epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Tax Compliance 2021
25. 6. 2019
ID: 109537upozornění pro uživatele

Zřízení služebnosti nezbytné cesty pro přístup k budoucí stavbě

Občanský zákoník umožňuje zřídit služebnost nezbytné cesty k sousednímu pozemku za účelem přístupu k již existující stavbě. Rovněž umožňuje (dočasné) využití sousedního pozemku za účelem zřízení stavby. Jak je to ovšem se služebností nezbytné cesty k pozemku, na němž se vlastník stavět teprve chystá, a to právě za účelem užívání této budoucí stavby?

Stavební (i jiné) využití pozemku, k němuž je možný přístup z pozemní komunikace jen přes (cizí) sousední pozemek, je vždy problematické. Vyloučíme-li případy, kdy přístup přes sousední pozemek již je za nějakým účelem realizován, a lze tedy uvažovat o naplnění znaků veřejně přístupné účelové komunikace na něm, a případy, kdy se lze s vlastníkem sousedního pozemku dohodnout, zbývá vlastníkovi postup podle občanského zákoníku. Ani ten ovšem nenabízí stoprocentní řešení a samotná skutečnost, že k pozemku jiný přístup není, nemusí k zajištění přístupu odpovídajícího svým rozsahem potřebám vlastníka přes sousední pozemek stačit.

Úprava občanského zákoníku

K jednorázovému či občasnému užití sousedního pozemku lze využít § 1021 a § 1022 občanského zákoníku, jejichž rozlišení se věnoval Nejvyšší soud například v rozhodnutí ve věci spis. zn. 22 Cdo 4480/2015 ze dne 23. února 2016.

Podle § 1021 občanského zákoníku umožní vlastník pozemku sousedovi vstup na tento pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Nejde jen o jednorázové činnosti, ale také o činnosti, které se periodicky opakují. Údržbou se zřejmě rozumí také údržba stavby, která se na pozemku nachází (je jeho součástí). K zajištění trvalého přístupu na pozemek za účelem užívání stavby na něm zřízené však tento institut určen není.

Na mimořádné (jednorázové) situace, kdy je užití sousedního pozemku nezbytné pro provedení rozsáhlejších či závažnějších stavebních prací, pamatuje § 1022 občanského zákoníku, upravující užití sousedního pozemku pro zřízení, zbourání, opravu či obnovu stavby. Ačkoli jde o užití sousedního pozemku pro provedení konkrétních prací, samotné užití může být v závislosti na rozsahu těchto prací a době nezbytné k jejich provedení trvalejšího charakteru.

Ani nezbytnost využití sousedního pozemku však není zárukou, že se vlastník stavby (pozemku, jehož je součástí) užití tohoto sousedního pozemku, a potažmo provedení uvedených prací domůže. Podle § 1022 odst. 2 občanského zákoníku totiž jeho žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání jeho pozemku zájem na provedení předmětných prací. Tak by tomu zřejmě mohlo být u zřízení nové stavby či změny již existující stavby spočívající v nástavbě, přístavbě apod. Stěží však lze vlastníkovi znemožnit (zamezením užití sousedního pozemku) provedení oprav, když udržování stavby v dobrém stavu je podle stavebněprávních předpisů povinen.

Rozdíl mezi těmito ustanoveními je zřejmý, byť v některých případech nemusí být hranice mezi údržbou (§ 1021) a opravou (§ 1022) úplně zřejmá a například s vymezením pojmu „údržba“ ve stavebním zákoně si pro jejich odlišení zřejmě vystačit nelze. Rozdílu v rozsahu činností, které mají tato ustanovení umožnit, odpovídá i plnění, které za jejich umožnění vlastníkovi sousedního pozemku náleží. Zatímco při užití jeho pozemku podle § 1021 má právo toliko na náhradu případné škody, podle § 1022 má právo na náhradu, kterou se zjevně rozumí náhrada za omezení vlastnického práva náležející vlastníkovi bez ohledu na to, zda mu nějaká škoda způsobena byla.

Pro úplnost lze dodat, že užití sousedního pozemku k provedení stavebních prací se lze domoci i na základě § 141 stavebního zákona, podle nějž může stavební úřad uložit vlastníkovi sousedního pozemku, aby ze svého pozemku provedení stavby umožnil. Stavbou se zde rozumí nejen stavba nová, ale i změna dokončené stavby, tedy nástavba, přístavba či stavební úpravy nebo údržba ve smyslu stavebního zákona.

