2. 3. 2016
Vezměte, prosíme, na vědomí, že text článku odpovídá platné právní úpravě ke dni publikace.
Advokátní úschova peněz
Autorka se rozhodla pro téma s ohledem na roztříštěnost právní úpravy týkající se této problematiky a častou nevlídnost advokátů k provádění úschovy peněz svých klientů.
- 1. § 2402 - § 2408 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „obč. zák.“)
- 2. § 56 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění (dále jen „zákon o advokacii“)
- 3. zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „zákon proti legalizaci“)Reklama
- 4. usnesení představenstva České advokátní komory č. 7/2004 o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokátem (dále jen „usnesení ČAK“)
Obecná úprava obč. zák. samozřejmě platí podpůrně, pokud zákon o advokacii nebo stavovské předpisy České advokátní komory nestanoví specifika dané úpravy. Prvně bych se pozastavila nad terminologií smlouvy o úschově, když tato není vždy správně aplikována ze strany právní veřejnosti.
Smlouva o advokátní úschově peněz vs. svěřenecká úschova peněz
Nesprávné označení smlouvy samozřejmě nezpůsobí komplikace či neplatnost smlouvy. Smlouva či právní jednání se dle obecních právních pravidel vykládá dle jejího obsahu, nikoliv názvu.
Smlouva o advokátní úschově je vždy dvoustranná smlouva, protože obecně dle obč. zák. má úschova dvě smluvní strany, uschovatele (subjekt, který vkládá do úschovy předmět úschovy) a schovatele (subjekt, který úschovu pro uschovatele zajišťuje). V situaci, kdy do vztahu vstoupí třetí smluvní strana, nejedná se o smlouvu o úschově, ale o smlouvu nepojmenovanou, která má samozřejmě nejblíž ke smlouvě o úschově. Judikatura tuto nepojmenovanou smlouvu obecně nazývá smlouva svěřenecká[1].
Advokátní předpisy
Zákon o advokacii upravuje správu peněz klienta obecně v ust. § 56a a v ostatních povinnostech odkazuje na stavovský předpis, kterým je usnesení ČAK.
Smlouva upravující správu peněz klienta musí mít písemnou formu, musí v ní být jednoznačně identifikována osoba, která advokátovi peníze do úschovy svěřuje; uvedena výše peněžní částky a měnová jednotka peněz.
Advokát převezme od klienta nebo třetí osoby do úschovy peníze:
- i. v hotovosti v české nebo v cizí měně, nejvýše do částky 270 000 Kč,
- ii. jejich složením na zvláštní účet advokáta u banky nebo u jiné osoby oprávněné podle příslušných právních předpisů k přijímání vkladů, nebo
- iii. jejich bezhotovostním převodem na zvláštní účet advokáta u banky.
Advokátovi vznikne informační povinnost vůči České advokátní komoře ve chvíli, když na základě smlouvy dojdou na úschovní účet advokáta peněžní prostředky od klienta a musí odeslat do elektronické knihy úschov vedené Komorou odeslat bez zbytečného odkladu:
- jméno, příjmení a evidenční číslo advokáta,
- značku spisu, nebo jméno a příjmení klienta, anebo jiný identifikátor, pod nímž advokát vede příslušnou úschovu peněz.
Na dodržování povinností stanovených tímto stavovským předpisem dohlíží kontrolní rada ČAK postupem dle § 46 odst. 4 zákona o advokacii.
Zákon proti legalizaci
Zákon proti legalizaci byl přijat v návaznosti na evropské předpisy, když provádí:
- Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, a
- Směrnici Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře;
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící.
Jak tedy postupovat při advokátní úschově peněz, abychom splnili povinnosti advokáta dle tohoto právního předpisu?
1. povinnost identifikace klienta (první identifikace probíhá vždy za fyzické přítomnosti klienta)
- a) fyzická osoba - advokát zaznamená a ověří identifikační údaje z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti,
- b) právnická osoba - advokát zaznamená a ověří identifikační údaje z dokladu o existenci právnické osoby a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo ovládající osobou této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje,
- c) politicky exponovaná osoba – advokát zjistí, jestli se jedná o takovou osobu nebo u identifikace klient podepíše prohlášení, že takovou osobou není;
- a) advokát je povinen zjistit skutečného vlastníka klienta (definice v ust. § 4 odst. 4 zákona proti legalizaci), což v některých případech znamená zjištění fyzické osoby, která vlastní celou holdingovou strukturu,
- b) prokázat lze pak výpisy z obchodních rejstříků, seznamem akcionářů, akcií, atd., důkazný materiál samozřejmě závisí od destinace společností případ od případu,
- c) zákon proti legalizaci umožňuje advokátovi vyhnout se povinnosti kontroly klienta v případech specifikovaných v ust. § 13 zákona proti legalizaci – výjimky z povinnosti kontroly klienta,
- d) v případě, že klient se odmítne podrobit identifikaci a kontrole, má advokát povinnosti odmítnout uskutečnění daného obchodu,
- e) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu,
- f) získání informací o původu peněz – hloubka zjišťování původu peněz závisí případ od případu, doporučuje se mít co nejvíc informací, určitě by měl být znám titul nabytí peněz (např. kupní smlouva) nebo pokud peníze jdou přímo z účtu klienta – prohlášení, že se jedná o jeho finanční prostředky, advokát nemá povinnost zkoumat pravdivost zjištěných údajů a zpochybňovat prohlášení klienta[2].
Na dodržování povinností stanovených tímto zákonem dohlíží Finanční analytický útvar společně s nadřízeným Ministerstvem financí České republiky. Konečně bych ráda upozornila na pokuty za správní delikty podle tohoto zákona, které můžou být vyměřeny až do výše 10 milionů Kč.
Na závěr by autorka ráda shrnula, že nastudováním výše uvedených předpisů, opatrností nad dodržováním stanovených povinností a celkovou obezřetností advokáta při provádění úschov by neměl mít žádný advokát problém s prováděním úschov klientů a případná kontrola úschov ze strany ČAK nebo Finančního analytického útvaru by měla proběhnout bez výhrad.
Mgr. Ida Callaghan, LL.M.,
advokátka
autorka působí v advokátní kanceláři MSB Legal, v.o.s.
MSB Legal, v.o.s.
Bucharova 1314/8
158 00 Praha 13
Tel.: +420 251 566 005
Fax: +420 251 566 006
e-mail: praha@msblegal.cz
------------------------------------
[1] např. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3077/2010 ze dne 31.10.2011, Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2677/2014 ze dne 27.11.2014
[2] Stanoviska FAÚ MF ČR k problematice AML a CFT - ZOBECNĚNÁ VÝKLADOVÁ STANOVISKA MF K ZÁKONU Č. 253/2008 Sb.; MF ČR; dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
