Záruka při koupi zboží v obchodě

Nový občanský zákoník (NOZ), který vstoupí v účinnost dne 1. 1. 2014, přináší celou řadu změn v civilním právu. Jakkoli si zákonodárce klade za cíl vytvořit přehledný a srozumitelný kodex, v některých otázkách, zdá se, vůbec není mezi právníky jasno. Mezi tyto neznámé patří i odpověď na otázku, zda spotřebitelé budou mít i nadále ze zákona záruku 24 měsíců na spotřební zboží zakoupené v obchodě, tak jak byli doposud zvyklí.

Na toto téma se v letošním roce v rámci odborné veřejnosti rozproudila vzrušená debata, připomínající známé rčení „dva právníci, tři názory“. Jádrem sporu je ust. § 2165 NOZ, které stanoví, že „kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí“. O záruce tak nově nepadá ani slovo.[1] A tak je to sloveso „vyskytne se“, o které se interpretace tohoto ustanovení opírá a které zároveň vneslo do celé záležitosti zmatek.

První názorový tábor dochází k závěru, že zákonná záruční doba zůstává beze změn jako ta podle stávající úpravy. Vada, která se vyskytne, nemusí být nutně vada, kterou měl výrobek již od převzetí. Navíc takový byl dle pozdějšího vyjádření ministerstva spravedlnosti záměr zákonodárce a takové pojetí je více v souladu s ochranou spotřebitele, která je jedním z cílů NOZ.

Druhý proud je zas toho názoru, že nově budou spotřebitelé oprávnění ve dvouleté lhůtě uplatňovat pouze nároky z vad, které měl výrobek v okamžiku prodeje, a to pokud se vada projeví v následujících 24 měsících. Pro tento závěr hovoří patrně více slovní, teleologický a patrně i systematický výklad normy. Toto pojetí by lépe odpovídalo úpravám ostatních evropských zemí, k nimž se nový kodex upíná a kde je smluvní záruční doba u spotřebního zboží obvyklá.

Co vlastně tento výraz „vyskytne se“ v kontextu NOZ znamená? Vodítkem k výkladu by nám měla být terminologie konstantně užívaná pro ty které instituty napříč celým právním předpisem. NOZ rozlišuje v předchozích ustanoveních mezi pojmy „vzniklá vada“ a „vada, která se projeví“ později.[2] Za vadu „vzniklou“ po přechodu nebezpečí na škodu (převzetí zboží, resp. jeho zaplacením) odpovídá kupující (pokud nebyla způsobená prodávajícím) Kdežto vada, která existovala již při prodeji věci, byť „se projeví“ později, může být úspěšně uplatněna kupujícím vůči prodávajícímu. U spotřebního zboží je důkazní břemeno po uplynutí 6 měsíců na kupujícím. V porovnání s těmito pojmy pak pojem vada, která se u zboží „vyskytne“ nepůsobí jako vhodně užitý termín, neboť není zřejmé, zda se tím rozumí pouze vada již existující v době prodeje nebo vada zcela nová.

Vzhledem k tomu, že důvodová zpráva k úpravě zákonné záruky u spotřebního zboží mlčí, je zcela přípustné věc vykládat z obou výše nastíněných pohledů. Ideálním řešením by tak zřejmě byla novelizace tohoto kontroverzního ustanovení, která by respektovala v NOZ zavedené pojmosloví. Čekat na rozhodovací praxi soudů znamená dlouholetou právní nejistotu jak na straně podnikatelů, tak i na straně spotřebitelů. Do té doby lze jedině doporučit, aby si spotřebitel raději vždy ověřil, zda se ke kupovanému zboží váže záruka a v jak dlouhé lhůtě, aby poté nebyl v momentě reklamace nepříjemně překvapen.

Mgr. Marek Martinka

Mgr. Marek Martinka,
advokátní koncipient

Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o.

Purkyňova 2
110 00 Praha 1

Tel.: +420 211 222 244
e-mail: info@samak.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Dle stávajícího občanského zákoníku prodávající odpovídá za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou v záruční době (záruka). V případě spotřebního zboží činí záruční doba 24 měsíců ( § 619 a § 620 zákona č. 40/1964 Sb.).
[2] § 2100 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Mgr. Marek Martinka ( Švehlík & Mikuláš )

23. 12. 2013