K umožnění dlouhodobějšího, resp. trvalého užívání sousedního pozemku slouží § 1029 občanského zákoníku, podle nějž může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat pro její nedostatečné spojení s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit jen v rozsahu odpovídajícím potřebě vlastníka řádně ji užívat s co nejmenšími náklady, a to i jako služebnost. Právě tato forma by v praxi měla převládnout, aby nebylo nutné při každé změně vlastníků dotčených pozemků zřizovat nezbytnou cestu znovu. Další podmínkou je, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty obtěžován a jeho pozemek zasažen co nejméně.

Dále jsou v § 1032 občanského zákoníku upraveny situace, kdy soud nezbytnou cestu nepovolí. Jde například o situaci, kdy k pozemku přístup z veřejné komunikace je a nezbytná cesta má být povolena jen za účelem pohodlnějšího spojení či o situaci, kdy by měla vést přes prostor uzavřený za účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup.

Mezi uvedenými instituty umožňujícími užití sousedního pozemku platí vztah subsidiarity, a to s ohledem na rozsah omezení práv vlastníka sousedního pozemku. Žalobě o povolení nezbytné cesty (§ 1029) představující největší omezení proto nelze vyhovět, má-li být zřízena pouze pro účely zhotovení stavby (§ 1022) nebo pro údržbu a obhospodařování nemovité věci v rozsahu spadajícím pod § 1021 občanského zákoníku. Jinými slovy, nezbytnou cestu nelze povolit, pokud lze dostatečný přístup získat podle § 1021 či § 1022 občanského zákoníku - viz rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 22 Cdo 3398/2016 ze dne 24. ledna 2017.

Tento závěr však neplatí bezvýjimečně. Vysloven byl totiž v případě, kdy vlastník pozemku k němu přístup měl, byť nedostatečný. Pokud však pozemek jakékoli spojení s veřejnou cestou zcela postrádá, nelze žalobu na povolení nezbytné cesty automaticky zamítnout s tím, že přístup k němu si lze zajistit podle § 1021 či § 1022 občanského zákoníku. Ty totiž slouží k užití sousedního pozemku k účelům v nich vymezeným, nikoli k umožnění užívání pozemku.

Nezbytná cesta pro užívání budoucí stavby

Ačkoli je současná právní úprava podstatně podrobnější než úprava starého občanského zákoníku, na některé otázky přímou odpověď nedává a nezbývá, než ji hledat výkladem. Pro praxi je poměrně zásadní otázka, zda lze povolit nezbytnou cestu pro budoucí využití pozemku, který má být teprve zastavěn, a to v rozsahu umožňujícím užívání plánované stavby. Domáhání se jejího povolení až po realizaci stavby totiž může vlastníka stavebního pozemku dostat do obtížné až neřešitelné situace.

Představme si případ, kdy vlastník dosáhne možnosti zřídit na svém pozemku stavbu na základě § 1022 občanského zákoníku. Kdyby se měl zřízení nezbytné cesty podle § 1029 občanského zákoníku domáhat až poté, co stavbu dokončí, s ohledem na délku soudního řízení by neměl přístup ke stavbě za účelem jejího užívání dostatečně zajištěn i několik let. Případně by se ho nemusel s ohledem na § 1032 občanského zákoníku domoci vůbec.

Právě § 1032 občanského zákoníku tak přináší další argument ve prospěch zřízení nezbytné cesty i pro užívání stavby, která má být zřízena teprve v budoucnu, byť užití sousedního pozemku pro účely samotného jejího zřízení se lze domoci podle § 1022 občanského zákoníku. S ohledem na formulaci § 1032 občanského zákoníku je jeho výklad a aplikace v konkrétní věci poměrně nepředvídatelná. Vlastník pozemku nemá v žádném případě jistotu, že se nezbytné cesty domůže. Pak je ovšem logické, aby otázka, zda bude nezbytná cesta povolena, či nikoli, byla vyřešena ještě dříve, než stavba započne. Jinak se může stát, že vlastník pozemku stavbu se značnými náklady zřídí, ale nebude ji moci řádně užívat.

Nejvyšší soud se touto otázkou nedávno zabýval v rozsudku ve věci spis. zn. 22 Cdo 880/2018, přičemž dospěl k závěru, že za určitých podmínek povolení nezbytné cesty za účelem užívání budoucí stavby možné je.

První podmínkou vyplývající z tohoto rozsudku je určení pozemku k výstavbě územním plánem obce, na jejímž území se pozemek nachází. Samotné toto určení však nestačí. Vlastník pozemku (v řízení v pozici žalobce) musí prokázat vážný úmysl stavu v souladu s územním plánem realizovat, a to tím, že příprava stavby již dosáhla určitého stupně. Jde-li o pozemek, který je součástí zemědělského půdního fondu, vlastník může svůj úmysl prokázat souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s odnětím pozemku, nebo alespoň podáním příslušné žádosti.

