí k některé části politického spektra. V takovém případě lze pouze obtížně přijmout tezi, že se nejedná o údaje o politickém přesvědčení zjevně zveřejněné subjektem údajů.

    b)
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Subjekt údajů nezveřejnil výslovně údaj o své politické preferenci, ale tyto údaje lze snadno bez dalšího vyvodit z jeho vědomého chování na sociální síti (např. subjekt údajů lajkuje stránky či příspěvky výhradně s určitými politickými názory či některých politických představitelů, jednoznačně se vyjadřuje v komentářích na jejich podporu apod.)

    c) Subjekt údajů nezveřejnil přímo údaj o své politické preferenci, ale tyto údaje lze za použití sofistikovaných nástrojů vyvodit z jeho chování na sociální síti, resp. v celém prostředí internetu (např. srovnáním jeho chování s referenční skupinou osob, u nichž jsou jejich politické preference známé, spojením více dílčích informací o jeho názorech a aktivitě apod.).

    Na rozdíl od názoru Úřadu se domníváme, že na první dva případy uvedené výše se uplatní výjimka podle čl. 9 odst. 2 písm. e) GDPR, tedy že se jedná o zpracování údajů zjevně zveřejněných subjekty údajů. GDPR v tomto obsahuje vcelku jednoznačný text, který odráží svobodnou vůli a také odpovědnost každého zveřejnit o sobě i ty nejcitlivější informace, ovšem s tím důsledkem, že v zásadě neomezený okruh příjemců může tyto informace nadále využívat. Obecně je nutno vycházet z toho, že každý uživatel sociální sítě (minimálně za předpokladu, že své příspěvky sdílí neomezenému okruhu osob, resp. má tedy takový profil povahu veřejně dostupného zdroje[1], případně za předpokladu, že sociální síť je svým charakterem určena ke zjevnému zveřejnění, jako např. sociální síť Twitter), musí počítat s tím, že se všichni uživatelé internetu dozví, jaké politické názory sdílí a mohou tyto informace určitým způsobem využít.

    Ve třetím případě se podle našeho názoru tato výjimka ovšem uplatnit nemůže, neboť subjekt údajů nijak své politické názory sám nezveřejnil (resp. je nikdy, na rozdíl od přímého zveřejnění na sociální síti, neposkytoval s úmyslem demonstrativně veřejné prezentace) a ty jsou až sekundárně vyvozovány z jeho dalšího chování a na základě rámce jeho chování v celém prostředí sociální sítě či dokonce napříč internetem.

    Z výše uvedeného vyplývá, že v prvních dvou případech je podle našeho názoru splněna podmínka pro výjimku ze zákazu zpracování údajů o politických názorech a čl. 9 odst. 1 GDPR se tak neuplatní. To však ještě neznamená, že je možné v těchto případech údaje o politických názorech pro účely volební kampaně bez jakéhokoliv omezení či splnění dodatečných podmínek zpracovávat. I v případě splnění některé z výjimek dle čl. 9 odst. 2 je totiž nutné posoudit přípustnost zpracování daných údajů podle čl. 6 GDPR a určit řádný právní základ zpracování ve smyslu tohoto ustanovení.

    Podle čl. 6 GDPR přichází v úvahu kromě souhlasu v podstatě jediný důvod, a to (ve většině případů) oprávněné zájmy správce ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR. Musí být proto proveden balanční test, který by měl správci odpovědět na otázku, zda jeho zájmy převáží nad zájmy subjektu údajů; při tom musí být zohledněna i celková přiměřenost zpracování. Domníváme se, že např. profilování uživatelů sociální sítě podle jejich politického přesvědčení pro účely vedení volební kampaně obvykle takovým testem neprojde, nicméně zde bude třeba zohlednit všechny relevantní okolnosti (hloubku profilování, jeho trvání, oprávněná očekávání subjektů údajů, míru využití zdrojových dat, charakter sociální sítě a uživatelské nastavení soukromí na této sociální síti apod.). Jsme přesvědčeni, že výsledek balančního testu může být jiný v případě výše naznačeného plošného profilování uživatelů sociální sítě za účelem zobrazování personalizované reklamy pro volební kampaň (kde se ve shodě s Úřadem domníváme, že bude podstatně těžší hledat odůvodnění pro oprávněný zájem) a jiný v případě vyhledávání vhodných osob, které by politická strana oslovila s nabídkou kandidovat ve volbách, mezi osobami, které pravidelně navštěvují stránky této strany na sociální síti a zanechávají zde komentáře, jež podporují názory této strany nebo v případě komunikace politické strany s osobami, které se k této politické straně aktivně přihlásily např. na jejích fanouškovských stránkách.

    Podle našeho názoru tak nelze zcela paušálně odmítat použití ustanovení čl. 9 odst. 2 písm. e) GDPR na informace zveřejněné subjektem na sociální síti, ale je třeba rozlišovat jednotlivé situace a podle nich rozlišovat případy, kdy bude nutné vyžadovat souhlas a kdy tento souhlas nutný nebude. U zpracování, jež nebude založeno na souhlasu, je pak následně nutné řádné provedení balančního testu ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR.

    Toto stanovisko je zároveň pozičním dokumentem Spolku pro ochranu osobních údajů.


    Vladan Rámiš

    Jana Pattynová

    František Nonnemann

    Dominik Vítek

    _____________________________
    [1] K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. III. ÚS 3844/13. Ústavní soud se v této souvislosti vyjádřil ve vztahu k sociální síti Facebook následovně:
    Povaha sociální sítě Facebook není dle názoru Ústavního soudu jednoznačně soukromá či veřejná. Vždy záleží na konkrétních uživatelích, jakým způsobem si míru soukromí na svém profilu, případně přímo u jednotlivých příspěvků, nastaví.
    Teoreticky může uživatel prostřednictvím této sítě komunikovat pouze s jediným dalším uživatelem, a to aniž by tuto komunikaci mohli vidět, či do ní zasahovat, ostatní uživatelé.
    Uživatel sociální sítě Facebook však má možnost učinit svůj profil také zcela veřejným, a tedy přístupným všem uživatelům sociální sítě Facebook, případně i všem uživatelům sítě internet.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Vladan Rámiš, Jana Pattynová, František Nonnemann, Dominik Vítek
    3. 1. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.