epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 1. 2014
    ID: 93179upozornění pro uživatele

    Údaj o mzdě či jiném plnění jako věc veřejná

    ZOK nově stanoví povinnost, aby akciová společnost měla zřízeny internetové schránky a na nich uváděla údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené tímto zákonem (§ 7/2 ZOK). Povinnost mít internetové stránky vyplývá i pro družstvo (§ 636/1 ZOK).[1] Ostatní obchodní společnosti, včetně společnosti s ručením omezeným, mají na výběr. Jen pro posledně zmíněnou však platí, že pokud se rozhodne internetové stránky zřídit, musí postupovat obdobně jako akciová společnost (§ 7/3 ZOK). Jedním z údajů, které musí akciová společnost na svých internetových stránkách uvádět, je dle § 406/1 ZOK pozvánka na valnou hromadu, kterážto dle § 407/1 písm. f) ZOK musí obsahovat mj. i návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

    Dle § 61/3 ZOK ve spojení s § 61/1 ZOK platí, že mzdu či jiné plnění zaměstnanci, který je osobou blízkou statutárnímu orgánu společnosti (členu představenstva), musí schválit nejvyšší orgán společnosti (valná hromada - § 59/3 ZOK), a nadto je třeba vyjádření kontrolního orgánu (dozorčí rady). Je třeba upozornit, že ZOK je v této věci nekompromisní, když nestanoví žádné finanční limity, při kterých by nebylo třeba takto postupovat.

    V praxi není výjimkou, že pro akciovou společnost vedle členů představenstva vykonává činnost[2] i některý z jeho rodinných příslušníků. Je ovšem otázkou, zda-li tomu bude i nadále, neboť představa, že bude nutné obhajovat výši mzdy či jiného plnění těchto osob před zraky akcionářů, nemusí být pro členy statutárního orgánu příliš lákavá.

    Podstata tohoto článku však míří jiným směrem. Je možné vůbec připustit, aby na pozvánce na valnou hromadu byl návrh usnesení např. tohoto znění: „Valná hromada společnosti  schvaluje paní Janě Novákové coby manželce člena představenstva Karla Nováka mzdu ve výši 20.000,- Kč měsíčně.“ Lze tuto pozvánku s klidem a péčí řádného hospodáře „připíchnout“ na internetové stránky společnosti bez veřejnoprávního postihu? Nedochází zde náhodou ke kolizi práva akcionářů na informace s právem třetích osob na ochranu osobních údajů?[3] K údaji o mzdě[4] jako osobním údaji srov. např. „Údaj o mzdě ve spojení s konkrétním zaměstnancem, který je identifikován nebo je alespoň identifikovatelný ve smyslu § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů, je také osobním údajem. Ač údaj o mzdě není zařazen mezi citlivé osobní údaje ve smyslu § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů, je vesměs vnímán jako informace, kterou dotčené osoby pociťují velmi silně jako citlivé, a také oprávněně očekávají, že informace o mzdě bude zaměstnavatel chránit tak, aby se k této informaci nedostaly neoprávněné osoby.“[5]

    Dle § 5/3 OOÚ totiž platí, že provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě zvláštního zákona, je povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů. 

    Střet výše uvedených práv je dle mého soudu třeba řešit rozumným kompromisem (testem proporcionality[6]), tj. tak, aby v předmětném návrhu usnesení byl subjekt údajů anonymizován a byla zde uvedena toliko jen výše navrhované mzdy či jiného plnění. Akcionáři tak budou mít alespoň informaci o mzdových nákladech, ke kterým se společnost hodlá teprve zavázat. Ochranu práv třetích osob musí respektovat i zdůvodnění tohoto usnesení. Dovozovat pak neplatnost usnesení valné hromady pro porušení práva akcionářů při svolání valné hromady v žádném případě nelze.

    Ideálním stavem by jistě bylo, aby měl každý akcionář přístupové heslo, pomocí něhož by bylo možné se bez přístupu veřejnosti „proklikat“ ke zmíněné pozvánce na valnou hromadu, čímž by se zásah do práv třetích osob vyloučil, nicméně to se nejeví jako příliš praktické.

    Z výše uvedeného tedy plyne, že při přípravě pozvánky na valnou hromadu, kterou bude třeba umístit na internetové stránky společnosti, je nezbytné přihlížet i k otázkám spojených s právem na ochranu osobních údajů. Ani právo na informace, byť jde o akcionáře společnosti, totiž není bezbřehé. V opačném případě se společnost vystavuje riziku postihu ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Pro členy statutárního orgánu společnosti to pak bude nejspíš znamenat, že nejednali s péčí řádného hospodáře…


    Vladimír Janošek

    Vladimír Janošek,
    student 5. ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] „Svolavatel nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze uveřejní pozvánku na členskou schůzi na internetových stránkách družstva a současně ji zašle členům na adresu uvedenou v seznamu členů. Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou. Pozvánka musí být na internetových stránkách uveřejněna až do okamžiku konání členské schůze.“
    [2] Nejčastěji jde o pracovněprávní vztah. Nejde však vyloučit i vztah občanskoprávní.
    [3] Závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.5.2011, sp.zn. 5 As 57/2010-79  stran zveřejnění údajů o platech zaměstnanců ve veřejné správě jsou pro tento případ právně bezcenné, neboť jakýkoliv veřejný zájem na tom, aby mzda či jiné plnění soukromé osoby byla přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup pro předem neurčený okruh osob zde absentuje.
    [4] Dle mého soudu je irelevantní, že jde v tento okamžik pouze o návrh a nikoliv již o schválenou výši mzdy či jiného plnění. Lze jistě připustit argument, že konečná výše mzdy či jiného plnění může být vzhledem k právu akcionářů dávat protinávrhy dosti odlišná, nicméně to nic nemění na faktu, že informace o mzdě jsou per se natolik citlivé, že ani pouhý návrh mzdy by neměl být veřejnosti přístupný.
    [5] Václav Bartík, Eva Janečková. Ochrana osobních údajů v životě podnikatele. 1. vydání. Anag: 2013. s. 42. ISBN 978-80-7263-811-6.
    [6] Ten je mimochodem vyjádřen i v § 10 OOÚ: „Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Vladimír Janošek
    3. 1. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.