Dále musí žalobce vymezit parametry stavby, kterou chce realizovat a účel, k němuž má sloužit. Ostatně regulativy využití pozemku podle územního plánu jsou příliš obecné na to, aby byl rozsah nezbytné cesty formulován jen na jejich základě. Žalobce musí rovněž prokázat, že z hlediska územního plánu lze takovou stavbu na pozemku skutečně zřídit. K tomu má podle Nejvyššího soudu sloužit odborné vyjádření orgánu veřejné moci ve smyslu § 127 občanského soudního řádu, tedy vyjádření nahrazující u méně složitých odborných otázek znalecký posudek. Patrně by jej mohla nahradit územně plánovací informace ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, tedy informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití.

Naopak by podle mého názoru nemělo být požadováno územní rozhodnutí o umístění stavby, nebo dokonce stavební povolení. Podle § 90 odst. 1 písm. b) stavebního zákona se totiž přístup k pozemku, resp. jeho napojení na pozemní komunikace zkoumá již v územním řízení. Je proto logické, že nezbytná cesta by měla být povolena již před zahájením územního řízení, aby ji mohl stavební úřad zohlednit. Jinak by se vlastník dostal do situace ne nepodobné hlavě XXII z pera Josepha Hellera. Aby získal povolení nezbytné cesty, musel by soudu předložit územní rozhodnutí. To by ovšem nemohl získat bez prokázání zajištění přístupu k pozemku na základě povolení nezbytné cesty v územním řízení.

Podklady pro vydání územního rozhodnutí, zejména závazná stanoviska dotčených orgánů, však jistě mohou ve smyslu právního názoru Nejvyššího soudu o úmyslu vlastníka pozemku na něm stavbu realizovat svědčit.

Pokud vlastník pozemku tyto požadavky splní a budou-li naplněny i obecné podmínky § 1029 a násl. občanského zákoníku, lze nezbytnou cestu ve prospěch jeho pozemku v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby povolit.

Vyjasnění této otázky i řešení přijaté Nejvyšším soudem je podle mého názoru pozitivní. Domáhání se povolení nezbytné cesty potřebné k řádnému užívání stavby až po realizaci této stavby, jemuž část dosavadních názorů na výklad citovaných ustanovení občanského zákoníku nasvědčovala, potřebám praxe v žádném případě neodpovídá. Nyní však bude záviset na tom, jak přísné budou soudy při posuzování, zda vlastník pozemku svůj záměr na něm stavět dostatečně prokázal.

Mgr. Jan Pořízek

Mgr. Jan Pořízek,
advokát
 
Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
 

Kováků 554/24
150 00 Praha 5

 
Tel.:      +420 296 368 350
Fax:      + 420 296 368 351
e-mail:  law.office@mn-legal.eu
 
 
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

 


Mgr. Jan Pořízek (Mališ Nevrkla Legal)
25. 6. 2019
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?
  • Řízení ve věcech služby v digitalizované spisové službě
  • Rasantně se na základě nového valorizačního mechanismu zvyšuje odškodnění pozůstalých při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu
  • Princip polluter pays a jeho uplatnění v rámci odpovědnosti za škodu na životním prostředí
  • Soudní ochrana při neposkytnutí kopií osobních údajů
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Hlavní povinnosti správce při zjištění porušení zabezpečení osobních údajů dle GDPR
  • Víte, jak správně „neužívat“ autorské dílo?
  • GDPR a novinářské výjimky nejen pro novináře
  • Psychologie v právu: Psychologické profilování – novodobé věštění nebo účinný nástroj nápomocný vyšetřování?

Související produkty

Online kurzy

  • SVĚŘENSKÉ FONDY (zajímavý nástroj ochrany majetku s velkým ALE)
  • Problematika bytového spoluvlastnictví
  • Společenství vlastníků jednotek
  • Zajištění dluhu v Občanském zákoníku se zvláštním přihlédnutím k zástavnímu právu a zajišťovacímu převodu práva III.
  • Zajištění dluhu v Občanském zákoníku se zvláštním přihlédnutím k zástavnímu právu a zajišťovacímu převodu práva II.
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Lehkomyslnost zaměstnance: Jakou míru zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz přivodí?
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • DEAL MONITOR
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Právní jednání podle zákoníku práce
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů