11. 3. 2016
ID: 100786
Deset otázek pro Martina Řandu
eFocus
Mgr. Martin Řanda, LL.M. je vedoucím společníkem v advokátní kanceláři ŘANDA HAVEL LEGAL. Ve své praxi se v současné době zaměřuje především na nemovitosti a stavebnictví, řešení sporů a na obecné obchodní právo a právo obchodních společností. Součástí praxe Martina Řandy je i právo životního prostředí včetně právní problematiky odpadů. Jako advokát je doporučován předními mezinárodními ratingovými agenturami Chambres and Partners, IFLT1000 či The Legal 500.
1. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Chtěl jsem být právníkem odmalička. Možná to mám nějak zakódováno v genech po předcích. Ale všichni z mého okolí mě od toho odrazovali, protože jsme žili v marasmu socialismu a právnické profese byly v té době hodně politicky exponované. Nikdo z mojí rodiny nebyl zrovna zastáncem hodnot marxismu – leninismu a ani to nehodlal předstírat. Přemýšlel jsem tedy o dráze lékaře, ačkoli jsem o tom nebyl úplně vnitřně přesvědčen. Naštěstí rok 1989 přišel v době, kdy jsem byl ve druhém ročníku gymnázia, a najednou se otevřel svět svobodných možností.
2. Co máte na své práci nejraději?
Její pestrost a množství příběhů, které prožíváme s našimi klienty. Advokacie pro mě prostě nikdy není nuda.
3. Co Vás při práci (v životě) nejvíce motivuje?
Nejvíce mě motivuje, když se práce daří. Dodává mi to další energii a chuť do práce. Je to takové perpetuum mobile pozitivních myšlenek. Naopak, když se něco nedaří, musím se vymanit z kruhu negativních úvah. Pozitivní myšlení je základ úspěchu.
4. Největší pracovní úspěch?
Za svůj největší dosavadní úspěch považuji vybudování kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL. Nebyl jsem na to samozřejmě sám, mám skvělé společníky, přesto si dovolím přičíst nemalou část zásluh :-).
5. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
V roce 2000 si mě zahraniční klient, velká mezinárodní banka, vyžádal, abych (tehdy ještě jako advokátní koncipient) asistoval na schůzce jejich „ředitele pro zvláštní události“ s dodavatelem cateringu pro prestižní recepci pořádanou na Pražském hradě při příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze. K mému překvapení se vůbec nejednalo o smlouvě či jiných otázkách, které by se dotýkaly jakkoli práva. Šlo pouze a jedině o ochutnávání a předvedení cateringových služeb. Ale klient u toho chtěl mít advokáta. Vůbec mi to nebylo proti mysli. Advokáti prostě musí být velmi všestranné osoby :-).
6. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Tak to vím naprosto přesně. Plážovým povalečem. Už jenom vysoká povalečská musí být nádherné studium :-). Ale teď vážně. Jinou profesi než advokacii si pro sebe nedokážu moc dobře představit. Opravdu mě baví a naplňuje.
7. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Dělal bych to samé co teď. Jenom bych asi trochu ubral na nasazení a množství času stráveném v kanceláři.
8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Ano, každý pracovní den ráno při výběru kravaty.
9. Ideální dovolená?
Na lyžích v Alpách.
10. Knížka, kterou jste četl naposled?
Přízeň fortuny od Colleen McCullough. Je to třetí díl historické série „Páni Říma“ z období soumraku římské republiky. Rozhodně moje nejoblíbenější etapa dějin.
Chtěl jsem být právníkem odmalička. Možná to mám nějak zakódováno v genech po předcích. Ale všichni z mého okolí mě od toho odrazovali, protože jsme žili v marasmu socialismu a právnické profese byly v té době hodně politicky exponované. Nikdo z mojí rodiny nebyl zrovna zastáncem hodnot marxismu – leninismu a ani to nehodlal předstírat. Přemýšlel jsem tedy o dráze lékaře, ačkoli jsem o tom nebyl úplně vnitřně přesvědčen. Naštěstí rok 1989 přišel v době, kdy jsem byl ve druhém ročníku gymnázia, a najednou se otevřel svět svobodných možností.
Její pestrost a množství příběhů, které prožíváme s našimi klienty. Advokacie pro mě prostě nikdy není nuda.
3. Co Vás při práci (v životě) nejvíce motivuje?
Nejvíce mě motivuje, když se práce daří. Dodává mi to další energii a chuť do práce. Je to takové perpetuum mobile pozitivních myšlenek. Naopak, když se něco nedaří, musím se vymanit z kruhu negativních úvah. Pozitivní myšlení je základ úspěchu.
4. Největší pracovní úspěch?
Za svůj největší dosavadní úspěch považuji vybudování kanceláře ŘANDA HAVEL LEGAL. Nebyl jsem na to samozřejmě sám, mám skvělé společníky, přesto si dovolím přičíst nemalou část zásluh :-).
5. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
V roce 2000 si mě zahraniční klient, velká mezinárodní banka, vyžádal, abych (tehdy ještě jako advokátní koncipient) asistoval na schůzce jejich „ředitele pro zvláštní události“ s dodavatelem cateringu pro prestižní recepci pořádanou na Pražském hradě při příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze. K mému překvapení se vůbec nejednalo o smlouvě či jiných otázkách, které by se dotýkaly jakkoli práva. Šlo pouze a jedině o ochutnávání a předvedení cateringových služeb. Ale klient u toho chtěl mít advokáta. Vůbec mi to nebylo proti mysli. Advokáti prostě musí být velmi všestranné osoby :-).
6. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Tak to vím naprosto přesně. Plážovým povalečem. Už jenom vysoká povalečská musí být nádherné studium :-). Ale teď vážně. Jinou profesi než advokacii si pro sebe nedokážu moc dobře představit. Opravdu mě baví a naplňuje.
7. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Dělal bych to samé co teď. Jenom bych asi trochu ubral na nasazení a množství času stráveném v kanceláři.
8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Ano, každý pracovní den ráno při výběru kravaty.
9. Ideální dovolená?
Na lyžích v Alpách.
10. Knížka, kterou jste četl naposled?
Přízeň fortuny od Colleen McCullough. Je to třetí díl historické série „Páni Říma“ z období soumraku římské republiky. Rozhodně moje nejoblíbenější etapa dějin.
