praktické rady

Zákonem č. 55/2012 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2012, byl novelizován zákon č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách (dále jen zákon). V rámci této novelizace došlo mj. k úpravě procesu otevírání obálek zakotveného v § 71 zákona.

Touto otázkou se v nedávné době opět zabýval Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2234/10, ze dne 9. srpna 2013 v rámci rozhodování o ústavní stížnosti. Předmětem řízení byla stížnost stěžovatelky, která namítala, že se obecné soudy odchýlily od ustálené judikatury Nejvyššího soudu týkající se postoupení pohledávky, když nezohlednily…

V předchozí části jsem se zaobírala svými dosavadními zkušenostmi nabytými při praktickém využití možností daných zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci z hlediska přístupu soudů. V této části druhé se zaměřím na postavení advokátů sporných stran v rámci mediace.

Ačkoliv nový občanský zákoník umožňuje dědění na základě dědické smlouvy, ze závěti a ze zákona, lze i do budoucna očekávat, že převážná část pozůstalostí bude dědici nabývána právě ze zákona dle zákonné posloupnosti. Nový občanský zákoník rozšiřuje okruh zákonných dědiců ze čtyř na šest tříd, a dojde tak zřejmě ke snížení situací, kdy nedědí…

Česká republika není jedinou zemí, která se zejména v posledních deseti letech potýká s problematikou takzvaných mezinárodních únosů dětí. Stěžejní právní normou řešící danou oblast je mezinárodní Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí přijatá dne 25.10.1980 v Haagu, která je obecně nazývána jako Haagská úmluva (dále jen…

Změny v soukromém právu jsou letos aktuálním tématem nejen v Česku, ale také v Ruské federaci. I když ve srovnání s domácí reformou se zdá, že ta ruská nese spíše jen kosmetický nádech. Podívejme se tedy na některé konkrétní změny s přihlédnutím k potřebám českých podnikatelů, působících na ruském trhu.

Dnem 1.1.2014 vstoupil v účinnost zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), který v ustanoveních §§ 108-118 zavádí významnou novinku – oprávnění notářů provádět za stanovených podmínek přímé zápisy do obchodního rejstříku.

Žalobce, který měl u soudu úspěch se žalobou na plnění, má podle § 142a odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal výzvu k plnění. Tento článek se zabývá otázkou, zda lze tuto výzvu zaslat žalovanému ještě před splatností vymáhané…

ZOK nově stanoví povinnost, aby akciová společnost měla zřízeny internetové schránky a na nich uváděla údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem (§ 7/2 ZOK). Povinnost mít internetové stránky vyplývá i pro družstvo (§ 636/1 ZOK).[1] Ostatní obchodní společnosti, včetně společnosti s ručením…

I. Úvodem k posuzování poškození zdraví zaměstnance

Každý zaměstnavatel je čas od času konfrontován s tím, že se na zdraví jednoho z jeho zaměstnanců projeví určité poškození. Přirozenou reakcí každého zaměstnance je hledání příčiny tohoto poškození. Většina lidí tráví v zaměstnání bezmála polovinu svého bdělého času, není tedy žádnou výjimkou…

1. leden 2014 je tady, a s ním i změny, které se méně či více dotknou každého z nás. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) mimo jiné citelně zasahují do právní úpravy obchodních korporací a jejich orgánů. Rekodifikace soukromého práva má přinést flexibilitu a propracovanost. Je tomu…

Koupi obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným často předchází důkladná prověrka (due diligence) všech právních, finančních, obchodních a ostatních poměrů takové společnosti. Jednatelé společností, které jsou předmětem takového obchodu svých společníků, však málokdy vědí, jaké informace o společnosti mohou, resp. musí sdělit…

Nový občanský zákoník umožňuje větší míru smluvní svobody než jeho předchůdce, což je jistě pozitivní jev. O to více je však důležitější otázka, která ustanovení NOZ jsou kogentní a jak tuto skutečnost poznat. S tím souvisí i forma sankcí za nepřípustné odchýlení se od kogentní právní normy – NOZ preferuje spíše relativní než absolutní neplatnost…

Současná úprava dědického práva je velmi jednoduchá a zůstaviteli dává jen značně omezenou volnost při rozhodování o tom, jak bude naloženo s jeho majetkem pro případ smrti. Možností odchýlení se od dědění ze zákona se v mezích platné úpravy nabízí jen pár, a to pořízení závěti nebo vydědění neopominutelného dědice. Stávající úprava je tak často…

Program „Nová Zelená úsporám“ byl vyhlášen na období roku 2013 - 2020 a je koncipován pro vlastníky soukromých a veřejných budov, ať již právnické nebo fyzické osoby. Primárním cílem programu je, pochopitelně vedle samotné úspory finančních prostředků, dle Ministerstva životního prostředí vytvoření nebo udržení pracovních míst, podpora občanů a…

Jednou ze zajímavých novinek, které nový občanský zákoník přináší, je v českém právu dosud neupravený institut rodinného závodu – podnikání, na jehož chodu se může podílet více členů jedné rodiny. Vzhledem k tomu, že při splnění zákonných podmínek rodinný závod vzniká automaticky, je třeba tomuto institutu věnovat více pozornosti, aby pak osoby…

Nový občanský zákoník (NOZ), který vstoupí v účinnost dne 1. 1. 2014, přináší celou řadu změn v civilním právu. Jakkoli si zákonodárce klade za cíl vytvořit přehledný a srozumitelný kodex, v některých otázkách, zdá se, vůbec není mezi právníky jasno. Mezi tyto neznámé patří i odpověď na otázku, zda spotřebitelé budou mít i nadále ze zákona záruku…

Smlouva o koupi závodu reglementovaná v ust. § 2175 a násl. NOZ není nově konstruována jako samostatný smluvní typ, nýbrž jde toliko o zvláštní případ kupní smlouvy. Tento příspěvek se pak zabývá některými výkladovými problémy této nové úpravy.

Jednou z mnoha novinek, které přinese nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“)[1], je i možnost zřízení zástavního práva k věci, která dosud není majetkem zástavce, a to nejen věci ve vlastnictví třetí osoby, nýbrž i věci, která dosud ani neexistuje. Pro usnadnění budu dále používat pojem „budoucí zástavní právo“, ač tento termín není technicky…

Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 21 Cdo 268/2012) potvrdilo důležitost, v praxi často opomíjené, informační povinnosti zaměstnavatele při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku připustil možnost zaměstnance nárokovat po zaměstnavatelích náhradu škody způsobenou nesplněním této…